Umělecké začátky Friedensreicha Hundertwassera (1928-2000) jsou spojeny s jeho rodnou Vídní, kde také krátce působil na Akademii výtvarných umění (Akademie der Bildenden Künste/The Academy of Fine Arts). Tato instituce není však jen významnou uměleckou školou, kam se ani nadvakrát nepodařilo dostat Adolfu Hitlerovi (a jak to pak dopadlo), ale v jedné části budovy je vystavena sbírka obrazů, jejímž zlatým hřebem je triptych Hieronyma Bosche Poslední soud.
Zvláštní jméno umělce není jeho rodným jménem, narodil se jako Fritz Stowasser, číslovku Sto v začátku příjmení si ale později změnil na německé Hundert, pozměněné křestní jméno je zase složeno ze slov mír a říše (asi tedy říše míru), které zřejmě bude také jeho výmyslem.
I když Hundertwasser byl malířem a sochařem a v této oblasti také pedagogicky působil, z uměleckého hlediska se proslavil především jako architekt. Zdaleka to však nebylo jen umění, kterému se věnoval, v jeho pestrém životopisu si můžeme přečíst, že složil kapitánské zkoušky a plavil se po oceánech, žil např. na Novém Zélandu a v Japonsku a propagoval styl života v přírodě, která by měla plně postačovat k nasycení a všemu, co člověk potřebuje.
Jeho umělecký styl byl ovlivněn řadou směrů - např. naivním a abstraktním uměním, nejvíce však secesí, konkrétně mozaikami Gustava Klimta. Myslím, že v jeho architektonické tvorbě je také patrný vliv Antoniho Gaudího, např. staveb v parku Güell v Barceloně i horní částí věží katedrály Sagrada Família a zvlněné budovy Casa Milà.
Zvláštní jméno umělce není jeho rodným jménem, narodil se jako Fritz Stowasser, číslovku Sto v začátku příjmení si ale později změnil na německé Hundert, pozměněné křestní jméno je zase složeno ze slov mír a říše (asi tedy říše míru), které zřejmě bude také jeho výmyslem.
I když Hundertwasser byl malířem a sochařem a v této oblasti také pedagogicky působil, z uměleckého hlediska se proslavil především jako architekt. Zdaleka to však nebylo jen umění, kterému se věnoval, v jeho pestrém životopisu si můžeme přečíst, že složil kapitánské zkoušky a plavil se po oceánech, žil např. na Novém Zélandu a v Japonsku a propagoval styl života v přírodě, která by měla plně postačovat k nasycení a všemu, co člověk potřebuje.
Jeho umělecký styl byl ovlivněn řadou směrů - např. naivním a abstraktním uměním, nejvíce však secesí, konkrétně mozaikami Gustava Klimta. Myslím, že v jeho architektonické tvorbě je také patrný vliv Antoniho Gaudího, např. staveb v parku Güell v Barceloně i horní částí věží katedrály Sagrada Família a zvlněné budovy Casa Milà.
Jeho nejvýznamnějším dílem je obytný dům, dokončený roku 1985, po něm pojmenovaný Hundertwasserhaus, jehož celkový pohled jsem naskenoval z přebalu knihy (ostatní fotografie jsou moje). Fasáda stavby je velmi členitá, vypouklé tvary prozrazují vliv sochařství, jsou však velmi nepravidelné, a pestré barvy jsou zase výrazem umělcovy představy, že každý obyvatel si může zeď pomalovat podle sebe, kam až při vyklonění z okna dosáhne. Vztah k přírodě je vyjádřen stromy a keři, zasazenými na terasách.
Zajímavé je i nádvoří s kašnou a interiér v protější budově, kde se nachází prodejna a stylová kavárna, a jak jsem až dodatečně z knihy zjistil, totéž platí pro toalety.
Hundertwasser také zkrášlil čmoudící komín vídeňské teplárny a její budovy, a tím tuto funkční průmyslovou stavbu v blízkosti historického centra důmyslně zakomponoval do panoramatu Vídně.