Metro (underground/subway/U-Bahn) je vymožeností velkých měst, která svou historii píše od r. 1863, kdy v Londýně byla otevřena první trasa. Termín metro má význam metropolitan railway, čímž se zdůrazňuje význam železniční dráhy v rámci metropolí, underground a U-Bahn zvýrazňují podzemní charakter této železnice (U je zkrácením Untergrund).
Druhým metrem na světě (od r. 1896) se překvapivě může pochlubit Budapešť, když uvážíme, že byla ještě součástí Rakouska-Uherska a sídlem monarchie byla Vídeň, po Budapešti následovaly metropole Francie a Německa Paříž (1900) a Berlín (1902), v USA bylo první metro postaveno v New Yorku (1904), v Sovětském svazu v 30. letech v Moskvě, první linka pražského metra byla zprovozněna v r. 1974. Upřímně řečeno moc nechápu, jak třeba na Manhattanu v New Yorku může podzemní dráha zvládat extrémní zatížení nad ní se vypínajících a hustě zastavěných několikasetmetrových mrakodrapů. Nejspíš pylony mrakodrapů jsou mimo chodby metra.
Zastupitelé Brna konečně schválili územní plán, kde se počítá se stavbou metra, ten se řešil 22 let a podle toho dnešní malé děti se snad někdy dočkají zahájení prací.
Dráha metra však nemusí na celé trase vést pod zemí, např. ve Vídni a v Berlíně (mimo jiné ve Wannsee směrem na Postupim, smutně proslulém dohodou „konečného řešení židovské otázky“) části vedou nad zemí souběžně se silnicemi.
I když se metra staví především v hlavních městech států, ne vždy tomu tak je, vyspělé státy je mají v „každém větším“ městě, pamatuji si neuvěřitelně rozvětvenou síť metra v Dortmundu, naopak v Izraeli chybí v hlavních městech Jeruzalém a Tel Aviv, jediné (a velmi krátké – jedna linka se 6 stanicemi) je v přístavu Haifa.
Stanice metra jsou zajímavé i zabezpečením a výzdobou (vnitřní i na vstupu, např. secesní štíty stanic metra pod Montmartrem v Paříži). Nedávno jsem i ve Vídni na některých zastávkách viděl systém rozšířený v jihovýchodní Asii, spočívající v instalaci skleněných stěn přes celý perón, v nichž se dveře dají otevřít až v okamžiku, kdy za nimi zastaví vlak metra. Není tak možné skočit do kolejiště a sebevrazi zde tak nepochodí.
Výzdobou jsou proslulá ruská metra v Moskvě a Petrohradu, velmi pěknou s archeologickými motivy má i metro v Athénách (bohužel na rozdíl od těch ruských jsem nic z toho nevyfotografoval), většinou ale převažují panely s reklamou, např. před 3 roky v Paříži jsem se tak náhodně dozvěděl o výstavě naší malířky Toyen.
Zde však nahlédneme do metra v Stockholmu, které je unikátní umístěním do prostor připomínajících jeskyně pravěkých lidí.
Pokud je zde nějaká výzdoba, i ta působí jako jednoduché malby dávných národů (např. z jeskyní Lascaux ve Francii a Altamira ve Španělsku), pokud tedy tehdejší malby zvířat nahradíme zobrazením dopravních prostředků a jeskyně domky.
Několik novodobých zobrazení, mozaik a předmětů zde ale také najdeme.
Také mne napadlo, že metro je v podzemí, ale téměř nijak podzemí neevokuje, v tomto směru je ve Stockholmu zajímavý nápad...I v Praze vede metro občas nad zemí, několik posledních stanic trasy B na obou stranách v tubusu a mezi Skalkou a Depem Hostivice projíždí volnou krsjinou
OdpovědětVymazatNa trase B není stanice Skalka. Depo je na Zličíně a povrchem vede mezi Novými Butovicemi a Hůrkou a mezi Hůrkou a Lužinami.
VymazatZ pražského metra znám stanice jen v centru a nejbližším okolí a ty vedou v podzemí. Jinak se mně jeho trasy moc nelíbí, ve Vídni je několik okružních tras, a tak je možné snadno popojíždět i na periferii. V Praze by to znamenalo jet na některou ze 3 centrálních stanici a tam zvolit jiný směr, případně zvolit autobusy či tramvaje.
VymazatMožná není, ale mezi Skalkou a stanici Nádraží Hostivař jede metro volnou krsjinou jako vlak .
VymazatVe Skandinávii jsem, bohužel, Miloši ještě nebyla a tak mi přijde vhod jakákoli zmínka a snímky o těchto zajímavých seveřanech, jejich městech a stavbách, krajině. Jiřina z N.
OdpovědětVymazatV skandinávských zemích jsem byl ve všech, z větších zemí Evropy mně chybí jen Wales, Srbsko, Makedonie, Moldávie a Ukrajina (i když v Kyjevě jsme jednou přestupovali na letišti), ale rád bych se tam vrátil, většina fotek je všelijaká a dnes by s mobilem byly lepší.
VymazatV Praze na trase B směrem na Zličín taky vede metro u Stodůlek dvě stanice nad povrchem. Ty jeskyně jsou zajímavé, spíš než pravěk mi to připomíná sci -fi filmy.
OdpovědětVymazatTaké na Černý most je tubus podzemnice na povrchu
VymazatSci-fi je vtipný příměr :), nenapadl mě.
VymazatMetro v Nuselském mostu také není podzemní, ale hodně nadzemní :).
VymazatKdyž vidím interiér metra ve Stockholmu, tak musím říct: Zlaté pražské metro!
OdpovědětVymazatTo ano, ale tohle je alespoň originální :).
VymazatDěkuji za zajímavý článek, a souhlasím s Axinou.
OdpovědětVymazatČlánek jsem na dodal poslední chvíli v měsíci, abych splnil "normu" 3, a přestože nejde o žádný zázrak, nakonec má mnohem větší ohlas než předchozí o Degasovi, kterého si cením nesrovnatelně víc :).
VymazatTu původní budapešťskou trasu jsem si kdysi projel, když jsem tam byl na půlmaratónu, protože krátila cestu do maratónského "EXPA".
OdpovědětVymazatNěkteré části i vagóny budapešťského metra působí historicky, ale nejvíc mě udivilo, jak staře vypadá metro v New Yorku, bez jakékoliv výzdoby, člověk si tam připadá jak ve sklepě, navíc velmi často chybí eskalátory a je nutné skoro všude zdolávat schody, což s kufry není žádný med. Alespoň v r. 2011, kdy jsme tam byli, to tak měli.
Vymazat