31. července 2022

Praha (2) - Divoká Šárka

V tomto měsíci jsem přidal dva texty související s Paříží, první se týkal kultovního místa umělecké avantgardy a nočního života Montmartru a druhý výstavy obrazů malířky Toyen, která sem doputovala z Prahy přes Hamburk. A tento text se také nepřímo týká Paříže, i když z ní nic neobsahuje. Odlet z pražského letiště do francouzské metropole byl v časnou ranní hodinu 6:40, jenže na letištích je třeba být alespoň 2 hodiny předem, doby, kdy jsme byli schopni na letiště přijet večer a celou noc tam přečkat, jsou dávno pryč, autem nad ránem z Brna se nám také nechtělo, tak brzy ještě nejezdí MHD a o služby pražských taxikářů jsme rovněž nestáli, proto nezbylo, než přijet o den dříve a ubytovat se v letištním hotelu. A přitom mě napadlo, že bychom se v Praze konečně mohli podívat na Divokou Šárku, kterou jsme znali jen jako zastávku na trase směrem na letiště a zpět a část skal viděli z okna letištního autobusu. Nešlo však jen o skály, vzpomínám si na písničku Prý se tomu říká láska Lenky Filipové, kde na text Zdeňka Rytíře zpívá: „Bylo letní parno a já šla na plovárnu Džbán, byla jsem tam sama, ty jsi tam byl tenkrát sám.“ 

Věděl jsem, že tam někde je i Džbán, členové a příznivci KSČ(M) zde mívali sešlosti k prvomájovým oslavám, čemuž se ani nelze divit, protože nedaleko odtud je Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, někdejší Vysoká škola politická, které se přezdívalo „Vokovická Sorbonna“ a kde nevzdělaní straničtí aparátníci (Vasil Biľak, Milouš Jakeš, …) získali titul RSDr., lidově označovaný „rozhodnutím strany doktor“. 

Zkrátka Divoká Šárka s okolím byla mým prvořadým pražským cílem.   

Na zastávce u McDonaldu jsme vystoupili, obešli jej a zdálo, že po 100 m jsme tam.



Cesta však vede po schodech dolů do soutěsky a skály máme po obou stranách nad sebou. Nazývají se Kozákova a Šestákova a soutěska Džbán, protože tvarem písmene U jej trochu připomínají. 



Vydali jsme se podél Šáreckého potoka a čekali, kdy se objeví cestička vzhůru na skalnaté svahy, kde archeologové našli stopy po pravěkém osídlení. Potok je místy docela bouřlivý.





Na balvanech u cesty se v plavkách nakrucovala žena neurčitého věku 30 až 40 let a její partner (profesionální fotograf?) ji snímal ve všech možných pozicích. Tu jsem se ale fotografovat neodvážil. 

Šli jsme asi půl hodiny a přístup do skal stále nebyl nikde vidět a místo toho jsme směřovali kamsi do lesů. 



I při pohledu do map v mobilu se ukázal tento směr málo nadějný, i když prostředí je malebné, raději jsme vrátili a pokračovali od rozcestí na opačnou stranu. A to již bylo správně.





Na horizontu předchozího snímku uprostřed se nezřetelně rýsuje trojúhelníková černá střecha, letohrádku Hvězda.

Území je chráněnou přírodní rezervací s pestrou luční květenou.



Z náhorní planiny je dobře vidět na skály, do propasti, na panorama Prahy a také na vodní nádrž Džbán.






A k té jsme pak sešli. Podle znečištění vody se ke koupání příliš nehodí. Stánek s občerstvením je však v provozu a výhled na skály zespodu je také působivý. Nejvyšší se nazývá Dívčí skok (je v jiné části), podle staré české pověsti se skokem z ní zabila Šárka, když ji trápilo svědomí, že se nechala přemluvit Vlastou a lstí připravila o život Ctirada. 







Zašlou slávu připomíná zchátralá skokanská věž a návštěvníků tam přes pěkné letní počasí bylo poskrovnu. 






Podle nápojového lístku se ale snaží držet krok s dobou, tak snad to k oživení rekreačního místa pomůže.





16 komentářů:

  1. Zatímco ve Hvězdě na procházkách a v podolském nebo radlickém bazéně jsem bývala pečená vařená, tak na Džbánu jsem nebyla nikdy, a v Šárce jsem se byla koupat jen jednou jako malá holka. A na procházce jsem tam nebyla nikdy! Bude potřeba to napravit!!! Mimochodem na těch skalách se natáčelo při seriálu Božena.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem zase nikdy nebyl na Hvězdě a letohrádek znám jen z internetu. A zase vidím, že o dost přicházím, že se vůbec nedívám na televizi.

      Vymazat
  2. Moje oblibene misto...Kdyz jsem je jeste na skole poprve navstivil, temer mi spadla celist z toho, ze v Praze muze být takové "zákoutí"

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že podobně zajímavé bude Prokopské údolí, kde se prý natáčela scéna Muž s koženou brašnou do filmu Pelíšky. Ale to neznám.

      Vymazat
    2. Prokopák je zajímavý, Divoký západ v srdci Prahy. No tak spíš kousek vedle. Bydleli jsme na sídlišti nad ním a občas do té naší části chodili na prochajdy. Ostatně Prokopák a zdejší jezírko učarovalo natolik manželce mého kamaráda, že své CHS dala jméno Prokopské jezírko. Takže náš Bobího byl ofiko Borek Prokopské jezírko....

      Vymazat
  3. Budu se muset zase po čase vypravit. V časech jinošských jsem do Šárky jezdíval pravidelněji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na nenáročnou procházku se mně tato část Prahy zdá velmi zajímavá, skoro bych řekl, že až ne nepodstatné převýšení je to jak procházka Stromovkou.

      Vymazat
  4. Děkuji za krásnou procházku a tím i osvěžení krásných vzpomínek na pobyt v Praze.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V 80. letech jsem do Prahy dost jezdil na celé týdny, ale tuto část jsem vůbec neznal, protože tímto směrem jsem byl nejdál na "Kulaťáku" a v kampusu ČVUT. Až cesta na letiště to změnila, i když většinou využíváme letiště ve Vídni, které máme blíž a ani nemusíme v MHD přejíždět město, protože nás autobus zaveze až na něj.

      Vymazat
  5. Na plovárně Džbán jsem byl asi dvakrát, když jsem byl v Praze na nějakém kongresu. Pokud se nepletu, tak se tam mohlo koupat i nahoře bez, nebo i úplně bez.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tohle vědět, za koupáním nechodím jinam :).

      Vymazat
    2. To je pravda, vzpomínám si, že byl za soc.éry znamé místo, a Šarka je opravdu krásně divoká.

      Vymazat
  6. Moc krásné fotografie z úžasného místa. Díky moc i za super reportáž. Přeji krásné letní dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Jarko, také přeji hezké léto a hodně krásných vycházek, i když kout republiky, který je ti blízký, tolik trápí ohně.

      Vymazat
  7. To jsou přesně ta místa, kde zapomínám, že jsem v Praze....

    OdpovědětVymazat
  8. Krásná příroda. Udělali jste si moc pěkný výlet.

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Anton Pavlovič Čechov - <i>Racek</i> v Mahenově divadle

Z nejznámějších dokončených divadelních her A. P. Čechova (1860-1904) po Višňovém sadu (1904), Strýčku Váňovi (1899) a Třech sestrách (19...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)