27. září 2016

O povrchním vnímání (s hádankou)

V poslední době se dost píše o Alzheimerově nemoci, prý je to nemoc chytrých žen (to asi nebude můj případ), ale ty příznaky! - mimo jiné "ztráta zájmu o okolí, zapomínání, hledání věcí, nesmyslné činnosti, …"

Čím dál víc na sobě pozoruju, že na mě zřejmě leze. Okolí vůbec nevnímám, z fotografií budov v Brně, které nejsou zachyceny celé (znázorňují detail nebo vyšší patro), málokdy dokážu určit, oč se jedná, u lidí jako kdybych se díval skrz ně, aniž bych si všiml, kolem koho jsem šel a jak vypadal (kdybych měl poskytnout svědectví při vyšetřování nějakého případu, byl bych nepoužitelný), a při závislosti na internetu, kdy ze všech stránek útočí nadsazené titulky, senzacechtivé zprávy, sex, celebrity a neštěstí všeho druhu, kolik jen těch povrchních textů jsem nesmyslně přečetl a mohl (a měl) dělat něco užitečnějšího.

Několik příkladů postupujícího rozkladu osobnosti:

1. Jdeme s chotí nádražním podchodem, když vystoupíme na ostrůvek MHD, drahá mě informuje: "Paní z toho páru, co šel před námi, je prof. Pokorná z Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Podle sportovního oblečení asi byla s manželem na turistickém výletu." Musel jsem přiznat, že jsem si je vůbec nevšiml (kdyby nás míjela mladá slečna v tričku a bez podprsenky, možná bych byl víc v obraze).

2. Brněnská alternativní skupina Ještě jsme se nedohodli druhou část videa k písni Koni a žulánci natočila na střeše budovy v centru města (je to poznat podle záběrů do okolí, kde je vidět např. katedrála sv. Petra a Pavla), ale kde přesně to bylo, jsem nepoznal a musel se nechat poučit všímavějšími.
Kdo v Brně bydlí, nebo ho alespoň trochu zná, může tipovat.


3. Ve vlaku nebo MHD, aby cesta rychleji utíkala, si čtu. Po dočtení jedné knihy otvírám další, a proto se musím starat o přísun nových titulů. Čtu většinou uznávané autory, ale někdy i ty módní, abych se někde svou neznalostí neztrapnil.

Např. Charles Bukowski - přečetl jsem od něho několik knih, z těch asi 15, co měli v knihkupectví v regálu, jsem jako první vybral Zápisky starého prasáka (pamatuji si z ní nejvíc to, že prý poznal 2500 k.nd (písmenko si už domyslíte)). Ještě mně utkvělo (a tím to skoro končí), že autor doslovu s tím polemizuje, podle věrohodných zdrojů Bukowski byl plachý samotář, který první sexuální zkušenost měl ve 24 letech s prostitutkou.

Robert Fulghum - jeho knih na polici byl také větší počet. Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce se mně nezdála příliš atraktivní, ale svazek Už hořela, když jsem do ní lehal vypadal nadějně. Představoval jsem si vášnivou erotiku, kdybych si ale předtím přečetl, že spisovatel byl pastorem a 25 let kázal v kostele, musel bych poznat, že jsem se těšil zbytečně. Drobná povídka popisuje záchranu staříka z hořícího bytu. Když se ho ptali, jak požár vznikl, řekl, že neví, protože postel už hořela, když si do ní lehal.

4. Filmař Woody Allen je známý skrblík, natáčí nízkonákladové filmy, herci (a to i hvězdy) mají velmi malé honoráře, ale hráli by možná i zadarmo, protože být součástí Allenových filmů se považuje za čest a Allen navíc ví, jak přilákat i diváky. Jeden z jeho nejúspěšnějších filmů se jmenuje Všechno, co jste chtěli vědět o sexu, ale báli jste se zeptat. Viděl jsem ho mezi prvními.

Trochu mě utěšuje, že příznaky duševní nepřítomnosti pozoruju i u jiných.

5. Vlakem jezdím celkem pravidelně, a proto jsem si pořídil InKartu. Průvodčí pak kontrolují, zda mám na slevu nárok. Jedna z nich, kterou potkávám dost často, vždy důkladně jízdenku prozkoumá, podívá se na mě a na fotku na kartě a pak teprve ji přiloží ke svému velmi pomalu načítajícímu strojku, z něhož na displej vyjede údaj, dokdy karta platí. Někdy ji vidím i při návratu a tehdy mám tisíc chutí jí říct, že když karta byla platná ráno, bude platit i odpoledne.

6. V naší samoobsluze Albert máme pokladní, které doma říkáme spící panna. Když koupím 10 stejných jogurtů, na čtečce odkliká každý samostatně. Kolik peněz má vrátit, nikdy nepočítá z hlavy, ale naučeným úkonem na pokladně, nesmí se jí však k tomu dát nějaká stravenka, to ji vyvede z míry, odpočítat ještě navíc např. 2-krát 70 Kč je už na ni nadlidský výkon. Tváří se přitom tak nešťastně, že ji raději napovídám.

Povrchní upoutání je základem bulvárních novin a časopisů, jenže ve snaze přežít se bulvarizují i ty tzv. seriózní listy.

7. Když jsme dřív někam cestovali letadlem, k mání byl pestrý výběr, např. New York Times, ale mám pocit, že nabídka se teď značně zúžila (anebo už příliš využíváme nízkonákladové společnosti?), vrcholem byl náš poslední let s Travel Service/Smart Wings, kde měli jen Blesk. V autobusech Student Agency k tomu už také směřují. Vzpomínám si na jeden bombastický titulek z této tiskoviny: Karel Šíp - Dohnalo ho svědomí. Říkal jsem si, co asi hrozného provedl, někoho znásilnil nebo zabil, tíží ho pocit viny a teď se přiznal? Ve skutečnosti šlo o to, že když jeho syn byl malý, bavič jezdil za kšefty a na syna neměl čas, ten se proto nestal dalším bavičem a dnes je finančníkem.

A takovými "problémy" nás denně krmí. Přirozenou obranou je nesledovat, nevnímat (TV jsem ze života vypustil před více než 5 lety), tím se však můžeme ochudit i o užitečné informace. Chce se zvolat staré heslo: "Je třeba oddělit zrno od plev!" Ale jak? Toť otázka přímo hamletovská.

P.S. 1.10.2016: Ve videu je střecha funkcionalistického paláce Alfa, postaveného v 30. letech podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse, který pasáží spojuje ulice Jánskou a Poštovskou s náměstím Svobody.


19. září 2016

New York (6) - Donald Trump a jeho mrakodrapy

Donald Trump (ročník 1946) asi nikomu není lhostejný, jedni ho obdivují jako ztělesnění amerického snu - díky píli a podnikatelskému talentu se stal miliardářem, odpůrce dráždí arogancí, na všechno má jednoduchý recept, před nikým nemá respekt, urazil kde koho - aféru Billa Clintona se stážistkou Lewinskou využil proti Hillary: "Když neumí uspokojit manžela, jak chce uspokojit Ameriku?", o televizní moderátorce, která mu kladla nepříjemné otázky, s narážkou, že měla své dny, prohlásil: "Bylo vidět, jak jí krev teče, víte odkud", vymezuje se proti cizincům - na půdu USA nevpustí ani jednoho muslima, na hranicích s Mexikem nechá postavit 15 m vysokou zeď a Mexičany přinutí ji zaplatit, černoši také nejsou jeho krevní skupinou a podle průzkumu z nich téměř 90 % mu ve volbách nedá hlas.

Protože i mnozí republikáni se od něj distancují, na jeho zvolení prezidentem by si před rokem asi málokdo vsadil, ale on, jak Žižka, nepřátel se neleká a na množství nehledí, jako buldozer kácí jednu překážku za druhou, protože (podle jeho slov) je nejlepší, nejsilnější, ženy ho milují a na co sáhne, v tom je hned dokonalý. Dokonce i v showbusinessu se uplatnil, jako moderátor a producent sledované televizní reality show The Apprentice byl r. 2007 poctěn hvězdou na Chodníku slávy v Hollywoodu.

Donald Trump po svém otci, který měl stavební firmu, získal vztah k stavitelství a obchodování s realitami a provozuje i hotely a kasina. Pouštěl se však také do riskantních projektů a 4-krát skončil v bankrotu. Pokaždé se z problémů vyhrabal a dnes podle časopisu Forbes patří mezi 500 nejbohatších lidí na světě s majetkem asi 4 miliardy dolarů. Trump tuto částku násobí svým koeficientem sebevědomí a uvádí, že jeho majetek má hodnotu víc než 10 miliard. Hlavními položkami jsou 3 mrakodrapy v New Yorku.

Mrakodrap The Trump Building (255 m vysoký) na Wall Street se původně jmenoval Bank of Manhattan Trust Building a v okamžiku dokončení v dubnu 1930 byl nejvyšší budovou na světě, Trump ho za zlomek ceny výhodně koupil v r. 1995.




Mrakodrap Trump Tower (202 m) si podle návrhu architekta Der Scutta v letech 1979-1983 už nechal postavit sám, a to na Fifth Avenue, jedné z nejdražších obchodních tříd na světě. Předtím ale na zakoupeném pozemku nechal zbořit budovu Bonwit Teller, kterou zdobily basreliéfy antických bohyň ve stylu art deco. Historiky umění byly oceněny na 200 tisíc dolarů a Trump je nejdříve slíbil věnovat Metropolitnímu muzeu. Protože však jejich sejmutí bylo technicky obtížné a způsobilo by zpoždění stavby, nechal je zničit. Kromě mnoha kritiků "vandalismu" rozčílil i architekta Scutta, který počítal s tím, že bohyně začlení do vstupní haly nové budovy.

Mrakodrap je nápadný stupňovitými terasami se stromy. Vedle kancelářského využití a sítě obchodů jsou v něm také byty a žije zde i Trumpova rodina, Trump budovu také uvádí jako místo svého trvalého bydliště (pokud se ovšem nepřestěhuje do Bílého domu ve Washingtonu).
Atrium budovy je využíváno jako veřejný prostor, přístupné je od 8 hod ráno do 10 večer, místo toho jsme ale šli do Rockefellerova centra, které se nachází nedaleko odtud.



Přehled Trumpových výškových budov je v článku Trump Tower(s) a z New Yorku sem ještě patří mrakodrap Trump World Tower (262 m), dokončený r. 2001 a celý určený k bydlení. Na snímku z vyhlídky pod střechou Empire State Building v levé části koláže je to černý hranol, který mezi mrakodrapy s nápaditou architekturou (zvlášť vyniká Chrysler Building s jehlovitou špicí) vůbec nezapadá. S předchozím svou barvou připomene výrok Henryho Forda: "Každý zákazník si může vybrat jakoukoliv barvu auta, když bude černá." V rozporu s dnešními protiarabskými výroky Trump byty ve 45. patře prodal zájemcům ze Saudské Arábie.




Je docela možné, že Donald Trump se prezidentem stane. Ronald Reagan, herec z béčkových westernů, porazil v prezidentském klání kultivovaného Geralda Forda, kulturista a hvězda akčních filmů Arnold Schwarzenegger se stal guvernérem Kalifornie, a kdyby nebyl rodilým Rakušanem, třeba i on mohl být prezidentem USA. Američané na "siláky" dají.

11. září 2016

Berlín (3), Kodaň (3), Ulcinj - sochy z písku

Muzea a galerie uchovávají obrazy a sochy staré mnohdy stovky let, existují však i umělci okamžiku, kteří tvoří díla s velmi omezenou životností, aniž by jim to bralo chuť činnosti s tak pomíjivým výsledkem se věnovat.

Zuzana v článku Eat your art out zmiňovala umělecké zkrášlování jídla - umění zde prochází žaludkem, děti staví sněhuláky a ty nejmenší se na pískovištích s kbelíky a lopatkami snaží uplácat hrad.

V zimních střediscích jsou občas k vidění impozantní stavby ze sněhu a ledu, modelování soch z písku se vyvinulo ve svébytné umění a dokonce se pořádají festivaly zakončené vernisáží vytvořených soch. U nás příznačně mají tradici v Písku (už 10-letou) a na internetu lze najít řadu dalších odkazů na podobné akce, např. v Lednici, Olomouci a v Obchodním centru Letňany.

Několikrát jsem na ně narazil v zahraničí, poprvé to bylo v Berlíně u vlakového nádraží směrem k Reichstagu.



V Kodani jedním naším cílem byla bronzová socha malé mořské víly a její sourozence z písku jsme viděli jen z větší vzdálenosti před moderní budovou Opery.




Při pohledu na obdivuhodně přesné detaily staveb a lidí nás přirozeně napadne, jak je možné, že písek drží tvar. Pro větší stavby je nutné mít "ostrý" písek, jehož zrnka nejsou obroušena do oválného tvaru, a proto do sebe po namočení a stlačení mohou zapadnout.

Letovisko Ulcinj v Černé Hoře se může pochlubit 12 km dlouhou písečnou pláží (proto se také jmenuje Velika Plaža) a tam jsme měli možnost "písečného sochaře" vidět při práci. Začátek jeho počínání nám vůbec nebyl jasný. Muž lopatou vyhrabal širokou jámu a do ní vylil několik věder vody. Mokrý písek pak navršil do tvaru připomínajícího oblý kopec. Na tom stále ještě nebylo nic zvláštního a ani mě nenapadlo ho přitom fotografovat, i když se vše odehrávalo ne víc než 5 m od nás.
Pak ale začal z tohoto kopce pomocí nože odškrabovat a začal se rýsovat tvar delfína. Pomáhal mu syn, který dílo kropil, upravoval hlavu, vyhloubil dýchací otvor na její horní straně a hlavně pak vymodeloval ocasní ploutev.



Na prvních obrázcích byly vidět mnohem větší sochy, pro ty je třeba písek připravit do bloků v dřevěném bednění a udusat jej (nejlépe strojně), z bloků vystavět pyramidu a pak bednění odshora postupně odstraňovat a modelovat tvar sochy. Ta se tedy tvoří shora dolů. Dosud nejvyšší hrad z písku, který je zapsán v Guinnessově knize rekordů, má bezmála 14 m.

Nezastřešené sochy, vyztužené lepidlem, vydrží až 4 měsíce. Ulcinjský sochař se však vyjádřil, že jeho sochy "přežijí" jen do dalšího dne, kdy zase vytvoří jinou.


Aktuální článek

Claude Lorrain - ideální krajiny klasicismu

Claude Lorrain (1600-1682), vlastním jménem Claude Gellée , patří k nejvýznamnějším malířům klasicismu , směru, který následoval po temném ...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)