28. prosince 2021

Desáté výročí s blogem a PF 2022

10 let od založení blogu (tehdy na doméně Blog.cz) sice uplynulo 4. listopadu, ale pro ohlédnutí je nejlepší závěr roku, kdy už žádná „inventární položka“ nepřibude a „audit“ bude vycházet z úplných dat.     

Končící rok byl stejně jako předchozí poznamenán covidovou epidemií, tentokrát jsme celá rodina měli navíc tu čest s virem se osobně seznámit, a i když s námi urputně zápasil, přežili jsme beze ztrát.  

Omezení spojená s covidem nám narušila řadu plánů, koncerty byly zrušeny či přesunuty na příští rok, ani jednou jsme nebyli v divadle, jeden krátký zájezd do Lucemburska byl 2krát stornován, až nakonec pořádající cestovka ukončila činnost kvůli platební neschopnosti. 

Do hudební rubriky jsem tak přidal jen 2 články, kterými však bohužel byly nekrology Ladislava Štaidla a Miroslava Žbirky. Letos (na covid) zemřel také Michal Polák, zpěvák skupiny Synkopy 61, i díky němu kdysi mé nejoblíbenější, a nedávno i vynikající kytarista Luboš Andršt ze skupiny Framus Five Michala Prokopa.  

Živě jsme viděli jen Richarda Müllera na koncertu 19.9. v brněnském sále SONO, rovněž přeloženém z minulého roku. Ten jsem nevzpomínal, protože o něm a jeho skupině Banket z 80. let už jeden text na blogu mám. Alespoň stručně: z éry Banketu zazněly písně Tlaková níž a Po schodoch, z novějších jsem znal jen Nebude to ľahké, Už asi nie si, Srdce jako kníže Rohan a Štěstí je krásná věc. A ještě dvě fotografie mobilem:



Do rubriky Literatura, divadlo, film jsem v dřívějších letech často vkládal divadelní hry, kvůli lockdownům jsem je nahradil povídkami mých oblíbených spisovatelů. Myslím, že to nebylo na škodu, asi i v budoucnu nějaké přidám, i kdyby divadla hrála jako dřív.  

Doplnil jsem (a někde výrazně) řadu dřívějších článků o malířích a sochařích fotografiemi jejich děl z návštěv galerií a výstav i cest pozdějších než původní zveřejnění článků. U Leonarda da Vinci přibyla 1 kresba, další přírůstky jsou v závorkách: Pieter Bruegel st. (+1), Caspar David Friedrich (+1), Vincent van Gogh (+1), Arnold Böcklin (+2), Henri Rousseau (+10), Amedeo Modigliani (+10), Oskar Kokoschka (+8), Marc Chagall (+15), Giorgio de Chirico (+5), Yves Tanguy (+4), Max Ernst (+14), Victor Vasarely (+1), Henry Moore (+4), Alexander Calder (+1).    

Namátkou z nich vyberu 3: Arnold Böcklin – Jarní večer (1879, Maďarská národní galerie/Hungarian National Gallery, Budapešť), Oskar Kokoschka – Nevěsta větru (nebo také Bouře, 1913, Kunstmuseum, Basilej) a Amedeo Modigliani – Ležící akt s bílým polštářem (1917, Staatsgalerie, Stuttgart).





Z letošních výstav nejvýznamnější byly ve Vídni, vedle již zmíněného Amedea Modiglianiho v Albertině Kunsthistorisches Museum ve stejnou dobu lákalo na Tiziana (a další Benátčany – Giorgioneho, Tintoretta, Veroneseho, …) a k nim ještě patří trvalá expozice Gustava Klimta v Belvederu, kterou doplňují obrazy dalších malířů, zejména Egona Schieleho, a obráceně Leopold Museum se Schieleho obrazy, doplněnými Klimtovými. O výstavě Vermeera v Drážďanech jsem se bohužel dozvěděl až tehdy, kdy všechny vstupenky dlouho před jejím koncem 2. 1. 2022 byly vyprodány. Výstava Rembrandta v Praze na přelomu let 2020/21 byla téměř pořád uzavřena kvůli nouzovému stavu a na ni jsem se také nedostal.   

Malíře přiblížím v samostatných článcích, proto jen několik ukázek: Tizian – Kající se Marie Magdalena (1565, Ermitáž, Petrohrad), Gustav Klimt – Smrt a život (1910-1911, Leopold Museum, Vídeň) a Egon Schiele – Objetí (1907, Österreichische Galerie Belvedere, Vídeň).





V cestování jsme se drželi hlavně doma, v létě jsme byli ve dvou různých týdnech v Karlových Varech, týden v Jeseníkách a 5 dnů v Budapešti. Zážitky z těchto cest se promítly do 9 článků v měsících červen-září. A hodně jsme si přitom užili termálních bazénů, proto alespoň 2 fotografie ze Széchenyiho lázní v Budapešti jako doplnění staršího článku z r. 2013.    




S Karlovými Vary se pojí ještě několik výletů, které jsem dosud nezmiňoval. Navštívili jsme zámek v Bečově nad Teplou, proslulý vzácným relikviářem svatého Maura, románskou památkou z 13. století, po korunovačních klenotech českých králů naší druhou nejcennější. Fotografovat originál je však návštěvníkům zakázáno, proto jen reprodukce z plakátu a ne zrovna věrná replika, k nim několik náhledů do interiéru zámku. Více o relikviáři je např. v tomto článku, a to i s historií jeho nálezu. 



Překvapením byla nádhera raně barokního zámku, zámeckého parku i náměstí v Ostrově (Ostrově nad Ohří). 




Rozsáhlý komplex kláštera v Teplé ještě čekají náročné opravy, ale ty části, které již renovovány jsou, a interiér kostela vypadají skvostně. 



Na skok jsme byli také v Chebu.



Část vojenské základní služby jsem strávil ve Staré Huti, asi 6 km od Dobříše. Pokud jsme se jednou za čas dostali na vycházku, obvykle jsme směřovali do Dobříše na diskotéku, abychom viděli „normální“ lidi (hlavně děvčata). Dobříšský zámek byl zcela mimo naše zájmy. Ale letos, při cestě z Karlových Varů do Brna, byl vítanou zastávkou.  





Po delší době jsem byl v Bratislavě, kde mezitím vyrostla početná skupina více než 100 m vysokých budov Sky Park, budovy v bílých mřížovaných „pouzdrech“ jsou dílem architektky Zahy Hadid.



Při bloumání městem jsem náhodou narazil na sochu Júlia Satinského.



Přestože Třebíč je od Brna vzdálen jen asi 60 km a v mém prvním povolání jsem tam často jezdil, teprve letos jsme prošli Židovskou čtvrť s bazilikou svatého Prokopa a židovským hřbitovem, která je naší 12. památkou na seznamu UNESCO.





Atmosféra adventní Vídně byla poznamenána přísnějšími opatřeními než u nás, při vstupu k tržištím a do galerií bylo nutné se prokazovat certifikáty očkování a navíc i doklady, lidí bylo v ulicích proti dřívějšku nesrovnatelně méně, stejně tak stánků, a u radnice chyběla ledová plocha.



A jako vždy ještě aktuální počty článků v rubrikách, kde M = Miloš a Z = Zuzana (spoluautorka z let 2012-2013). Většinou jich je 30 a víc a v rubrice Příroda už k této metě chybí jen jeden.  

***

Na konci roku všem návštěvníkům přeji veselého silvestra a v novém roce 2022 zdraví, štěstí, aby se vše dařilo k plné spokojenosti.    




32 komentářů:

  1. Nádherná a na zážitky bohatá roční bilance. I když ty zážitky hodně omezil covid, přece jen sis rok užil. Děkuji za přání (v textu si oprav rok). Také přeji tobě a celé rodině spokojený nový rok ve zdraví a bez překážek, hodně kulturních i cestovatelských zážitků. Velká gratulace k výročí blogování a ať už se nemusíme s blogy nikam stěhovat. Já už bloguju 16 let a stěhovala jsem se z donucení 2x. Do třetice bych to už nedala, i tak jsem to chtěla vzdát.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marie, díky za přání a upozornění na chybu, už jsem rok opravil. Také si říkám, že nakonec zážitků bylo i tak dost a bylo to přínosné cestami u nás doma, Čechy totiž znám velmi málo.
      Doufám také, že Google bude dál prosperovat a Blogger.com nezruší, přece jen články na webu vypadají lépe a jejich snadné procházení je příjemnější, než je mít ve Wordu na disku.

      Vymazat
  2. Deset let uteklo jako nic, já je měla v květnu. A když si tak vezmu co se všechno za těch deset let stalo, změnilo i nezměnilo. Minulé pondělí odešel ten, kvůli komu blog vlastně vznikl, moje velká psí láska Bobí, ale za těch deset let se blog rozvinul do mnohatématového košatého stromu který vyrostl z jednoho tématu a tím měly být vlastně jen výsledky z výstav, možné i chovné úspěchy (k těm bohužel nedošlo) a vše co je s plemenem Dandie dinmont teriér spojené. No já letos absolvovala jen jeden, za to dost pro mne devastující výlet, všechny adventy mi také byly zrušené. Jako určitý optimista jsem si zaplatila na ten příští rok čtyři zájezdy, tak snad se uskuteční všechny.... Sluší se popřát další plodné blogovací roky, ráda si přečtu články jak z koncertů tak výstav, ale i o výletech do míst kam se těžko dostanu....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Upřímnou soustrast věrnému kamarádovi. Za ty roky na blozích jsme toho zažili hodně a myslím, že i sami jsme se proměnili, nejlépe to vysvitlo, když jsem po přenesení blogu Martinem Rybenským na Blogger.com v článcích opravoval odkazy a nově vkládal fotky a přitom texty musel projít. Ale sestavu rubrik mám (myslím) od začátku téměř stejnou, snad jen název se někde mírně změnil a některé texty změnily rubriku.

      Vymazat
  3. Miloši, ty skutečně žiješ bohatým životem, co se týče poznávání přírodních a kulturních krás. Výčtem tvých letošních aktivit by se mohl pochlubit každý člověk i v dobách, kdy zrovna neřádí pandemie.
    Zastavila jsem se u tabulky článků v jednotlivých rubrikách tvého blogu. Je vysoce korektní, že stále eviduješ, autorkou kterých článků je Zuzana, ačkoli zde působila jen 2 roky a to ještě skoro před 10 lety. Zrušila bych rubriku “Příroda”. Přesněji - rozpustila bych ji většinou v rubrikách “Cestování” a “Turistika”. Vždyť za všemi těmi přírodními krásami jsi musel docestovat a dojít. Těch několik zbývajících článků, které by se tam nehodily, by našlo útočiště v rubrice “O všem možném”.
    Tvoje P. F. 2022 je krásné, neobvyklé, majestátní a jako vždy z něj čiší potenciální nebezpečí ;-) Na tu lávku bych nevlezla za žádnou cenu! Jestlipak je pod ní aspoň záchranná síť?
    Přeji ti do nového roku pevné zdraví, hodně spokojenosti a radosti a aby se ti zase otevřel celý svět :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Axino, díky za milé přání.

      Nedávno jsem četl rozhovor s Ladislavem Špačkem, někdejším mluvčím prezidenta Havla, a ten zmiňoval, že s ním 8krát obletěli rovník, to znamená asi 320 tisíc km na cestách. Ten by mohl mluvit o bohatém životě, ale nezávidím mu, těším se z každé maličkosti a poslední dobou objevuju naše krásy. i když jsem už nevydržel a zase jedny letenky na příští rok objednal a k nim 2** hotel blízko centra, protože ho beru jen jako místo na přespání.

      Máš pravdu, že Příroda by se mohla rozpustit, ale na druhé straně podle číslování rubrik kromě 5. a 7. s cestováním souvisí i 1., 2., 9. a dokonce částečně i 10. Přírodu tedy beru spíš jako zdůraznění přírodních divů než cíl cesty.

      Vymazat
    2. Ještě jsem zapomněl odpovědět na tu lávku, síť pod ní není, vzhledem k tomu, že je po vrcholem Dachsteinu na německém území a Němci jsou známi svou důkladností, věřil jsem, že vydrží :).

      Vymazat
    3. Jen poznámka: Když budeš uvažovat celkový počet článků v dané rubrice (tj. tvých i Zuzaniných), pak i rubrika "Příroda" má více než 30 položek. Pod 30 článků mají jen rubriky "Věda a zdraví" a "Sex". Zejména té druhé je třeba věnovat zvýšenou pozornost, pokud chceš mít rubriky rovnoměrně zaplněné ;-)

      Vymazat
    4. Myslel jsem 29 za mě. U sexu bohužel tápu :). Tam se mně možná nepodaří dospět ani na 20, ale jedno téma pro příští rok už mám :).

      Vymazat
  4. Bohatý výběr vzpomínek. Já už jsem také dvakrát přecházela z jiných domén. Nejdříve" webová stránka.cz", pak "blog.cz". Doufám, že zde to bude fungovat i když jsem si vlastní neopatrností původní blog, který jsem zde měla smazala,když jsem chtěla jiné blogerce pomoci. Kdybych to aspoň nepotvrdila, tak se dal vrátit...ale stalo se. Teď už si dám pozor. Tak že gratuluji a přeji hodně čtenářů. Krásný zbytek roku a v tom novém přeji hlavně hodně zdraví, štěstí a úspěchů. Jára

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Miloši, krásná bilance a pf 22

      Vymazat
    2. To je velká škoda, Jarko, já mám zálohu v tom, že si ke každému článku vytvořím samostatný soubor s textem a fotkami, kdyby doména zanikla, byl bych schopen vše obnovit, ale nevím, jestli bych tomu chtěl věnovat čas, za 10 let je toho i při menší četnosti přispívání dost.

      A díky Vám oběma za pěkná přání.

      Vymazat
    3. Lenini říkával: Učit se-učit se-učit se; Ajťáci říkají: Zálohovat-zálohovat-zálohovat.

      Vymazat
    4. Blog zálohuju jen 2krát, jednom v soukromém notebooku a podruhé v pracovním stolním počítači. Lenin ani ajťáci by nebyli spokojeni :). I když internet by se zatím dal chápat jako třetí úložné místo.
      Ale fotky a filmy mám zkopírované i na externí velkokapacitní disky.

      Vymazat
  5. Krásné vzpomínky. Můj původní zaniklý blog by oslavil jedenácté výročí. Nechtělo se mi začínat znovu, ale dnes jsem ráda a věřím, že tady všichni budeme blogovat mnohem déle. 🙂
    Přeji vám mnoho inspirace pro články a ještě více spokojených čtenářů.
    Pěkný zbytek roku a do toho dalšího přeji hodně štěstí a zdraví.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro mladého člověka je taková doba i větší část života, já to mám jako zpestření na tom druhém konci.
      Díky za přání a také přeji hodně radosti v životě i ve všech zájmových aktivitách.

      Vymazat
  6. Tak ať je příští rok také bohatý na zážitky jako ten letošní

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, sám jsem překvapený, že nakonec (stejně jako v roce 2020) se v něm našlo dost příležitostí a je na co vzpomínat.

      Vymazat
  7. Mnoho sil do dalších let blogovacích (ať mám kam chodit).
    A super (čili nad) vstup do roku Pavouka.

    OdpovědětVymazat
  8. Lydie

    Do dalších "blogovacích" let přeji vhodnou inspiraci a vnímavé čtenáře.
    V roce 2022 hodně štěstí, zdraví a krásných cest.

    OdpovědětVymazat
  9. Lydie

    Četla jsem Tvůj článek o Boce Kotorské - moc zajímavé - napsala jsem Ti komentík - ale dost pozdě, tak nevím, zda jsi ho četl.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Lydie.
      Tvé zajímavé komentáře k Černé Hoře a Albánii jsem si teď přečetl a už i na ně reagoval. Jsou to krásné končiny a ne tak exponované jako Chorvatsko.

      Vymazat
    2. Lydie

      Miloši-Bělehrad se mě moc líbil.
      Poprvé jsme tam byli brzy po té jejich válce. Bylo tam ještě spousty sutin po bombardování. Domy, mateřská škola, chrám sv.Sávy /to je jako by nám někdo bombardoval chrám sv.Víta/ - bylo mě z to do breku, když jsem to viděla.
      Nyní je to upravené. Jen u nádraží stojí dost poškozená budova býv.ministerstva železnic. To nám jeden místní železničář vysvětli, že to se nebude opravovat a zůstane to jako takové "memento" na paměť té hrozné války.

      Vymazat

    3. Miloš29 prosince, 2021 16:28
      Bělehrad jsem už doma nadnesl, že tam koupím letenky, ale nesetkalo se to s velkým pochopením, pro mě by byl zajímavý i galerií, mají staré mistry (Raffaela, Tiziana, Tintoretta, El Greca, Rubense,...), impresionisty Moneta, Renoira, Degase, Pissarra, van Gogha, Gauguina, ... i moderní malíře, pěkný přehled je zde: https://en.wikipedia.org/wiki/National_Museum_of_Serbia
      To bombardování byl zločin. Ale náš prezident Havel v tom viděl humanitární pomoc :(.

      Vymazat
    4. Lydie

      Tímto postojem mě tenkrát Havel pěkně na.ral.

      Vymazat
  10. Již deset let nás krmíš příběhy!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, jako "zuřivý reportér" Egon Ervin Kisch, jen ten zápal je slabší :).

      Vymazat
  11. To je nádhera, co jsi to tak za fotky a k tomu parádní povídání. 👩👍🍷
    Všechno nejlepší do Nového roku a věřím, že bude lépe!!! Covida utlačíme, i kdyby se čerti ženili. 😁😀🤧

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doufám také, že s omikronem už nepůjde o život.

      Vymazat
  12. Ze srdce gratuluji ke krásnému kulatému číslu. Tvoje výdrž, rozsah témat i preciznost zpracování jsou obdivuhodné.
    Do nového roku Ti přeju krom pevného zdraví a štěstí taky spoustu cestování, koncertů, divadelních her a výstav, abys mohl své zážitky přetavit do článků a přispět tak k poučení čtenářů. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to možné proto, že přispívám jen 3krát za měsíc, co je ale úžasné, že Čerf a TlusŤjoch to leckdy zvládají i 3krát za týden a už přibližně 12 let.

      Vymazat

Aktuální článek

Salvador Dalí - surrealističtější než surrealisté

Salvador Dalí (1904-1989) podle vlastního mínění byl nejlepším malířem všech dob, vedle toho i pozoruhodným sochařem, spisovatelem a filmař...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)