Včera jsme si připomněli výročí založení Československa, volným dnem jsme oslavili chvíli, kdy jsme se definitivně zbavili okovů „žaláře národů“ a konečně se „svobodně nadechli“.
Já jsem ho tak úplně volný neměl, byl jsem oponentem jedné disertační práce v Košicích a vzhledem k potížím najít termín obhajoby, který by vyhovoval všem členům komise (jeden byl i z Prahy), nakonec košičtí kolegové navrhli 28.10. a s překvapením jsme (my Češi) zjistili, že tento den na Slovensku není státním svátkem, a pokud zrovna nepřipadne na víkend, je běžným pracovním. Úlevou bylo alespoň to, že se vše odehrálo online (k něčemu věčné lockdowny a nutnost pracovat z domova byly dobré, jinak bychom možná ani dnes neznali platformy MS Teams, Webex apod.) a nemuseli jsme tam cestovat.
Z historie je známo, že o vznik samostatného československého státu se nejvíce zasloužili Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937), Milan Rastislav Štefánik (1880-1919) a Edvard Beneš (1884-1948), kteří 2 týdny předtím v Paříži utvořili Prozatímní česko-slovenskou vládu, v níž Masaryk byl předsedou a ministrem financí (?), Štefánik ministrem války a Beneš ministrem zahraničí a vnitra. Méně důležité resorty jako školství, kulturu, … určitě zvládli i přitom a bez digitalizace se obešli.
Paříž nebyla zvolena náhodně, Štefánik tam žil, měl francouzské občanství a kontakty s vysoce postavenými francouzskými politiky (včetně premiéra), které se snažil získat pro myšlenku samostatného československého státu, o totéž usiloval v USA. Ještě na Slovensku se stal doktorem filozofie, mluvil osmi jazyky, ve Francii se zabýval astronomií a meteorologií, působil na observatoři na Mont Blancu a při výpravách za zatměním Slunce procestoval celý svět, byl na Tahiti, v Austrálii, na Novém Zélandu, v Brazílii, na Galapágách, na Sibiři, v Africe, …, během 1. sv. války se stal vojenským pilotem a dotáhl to na generála francouzské armády, diplomatickým úsilím se zasloužil o vznik československých legií ve Francii, Itálii a Rusku. A úspěchy měl také u žen, v Paříži údajně měl desítky milenek a 27 nemanželských dětí.
Masaryk a Beneš Štefánika v lásce neměli, první ho považoval za hochštaplera a k informaci, že se Štefánik zabil při letecké nehodě u Bratislavy, prý poznamenal: „To je dobře.“ U Beneše se vztah k Štefánikovi změnil v nenávist, protože ten ho nařkl, že zpronevěřil peníze, které Štefánik získal na činnost legií.
To pak vedlo k řadě konspiračních teorií o příčinách havárie, ve které měl mít prsty Beneš se souhlasem Masaryka. Kromě sestřelení letounu další hypotézou bylo, že si Štefánik za letu z Itálie do Bratislavy přesedl na místo pilota, i když na typ letounu nebyl vycvičen, a nezvládl řízení či dokonce spáchal sebevraždu i za cenu smrti dalších tří členů posádky (podobně jako to udělal s dopravním letadlem pilot společnosti Germanwings v r. 2015). Špatné počasí, snížená viditelnost a technická závada jsou příliš všedním vysvětlením.
Ať už to bylo jakkoliv, Slováci na Štefánika nezapomínají a v anketě Najväčší Slovák, v r. 2019 vyhlášené veřejnoprávním Rozhlasem a televizí Slovenska, ho zvolili nejvýznamnější osobností slovenských dějin.
A není proto divu, že podle něj jsou pojmenovány ulice (jednu máme také v Brně), náměstí, …, i horská chata v Nízkých Tatrách, a připomínají ho sochy na veřejných prostranstvích.
Štefánik je pohřben na vrchu Bradlo (543 m n. m.), nejvyšším v Myjavské pahorkatině. Mohyla z travertinových bloků ve stylu art deco je dílem architekta Dušana Jurkoviče, odhalena byla v r. 1928. Rozměry impozantní stavby s krásným výhledem do krajiny jsou 96 x 70 m, obelisky jsou 12,5 m vysoké.
V Bratislavě se Štefánikův památník nachází v sousedství obchodního centra Eurovea, poblíž Nové scény Slovenského národního divadla a více než 100 m vysokých mrakodrapů multifunkčního projektu Sky Park slavné architektky Zahy Hadid. Byl znovu postaven r. 2009 jako kopie původního díla sochaře Bohumila Kafky z r. 1938.
Za Štefánikovým památníkem je břeh Dunaje s promenádou a vyhlídkou na bratislavské mosty. Prvním je Apollo a na druhém snímku v pozadí je patrná silueta moderního Mostu SNP a v popředí Starého mostu, který se stal tragickým památníkem zpěváka Jiřího Schelingera, když z něj r. 1981 skočil do vody a už nevyplaval.