Stockholm (3) - jeskynní metro

Metro (underground/subway/U-Bahn) je vymožeností velkých měst, která svou historii píše od r. 1863, kdy bylo otevřeno Londýnské metro. Termín metro má význam metropolitan railway, čímž se zdůrazňuje význam železniční dráhy v rámci metropolí, underground a U-Bahn zdůrazňují podzemní charakter této železnice (U je zkrácením Untergrundbahn).  

Druhým metrem na světě (od r. 1896) se může překvapivě pochlubit Budapešť, když uvážíme, že byla ještě součástí Rakouska-Uherska, po Budapešti následovaly metropole Francie a Německa Paříž (1900) a Berlín (1902), v USA bylo první metro postaveno v New Yorku (1904), v Sovětském svazu v 30. letech v Moskvě, první linka pražského metra byla zprovozněna v r. 1974. Upřímně řečeno nechápu, jak třeba na Manhattanu v New Yorku může podzemní dráha zvládat extrémní zatížení nad ní se vypínajících a hustě zastavěných několikasetmetrových mrakodrapů.     

Zastupitelé Brna konečně schválili územní plán, kde se počítá s výstavbou metra, ten se řešil 22 let a podle toho dnešní malé děti se snad někdy dočkají zahájení výstavby. 

Dráha metra však nemusí na celé trase vést pod zemí, např. ve Vídni a v Berlíně (mimo jiné ve Wannsee směrem na Postupim, smutně proslulém dohodou „konečného řešení židovské otázky“) části vedou nad zemí souběžně se silnicemi. 

I když se metra staví především v hlavních městech států, ne vždy tomu tak je, vyspělé státy je mají v „každém větším“ městě, pamatuji si neuvěřitelně rozvětvenou sít metra v Dortmundu, naopak v Izraeli chybí v hlavních městech Jeruzalém a Tel Aviv, jediné (a velmi krátké – jedna linka se 6 stanicemi) je v přístavu Haifa.  

Stanice metra jsou zajímavé i zabezpečením a výzdobou (vnitřní i na vstupu, např. secesní štíty stanic metra pod Montmartrem v Paříži). Nedávno jsem i ve Vídni na některých zastávkách viděl systém rozšířený v jihovýchodní Asii, spočívající v instalaci skleněných stěn přes celý perón, v nichž se dveře dají otevřít až v okamžiku, kdy za nimi zastaví vlak metra. Není tak možné skočit do kolejiště a sebevrazi zde tak nepochodí.

Výzdobou jsou proslulá ruská metra v Moskvě a Petrohradu, velmi pěknou s archeologickými motivy má i metro v Athénách (bohužel na rozdíl od těch ruských jsem nic z toho nevyfotografoval), většinou ale převažují panely s reklamou, např. před 3 roky v Paříži jsem se tak náhodně dozvěděl o výstavě naší malířky Toyen. 

Zde však nahlédneme do metra v Stockholmu, které je unikátní umístěním do prostor připomínajících jeskyně pravěkých lidí.  

Pokud je zde nějaká výzdoba, i ta působí jako jednoduché jeskynní malby dávných národů (např. z jeskyní Lascaux ve Francii a Altamira ve Španělsku), pokud tedy tehdejší malby zvířat nahradíme zobrazením dopravních prostředků a jeskyně domky.  

Několik novodobých zobrazení, mozaik a předmětů zde ale také najdeme.