Když si odmyslíme operu, vážná hudba je především instrumentální - symfonie, koncerty pro sólové nástroje, sonáty, preludia, nokturna, tance, …
Řada melodií vážné hudby je však zpěvná, a tak není divu, že svádí k otextování a je pak kvalitním rozšířením repertoáru zpěváků populární i rockové hudby.
Řada melodií vážné hudby je však zpěvná, a tak není divu, že svádí k otextování a je pak kvalitním rozšířením repertoáru zpěváků populární i rockové hudby.
Několik příkladů jsem už zmínil v článku Vážná hudba a pop & rock, a sice skupinu Procol Harum, která svůj hit A Whiter Shade of Pale postavila na skladbě Johanna Sebastiana Bacha, Emerson, Lake & Palmer si přizpůsobili Obrázky z výstavy (Картинки с выставки) Modesta Petroviče Musorgského a Sting v písni Russians použil melodii romance Sergeje Prokofjeva z filmu Poručík Kiže.
Uvedení rockoví hudebníci (Sting v rocku také začínal - ve skupině The Police) předlohy ale nepoužili zcela věrně a tvůrčím způsobem je upravili. Popoví zpěváci se jich naopak snaží držet a protože jsou pěvecky mnohdy lépe disponovaní, pouští se i do skladeb, které i v instrumentální podobě je obtížné zahrát pro velmi rychlé tempo. To z následujících ukázek platí zejména pro Mozartův Turecký pochod, Chopinův Minutový valčík a Montiho Čardáš.
1. Marc-Antoine Charpentier (1634-1704) - Preludium Te Deum
Vyjádření díků Bohu barokního skladatele Charpentiera kdysi v televizi bývalo znělkou Eurovize před sportovními přenosy ze zahraničí a podle Wikipedie ho ve Vídni hrávají jako první při novoročních koncertech.
V repertoáru ji mají i členové Academica Musica Zlinensis, které jsem už zmiňoval v článku o Baťově vile ve Zlíně. Když po jejich předvánočních koncertech zajdeme ještě na neformální setkání na jejich mateřskou fakultu, hrají a zpívají moravské lidovky, písně folkových i rockových skupin a ve svém vlastním otextování také Charpentierovo preludium. Bohužel ji na YouTube nevystavili, ale někdy je o text požádám a malou ukázku sem vložím.
V následujícím videu originálního provedení skladby jsou náhledy na švédský královský zámek Drottningholm a jeho zahrady.
Vyjádření díků Bohu barokního skladatele Charpentiera kdysi v televizi bývalo znělkou Eurovize před sportovními přenosy ze zahraničí a podle Wikipedie ho ve Vídni hrávají jako první při novoročních koncertech.
V repertoáru ji mají i členové Academica Musica Zlinensis, které jsem už zmiňoval v článku o Baťově vile ve Zlíně. Když po jejich předvánočních koncertech zajdeme ještě na neformální setkání na jejich mateřskou fakultu, hrají a zpívají moravské lidovky, písně folkových i rockových skupin a ve svém vlastním otextování také Charpentierovo preludium. Bohužel ji na YouTube nevystavili, ale někdy je o text požádám a malou ukázku sem vložím.
V následujícím videu originálního provedení skladby jsou náhledy na švédský královský zámek Drottningholm a jeho zahrady.
2. Tomaso Albinoni (1671-1751) - Adagio (1730)
Albinoniho Adagio se těší široké oblibě a nazpívalo ho množství zpěváků, např. Lara Fabian, kterou do své prezentace použila i italská modelka Monica Bellucci, velmi pěkné je i provedení neznámé zpěvačky Elmiry Kalimullina z ruské talentové soutěže, ale nejvíc se mně líbí studiová nahrávka božského Káji.
3. Wolfgang Amadeus Mozart (1756-1791) - Turecký pochod
Mozartův Turecký pochod (Türkischer Marsch) se hrává jako samostatná skladba, ve skutečnosti jde ale o třetí větu z klavírní sonáty A dur, Rondo alla turca, v Köchelově seznamu rozsáhlého díla geniálního skladatele uváděné pod číslem K. 331. Je prezentována také v mnoha dalších podobách - v orchestrální verzi, v komorním provedení, na kytaru a nezalekla se jí ani Eva Pilarová. A nepotřebovala k tomu ani text.
Mozartův Turecký pochod (Türkischer Marsch) se hrává jako samostatná skladba, ve skutečnosti jde ale o třetí větu z klavírní sonáty A dur, Rondo alla turca, v Köchelově seznamu rozsáhlého díla geniálního skladatele uváděné pod číslem K. 331. Je prezentována také v mnoha dalších podobách - v orchestrální verzi, v komorním provedení, na kytaru a nezalekla se jí ani Eva Pilarová. A nepotřebovala k tomu ani text.
4. Wolfgang Amadeus Mozart (1756-1791) - Malá noční hudba
Kdo by neznal Malou noční hudbu (Eine kleine Nachtmusik)? Není divu, že tato Serenáda G dur pro smyčcový kvartet a kontrabas, K. 525, zaujala i legendárního génia Járu Cimrmana, který jí dodal další kvalitu svým textem. Bohužel jeho jistě skvostná interpretace se nedochovala, proto se musíme spokojit s poněkud amatérským provedením jednoho z objevitelů jeho díla Zdeňka Svěráka.
Kdo by neznal Malou noční hudbu (Eine kleine Nachtmusik)? Není divu, že tato Serenáda G dur pro smyčcový kvartet a kontrabas, K. 525, zaujala i legendárního génia Járu Cimrmana, který jí dodal další kvalitu svým textem. Bohužel jeho jistě skvostná interpretace se nedochovala, proto se musíme spokojit s poněkud amatérským provedením jednoho z objevitelů jeho díla Zdeňka Svěráka.
5. Ludwig van Beethoven (1770-1827) - Pátá symfonie (Osudová), první věta (1808)
První věta z 5. symfonie, op. 67, L. van Beethovena si dramatickým nástupem a zpěvnými pasážemi o transkripce přímo říká a existuje jich bezpočet, řada např. pro kytaru a jako kuriozitu si můžeme poslechnout verzi metalového kytaristy. Vzhledem k zaměření článku ale nelze vynechat zpívanou podobu. V následujícím videu tří tenorů zpěv začíná v čase 1:00.
6. Franz Schubert (1797-1827) - Serenáda
Schubertova Serenáda č. 4 (Ständchen/Zastaveníčko) v klavírním provedení se na poslech zdá celkem snadná, ale občasná kombinace tří tónů v pravé ruce proti dvěma v levé mně dělala potíže (abych správně vytvořil intervaly mezi tóny, procvičil jsem si zlomky). Svou úpravou ji okořenil Ferenc Liszt a v této verzi ji mám na vinylové desce se Sergejem Rachmaninovem, dalším skladatelem a současně virtuózním klavíristou, kde hraje skladby své i jiných autorů.
Pro Karla Gotta ji otextoval Zdeněk Borovec jako Píseň jak vánek. Měl jsem ji kdysi na malé desce, bohužel jsem ji ale zničil, ve staromládenecké etapě života jsem se občas pokoušel žehlit a jednou ještě plně nevychladlou žehličku jsem vložil do šuplíku, a to tak nešťastně, že sežehla bez obalu volně položenou desku a drážky ve vinylu se spekly. Ještěže máme YouTube!
Pro Karla Gotta ji otextoval Zdeněk Borovec jako Píseň jak vánek. Měl jsem ji kdysi na malé desce, bohužel jsem ji ale zničil, ve staromládenecké etapě života jsem se občas pokoušel žehlit a jednou ještě plně nevychladlou žehličku jsem vložil do šuplíku, a to tak nešťastně, že sežehla bez obalu volně položenou desku a drážky ve vinylu se spekly. Ještěže máme YouTube!
7. Fryderyk Chopin (1810-1849) - Minutový valčík
Chopinův valčík, op. 64, č. 1, je ze všech jeho 14 valčíků nejkratší, a proto se mu dostalo označení Minutový. Za minutu ho ale nikdo nezvládne, obvyklý čas je 1 min 45 sec. A Nadě Urbánkové a Petře Janů to ve zpívané verzi ve volnějším tempu trvá ještě déle. Přiznám se však, že se mně ani jedna příliš nelíbí, proto je uvádím jen v odkazu v textu.
Chopinův valčík, op. 64, č. 1, je ze všech jeho 14 valčíků nejkratší, a proto se mu dostalo označení Minutový. Za minutu ho ale nikdo nezvládne, obvyklý čas je 1 min 45 sec. A Nadě Urbánkové a Petře Janů to ve zpívané verzi ve volnějším tempu trvá ještě déle. Přiznám se však, že se mně ani jedna příliš nelíbí, proto je uvádím jen v odkazu v textu.
8. Bedřich Smetana (1824-1884) - Vltava z cyklu symfonických básní Má vlast (1874)
Vltava je druhou z deseti symfonických básní cyklu Má vlast a skladatel ji dokončoval v období úplné ztráty sluchu. Někdy se uvádí, že v melodii se částečně inspiroval lidovou písní Kočka leze dírou, těžko to ale tvrdit s jistotou. Skladba (i celý cyklus) je velmi populární a Česká filharmonie s dirigentem Václavem Neumannem ji hrávala při novoročních koncertech. Protože Smetana ve světovém měřítku není tak významný jako Antonín Dvořák a Leoš Janáček, měli jsme opravdu radost, když jsme Vltavu slyšeli jako první skladbu (pod)večerního programu se světelnými efekty u fontán pod vrchem Montjuic v Barceloně.
Oslovila i Karla Gotta, který ji nazpíval začátkem 70. let, když si budoval kariéru v Německu.
Oslovila i Karla Gotta, který ji nazpíval začátkem 70. let, když si budoval kariéru v Německu.
9. Edvard Grieg (1843-1907) - Solvejžina píseň ze suity Peer Gynt
Edvard Grieg r. 1875 složil orchestrální suitu Peer Gynt jako hudební doprovod scénického provedení stejnojmenné básně Henryka Ibsena. Jeho dílo však rychle překročilo prkna divadel a žije svým vlastním životem a v mnoha úpravách, např. v klavírní.
Edvard Grieg r. 1875 složil orchestrální suitu Peer Gynt jako hudební doprovod scénického provedení stejnojmenné básně Henryka Ibsena. Jeho dílo však rychle překročilo prkna divadel a žije svým vlastním životem a v mnoha úpravách, např. v klavírní.
Solvejžina píseň společně se skladbami Anitřin tanec, Ráno, Průvod trollů, Ve sluji Krále hor, Åsina smrt patří z této suity k nejoblíbenějším. A protože autoři jsou z Norska, je na místě si poslechnout zpívanou verzi v provedení norské sopranistky Marity Solbergové.
V repertoáru ji má i ruská operní hvězda Anna Netrebko a muzikálová zpěvačka, herečka a tanečnice Sarah Brightman.
V repertoáru ji má i ruská operní hvězda Anna Netrebko a muzikálová zpěvačka, herečka a tanečnice Sarah Brightman.
10. Vittorio Monti (1868-1922) - Čardáš (1904)
Rodilý Ital Monti se uplatnil v Paříži jako dirigent, skladatel operet, baletů, i komorních skladeb, jeho nejznámějším dílem však jednoznačně je Čardáš, který asi nechybí v repertoáru žádného vyspělejšího houslisty a díky střídání tklivých a temperamentních pasáží je zvlášť oblíben cikánskými hudebníky.
Má ale i řadu dalších verzí - kromě houslí i pro cello a orchestr, klavírní, Oldřichu Kaiserovi s klavíristou Ypsilonky Miroslavem Kořínkem se stal náplní zábavné scénky, pěvecky se ho úspěšně zhostila Eva Pilarová a jazyk se jí nezasukoval ani ve vyšším věku.
Rodilý Ital Monti se uplatnil v Paříži jako dirigent, skladatel operet, baletů, i komorních skladeb, jeho nejznámějším dílem však jednoznačně je Čardáš, který asi nechybí v repertoáru žádného vyspělejšího houslisty a díky střídání tklivých a temperamentních pasáží je zvlášť oblíben cikánskými hudebníky.
Má ale i řadu dalších verzí - kromě houslí i pro cello a orchestr, klavírní, Oldřichu Kaiserovi s klavíristou Ypsilonky Miroslavem Kořínkem se stal náplní zábavné scénky, pěvecky se ho úspěšně zhostila Eva Pilarová a jazyk se jí nezasukoval ani ve vyšším věku.
11. Albert William Ketelbey (1875-1959) - Na perském trhu
Skladba Na perském trhu (In a Persian Market) vedle provedení s orchestrem, a pro přitažlivý námět i v mnoha scénických ztvárněních, je oblíbená také v klavírní verzi, neunikla však ani pozornosti zpěváků, nazpíval ji např. jeden z nejlepších barytonistů operní historie Peter Dawson a u nás Jiří Korn.
Skladba Na perském trhu (In a Persian Market) vedle provedení s orchestrem, a pro přitažlivý námět i v mnoha scénických ztvárněních, je oblíbená také v klavírní verzi, neunikla však ani pozornosti zpěváků, nazpíval ji např. jeden z nejlepších barytonistů operní historie Peter Dawson a u nás Jiří Korn.
12. Ronald Binge (1910-1979) - Alžbětinská serenáda
Alžbětinská serenáda (Elizabethan Serenade) svým názvem vzbuzuje dojem, že jde o dílo z alžbětinské doby (doby vlády Alžběty I. v 2. polovině 16. století), která je považována za období rozkvětu Anglie, autor však celým svým životem patří do 20. století. Jako v řadě předchozích případů má mnoho verzí, např. pro housle, varhany a my ji asi nejvíce známe zpívanou Karlem Gottem. Díky českému textu ("zapal svíčky sváteční") se u nás často hraje o Vánocích, první ji však zpopularizovala BBC, která jí uváděla hudební pořady cyklu Music Tapestry (podobně jako Jiří Černý s manželkou Miroslavou si do znělky soutěžního hudebního pořadu Houpačka zvolili Exodus Ernesta Golda). První anglické otextování Where the Gentle Avon Flows Christopherem Hassallem s Vánocemi také nemá nic společného, jediné datování v textu "midsummer night" lze chápat jako letní slunovrat, nebo Svatojánskou noc, tedy noc z 23. na 24. června, spojenou s oslavou narození Jana Křtitele.
Alžbětinská serenáda (Elizabethan Serenade) svým názvem vzbuzuje dojem, že jde o dílo z alžbětinské doby (doby vlády Alžběty I. v 2. polovině 16. století), která je považována za období rozkvětu Anglie, autor však celým svým životem patří do 20. století. Jako v řadě předchozích případů má mnoho verzí, např. pro housle, varhany a my ji asi nejvíce známe zpívanou Karlem Gottem. Díky českému textu ("zapal svíčky sváteční") se u nás často hraje o Vánocích, první ji však zpopularizovala BBC, která jí uváděla hudební pořady cyklu Music Tapestry (podobně jako Jiří Černý s manželkou Miroslavou si do znělky soutěžního hudebního pořadu Houpačka zvolili Exodus Ernesta Golda). První anglické otextování Where the Gentle Avon Flows Christopherem Hassallem s Vánocemi také nemá nic společného, jediné datování v textu "midsummer night" lze chápat jako letní slunovrat, nebo Svatojánskou noc, tedy noc z 23. na 24. června, spojenou s oslavou narození Jana Křtitele.