Nejznámějším mexickým letoviskem odedávna bylo Acapulco, ležící na břehu Tichého oceánu. Asi tomu napomohl i film Muž z Acapulca s Jeanem Paulem Belmondem v hlavní roli a skokani do vody, kteří se po hlavě vrhají z útesů La Quebrada z výšky až 40 m do příbojových vln.
Jednostranné zaměření na Acapulco se však Mexičanům příliš nelíbilo a r. 1972 státní turistická agentura zorganizovala celonárodní anketu, jak by mělo vypadat ideální letovisko, postavené na "zelené louce". Návrhy účastníků byly ukládány do počítačové databáze a z vyhodnocení těchto dat vyplynula jeho podoba i místo. Vybrán byl neobydlený, 22 km dlouhý ostrov v Karibském moři, blízko Yucatánského poloostrova. Ostrov byl s pevninou spojen na obou koncích mosty, na ní bylo založeno nové město - Cancún (nebo také Cancún City) - a na ostrově byla povolena výstavba hotelů kategorie nejméně 3*. Z pohledu turistů se označení Cancún zpravidla zužuje na ostrovní část. Obojí je na mapě z Google Maps vyznačeno růžovou barvou. Jméno má původ v mayském sousloví žlutý had, podle profilu pobřeží, 243 dnů v roce ozářeného Sluncem. Protože Cancún má navíc výhodnou polohu pro návštěvu významných historických památek, např. mayské pyramidy v Chichén Itzá (je vzdálená asi 2 hod jízdy autobusem) a ruin středověkého města Tulum, stal se brzy nejvyhledávánějším letoviskem Mexika.
A právě do Cancúnu jsme se vypravili letos v lednu. Na vídeňském letišti jsme museli přečkat noc, protože na ranní odlet nebyl žádný vhodný přípoj, s notebookem a internetem se to u kávy a zákusků v McDonaldu však dalo vydržet. Jenže sněhová kalamita učinila odlet zbožným přáním. Naše pohodlné 3 a půl hodiny na přestup ve Frankfurtu nad Mohanem se postupně tenčily a představa, že navazující letadlo nestihneme a strávíme dalších x hodin a možná i celý den čekáním na další spoj, byla neradostná. S téměř 3 hodinovým zpožděním jsme konečně odstartovali. Letištními halami ve Frankfurtu jsme běželi jako o závod, naštěstí ani další letadlo na odlet připraveno nebylo. Když se stroj dal do pohybu, ještě nebylo vyhráno. Sníh stále hustě padal a pilot po více než půlhodinovém popojíždění po ranvejích nakonec zastavil. Přijela cisterna s vysokozdvižným ramenem a na zledovatělou vrstvu sněhu na křídlech začala stříkat rozmrazovací směs a horkou vodu, aby rozrušila led na vztlakových klapkách a jejich polohu pak bylo možné ovládat.
Druhý den jsme se vydali na obhlídku a jednou z prvních věcí, kterou jsme viděli, byli leguáni. Vyhřívali se na skalních zídkách, chodnících i na trávníku.
Celým Cancúnem prochází Kukulkánův bulvár, pojmenovaný podle mayského boha, majícího podobu opeřeného hada. Silniční pruhy jsou odděleny širokým pásem se vzrostlými stromy, chodníky a v jedné části i sochami.
Bulvár lemují luxusní hotely, golfová hřiště a tenisové kurty.
Zatímco bulvár je jak podle pravítka, všechny chodníky vedoucí kolem něj jsou klikaté, snad aby chodcům procházka nepřipadala tak jednotvárná.
Zátoka Nichupte mezi ostrovem a pevninou působí poklidným dojmem, ale proč se v ní nikdo nekoupe? Byla by to zajímavá položka do životopisu - zemřel násilnou smrtí v Mexiku, podobně jako rakouský arcivévoda a později i mexický císař Ferdinand Maxmilián Habsburský nebo Stalinem zavržený revolucionář Lev Trockij. Jenže bez zápisu do historických análů, sežrání krokodýlem v Mexiku by mohlo být nejvýš upoutávkou jednoho vysílání TV Nova a titulní stránky Blesku.
Zvláštností Cancúnu je bílý (nikoliv žlutý) písek, který je příjemný tím, že nepálí. A pak ta azurová barva moře, ta se také hned tak nevidí.
Dobré ráno Miloši,
OdpovědětVymazatmáš zajímavé povolání, když tolik stále cestuješ po světě. Připadala jsem si v Tvém článku s nádhernými ilustračními fotografiemi jako v pohádce. Několikrát se k Tvým cestopisným zážitkům vrátím a pak si to nějakým zvláštním způsobem dosadím do snu. Pěkný den, pokud jsi doma a čekáš na nefalšované jaro.
Já tě asi zastřelím!!!!Takhle dělat člověku chutě s teplem, Karibikem, úžasným mořem a připomínkou těch skvělých památek v době kdy je hnusno, zataženo, prší a sluníčko si zase někam zalezlo do pryč....
OdpovědětVymazat[1]: Bylo by to hezké jet na takové místo "pracovně". Skutečnost je taková, že jsem po Mexiku hodně toužil a letos se naskytla výhodná nabídka v rámci last minute s jednou německou cestovkou, mnohem levnější než kdybychom si vše zajišťovali sami, což obvykle děláme, a mohli jsme si také vzít dovolenou.[2]: Když jsme tam přijeli a bylo tam 22-25 °C, zimomřivá choť prohlásila, že takovou zimu nečekala a že v tom se nedá koupat. O to horší byl pak návrat.
OdpovědětVymazatDalší zajímavosti ze světa, kam se nejspíš nepodívám.
OdpovědětVymazatV lednu takovej ráj - jakpak se vám pak vracelo?
OdpovědětVymazat[5]: Už to vidím nahoře, že návrat nebyl nic moc.
OdpovědětVymazatNa letišti to musel být horor. Ale stálo to za to, viď? Muselo tam být krásně... v lednu pětadvacet, to je sen. Docela ti "závidím" tvé cestování, nechtěli byste mě někdy vzít do kufru?
OdpovědětVymazat[4]: Těch krásných míst je tolik, a to i u nás, že můžeme poznat jen zlomky toho, co bychom si přáli vidět.[5]:[6]:Fakt to bylo nepříjemné, letošní zima nám dala zabrat. Už se těším, až se oteplí a vyrazíme na nějakou túru.[7]: Proč ne, když nás vezmeš s sebou do Maroka. Obdivuji odvahu, že ses tam s dcerou vydala. Já mám z Afriky (a Jižní Ameriky) strach, v Africe jsem byl jen v Egyptě a už mě tam nic neláká a v Jižní Americe ještě nikdy.
OdpovědětVymazat[8]: Máš pravdu. Naštěstí jsou kolem mne hodní lidé, kteří mi to rádi zprostředkují.
OdpovědětVymazatJá se držím jen v našich krajích a na taková místa se asi nikdy nedostanu,takže děkuji za zprostředkování takové exotické podívané
OdpovědětVymazat[8]: A to ještě nevíš, že moje dcera si letos naplánovala s přítelem měsíční cestu do Indie. Doufám, že budou mraky fotek, tak potom hodím na blog nějakou menší reportáž z jejich cesty.
OdpovědětVymazatNo a vidíš, mě právě Afrika láká děsně, hlavně kvůli hudbě a vůbec. Škoda jen, že do mnoha zemí se dnes člověk jen tak nedostane - jako kupříkladu do Mali, které bylo též mým snem. Maroko si hodlám zopakovat, doufám, že se mi to ještě podaří a hlavně že se mi podaří na tu cestu uškudlit koruny - klidně bych jela i sama a jen tak někde v klidu relaxovala třeba na pobřeží Atlantiku, pojídala sardinky, četla a šmatlala po galeriích v Essaouiře. To by byla krása.
A Jižní Amerika by náhodou mohla být taky zajímavá, jen to už je pro mě moc z ruky.
Přiznávám, že jsem o tomhle mísě vůbec nevěděl a o zajímavé historii jeho vzniku taky ne. Díky za rozšíření rozhledu.
OdpovědětVymazat[9]:[10]:[12]:Můžu říci totéž, já se spoustu zajímavostí a informací zase dovídám z vašich blogů. Třeba Patrik (= Frypat) mě úplně zahanbuje svými znalostmi o Brně, kde já bydlím a znám odtud proti němu tak málo.[11]: Robko, tyto končiny nejsou bezpečné a pro ženy zvlášť. Třeba v Indii v poslední době bylo několik znásilnění za bílého dne v městské dopravě, dvě naše turistky byly uneseny v Pákistánu či Afganistánu a v řadě zemí Afriky to bude podobné, údajně je teď velmi nebezpečná Jihoafrická republika. Totéž Brazílie - v Riu de Janeiro jsou běžné loupeže za dne, lupiči se soustřeďují na "bohatší" cizince, které si tipují podle fotoaparátů a kamer, přiloží jim pistoli ke spánku a ti musí odevzdat všechny cennosti a dokonce je nutí, aby vybrali peníze z bankomatu nebo předali kreditní karty i s PINem. A s pistolí u hlavy se těžko odporuje.
OdpovědětVymazatJižní Amerika mě také velice láká, nejvíc skalní město Inků Machu Picchu, vodopády Iguazú a Rio. Tyto končiny jsou však rizikové i ze zdravotního hlediska.
[13]: Přečti si statistiky dopravních nehod. Potom už bys nemohl ani vyjet na obyčejnou českou silnici.
OdpovědětVymazatAno, o únosech a znásilněních se píše, ale taky si uvědomme, že v dnešní době cestuje za hranice stále víc lidí a tyhle situace jsou prostě zákonité. Navíc - je to několik případů za desítky let. Pokud by se člověk (tedy hlavně žena) řídil tím, co si přečte na internetu (holky, co jely do Indie přes Balúčistán, vyvolaly velkou vlnu kritiky malých českých občánků, kteří v životě nezvedli zadek ze svých televizních ušáků), tak by nemohl jet nikam. Doporučuji přečíst si zajímavý článek na stránkách Hedvábné stezky: http://www.hedvabnastezka.cz/zeme/asie/pakistan/13304-unos-v-pakistanu-hana-a-tonca-na-silnici-smrti/
Lidem někdy stačí jen pohled z jedné strany, bohužel, je to pohodlnější.
Samozřejmě jako matka mám obavy, aby se nic nepřihodilo, ale doufám, že oba (dcera i její přítel) jsou natolik zodpovědní, že udělají pro svou bezpečnost maximum.
[14]: Polemiku I. Breziny a J. X. Doležala jsem četl, Doležal ještě napsal jednu repliku v článku http://www.reflex.cz/clanek/nazory/50077/jiri-x-dolezal-proc-v-pakistanu-neunesli-a-neznasilnili-ivana-brezinu.html a myslím, že jeho názor je daleko bližší realitě než Brezinův.Ze zmiňované návštěvy Egypta přidám osobní zkušenost. Byli jsme s třemi kolegy týden v Káhiře a udělali si i výlet do Sakkary a Luxoru. V Sakkaře jsou také pyramidy, sice menší než v Gíze, ale ani na ně se nesmí lézt. Jeden tamější hlídač na nás spiklenecky zamrkal, že v jeho doprovodu na jednu vylézt můžeme a když jsme byli nahoře, otočil na nás samopal, ať vyklopíme peníze, jinak se můžeme rozloučit se životem. Rádi jsme zaplatili, kdyby nás však odbouchl, že jsme chtěli znesvětit jejich památky, ještě by každý řekl, že jsme si to zavinili sami.
OdpovědětVymazatA mladé ženy v končinách, kde ženy nemají ani základní práva, jsou (myslím si) dost ohrožené.
Miloši,nám přišla dnes poštou nabídka na dovolenou do Mexika a na Kubu.Cancún je taky v programu.Ale nevíme,je to na příští rok - jaro.Mě spíš láká Peru,to je můj sen.Tak snad se mi někdy splní. Tyhle dovolené nejsou nejlevnější a je toho tolik,kde by jsme se chtěli ještě podívat.
OdpovědětVymazatAle stejně je to zajímavé přiletět ze zimy do tepla a naopak se asi těžce aklimatizuje. Jste zcestovalá rodinka,ale doma je stejně nejlíp,nemám pravdu?[15]: To je dost šílený zážitek.
[15]: Hm.. pan Doležal se mi nelíbí. A o Egyptě psal pan Brezina v článku. S bezpečností to tam není dobré a přesto tam lidé jezdí. Tvůj zážitek mi to nakonec potvrzuje.
OdpovědětVymazatJá bych kupříkladu nepodstoupila riziko cesty přes Pákistán, ale neodsuzuju ty holky za to, že se tam vypravily. Prostě někdo dělá věci, které jsou riskantní - třeba provozuje adrenalinové sporty, skáče z letadla, nebo cestuje do rozvojových zemí. Nemyslím si, že by podcenily nebezpečí takové cesty - měly jen smůlu. O to víc mě děsí reakce některých lidí, kteří jim únos přejí a mluví o nich jako o blbkách.
[16]: Cancún můžu doporučit, na rozdíl od kubánského Varadera, se kterým bývá někdy srovnáván (ale to neznám), nejde jen o pouhé koupání, ale na dosah jsou věhlasné historické památky. O Peru také výhledově přemýšlím, nejde jen o Machu Picchu, poblíž je město Cuzco s cennými historickými stavbami z doby Inků, dalším lákadlem je jezero Titicaca, pohled na Andy s impozantním vrcholem Huascarán přes 6800 m a určitě spoustu dalšího.
OdpovědětVymazatDomov objevuji hlavně přes turistiku, kterou kombinujeme i s nějakými hrady a zámky. Mám ale dost mezer, např. jsem ještě nebyl v Kutné Hoře, která je na seznamu UNESCO.[17]: Doležala také nemám rád, už jenom pro jeho propagaci užívání drog, spousta jeho názorů je extrémních, ale zrovna v tomto případě si myslím, že to vidí realisticky.
To, že někteří lidé mluví o unesených dívkách jako o nánách a ještě mají z toho škodolibou radost, je opravdu hrozné, chybělo jim štěstí z tak rizikového prostředí vyváznout bez úhony. Ale snad se nakonec podaří je zachránit a vrátí se domů.
Na letišti zmatky, takové adrenalinové situace mívám ráda.
OdpovědětVymazatZe zimy do tepla a zpět, no nevím, asi bych to zdravotně odnesla. Jinak fotky máš nádherné a zážitky také.
Vypadá to tam krásně.
OdpovědětVymazatTa sochařka je Hana Purkrábková.
Cancún, to je opravdu srandovní název, ale jinak je to nádherné místo s krásným mořem, čistými ulicemi (aspoň na fotkách to tak vypadá) a udržovanými parky. S potěšením jsem zaznamenala v nadpisu tohoto článku (1), což je příslib pokračování. Už se na další povídání a fotky z dovolené moc těším.
OdpovědětVymazatUkládám si do paměti krásné fotografie malebného místa. Budu se s nimi ještě chvilku těšit.
OdpovědětVymazat[19]: S letadly mám už dost bohaté zkušenosti, i horší, ale co je to proti italským čtyřtisícovkám![20]: Díky za informaci, ta socha je opravdu moc pěkná.[21]: Číslování znamená pootevřená vrátka. Většinou se však vracím ke stejnému místu až po čase, aby články za sebou nebyly monotématické.[22]: Díky, Bev, přeji ti pohodu a klid v předvečer očekávaného dne a ať vše dobře dopadne.
OdpovědětVymazatHa. Sežrání krokodýlem teda není zrovna dobré zakončení zájezdu...
OdpovědětVymazatU té první fotky jsem si myslela, že i v Mexiku silně nasněžilo, tak mě to zmátlo... naštěstí jsem se dostala rychle do obrazu. Je to tam pěkné. Všude na světě jsou pěkná místa. Jen kdyby tak šlo cestovat rychleji...
[8]: Pravda, Robka je odvaz!
Jinak, raději bych procestovala naše krajiny. Maximálně bych se omezila na Evropu, fakt nejsem dobrodružná povaha, aspoň ne ve skutečnosti. (Dobrodružství v knihách nebo filmech, to už je jiný kafe).
A Frypat mě taky překvapuje, dává si pěknou práci a fakt dokumentuje kousek za kouskem, někdy vytáhne i detaily a zajímavosti, o kterých jsem nevěděla.
Díky za rozšíření obzorů. A ty fotky oceánu, nádhera.. Ještě že to aspoň čtu v době, když trochu teplíčka dorazilo i do Evropy
OdpovědětVymazatTo byla nádherná dovolená, Miloši! Sama sice po něčem takovém netoužím, ale moc ráda se pokochám pěknými fotkami, jako jsou ty tvoje.
OdpovědětVymazatDobrý den!
OdpovědětVymazatDěkuji za návštěvu u nás, zašel jsem se podívat a zalíbilo se mi tu. Mexiko je fajn. My jsme bydleli v Playa del Carmen (Playcar) asi 60 km od Cancúnu, z nějž jsem viděl jenom letiště. Byli jsme varováni, že Cancún je dost městský, ale koukám, že je toho i tam dost k vidění.
Zdravim Vas z Cancunu, krasne fotky. Martina. Pruvodkyne v Cancunu
OdpovědětVymazatMartino, zdravím se do Cancúnu a děkuji za lichotivý komentář a odkaz na vaše stránky, od člověka nejpovolanějšího potěší.
OdpovědětVymazatJestli tam ještě někdy pojedeme, a je tam opravdu nádherně, nastudujeme si něco i z vašich informací.