Včera jsme si připomněli výročí založení Československa, volným dnem jsme oslavili chvíli, kdy jsme se definitivně zbavili okovů „žaláře národů“ a konečně se „svobodně nadechli“.
Já jsem ho tak úplně volný neměl, byl jsem oponentem jedné disertační práce v Košicích a vzhledem k potížím najít termín obhajoby, který by vyhovoval všem členům komise (jeden byl i z Prahy), nakonec košičtí kolegové navrhli 28.10. a s překvapením jsme (my Češi) zjistili, že tento den na Slovensku není státním svátkem, a pokud zrovna nepřipadne na víkend, je běžným pracovním. Úlevou bylo alespoň to, že se vše odehrálo online (k něčemu věčné lockdowny a nutnost pracovat z domova byly dobré, jinak bychom možná ani dnes neznali platformy MS Teams, Webex apod.) a nemuseli jsme tam cestovat.
Z historie je známo, že o vznik samostatného československého státu se nejvíce zasloužili Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937), Milan Rastislav Štefánik (1880-1919) a Edvard Beneš (1884-1948), kteří 2 týdny předtím v Paříži utvořili Prozatímní česko-slovenskou vládu, v níž Masaryk byl předsedou a ministrem financí (?), Štefánik ministrem války a Beneš ministrem zahraničí a vnitra. Méně důležité resorty jako školství, kulturu, … určitě zvládli i přitom a bez digitalizace se obešli.
Paříž nebyla zvolena náhodně, Štefánik tam žil, měl francouzské občanství a kontakty s vysoce postavenými francouzskými politiky (včetně premiéra), které se snažil získat pro myšlenku samostatného československého státu, o totéž usiloval v USA. Ještě na Slovensku se stal doktorem filozofie, mluvil osmi jazyky, ve Francii se zabýval astronomií a meteorologií, působil na observatoři na Mont Blancu a při výpravách za zatměním Slunce procestoval celý svět, byl na Tahiti, v Austrálii, na Novém Zélandu, v Brazílii, na Galapágách, na Sibiři, v Africe, …, během 1. sv. války se stal vojenským pilotem a dotáhl to na generála francouzské armády, diplomatickým úsilím se zasloužil o vznik československých legií ve Francii, Itálii a Rusku. A úspěchy měl také u žen, v Paříži údajně měl desítky milenek a 27 nemanželských dětí.
Masaryk a Beneš Štefánika v lásce neměli, první ho považoval za hochštaplera a k informaci, že se Štefánik zabil při letecké nehodě u Bratislavy, prý poznamenal: „To je dobře.“ U Beneše se vztah k Štefánikovi změnil v nenávist, protože ten ho nařkl, že zpronevěřil peníze, které Štefánik získal na činnost legií.
To pak vedlo k řadě konspiračních teorií o příčinách havárie, ve které měl mít prsty Beneš se souhlasem Masaryka. Kromě sestřelení letounu další hypotézou bylo, že si Štefánik za letu z Itálie do Bratislavy přesedl na místo pilota, i když na typ letounu nebyl vycvičen, a nezvládl řízení či dokonce spáchal sebevraždu i za cenu smrti dalších tří členů posádky (podobně jako to udělal s dopravním letadlem pilot společnosti Germanwings v r. 2015). Špatné počasí, snížená viditelnost a technická závada jsou příliš všedním vysvětlením.
Ať už to bylo jakkoliv, Slováci na Štefánika nezapomínají a v anketě Najväčší Slovák, v r. 2019 vyhlášené veřejnoprávním Rozhlasem a televizí Slovenska, ho zvolili nejvýznamnější osobností slovenských dějin.
A není proto divu, že podle něj jsou pojmenovány ulice (jednu máme také v Brně), náměstí, …, i horská chata v Nízkých Tatrách, a připomínají ho sochy na veřejných prostranstvích.
Štefánik je pohřben na vrchu Bradlo (543 m n. m.), nejvyšším v Myjavské pahorkatině. Mohyla z travertinových bloků ve stylu art deco je dílem architekta Dušana Jurkoviče, odhalena byla v r. 1928. Rozměry impozantní stavby s krásným výhledem do krajiny jsou 96 x 70 m, obelisky jsou 12,5 m vysoké.
V Bratislavě se Štefánikův památník nachází v sousedství obchodního centra Eurovea, poblíž Nové scény Slovenského národního divadla a více než 100 m vysokých mrakodrapů multifunkčního projektu Sky Park slavné architektky Zahy Hadid. Byl znovu postaven r. 2009 jako kopie původního díla sochaře Bohumila Kafky z r. 1938.
Za Štefánikovým památníkem je břeh Dunaje s promenádou a vyhlídkou na bratislavské mosty. Prvním je Apollo a na druhém snímku v pozadí je patrná silueta moderního Mostu SNP a v popředí Starého mostu, který se stal tragickým památníkem zpěváka Jiřího Schelingera, když z něj r. 1981 skočil do vody a už nevyplaval.
,%20Mus%C3%A9e%20d'Orsay,%20Pa%C5%99%C3%AD%C5%BE.jpg)
,%20Kunstmuseum,%20Basilej.jpg)
Tak to bývá, že jednou z podmínek, aby se člověk stal všeobecně uznávaným hrdinou, je zemřít včas. Kdoví, co by se ještě bývalo stihlo odehrát, kdyby přežil a zůstal v aktivní politice.
OdpovědětVymazatA také tomu přidá, když smrt je opředená legendami, anebo je alespoň neobvyklá. Myslím, že by se při své vlastenecké a dobrodružné povaze v 2. sv. válce hodně angažoval v protifašistickém odboji.
VymazatVelice zajímavý a poučný článek, proložený krásnými fotografiemi. Děkuji za krásné připomenutí této historie, která nám starším ročníkům nebyla ve škole moc popisována, protože nám to bylo toto datum 28. října do hlavy vryto jako Velká říjnová socialistická revoluce, která vypukla sice 7.listopadu ale bylo nám vnuceno datum 28. října, protože v té době byl rozdíl v kalendářích!? Teď už je to jedno. Vnucovali nám do hlavy těch lži víc a teď to není jiné. Mnohdy se historie překrucuje a vykládá zcela jinak, než co nám vyprávěli naši rodiče z jejich zkušeností. Děkuji za zajímavé čtení a přeji krásný víkend.
OdpovědětVymazatPosun vznikl tím, že pravoslavná církev se držela juliánského kalendáře (podle Gaia Julia Caesara) s přestupnými roky, pokud jsou dělitelné čtyřmi, přesnější je ale gregoriánská úprava (podle papeže Řehoře), kdy roky dělitelné 100 přestupné nejsou s výjimkou roků dělitelných 400. To lépe odpovídá skutečnosti, protože 1 rok = 365 dnů 5 hodin 48 minut a 16 sekund.
VymazatSpojit VŘSR s naším 28. říjnem bylo "vtipným" nápadem :). A z dávného dětství si pamatuji na lampionové průvody, které přinášely světlo do našich životů a zářné budoucnosti.
Obávám se ale, že dnešní doba s manipulacemi a vymýváním mozků si s předchozí nezadá. A možná to má i snazší, protože informace/dezinformace jsou snadno dostupné.
Velmi zajímavé čtení. Nenávist Masaryka a Beneše vůči Štefánikovi nám ve škole unikla a dost mě to u těchto námi oslavovaných osobnosti překvapilo. Mě stále bolí, že jsme se nakonec rozdělili a mezi Čechy panuje nenávist ke Slovákům někdy hodně silně. Ono je to vlastně i naopak.
OdpovědětVymazatO Benešově domnělé defraudaci jsem už slyšel dřív, první republika však vždy byla většinou líčena jako doba hospodářské krize a Masarykovo střílení do dělníků, takže jsme se neměli šanci moc dozvědět.
VymazatMyslím si však, že se Slováky máme vztahy velmi dobré, alespoň podle mých zkušeností, řekl bych, že i vřelejší než s Pražáky, kteří se považují za "pupek světa".
Také bych byl radši, kdyby se Československo nerozdělilo, ale touha Slováků se emancipovat a mít vlastní hvězdičku na vlajce EU a stoličku v jeho orgánech byla silnější.
On byl Stefanik i jakymsi skutecnym Jarou Cimrmanem, uskutecnil objevy, u nichz mu priorita nebyla uznana, a ovšem byl i jistym podivinem..
OdpovědětVymazatZ textů, které o něm lze najít, je patrné nadšení se vrhat za poznáním do stále nových sfér, nevím, zda Cimrman ve srovnání s ním obstojí :).
VymazatNa Slovensku je 28. říjen státním svátkem letos poprvé s tím, že se ale chodí do práce. Nebo tak nějak jsem to někde tento týden četla.
OdpovědětVymazatDíky za přiblížení Štefánikova života.
Aha, tak to bude podobné tomu, když jsme kdysi měli pracovní Štědrý den. Pamatuji si, že tehdy jsme měli školní výuku zkrácenu na 4 hodiny a už se ani nezkoušelo :).
VymazatV Praze 5 je Štefánikova ulice. Vede od Anděla na Újezd. V Praze 1 je Štefánikův most. Spojuje Revoluční třídu a Letenský tunel. Na Petříně se nachází Štefánikova hvězdárna. Před ní stojí socha generála Milana Rastislava Štefánika (v úboru pilota). Štefánik měl mimojiné doktorát z fyziky a astronomie. Renesanční osobnost.
OdpovědětVymazatDíky za informaci, to mně uniklo, sochu Štefánika na Petříně jsem viděl na webu, ale nevzpomínám si, že bych si ji někdy všiml. Ve fotografiích jsem našel jen sousoší T. de Brahe a J. Kepler.
VymazatTen most nesl mnohé názvy:
Vymazat1868–1919: most císaře Františka Josefa I. (František Josef I.)
1919–1940: Štefánikův most (Milan Rastislav Štefánik)
1940–1945: most Leoše Janáčka (Leoš Janáček)
1945–1947: Štefánikův most
1947–1997: Švermův most (Jan Šverma)
od 1997: Štefánikův most
Jako astronom a cestovatel je známý a hvězdárnu má i na Tahiti.
VymazatZajímavé, že při tolika změnách názvu během protektorátu nedošlo na některého vysoce postaveného Němce. V Brně se ještě dodnes jedné čtyřproudé silnici uvnitř města neoficiálně říká Hitlerova dálnice.
VymazatŠtefánik se také věnoval fotografování a na Tahiti zvěčňoval nahé domorodé krásky. Možná tam má i nějaké potomky :).
U nás jí říkáme Batova, podle obuvníka ze Zlína a ve své době zaměstnávala stavba spoustu lidí z okolí včetně mého příbuzenstva. Torzo mostu přes přehradu v Brně asi také patří do té éry. Viděl jsem i dokument o Tahiti, škoda že ta hvězdárna nemá dalekohled, nebo v době kdy jsem to viděl tak neměla.
VymazatVelmi zajímavé. Baťa chtěl také v Brně stavět velký obchodní dům, jmenuje se Centrum, skončilo to ale 5. patrem a víc mu nedovolili, proto pak postavil 72m budovu "21" ve Zlíně, která svého času byla druhou nejvyšší v Evropě.
VymazatTen pilíř mostu je opravdu z té doby, občas problesknou zprávy, že by se měla stavět dálnice (či rychlostní silnice) napříč Brnem a tento pilíř využít, nejspíš jsou to však zbožná přání.
Jen samotná jízda autem na Bradlo je zážitek a co potom ten památník a výhled z něho. Stejně je to zájímavé, v našich končinách by asi nikomu vyšplhat na sv. Václava nedovolili... Ke konspiračním teoriím se nebudu vyjadřovat, ale to že byl Stefánik žhavým kandidátem na prezidenta, a že bez jeho konexí by se ti dva naši v té době neobešli, to neuniklo ani mé pozornosti.
OdpovědětVymazatZajímavý postřeh - myslím s tím šplháním po mohyle.
VymazatMasaryk a Beneš Štefánikovi asi trochu záviděli jeho kontakty a schopnost je navazovat, zvláště "suchara" Beneše to muselo iritovat.
V Brně si člověk aspon může stoupnout přímo pod koně. :-) Ale na Bradle jsem se fakt chvilku ošíval, zda tam vystoupat. Ale když jsem viděl, že tam lidi nejen chodili, ale i dopočívali a nebo dokonce četli, šel jsem taky.
VymazatČetba je případná, ale asi by se nehodilo tam rozdělávat svačinu :).
VymazatMně se líbily staré názvy ministerstev. Např. ministerstvo orby. To by se šiklo i do dnešní doby.
OdpovědětVymazatNeboť dnešní státní úředníci zvořou, co můžou.
A když je třeba uspokojit politiky pěti stran (za 1. republiky byla také jakási pětka), něco se pak vymyslí. V 90. letech bylo ministerstvo privatizace, dnes se mluví o digitalizaci, možná by mohlo vzniknout i ministerstvo očkování :). Názory nás už "liberálové" očkují dost dlouho.
VymazatPodařilo se mi najít příhodné video o osudech Štefánikovy hvězdárny na Tahiti. Cyklus "Příběhy z jižních moří" vysílaný na ČT2, díl Hvězdárna:
OdpovědětVymazathttps://www.ceskatelevize.cz/porady/1130993618-pribehy-z-jiznich-mori/203562263800002-hvezdarna/
Axino, díky moc za skvělý odkaz. Teď jsem si pořad konečně mohl pustit a žasnu, jak Štefánik překypoval zájmy a po počasím zmařeném pozorování Halleyovy komety kvůli zatmění Slunce na Tahiti vyčkal ještě celý rok a přitom zkoumal ostrovy v okolí.
VymazatPřekvapilo mě tam ale, že nepředvídatelné změny počasí mohou na ostrově zničit veškerou úrodu, žil jsem v domnění, že Tahiti je tropický ráj na Zemi.
Že tam také pobýval malíř Paul Gauguin, vím, jeho obrazy Tahiťanek jsou velmi známé, nevěděl jsem ale, že je tam pohřben. Někdy ho na blogu také přiblížím, jeho obrazů jsem už objektivem "nasbíral" docela dost.
Mě zaujala tahle pasáž dokumentu:
Vymazat"Zatím netušené možnosti mohla kolonii přinést tehdy moderní radiotelegrafie. Umožňovala by přímý kontakt s Francií i ostatním světem. Sloužila by lodní dopravě i obchodu. Ostrov Tahiti měl v budování celosvětové sítě strategickou polohu a Štefánik si toho byl vědom.
V jeho představách se měla stát hvězdárna jak centrem meteorologické služby, tak centrem pro radiotelegrafické spojení. Počítal s místem ředitele hvězdárny, pro které měl připraven i vědecký program: Katalogizace dvojhvězd a mlhovin jižního nebe, budování meteorologické služby v kolonii a zpracování klimatologické mapy Oceánie."
Je mi ho líto jako člověka, který měl velké, všeobecně přínosné plány i předpoklady k jejich realizaci, ale ne čas je uskutečnit.
A když si představíme, jak technické prostředky tehdy měly daleko k dnešním parametrům, o to je obdivuhodnější, co všechno dokázal a co ještě plánoval. Byl, jak jsi napsala výše, opravdu renesanční osobností. V množství zájmů, znalostí a schopností se mu Masaryk a Beneš nemohli rovnat.
VymazatZasjímavé je i to, kolikrát byl Štefánik vydán na československých a slovenských zámkách.
OdpovědětVymazat