27. listopadu 2016

Vítězové soutěže po 200 článcích

19 dnů od oznámení soutěže o knihu po 200 článcích uplynulo a je čas zveřejnit odpovědi účastníků a vyhlásit vítěze. Proti předchozí soutěži po 100 článcích tentokrát bylo otázek o dost víc, což kvůli větším nárokům na čas odradilo čtveřici minulých vítězů a někteří další ji nemuseli ani zaregistrovat. Možná otázky byly i těžší, matoucí a drobné obrázky nezřetelné, protože u první soutěže odpovědi docházely poměrně rychle, Čerf je poslal ještě tentýž den, co článek vyšel, vencisák dva dny poté a teď jsem se obával, zda vůbec se někdo zúčastní. Naštěstí ano, zúčastnili se dva noví soutěžící, a sice blogerky Opica a Bloud. Well Bloud (v součinnosti s Egopedem), Gabi, která se otázkami také zabývala, nakonec odpovědi neposlala.

Pár slov k otázkám, ke kterým dosud žádný článek na blogu nevyšel, anebo odpověď nebyla úplně přesná.

2. Otázka byla chytákem, protože nedávno byl na blogu článek o zámku Drottningholm u Stockholmu, který vypadá podobně, a právě tím se nechala zmást Bloud. Well Bloud. Na obrázku však byl zámek Belveder ve Vídni, přesněji Horní Belveder (Oberes Belvedere/Upper Belvedere) z vnějšího pohledu, ne tedy ze zahrady mezi Horním a Dolním Belvederem (Unteres Belvedere/Lower Belvedere).




3. I když Modiglianimu zatím žádný samostatný text nebyl věnován (pouze v jednom článku se objevil jeho ležící akt a je i v logu ve funkci pomlčky), malíř je známý dlouhými šíjemi portrétovaných žen, a tím je i snadno poznatelný. Obraz Anna Zborowska z r. 1917 je vystaven v Museum of Modern Art (MoMA) v New Yorku.

6. Sousoší Cyrila a Metoděje je víc, soudobé provedení v Brně u katedrály sv. Petra a Pavla, tradiční např. na Karlově mostě v Praze, v Třebíči a jak píše Opica, také v Nitře, ale to je z písku (a tedy s omezenou životností). Snímky v článku znázorňují sousoší u kostela sv. Kříže nedaleko zříceniny hradu Devín (uvedeno v článku Hrad Devín - od Sandbergu přes Devínskou Kobylu) a na Radhošti.

10. Špičatá skála je Jehla v Prachovských skalách, Josef Škvorecký sem situoval příběh zločinu v týmu horolezců Smrt na Jehle.

11. Zimní palác v Petrohradě (původně zimní sídlo ruských carů, útokem na něj v r. 1917 začala Velká říjnová socialistická revoluce), uchovává sbírky umění muzea Ermitáž.

13. Skupina kovových soch se nachází v Amsterdamu a napodobuje postavy z Rembrandtova obrazu Noční hlídka, který je chloubou zdejší galerie Rijksmuseum. (Na vyvýšeném místě v pozadí je socha malíře.)

15. Andy Warhol se na blogu ještě neobjevil, ale jeho portrét herečky Marilyn Monroe (MoMA, New York) je stejně známý jako reklamní obrázky z plechovek s Campbellovou polévkou.

17. Fontána di Trevi v Římě, film Sladký život (La Dolce Vita) Federica Felliniho z r. 1960 s Marcellem Mastroiannim a Anitou Ekberg v hlavních rolích.


18. Odpověď komplikoval nezřetelný noční snímek, to bylo ale záměrem, v denním světle by Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře každý okamžitě poznal.




21. Atlas podle řecké mytologie byl obr, který za účast v boji Titánů proti olympským bohům byl Diem potrestán tím, že na ramenou a šíji musel nést nebeskou klenbu. Tento Atlas stojí před budovou Rockefeller Center v New Yorku.

22. Obraz Pohled na Toledo (View of Toledo) namaloval El Greco a je vystaven v Metropolitan Museum of Art v New Yorku. (U této otázky jsem čekal, že bude pro soutěžící nejobtížnější, protože pro El Greca je netypická, téměř výhradně totiž maloval obrazy s postavami.)




23. Sochařská díla, která se odlévají do bronzu, mohou mít víc originálů (myslím, že se připouští až čtyři). Jedna socha Občanů (z) Calais (nebo také Měšťanů z Calais) (Les Bourgeois de Calais/The Burghers of Calais) je v Calais před budovou radnice, další v Rodinově muzeu v Paříži (v zahradě u budovy Hotelu Biron, kde měl Rodin ateliér a kterému odkázal svá díla s podmínkou, že se po jeho smrti stane jeho muzeem).
Zařazený snímek je ale z Londýna, z parčíku za Westminsterským palácem (Palace of Westminster), který je sídlem britského parlamentu (Houses of Parliament). Zde také socha nejvíc vyniká a většina publikací (např. i 8. díl Pijoanových Dějin umění) volí záběr s budovou parlamentu v pozadí. Z uvedeného výřezu to asi mohlo být zřejmé jen tomu, kdo na místě fyzicky byl.




24. Socha Čumila v Bratislavě problémy nedělala.

26. Na této otázce bylo obtížné to, že samostatný článek měla zatím pouze Velká čínská zeď, o dalších dvou nových divech světa byly jen okrajové zmínky, o Koloseu v Římě v článku Vánoce v zahraničí (a PF 2013), o Chichén Itzá v článku 11 otázek a odpovědí (3).

27. Autorem obrazu je Jackson Pollock, jmenuje se One: Number 31, 1950 a je jedním ze tří, které svou velikostí zabírají celou stěnu. Ve sbírce ho má MoMA a rozměry jsou 269,5 cm x 530,8 cm.




28. Zmenšením fotografie budovy do ikony v menu se stala téměř nečitelnou, kompenzací měla být nápověda, že budova je "zvlněná". Ano, jde o dílo La Pedrera (nebo také Casa Milà) od Antoniho Gaudího v Barceloně.




29. Tvář Alberta Einsteina je také všeobecně známá.

30. Zde jste mě obě překvapily rozšířením odpovědi o skladbu Golfinger od Shirley Bassey ze starší bondovské epizody se Seanem Connerym. Na YouTube jsem ji musel nejdřív najít, protože ji neznám. Měl jsem na mysli jen Tinu Turner a píseň Golden Eye (většinou psáno dohromady v podobách GoldenEye a Goldeneye). Jejím spoluautorem je Bono Vox ze skupiny U2.


33. Tady chybovala Opica, hra se jmenuje Král umírá a jejím autorem je Eugène Ionesco. Stejnojmennou písničku Hany a Petra Ulrychových zmiňuji zde dokonce 2-krát, v článku jim věnovaném a také v popisu inscenace hry v Divadle U Stolu.

Pro úplnost všechny odpovědi:
  1. Azur Window se nachází u ostrova Gozo a objevilo se ve fantasy filmu Souboj Titánů.
  2. Horní Belveder ve Vídni.
  3. Amedeo Modigliani.
  4. Erb z kostí v Kostnici v Sedlci patří rodu Schwarzenbergů.
  5. Socha se nazývá Berlin a je v Berlíně (přerušenými články symbolizovala rozdělení města na západní a východní část).
  6. Friedensreich Hundertwasser a jde o budovu teplárny ve Vídni.
  7. Chuck Norris, most přes Moravu u Devína, spojuje Slovensko s Rakouskem.
  8. První sousoší je u kostela sv. Kříže, poblíž hradu Devín, druhé u vysílače na vrchu Radhošť.
  9. V Singapuru (mrakodrap se jmenuje Marina Bay Sands).
  10. Jehla v Prachovských skalách.
  11. Zimní palác v Petrohradu, Ermitáž.
  12. Kriváň ve Vysokých Tatrách.
  13. Noční hlídka od Rembrandta.
  14. Most Bir-Hakeim v Paříži (točil se kolem něj děj filmu Poslední tango v Paříži Bernarda Bertolucciho z r. 1972).
  15. Andy Warhol, Marilyn Monroe.
  16. Lysá hora v Beskydech.
  17. Fontána di Trevi v Římě, film Sladký život.
  18. Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře.
  19. Pod vrchem Luzný na české straně Šumavy.
  20. Turning Torso v Malmö.
  21. Atlas v New Yorku před budovou Rockefeller Center.
  22. Toledo, El Greco.
  23. Auguste Rodin, Občané z Calais, Houses of Parliament v Londýně.
  24. Čumil v Bratislavě.
  25. Foucaultovo kyvadlo, Umberto Eco.
  26. Velká čínská zeď, Koloseum v Římě, Chichén Itzá v Mexiku.
  27. Jackson Pollock.
  28. La Pedrera (nebo také Casa Milà), Antoni Gaudí, Barcelona.
  29. Albert Einstein.
  30. GoldenEye (titulní píseň epizody Casino Royal), Tina Turner.
  31. Monorail.
  32. Hana a Petr Ulrychovi.
  33. Král umírá, Eugène Ionesco.
A jaké jsou výsledky? Bloud. Well Bloud má chybu v 2. otázce, Opica v 33., obě jste umístily Rodinovy Občany z Calais na jiné místo, než bylo na snímku (uznávám však, že nebylo poznat), naopak u 30. otázky jste odpověděly víc, než jsem věděl. Opica jedno ze sousoší Cyrila a Metoděje "našla" v Nitře, bylo ale věrnou replikou sousoší od Devína, nad rámec 1. otázky přidala informaci, že Azurové okno je také ve fantasy seriálu Hra o trůny (Game of Thrones) kabelové televize HBO.
Proto je na místě vyhlásit 2 vítěze, (podle abecedy) jsou jimi Bloud. Well Bloud a Opica.

Gratuluji a současně děkuji, že jste soutěži věnovaly tolik času, 2 ks knihy mám už nachystané (mám i třetí pro sebe, protože se mně opravdu líbí) a doručím je, jakmile se dozvím adresu.

16. listopadu 2016

Páté výročí blogu

4. listopadu uplynul už pátý rok od založení blogu a ten se tak stal předškolákem, kterého doma nacvičili počítání 1+1, aby měl pak ve škole trochu náskok, a žáčkovi s tím patřičně narostlo sebevědomí.

I když od prvopočátku jsem měl víceméně jasnou představu o zaměření blogu a složení rubrik se příliš nezměnilo (a asi už ani měnit nebude), přece jen přispívání do nich je dost nerovnoměrné. Tabulka s počty článků v rubrikách ukazuje současný stav, ve sloupci M jsou počty mých příspěvků, sloupec Z představuje články Zuzany, které byly ozdobou blogu v letech 2012-13, a M+Z je jejich součtem.

Literatura
Nejsložitější pro mě je přispívat do rubriky Literatura (kam jsem později přidal film a z nouze i fotografii), protože v článcích chci mít i obrazové vyjádření, případně video, a také přesné citace stěžejních vět. To znamená nejen stručný obsah (jak bývá obvyklé pro vypracované maturitní otázky) a dojem, který na mě dílo zanechalo. Rubrika z mé strany proto dlouho zela prázdnotou, i když čtu rád a dost, ale pak mně došlo, že mým představám vyhovují divadelní hry a filmy podle literárních předloh. Za poslední rok tak do této rubriky přibylo šest položek a ve všech (kromě výhradní rubriky Zuzany Věda a zdraví) už mám nejméně 10 příspěvků. Ale se sexem (myslím v rubrice Sex) jsem už asi skončil, nic víc mě nenapadá.

Ne vždy se však podaří sehnat originální text, v divadle je také často výslovně zakázáno fotografovat během představení (a to i mobilem). Setkali jsme se s tím i v Divadle Bolka Polívky. Byli jsme na hře Mínus dva, kde kromě Bolka hráli Milan Lasica, Jitka Čvančarová a Radek Holub. Protože článek z toho neudělám, alespoň krátkou informaci.
Hra pojednává o dvou pacientech, kteří trpí rakovinou. Když se na ně přijde podívat lékař, Lasica se ho zeptá: "Jak to se mnou vypadá? Myslím časově." "Jeden týden," odpoví doktor.
"A já?," chce vědět Polívka. "Vy tak dva týdny."
Polívka to s černým humorem směrem k Lasicovi komentuje: "Na rozdíl od vás jsem celý život nekouřil, žil zdravě a mám jen o týden víc."




Rozhovory
Když jsem se ze zvědavosti díval na předchozí výroční články, v druhém jsem vypočítával oblíbené blogy a mimo jiné zmínil, že "mými hvězdami mezi muži jsou Čerf, TlusŤjoch a vencisák". Aniž bych si to pamatoval, se všemi jsem měl možnost vést rozhovor, které díky nim byly příjemným tematickým zpestřením. První s Čerfem byl ještě na blogu Autorského klubu, na něj pak navázal rozhovor se zajímavou blogerkou Maglaiz a letos je završily rozhovory s TlusŤjochem a s Vencou. Nevím jen, zda si troufnu na další, v posledním Venca svými odpověďmi a spoustou zajímavých informací nasadil laťku příliš vysoko.

Politika
Politiku na blogu záměrně opomíjím, i když samozřejmě názory na ni také mám, vystačím si však s poznámkami k Čerfovým Nedělním miniglosám. Ty jsou značně antizemanovské, pro mě naopak jeho oblíbenci (Havel, Schwarzenberg, Němcová, …, zkrátka pravdoláskaři) jsou tím posledním, co bych obdivoval. Alespoň jednou to zde rozvedu.

Soustavnou antizemanovskou propagandu Havlových pohrobků a zvlášť jejich vystoupení v rámci "zábavného pořadu" Show Jana Krause 26. října 2016 považuji za vrchol ubohosti. Permanentní revolucionář (pachatel "sarajevského atentátu" na premiéra Klause, plamenný bojovník za demokracii v době "televizní krize", kam přišel vybavený spacákem, že neodejde, dokud se to nevyřeší k jeho spokojenosti) a právník z Plzně Ruml by chtěl prezidenta Zemana "zbavit funkce pro nezpůsobilost", socioložka Šiklová zde pronesla, že "Miloš Zeman je starý muž" a "neměli bychom se upoutávat jeho výroky" - to řekne osoba, která má 81 let, a navíc v přítomnosti 88-letého pana Bradyho, kterého tam chtěla oslavovat (krk bych dal na to, že týden předtím o jeho existenci netušila, stejně jako já a všichni ostatní, tedy kromě jeho synovce, který se hodně snažil zařídit mu ocenění), hudebník Kocáb by chtěl "narovnat páteř" (když měl tento bojovník za práva Romů možnost na pozvání primátorky Řápkové strávit chvíli v jejich prostředí, najednou neměl čas - teď, za týden, ani za měsíc a nakonec vůbec), do apelu proti "servilitě" vůči Číně a "směřování naší země na východ" se svou přítomností zapojil i krasobruslař Verner, který před několika roky jel na exhibici pobavit severokorejského diktátora Kim-Čong-ila k jeho narozeninám, ….

Mě zase pobavilo, jak všichni ("kulturní elita", televizní komentátoři, novináři - v USA i u nás) zesměšňovali Trumpa, ti naši o něm prohlašovali, že je stejný "buran" jako Zeman, ale teď jako když utne. Trump totiž proti všem předpokladům těch "nejchytřejších z chytrých" prezidentské volby vyhrál a stane se nejmocnějším člověkem světa. Přirovnání Zemana k Trumpovi se najednou nehodí, nedej Bože, aby se nějaký "hlupák" spojováním s vítězem nechal ovlivnit a volil pak Zemana :).
Čeho je moc, toho je příliš. A platí to i pro propagandu. V článku Eve Ensler - Monology vagíny v Intimním divadle Bláhové Dáši jsem v komentáři [17] 23. října (tj. asi 2 týdny před volbou) napsal: "Původně jsem myslel, že bych v USA k volbám nešel (jako nechodím u nás), ale poslední dobou, když ta antikampaň proti Trumpovi je tak soustředěná a nadšené úsměvy Clintonové na první pohled falešné, bych se přikláněl k němu. Na jednostrannou propagandu jsme alergičtí."
Expředseda zkrachovalé strany ODA Žantovský si po porážce Clintonové posteskl: "Svět, jak jsme ho znali, skončil." a kdosi v Krausově pořadu "Mohli jsme mít prezidentem knížete." Ale ti nevzdělaní, hloupí a sociálně slabí venkované nám to zhatili. Vzali nám hračku a proti tomu budeme demonstrovat - v New Yorku, Washingtonu, Los Angeles; u nás budeme na náměstích a v divadlech před zahájením představení vyzývat k "týdnům občanského neklidu".
Je těžké se smířit s tím, že "obyčejní" lidé mají svůj rozum a na "humanitární bombardování" "kulturních elit", co bychom si měli myslet a koho volit, moc nedají. Starost o chudáky migranty, které bychom měli vítat a těšit se, jak nás multikulturně oplodní, hrůza z toho, že za posledních 100 let se globálně oteplilo o desetinu stupně, přivazování se k plotům jaderných elektráren a žádosti je zavřít, věnování pozornosti a účast na pochodech homosexuálů, které přitom nikdo nediskriminuje, … je úplně mimo.

Nový prezidentský kandidát Horáček rychle pochopil, že s panoptikem pravdoláskařů Kocáb, Halík, Šiklová a spol. to nevyhraje a tzv. Kroměřížskou výzvu hned odpálkoval, že nechce být nikomu zavázán. Angažování Magdy Vašáryové do jeho týmu je ale totéž v bleděmodrém. A dost pochybuji, že myšlenkovou prázdnotu a fráze, kterými se prezentuje, může vyvážit hollywoodskými úsměvy. Nemluvě už ani o jeho lásce k hazardu, která mu sice dopomohla k značnému bohatství, ale jestliže i teď, když "smrtelně vážně" bere svou kandidaturu, sází (na vítězství Clintonové si vsadil 100 tisíc, chtěl víc, ale 100 tisíc byla maximální možná částka), není to zrovna ideální kvalifikace pro takovou funkci.

Ministr Herman při setkání s dalajlámou "Jeho Svátost" zavedl do kaple Nostického paláce a na shromáždění 28. října na Staroměstském náměstí na to vzpomněl takto: "A tam jsem ho poprosil o požehnání pro naši zemi a pro náš národ a věřím, že tím momentem tady otevřel jakési průduchy ducha a duch zavanul." Něco tak stupidního jsem snad ještě neslyšel.
Takže, vážení pravdoláskaři, meditujte si o tom, kam směřuje svět v třetím tisíciletí, scházejte se s dalajlámou, ten vám poradí, že máte "naslouchat vnitřním hlasům", pouštějte na sebe závany ducha, "obyčejní" lidé, kteří nežijí z dotací ministerstva kultury a rozpočtu České televize, se ale bez vašich blahosklonných rad obejdou a spolehnou na svůj vlastní rozum.

Honorované reklamy
I v uplynulém roce přišly nabídky zařazovat do článků reklamy. Jedna společnost, která provozuje umělecký web a aukční síň, si všimla článků o umění, a když o ní napíšu PR článek, podpořím prý tak umění a umělce v ČR. Jak bohulibé! Jiná zase za reklamní banner v případě, že se jí tím prokazatelně zvedne prodej, mě pak odmění (klasický holub na střeše). Za propagaci jednoho typu cestovního pojištění v článcích o cestování bych mohl mít 300 Kč/ks. A konečně další se slušně zeptali, na kolik bych si cenil měsíční a roční umístění jejich PR článku nebo banneru na blogu. Až v posledním případě jsem odpověděl, že blogem se jen bavím, a proto nabídku, které si jinak samozřejmě velmi vážím, nemůžu přijmout.

Návštěvnost z vyhledávačů
Jsem rád, že na Blog.cz je zajímavá komunita, mnoho blogů jsem si oblíbil a jsem velmi vděčný za věrné návštěvníky a komentátory. Stejně tak ale potěší, když na blog zavítá nováček z vyhledávačů Google nebo Seznam. Vlastně na tom návštěvnost Mish-mash stojí, protože pravidelní čtenáři vědí, že při 3 článcích za měsíc sem stačí nahlédnout jednou za 14 dní (bohužel s mou návštěvností jiných blogů to z důvodů časové zaneprázdněnosti není o moc lepší). Např. v den prezidentských voleb v USA asi 30 návštěvníků našlo článek New York (6) - Donald Trump a jeho mrakodrapy, jakousi záhadou včera 21-krát byl vyhledán článek Vážná hudba a pop & rock apod. Vždy však nejméně 20 různých článků denně někdo objeví.
Začalo mě to zajímat a před několika měsíci jsem založil soubor, kam si kopíruju, odkud a na jaký článek hledající návštěvníci přišli. Těší mě, že jsou tam zastoupeny snad všechny univerzity a většina jejich fakult, i školy nižších stupňů, ústavy Akademie věd ČR, státní instituce (ministerstva, Parlament, vláda, krajské, okresní i městské úřady), média (televize a noviny), umělecká sféra (divadla, galerie, filharmonie), knihovny, banky, nemocnice, velké firmy (Škoda Auto, Siemens, SABMiller, …, i Agrofert :)) atd.
Nejzajímavější je, že větší počet článků si našli na Ministerstvu vnitra (celkem 15), Ministerstvu práce a sociálních věcí (11) a Ministerstvu obrany (9). Co za tím vězí? Monitorují internet? Jsem kandidát tajné spolupráce? :)

Na informační stránce portálu Právě dnes se v posledním roce objevilo celkem 5 článků, a sice k profilu Michaila Bulgakova (s odkazem na text Michail Bulgakov - o zahušťování (a něco navíc)), Dagmar Burešové (Hořící keř aneb Balada o smutnom Jánovi (a normalizaci)), Bonnie Tyler (Bonnie Tyler - Brno, 22. dubna 2015), protože však stránka se stále aktualizuje a uchovává jen několik málo nejnovějších odkazů, výše zmíněné už byly vytlačeny, ještě tam ale jsou odkazy na Jána Lehotského (Zpěv u klavíru) a Míšu Sajlerovou (Eve Ensler - Monology vagíny v Intimním divadle Bláhové Dáši) a ty jsou v následujících kopiích obrazovky.




S využitím informace z jednoho Standova článku jsem zkusil blog přihlásit do odkazů na serveru Seznam.cz, do sekce Cestování (dnes obsahuje 3778 odkazů). Byl přijat a v podsekci Cestopisy a informace o cestování s 1847 odkazy je v současné chvíli na třetí stránce.

Statistiky
Podobně jako blog dosáhl půlkulaté výročí i řada dalších statistik se zakulatila. Počet návštěvníků na čítači TOPlistu v září překročil 100 tisíc, návštěvníci jsou ze 102 zemí, počet komentátorů v Návštěvní knize je 304 a počet komentářů za všechny články (tj. včetně článků Zuzany) přesáhl 7000.

S další bilancí snad zase za rok, pokud tedy dožiju, a to, jak už z letošního června vím, není úplně samozřejmé.

7. listopadu 2016

Soutěž o knihu po 200 článcích

Předchozí článek byl na blogu mým dvoustým a současně uplynulo pět let od jeho založení, proto je dvojnásobný důvod k menší soutěži, kde některé (ale ne všechny) otázky se vztahují k článkům a nejúspěšnější řešitel vyhraje knihu 1000 divů Česka (Nejkrásnější výtvory přírody i člověka).

Výherců může být teoreticky i více, první soutěž po 100 článcích měla čtyři vítěze se stejným počtem 22 bodů z 24 možných. Vencovi ještě výhru dlužím, po rozhovoru s ním už ale znám na něj kontakt a můžu to napravit (třeba i s další výhrou :)).

Tentokrát na soutěžící čeká 33 okruhů otázek, z nichž k některým se váží dvě nebo tři otázky. Na rozdíl od minulé soutěže se budou započítávat i částečné odpovědi, jestliže např. budou správně zodpovězeny dvě ze tří otázek k nějakému okruhu, soutěžící zde získá 2/3 bodu. Aby bylo zcela jasné, které okruhy jsou strukturovány do většího počtu (pod)otázek, jsou uvedeny v následujícím přehledu: 1 (2 podotázky), 2(2), 5(2), 6(2), 7(3), 8(2), 10(2), 11(2), 12(2), 13(2), 14(2), 15(2), 16(2), 17(3), 18(2), 20(2), 21(2), 22(2), 23(3), 24(2), 25(2), 26(3), 28(3), 30(2), 33(2).

Komentáře s odpověďmi jsou moderované, uzávěrka soutěže je v sobotu 26. listopadu o půlnoci.
Pokud někdo bude chtít svou dříve odeslanou odpověď doplnit nebo opravit, pošlete raději úplnou aktualizovanou odpověď v jednom komentáři, aby nedošlo k nejasnostem, co z původní odpovědi platí.

K otázkám 1 až 25 se vztahují čtyři koláže, první pokrývá otázky 1 až 7, druhá 8 až 12, třetí 13 až 18 a čtvrtá 19 až 25.










  1. Kde se nachází skalní okno a v jakém fantasy filmu se objevilo?
  2. Jak jmenuje zámek a které hlavní město se jím pyšní?
  3. Kdo je autorem obrazu mladé ženy?
  4. Kterému rodu patří erb z kostí?
  5. Jak se jmenuje moderní socha ze zohýbaných tyčí a v kterém městě ji najdeme?
  6. Kdo zkrášlil průmyslovou budovu na snímku a v kterém městě se nachází?
  7. Podle jednoho herce z akčních filmů byl recesisty ve slovenské anketě pojmenován most. Jak se jmenuje herec, řeka, kterou most překlenul, a státy, které spojuje?
  8. První dva snímky ve druhé koláži zobrazují sousoší Cyrila a Metoděje, kde se nachází?
  9. V kterém městě (městském státě) se nachází trojitý mrakodrap, spojený "nástavcem" s bazénem?
  10. Jak se jmenuje a kde najdeme špičatou skálu, která se stala i místem zločinu v jedné Škvoreckého detektivce?
  11. Jak se jmenuje palác a galerie, která je v něm umístěna?
  12. Jak se jmenuje skalnatý štít na obraze a v kterých horách se vypíná?
  13. Kovové sochy na fotografii znázorňují postavy ze známého obrazu. Jak se obraz jmenuje a kdo ho namaloval?
  14. Most v popředí "hrál" v jednom slavném a dlouho zakázaném filmu. V kterém městě je a jak se jmenuje?
  15. Kdo je autorem obrazu a koho znázorňuje?
  16. Na kterém vrchu a pohoří se tyčí tato radiokomunikační věž?
  17. Název fontány, města a filmu, v jehož proslulé scéně se objevila.
  18. Jak se jmenuje chrám na nočním snímku a v kterém městě se nachází?
  19. Pod kterým vrchem najdeme tuto skleněnou archu?
  20. Jak se jmenuje výšková budova a město, kde se nachází?
  21. Jak se jmenuje socha podle mytologického námětu a v kterém městě stojí?
  22. Jaké město znázorňuje následující obraz a kdo ho namaloval?
  23. Kdo je autorem sousoší, jak se jmenuje a před jakou významnou budovou stojí?
  24. Jak se říká soše muže vykukujícího z kanálu a kde ji najdeme?
  25. Pomocí kyvadla na dlouhém závěsu jeho tvůrce dokázal, že Země se otáčí podle své osy. Podle něj se kyvadlo jmenuje a současně se tak jmenuje i román známého spisovatele. Jak se kyvadlo nazývá a kdo napsal stejnojmenný román?
  26. Na tomto blogu byly uvedeny fotografie tří ze sedmi nových divů světa. O které jde? (Úplný seznam tvoří Velká čínská zeď, Koloseum v Římě, Machu Picchu v Peru, Tádž Mahal v Indii, Petra v Jordánsku, Chichén Itzá v Mexiku a Kristus v Rio de Janeiro.)
  27. Pozadí loga ze spletitých čar pod nápisem Mish-mash je výřezem z obrazu. Kdo je jeho autorem?
  28. Jak se jmenuje "zvlněná" budova nad číslem 2 v ikonkovém menu, který architekt ji navrhl a v jakém městě ji najdeme?
  29. Kdo je v menu nad číslem 9?
  30. Ostrov Jamese Bonda se objevil v epizodě The Man with the Golden Gun o agentu 007. Drahý kov má však v názvu také titulní píseň jiného filmu této série. Jak se jmenuje a kdo ji zpívá?
  31. Jak se označují visuté dráhy s jednou kolejí?
  32. Jak se jmenují sourozenci, kteří svou kariéru začali v bigbítové skupině, později přešli k folklóru a dnes se věnují obojímu?
  33. Muž ze sourozenecké dvojice z předchozí otázky nazpíval píseň (a jeho sestra se přidává v refrénu), která je současně názvem divadelní hry jednoho ze zakladatelů absurdního divadla. Jak se jmenuje tato hra a její autor?

Aktuální článek

Claude Lorrain - ideální krajiny klasicismu

Claude Lorrain (1600-1682), vlastním jménem Claude Gellée , patří k nejvýznamnějším malířům klasicismu , směru, který následoval po temném ...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)