28. srpna 2021

Karlovy Vary (3) - před filmovým festivalem a jeho první den

55. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech se konal po dvou letech, protože stejně jako tokijská olympiáda byl kvůli loňské pandemii koronaviru odložen, a i když náš pobyt končil právě 20.8., kdy festival oficiálně začal, kufry jsme nechali v autě v podzemní garáži a odjezd odsunuli až do nočních hodin, abychom kromě předfestivalové atmosféry zažili i něco z hemžení celebrit, zašli na nějaký film, viděli a poslechli si večerní koncert zakončený ohňostrojem.

My jsme zde byli od 14.8. a byli tak svědky předfestivalového dění a příprav na den D. Proti našemu červnovému pobytu, kdy město ještě zelo prázdnotou a některé kolonády byly obehnány plotem a uzavřeny, se situace značně změnila, ulice ožily, ploty zmizely, na kolonádách korzovali lázeňští hosté. Na snímcích jsou Tržní, Vřídelní a Sadová kolonáda.





V sloupoví Mlýnské kolonády v odpoledních hodinách zněly koncerty Karlovarského symfonického orchestru, hudba byla na programu ale i večer. Např. hned 14.8. jsme si mohli vybrat koncert Ondřeje Havelky a jeho Melody Makers v Karlovarském městském divadle, nebo Janka Ledeckého, který s doprovodnou skupinou vystupoval u hotelu Thermal. Jazz a swing nevyhledávám a Ledeckého jsem viděl v 80. letech, kdy ještě vystupoval se skupinou Žentour, jeho následná popová éra mě úplně míjí, ale přece jen na chvíli jsme se zastavili a zpovzdálí zaposlouchali. K mému velkému překvapení zazněla vysloveně hardrocková skladba i s kytarovými sóly, podle několikrát se opakujících slov „tak mi dej křídla“ jsem na YouTube snadno našel několik verzí, živá videa jsou však „měkká“ s akustickou kytarou, skladba Tak mi dej křídla zněla takto (vkládám jen odkaz, protože titulek videa je matoucí, zmiňuje jinou píseň, kterou vůbec nemiluju).  



Z koncertů Karlovarského symfonického orchestru jsme si vyhlédli Vivaldiho Čtvero ročních dob, autora mám navždy spojeného se scénkou ve filmu Faunovo velmi pozdní odpoledne režisérky Věry Chytilové, jejíž osobnosti a díle festival vzdal hold představením nové knihy. V programu koncertu došlo ale ke změně a zazněly jiné populární melodie vážné hudby, např. předehra z Bizetovy opery Carmen, Brahmsův Uherský tanec č. 5, Frimlova Indiánská píseň lásky a výběr z Offenbachovy operety Orfeus z podsvětí, jehož Pekelný kvapík, proslavený jako hudební doprovod tance kankán, byl nakonec i přídavkem.     



Před festivalem byly patrné horečné přípravy, hotel Thermal, v červnu ještě celý zahalený v plachtách a s oválnou budovou obestavěnou lešením, byl částečně obnažen, z prvního snímku, kde je přes stromy vidět jen horní část, se zdál opravený. 


Ve skutečnosti k tomu dost chybí a rekonstrukce hotelu má být dokončena až v r. 2025. Za budovou bazénového a saunového komplexu, který k hotelu patří, ještě stál jeřáb, přesto však bylo v plánu před zahájením festivalu otevřít alespoň venkovní bazén.



17.8. přes neutěšený stav okolí byla již v bazénu voda, do části vlevo, která z původní 50m délky byla vyčleněna, je dnes napuštěna nazelenalá vřídelní voda, a 21.8. (nebo 22.8.) ministryně financí Alena Schillerová za účasti vedení města přišla bazén přestřižením pásky slavnostně otevřít. Sauny, bar a restaurace v budově však návštěvníkům ještě neslouží.  



Kolem hotelu se zatím dalo volně procházet.



Den před zahájením festivalu se objevil červený koberec a zátarasy.




Prostranství před hotelem zdobily plakáty hvězdných účastníků ze zahraničí, v koláži jsou dva, na které se čekalo nejvíce: Michael Caine, dvojnásobný držitel Oscara, a „pirát z Karibiku“ Johny Depp.  



I když neoficiální zahájení představuje podvečerní příjezd limuzín od hotelu Pupp s filmovými hvězdami vystupujícími po červeném koberci do hlavního sálu hotelu Thermal, již od rána se promítají filmy (v kinosálech hotelů Thermal a Pupp, v Karlovarském městském divadle a v Divadle Husovka, v kinech Čas a Drahomíra a v Lázních III). 

K překlenutí dne do večerních hodin se nám zdály přiměřené 3 filmy, k tomu jsme si zakoupili „festivalový pas“, který se právě na tento počet hodil, do mobilu jsem musel nainstalovat speciální aplikaci kviff (Karlovy Vary International Film Festival), v ní vybrané filmy rezervovat na čísla festivalových pasů a pak teprve na pokladně lístky vyzvednout. Jenže aplikace byla zřejmě přetížená, i když se v mobilu vypsaly úspěšné rezervace u všech tří filmů, čísla pasů se ne ke všech vybraným filmům přiřadila a z 3x2=6 lístků byly k vyzvednutí jen 3 s tím, že aplikace „zlobí“ a máme jít na reklamační pokladnu. Tam se nás chtěli zbavit, že máme kamsi volat a popsat problém, po menší diskusi nám chybějící lístek u jednoho filmu vytiskli sami, jenže třetí z vybraných filmů (Zátopek), který se k pasům vůbec nepřiřadil, mezitím byl již vyprodán a museli jsme si vybrat jiný. 

Ke vstupu do budov byl nařízen respirátor a do kinosálu navíc látkový proužek na ruce, který vydávali mladí pomocníci u Thermalu po doložení ukončení očkování (QR kód z aplikace Tečka nebo z papírového certifikátu ministerstva si nejdříve zkopírovali), případně na základě negativního testu na covid.      

Ve 13 hod v kinosále hotelu Pupp jsme zhlédli první film, Nadia, motýlek, o vrcholové kanadské plavkyni, která ve 20 letech po závodě na olympiádě chce s úmornými tréninky a sportovní kariérou skončit a jít studovat. V individuálním závodě skončí čtvrtá a jako členka polohové štafety získá bronzovou medaili. Euforii z úspěchu zapíjejí s kamarádkou v baru a nakonec se obě vyspí se sportovci, které tam náhodně potkaly. Protože další rok má být mistrovství světa, trenéři i kamarádka ji přesvědčují, aby ještě vydržela, být vrcholovým sportovcem přece znamená procestovat celý svět, ale ona odmítla, že zná jen bazény, nikdy si sama nekoupila letenku a neobjednala hotel. Po tomto filmu jsme ani nelitovali, že na Zátopka nepůjdeme.         

Po východu z kina jsme si všimli, že k Puppu přijíždí jedno luxusní auto za druhým, očividně se něco mělo dít.



Původně jsme mysleli, že v hotelu zajdeme na kávu, protože do dalšího filmu jsme měli více než 2 hodiny času, ale cena 120 Kč za presso se nám zdála trochu nepřiměřená, vydali jsme proto k Thermalu, u něj bylo několik venkovních posezení s cenami kolem 50 Kč. 

Vstup s červeným kobercem byl obležený kameramany a fotografy a moderátor se snažil přihlížející dav nabudit slovy, že již brzy budou od Puppu přijíždět limuzíny s hvězdami filmového nebe a do projevu samozřejmě zahrnul všechny sponzory a mediální partnery. Když to všechno opakoval asi podvacáté a stále se nic nedělo, pochopili jsme, že hned tak se slibovaných hvězd nedočkáme. První se objevily až před 17. hodinou. I když jsem po vzoru některých mladých diváků vylezl na truhlík s palmou, abych měl přijíždějící v záběru z nadhledu, pro mobil to bylo daleko a detaily nemám. 

Pro diváky je zajímavé nejen, kdo se objeví, ale i co bude mít na sobě, protože jak se zpívá v písni Jaroslava Ježka na text Jiřího Voskovce a Jana Wericha, Šaty dělaj člověka. Komentáře k vybraným outfitům od odborníka si můžeme přečíst a detailní fotografie prohlédnout v článku Móda z Varů: Sexy Peštová, božská Schneiderová i odvážná Čvančarová

Modelka Hana Soukupová ve žlutých šatech nasadila laťku hodně vysoko.



Za sochou se vynořil prezident festivalu Jiří Bartoška. Ten přijel Rolls Roycem, viditelným na předchozím snímku s vozy vpravo v pozadí.



Pak už v rychlejším sledu přijížděla další auta.



Bývalá první dáma a velvyslankyně na Slovensku Livia Klausová přijela bez manžela Václava, doprovodil ji moderátor, herec a hudebník Marek Eben. Když byla ohlášena herečka Alena Mihulová (s dcerou a její přítelkyní), o které jsem předtím nikdy neslyšel, nabyl jsem dojmu, že nastupuje okresní přebor, a navrhl jsem přesun do menšího sálu v Thermalu, kde již skoro půl hodiny běžel francouzský film My, který jsme vybrali jako další. Podle charakteristiky „Touha dokumentovat – zaznamenat, dát hlas němému, mizejícímu i vyloučenému.“ jsme si od něj moc neslibovali, brali jsme ho jen jako časovou vycpávku. Asi 10 minut jsme sledovali černocha v důchodovém věku, jak v oprýskané kuchyni medituje nad svým životem. To nám docela stačilo a vyšli jsme na chodbu. A tam na obrazovce defilovaly další celebrity. A vidět byly detailně pohledem objektivů profesionálních kameramanů, bez clonících hlav diváků mnohem lépe než z „mého“ truhlíku s palmou.

Na první fotografii obrazovky jsou tvůrci filmu Zátopek – čtvrtý zleva režisér David Ondříček a po jeho pravici Martha Issová a Václav Neužil, představitelé manželského páru Dany a Emila Zátopkových. 



Nechyběl ani zpěvák Pavol Habera s manželkou, modelkou Danielou Peštovou.



A nedlouho po nich hlavní hvězda večera 88letý sir Michael Caine s manželkou Shakirou.



Další program se odehrával v sále, Michael Caine od Jiřího Bartošky převzal Křišťálový globus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Ale to jsme již nesledovali, protože jsme se přesunuli znovu do Puppu na film Chyba v Matrixu (byl náhražkou za vyprodaného Zátopka v Karlovarském městském divadle). Jeho hlavním tématem je otázka, zda žijeme své životy, anebo jsme jen figurky v počítačové simulaci. 

Hudebním vrcholem večera byl muzikál Jesus Christ Superstar s účastí Kamila Střihavky, Dana Bárty a Báry Basikové, první sestavy, která v něm před čtvrtstoletím excelovala. Muzikál jsem sice v Pyramidě na pražském Výstavišti (dnes pojmenované Goja Music Hall) kdysi viděl, ale v jiném obsazení, proto jsem se na vystoupení velmi těšil. A nezklamalo.





K hvězdám muzikálu patří i Bohouš Josef.



Tečku za úvodním dnem obstaral ohňostroj. 



Přehled dění prvního dne festivalu s kvalitní fotodokumentací je v článku Obrazem: Bartoška, retro choreografie a poctěný Caine. Začal festival ve Varech

Na parkoviště jsme se dostali po 2. hodině v noci. I když na delších cestách se v jízdě střídáme, např. z Brna do Karlových Varů jsem ujel 2/3 z 330 km dlouhé trasy a nechal se vystřídat za Prahou a pak navigoval až k hotelu podle Waze, na zpáteční cestě choť na mé návrhy ke střídání při pohledu na mou ospalost a při představě krematoria vůbec nereagovala a na jeden zátah dojela až domů. Dorazili jsme kolem 5. hodiny.

18 komentářů:

  1. Dekuji za přiblížení dění na festivalu. Být tam přítomná by bylo jistě zážitkem nezapomenutelným.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Opravdu zajímavé to bylo a budu vzpomínat, hlavně celá atmosféra festivalu, natěšení návštěvníci a doprovodné akce. Po našem odjezdu se ale zhoršilo počasí, na webu jsem četl, že i některé koncerty symfonického orchestru byly zrušeny.

      Vymazat
  2. Byl jsem kdysi na besedě s chlapíkem, který vede tým festivalových fotografů, a musím říct, že - jak mám fotografii rád - bych tuhle práci během festivalu nikdy nechtěl dělat, protoře je to obrovský zápřah a paradoxně po většinu času i nesmírně nekreativní činnost :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že krajně nepříjemné pro ně musí být stále čekat, kdy kdo se objeví, jaké manýry bude mít a zda se postaví "do správného úhlu" záběru.
      Jednou jsem byl ve Vídni, kde podle plakátů hlavní hvězdou měl být Elton John. Přišel asi po 2 hodinách a místo hudebního vystoupení mluvil o AIDS v Africe a jak Afričanům máme pomáhat. A my jsme předtím museli přetrpět program nám nic neříkajících umělců, jejichž produkce nás také nijak nenadchla :).

      Vymazat
  3. Zarazilo mne tvoje ohodnocení herečky Aleny Mihulové jako "okresního přeboru". Ty jsi nikdy neviděl skvělý Kachyňův film Sestřičky s Jiřinou Jiráskovou a právě Alenou Mihulovou v hlavních rolí? navíc režisér Kachyňa byl její manžel, a ona sama je držitelkou Českého lva za roli ve filmu Domácí péče. Nebo taky hrála v jedné ze zfilmovaných básní ve filmu Kytice.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám mezery, protože její existenci jsem zatím nezaznamenal, bude to tím, že televizi jsem dávno ze života vypustil. Z tebou uváděných děl jsem viděl jen Kytici, ale už si z ní pamatuji jen režiséra Brabce.

      Vymazat
  4. To byl dost hektický program! Chválím též žluté šaty modelky, i když byly vidět jen sporadicky, očividně šlo o decentní róbu. Šaty Švančarové jsem viděla na několika fotografiích, barva šatů parádní, střih se mi taky líbil, jen nevím jestli nositelce vyloženě slušely nebo ne, spíš ne, ale mohlo by to být horší. Trochu mi připomínaly tu plesovou róbu Popelky z roku 2015, jen s dekoltem, který mi připadala trochu rozjetý. No nic. - Karlovy Vary samotné jsou nádherné město (podobně jako Mariánky nebo Františkovy lázně), z MFF se nám stal festival politického filmu - dobře už bylo - a bohužel nejlepší asi bude zmíněné defilé hereckých hvězd. Ad Michael Caine, ani jsem netušila, že už má tak pěknou cifru, ale do časů Batmana nebo Slečny Drsňáka utekla fakt už řádka let. Pro mě sympatický herec, snad je stejně sympatický i v osobním životě.
    Asi by mě zaujala i ta matrixovská přednáška, protože na tohle téma občas přemejšlím taky, jestli jsme fakt skuteční nebo ne. Pak si nakopnu palec a zjistím, že asi skuteční jsme.
    Film Zátopek byl chválen, jestli je opravdu dobrý, nevím - beru jako velké plus, že z pana Zátopka neudělali skrytého gaye s geny černošských předků a věřím tomu, že skutečný Emil Zátopek byl opravdu chlapík jak se patří, se smyslem pro fair play. Ten vítězný africký film ani nekomentuji - možná může být zajímavý, ale tohle beru jako politický akt a neliší se ničím od našich někdejších politických festivalů. Takový návrat do budoucnosti jsem si fakt nepředstavovala, ale uvidíme, co bude dál.
    Fotky jsou parádní, díky za ně!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky si myslím, že dnes je doba strašně poznamenaná "politickou korektností", proto můžou vyhrát jen filmy, kde je několik černochů, migrantů, gayů apod. I ceny Oscara jsou tím poznamenány, snad jen nezájem lidí o taková díla může filmaře alespoň trochu vrátit k "normálnosti".

      Zátopek byl dost rozporuplnou osobou, např. podporoval trest smrti pro Miladu Horákovou, v 69. roce naopak nejdřív podpořil Palachovu matku ve sporu s jedním komunistickým poslancem, který tvrdil, že Palach se upálil jen nešťastnou náhodou z hlouposti, protože si myslel, že jde o "studený oheň", kteří používají artisté, a o žádný politický postoj nešlo. Později pak vše odvolal, posypal si hlavu a stal se normalizační ikonou. Jako sportovec byl ale vynikající a jeho trojnásobné zlato z Helsinek z tak odlišných tratí už asi nikdo nenapodobí.

      U MAtrixu jsem měl hendikep v tom, že neznám první film, protože tento se k němu dost odkazoval.

      Vymazat
  5. Jsi si jistý, že existuje nějaký první díl filmu "Chyba v Matrixu" a na letošním MFF je promítáno jeho pokračování? To asi (určitě :-)) ne.

    Existuje filmová trilogie na téma Matrix:
    1. Matrix (1999)
    2. Matrix Reloaded (2003)
    3. Matrix Revolutions (2003)
    Zhruba 20 let stará záležitost. To snad jsi ještě TV poslouchal. I když na tohle bylo optimální jít do kina. Zážitek, zejména první díl. Kultovní film pro milovníky sci-fi! V hlavní roli Keanu Reeves.
    Pak existuje kniha s názvem "Chyby v Matrixu". Ta vyšla v roce 2009. Autoři G. Fosarová a F. Bludorf.
    Mám DVD s filmy trilogie Matrix, mám knihu "Chyby v Matrixu". Zatímco filmy jsou přitažlivé i pro milovníky akčních filmů, kniha je náročnější. Ono už je místy myšlenkově obtížně uchopit do detailu onu trilogii. Kniha se zabývá jevy, které mohou být "chybami v Matrixu". Chybami, které jsou jedinými projevy/důkazy toho, že náš svět je jen nesmírně důmyslná počítačová simulace.

    Budu se snažit na film jít nebo ho stáhnout z internetu. Film by mohl být stravitelnější, než kniha. Díky za tip.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Axino, myslel jsem si, že těch "Matrixů" je víc, neviděl jsem však žádný, jsem úplný barbar :). I když tedy fanda sci-fi nejsem, myslím, že tento film tě asi trochu zklame, přišel mně hodně statický, hodně "děje" bylo jen popisnou formou, asi jako kdyby to někdo předčítal z knihy.

      Vymazat
  6. Vzhledemmk tomu, ze mama delala ve filmovem podniku, jsem se jako teenager na filmovy fedtival nekolikrat podival..Cas oponou trhnul, jak vidim..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moje sestra jeden čas dělala uvaděčku v kině, proto měla velký přehled, stinnou stránkou bylo ale mnohonásobné opakování téhož filmu.

      Vymazat
  7. Článek je výborný, ale já sama fanda festivalu moc nejsem, Možná proto, že se tam promenádovaly, promenádují a budou pravděpodobně promenádovat hosté, kteří jsou tak zvaní " frajeři bez hanby" minulé éry.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dřív asi dostat se do lázní znamenalo buď mít vážný zdravotní důvod, anebo známého lékaře. Jeden kolega každý rok jezdil do lázní, protože jeho známá doktorka mu jako "hlasovému profesionálovi" předepisovala zotavení dýchacích cest :).

      Vymazat
  8. Líbí se mi logo festivalu. Je nápadité.
    Ale asi opravdu stárnu, neboť si musím povzdechnout:
    "Ach, ani ty filmy už nejsou, co bývaly".

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To si také myslím - vyzdvihování přepjatého MeToo, BLM, LGBT, k tomu Greta a Green Deal je natolik vzdálené normálnosti, že mně to připomíná hlášku z filmu Marečku, podejte mi pero, kde na závodní schůzi posuzují studijní výsledky svého kolegy a kladně hodnotí zlepšení na "krásnou 4-".

      Vymazat
  9. Absolvovat takovou přehlídku slavných herců a hereček bude zážitkem na dost dlouhou dobu. Škoda Miloši, že tě nenechaly také projít na červeném koberci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A nejen to, ani žádnou cenu za celoživotní přínos mně nedali, a podpis si také nikdo nežádal :) :(

      Vymazat

Aktuální článek

Henri Matisse - fauvismus

Henri Matisse (1869-1954) se k malířství dostal úplnou náhodou, pocházel z rodiny obchodníků a dostalo se mu vzdělání, vystudoval práva a p...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)