Klášter Melk

Asi 20 km za St. Pöltenem směrem na Linz je z dálnice viditelná impozantní budova kláštera Melk. Ta je tak nápadná, že si v první chvíli ani neuvědomíme, že nejde o osamocenou stavbu, ale součást městečka Melk s asi 5 a půl tisíci obyvatel. 

Původně šlo o sídelní hrad Babenberků, první rakouské vládní dynastie, ti jej však opustili a přesídlili do Vídně a r. 1089 předali benediktinům, kteří se zasloužili o přestavbu hradu na klášter v románském slohu. R. 1297 byl klášter těžce poškozen požárem a začátkem 14. století obnoven v gotickém slohu. Během protireformace se klášter stal majetkem Habsburků, znovu poškozen byl při vpádu Turků a po jejich porážce začátkem 18. století získal konečnou barokní podobu. Představuje největší komplex sakrálních budov v Rakousku a od r. 2000 je na seznamu UNESCO.

Klášter uchvátil italského spisovatele Umberta Eca (1932-2016) a do jeho kulis zasadil svůj historický detektivní román Jméno růže (1980). A jeho skvostnou knihovnu vzpomíná i ve Foucaultově kyvadle (1988). 

Při snaze v Melku zaparkovat jsme se dostali až do vyšších míst obce a odtud se nám otevřel pěkný výhled na celý klášter a jednolodní klášterní kostel sv. Petra a Pavla s dvěma věžemi a kupolí.

Pěkné náhledy jsou ale také zespodu od silnice.

A stejně tak z mostu přes řeku Melk, která se za městem vlévá do Dunaje.

Vstupní branou vstoupíme na nádvoří, kde můžeme obdivovat kašnu i venkovní fresky.

Strop vstupního schodiště zdobí gotické klenby.

V interiéru Melku není povoleno fotografovat, ale brzy jsem zjistil, že se tím návštěvníci vůbec neřídí a personál přitom nikoho nenapomíná, proto jsem se také osmělil a několik fotografií mobilem tam také pořídil. 

Na terase si můžeme zblízka prohlédnout obě hodinové věže.

A samozřejmě se také rozhlédnout po městě a okolí. Na prvním snímku se vyjímá kostel Nanebevzetí Panny Marie z konce 15. století.

Právě z tohoto mostu přes řeku Melk byly pořízeny 2 snímky (6. a 7.). 

Na dalších dvou snímcích je vidět soutok řeky Melk s Dunajem.

Ale vraťme se do interiéru, konkrétně do knihovny. Celá klášterní knihovna s přibližně 100 tisíci svazků zabírá 12 místností, přístupný je sál s 16 tisíci knih, který zdobí nástropní freska barokního malíře Paula Trogera (1698-1762).  

V náhledech do hlavního sálu klášterního kostela je oltář, stropní freska, balkon a varhany.

Z následující čtveřice obrazů první dva – Klanění tří králů a Sv. Michael s mečem a štítem strhává padlého anděla do propasti – vytvořil rakouský barokní malíř Johann Michael Rottmayr (1656-1730), a další dva – Utrpení sv. Šebestiána a Sv. Mikuláš (znázorňující anděly vedoucí sv. Mikuláše a nesoucími jeho insignie) – další rakouský barokní malíř Paul Troger (1698-1762). 

Kromě kláštera stojí za to navštívit sousedící park s barokním zahradním pavilonem z r. 1750.

Ten má i bohatou vnitřní výzdobu.