Další významnou skupinou, s níž je jméno Romana Dragouna spojeno, je T4. Vznikla v roce 2002 a u jejího zrodu vedle Dragouna stáli další legendární hudebníci - kytarista Stanislav "Klásek" Kubeš a baskytarista Vladimír "Guma" Kulhánek, které doplnil mladý bubeník Martin Kopřiva. Kubeš hrával se Schelingerem a jeho kytara zní i v písni Šípková Růženka, kterou jsem vzpomínal v článku Cover verze (1) - Šípkové Růženky, poté ve skupině SLS (Společnost Leška Semelky), ale hlavně je známý z působení ve skupině ETC Vladimíra Mišíka, kde se také potkal s Kulhánkem. Ten má svou rockovou historii ještě delší, hrál v poslední sestavě Flamenga (už bez Petra Nováka) a při první spolupráci s Mišíkem natočil hudebními kritiky velmi ceněné album Kuře v hodinkách.
Kulhánek a Kubeš jsou nejen vynikající instrumentalisté, ale také skladatelé hudby, Kubeš dokonce i několik skladeb v éře ETC nazpíval. Na CD Pár tónů a slov, dosud jediném CD skupiny T4, se autorsky projevily všechny tři hvězdy skupiny - Dragoun, Kubeš a Kulhánek. Asi nejradši z alba mám Kubešovu skladbu Šedý pán, má krásný text Marka Ebena, komplikovanou melodii a dlouhé Kubešovo kytarové sólo s typickými táhlými tóny. Videa z alba jsou ke skladbám Oči a Spící ryba.
Na koncertech T4 hrává i několik Dragounových skladeb z éry Futura a Kubeš vždy zazpívá alespoň jednu skladbu, kterou složil pro ETC, např. Za vodou. Co se však týká "futuráckých" skladeb, přiznám se, že původní verze lyrických skladeb Zdroj a Juliet(te) se mně líbí mnohem více než s T4, Kubešova sóla se mně zde zdají dost samoúčelná a k těmto skladbám se nehodící, představu si lze udělat z amatérské nahrávky živého provedení Juliet s T4 z roku 2009 ze série koncertů Hradologie po českých hradech a zámcích.