30. června 2025

Stockholm (3) - jeskynní metro

Metro (underground/subway/U-Bahn) je vymožeností velkých měst, která svou historii píše od r. 1863, kdy v Londýně byla otevřena první trasa. Termín metro má význam metropolitan railway, čímž se zdůrazňuje význam železniční dráhy v rámci metropolí, underground a U-Bahn zvýrazňují podzemní charakter této železnice (U je zkrácením Untergrund).  

Druhým metrem na světě (od r. 1896) se překvapivě může pochlubit Budapešť, když uvážíme, že byla ještě součástí Rakouska-Uherska a sídlem monarchie byla Vídeň, po Budapešti následovaly metropole Francie a Německa Paříž (1900) a Berlín (1902), v USA bylo první metro postaveno v New Yorku (1904), v Sovětském svazu v 30. letech v Moskvě, první linka pražského metra byla zprovozněna v r. 1974. Upřímně řečeno moc nechápu, jak třeba na Manhattanu v New Yorku může podzemní dráha zvládat extrémní zatížení nad ní se vypínajících a hustě zastavěných několikasetmetrových mrakodrapů. Nejspíš pylony mrakodrapů jsou mimo chodby metra. 

Zastupitelé Brna konečně schválili územní plán, kde se počítá se stavbou metra, ten se řešil 22 let a podle toho dnešní malé děti se snad někdy dočkají zahájení prací. 

Dráha metra však nemusí na celé trase vést pod zemí, např. ve Vídni a v Berlíně (mimo jiné ve Wannsee směrem na Postupim, smutně proslulém dohodou „konečného řešení židovské otázky“) části vedou nad zemí souběžně se silnicemi. 

I když se metra staví především v hlavních městech států, ne vždy tomu tak je, vyspělé státy je mají v „každém větším“ městě, pamatuji si neuvěřitelně rozvětvenou síť metra v Dortmundu, naopak v Izraeli chybí v hlavních městech Jeruzalém a Tel Aviv, jediné (a velmi krátké – jedna linka se 6 stanicemi) je v přístavu Haifa.  

Stanice metra jsou zajímavé i zabezpečením a výzdobou (vnitřní i na vstupu, např. secesní štíty stanic metra pod Montmartrem v Paříži). Nedávno jsem i ve Vídni na některých zastávkách viděl systém rozšířený v jihovýchodní Asii, spočívající v instalaci skleněných stěn přes celý perón, v nichž se dveře dají otevřít až v okamžiku, kdy za nimi zastaví vlak metra. Není tak možné skočit do kolejiště a sebevrazi zde tak nepochodí.

Výzdobou jsou proslulá ruská metra v Moskvě a Petrohradu, velmi pěknou s archeologickými motivy má i metro v Athénách (bohužel na rozdíl od těch ruských jsem nic z toho nevyfotografoval), většinou ale převažují panely s reklamou, např. před 3 roky v Paříži jsem se tak náhodně dozvěděl o výstavě naší malířky Toyen

Zde však nahlédneme do metra v Stockholmu, které je unikátní umístěním do prostor připomínajících jeskyně pravěkých lidí.  












Pokud je zde nějaká výzdoba, i ta působí jako jednoduché malby dávných národů (např. z jeskyní Lascaux ve Francii a Altamira ve Španělsku), pokud tedy tehdejší malby zvířat nahradíme zobrazením dopravních prostředků a jeskyně domky.  









Několik novodobých zobrazení, mozaik a předmětů zde ale také najdeme.



16 komentářů:

  1. Také mne napadlo, že metro je v podzemí, ale téměř nijak podzemí neevokuje, v tomto směru je ve Stockholmu zajímavý nápad...I v Praze vede metro občas nad zemí, několik posledních stanic trasy B na obou stranách v tubusu a mezi Skalkou a Depem Hostivice projíždí volnou krsjinou

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na trase B není stanice Skalka. Depo je na Zličíně a povrchem vede mezi Novými Butovicemi a Hůrkou a mezi Hůrkou a Lužinami.

      Vymazat
    2. Z pražského metra znám stanice jen v centru a nejbližším okolí a ty vedou v podzemí. Jinak se mně jeho trasy moc nelíbí, ve Vídni je několik okružních tras, a tak je možné snadno popojíždět i na periferii. V Praze by to znamenalo jet na některou ze 3 centrálních stanici a tam zvolit jiný směr, případně zvolit autobusy či tramvaje.

      Vymazat
    3. Možná není, ale mezi Skalkou a stanici Nádraží Hostivař jede metro volnou krsjinou jako vlak .

      Vymazat
  2. Ve Skandinávii jsem, bohužel, Miloši ještě nebyla a tak mi přijde vhod jakákoli zmínka a snímky o těchto zajímavých seveřanech, jejich městech a stavbách, krajině. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V skandinávských zemích jsem byl ve všech, z větších zemí Evropy mně chybí jen Wales, Srbsko, Makedonie, Moldávie a Ukrajina (i když v Kyjevě jsme jednou přestupovali na letišti), ale rád bych se tam vrátil, většina fotek je všelijaká a dnes by s mobilem byly lepší.

      Vymazat
  3. V Praze na trase B směrem na Zličín taky vede metro u Stodůlek dvě stanice nad povrchem. Ty jeskyně jsou zajímavé, spíš než pravěk mi to připomíná sci -fi filmy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také na Černý most je tubus podzemnice na povrchu

      Vymazat
    2. Sci-fi je vtipný příměr :), nenapadl mě.

      Vymazat
    3. Metro v Nuselském mostu také není podzemní, ale hodně nadzemní :).

      Vymazat
  4. Když vidím interiér metra ve Stockholmu, tak musím říct: Zlaté pražské metro!

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za zajímavý článek, a souhlasím s Axinou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Článek jsem na dodal poslední chvíli v měsíci, abych splnil "normu" 3, a přestože nejde o žádný zázrak, nakonec má mnohem větší ohlas než předchozí o Degasovi, kterého si cením nesrovnatelně víc :).

      Vymazat
  6. Tu původní budapešťskou trasu jsem si kdysi projel, když jsem tam byl na půlmaratónu, protože krátila cestu do maratónského "EXPA".

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Některé části i vagóny budapešťského metra působí historicky, ale nejvíc mě udivilo, jak staře vypadá metro v New Yorku, bez jakékoliv výzdoby, člověk si tam připadá jak ve sklepě, navíc velmi často chybí eskalátory a je nutné skoro všude zdolávat schody, což s kufry není žádný med. Alespoň v r. 2011, kdy jsme tam byli, to tak měli.

      Vymazat

Aktuální článek

Pireus - nejvýznamnější řecký přístav

Město Pireus (Peiraiás/Piraeus) má dlouhou historii, založeno bylo v antickém Řecku už v 5. století př. n. l. a díky strategické poloze od ...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)