25. února 2012

Reklama

Základem reklamy je zapamatovatelný slogan a také dobrý název (výrobku, firmy, knihy, skladby, …). Je celkem div, že členům skupiny Beatles tak nesympatický název nebyl přítěží, jejich tvůrčí invence, chytlavé melodie a provokující komentáře (zvláště Lennona) v rozhovorech si však získaly takovou popularitu, že šílející fanynky snily o tom stát se broučkem hudebních idolů. Ti si ale získali i uznání kritiků a dodnes je jejich hudba živá, ať již v četných reedicích, filmech (A Hard Day's Night, Help!, Yellow Submarine) nebo orchestrálních, klavírních i jiných úpravách.
Další skupiny volily své názvy mnohem střízlivěji, dost časté bylo použití oblíbené barvy v názvu, např. Pink Floyd, Black Sabbath, Deep Purple nebo u nás Blue Effect.
Od 80. letech je patrný trend volit netradiční názvy a tím se výrazněji odlišit od hudebního mainstreamu, příkladem mohou být naše skupiny Ještě jsme se nedohodli, Nahoru dolů po schodišti band, Mňága a Žďorp, Horkýže slíže, Vypsaná fixa nebo Krucipüsk.

Název je velmi důležitý pro finanční produkty. Finančníci dobře vědí, že pro svěření prostředků jejím finančním fondům je třeba volit důvěryhodná slova v názvu a takovým určitě je Vysoce kvalitní zdokonalený pákový fond strukturovaných úvěrů, do Fondu nezaměstnaného černocha na západě by jistě nikdo peníze nevložil.

Občas jezdím do Přerova a tam procházím neutěšeně vyhlížející uličkou, kde postávají skupiny cikánů. Jejich hlavním stanovištěm a současně dominantou ulice je Herna a bar U Kmotrů. V tomto případě podnik evidentně nic nepředstírá.



Ze sloganů uvedu jen tři příklady, které slibují zahnání hladu a žízně. Reklama na kebab je stejně jako vymazlené pivo z Ústí nad Labem.



Velmi častým podpůrným prostředkem reklamy jsou celebrity nebo spoře oděné dívky. Ty jsou zcela nezbytným doplňkem nových aut v autosalonech. Využít se však dají kdekoliv, např. prodejce výpočetní techniky Gigacomputer po celém Brně rozmístil plakáty, jehož ústředním prvkem je gigapoprsí sličné dívky, ve skutečnosti prodejna, která se nachází blízko mého pracoviště, je docela malým suterénním obchůdkem. Sexuálně přitažlivou děvu si také vybrala k propagaci svých silikonových lepidel firma Soudal. Práce s nimi má být velmi jednoduchá, lze je využít např. k lepení obkladů a zvládnout by to měl každý. Na jednom z plakátů to dívka s průhledným sexuálním podtextem sděluje slovy: "Udělala jsem si to sama."


19. února 2012

Dobrý cholesterol snad může snížit riziko Alzheimerovy choroby

Může HDL cholesterol (high density lipoprotein), tzv. dobrý cholesterol, který snižuje riziko srdečních nemocí, chránit lidi taky před demencí?
Zuzana

Nová studie oznamuje, že starší rezidenti z New York City s vysokou hladinu HDL mají přinejmenším poloviční riziko, že je postihne demence, než ti, jejichž HDL hladina je nízká. U lidí, kteří tu výhodu mají, HDL cholesterol přesáhl 56 miligramů na decilitr krve. Tito lidi jsou o 60 % méně postiženi Alzheimerovou chorobou než lidí s nejnižší HDL, to znamená s hladinou 3 miligramů nebo nižší. Rozdíly mezi těmi dvěma skupinami pokračovaly i poté, kdy výzkumníci přizpůsobili čísla dalším kauzálním faktorům, které ovlivňují vývoj demence, jako vaskulární choroby, věk, pohlaví, úroveň vzdělání a geny, které mohou mít na Alzheimerovu chorobu vliv. Profesor neurologie Dr. Christiane Reitz z Columbia University's Taub Institute for Research on Alzheimer's Disease and the Aging Brain řekl, že to je kauzální vztah. Když rekrutovali lidi na výzkum, ti lidi neměli kognitivní problém. Během výzkumu a sledování se u nich vyvinula demence.

Ale HDL je protektivní pouze tehdy, když jeho hladina je extrémně vysoká a přesahuje 56 mililitrů. Výsledky výzkumu, publikované v Archives of Neurology, nejsou první, které přišly na to, že co je dobré pro tělo, může být zrovna tak dobré pro mozek. Nesčetné studie shledaly, že starší lidi, kteří chodili (cvičili) nejčastěji, měli nejmenší riziko vaskulární demence, pravděpodobně protože pravidelné cvičení zlepšuje prokrvení mozku a snižuje riziko vaskulárního onemocnění.

Pravidelná fyzická aktivita všeobecně zlepšuje funkci mozku zvyšováním proudění krve do mozku, stimulováním produkce hormonů a růstu nových buněk. Cvičení taky zvedá úroveň HDL. Studie shledaly, že zvířata, která jsou fyzicky aktivní, mají lepší paměť a víc buněk v hippocampu (proužek tkáně v mozkové komoře), části mozku, který je kritický, co se týká paměti. Cvičení může taky pozitivně ovlivnit stav cukrovky typu 2, při níž riziko demence stoupá.

Výzkumníci z Columbie pozorovali několik velkých, etnicky rozdílných skupin starších obyvatel New Yorku několik let, aby identifikovali šablonu co do vývoje demence. Skupina zahrnuta ve studii se sestávala z 1 130 dospělých ze severního Manhattanu, kteří všichni měli zdravotní pojištění Medicare (65 let a starší) a neměli historii demence ani kognitivního poškození na začátku studie. Vědci sesbírali data z lékařských, neurologických a neuropsychologických vyhodnocení. Během studie bylo diagnostikováno 101 nových případů Alzheimerovy choroby. Průměrný věk lidí, u nichž se nemoc vyvinula, byl kolem 83 let. Dle Dr. Reitze přesný mechanismus, proč HDL cholesterol může chránit lidí před demencí, není zcela jasný. Vysoký HDL může chránit před mozkovou mrtvicí a mozková mrtvice je silný rizikový faktor Alzheimerovy choroby. Rovněž lidi s cukrovkou mají celkovou vysokou úroveň hladiny cholesterolu, vysoký krevní tlak a jsou často obézní, což jsou všechno rizikové faktory Alzheimerovy choroby. Ale HDL může mít taky nezávislý efekt na riziko Alzheimerovy choroby; může ovlivňovat čištění beta amyloid proteinu, který se akumuluje v mozku u lidí se zmíněnou kondicí. Některé léky, jako třeba niacin, mohou pomoci zvednout hladinu dobrého cholesterolu. Dr. Reitz velmi doporučuje Mediterranean dietu, která obsahuje hodně ryb, olivového oleje a ořechů a zároveň cvičení 'aerobic', které prý pomáhá ze všeho nejvíc.

15. února 2012

Amsterdam (1) - zkušenost s drogou

Poměrně dost se mluví o tom, zda by nebylo vhodné povolit užívání měkkých drog a tím do značné míry podlomit jejich pokoutní výrobu a distribuci. Jednoznačný názor na to nemám, ale nejednou jsem si říkal, že bych někdy měl nějakou drogu vyzkoušet, abych měl autentický pocit. Údajně někteří senzitivní umělci v drogové extázi získali podněty k mimořádným tvůrčím dílům a chtěl jsem vědět, jestli by mě také něco užitečného napadlo. Špatný konec některých rockových hudebníků (Brian Jones (kytarista Rolling Stones, v ukázce vsedě hraje na sitár), Jimi Hendrix, Janis Joplin, Jim Morrison) mě sice strašil, ale jeden pokus by snad žádné následky nemusel zanechat. U nás bylo tabu o drogách se jen zmínit a skupina Progress 2, když v rámci programu Dialog s vesmírem chtěla na LP natočit skladbu Planeta Hieronyma Bosche II, v níž se zpívá "nám vládne král, má jméno Heroin," narazila na cenzuru a byla nucena se textu vzdát. Pavel Váně se Zdeňkem Klukou to nakonec vyřešili tak, že místo toho, aby se zajímali o nový text, nazpívali skladbu jen s "lalala". V původním textu ji můžeme slyšet ve vzpomínkovém koncertu po 30 letech zde:


Na podzim 2008 jsme byli s manželkou v Amsterdamu a tam jsme se dostali do jedné restaurace či kavárny, byla pod střechou asi 11-patrové budovy, její interiér působil silně industriálním dojmem, byly tam různé přístroje, kola a nad stoly vedly roury. Zajímavé však bylo i složení návštěvníků, samí mladí lidé s barevnými účesy, dredy, rozervanými džínami a skoro všichni popíjeli zvláštní nápoj - v sklenici horké vody stála zelená rostlina. Hned mě napadlo, že teď bude příležitost díky liberálnímu přístupu Holandska zcela legálně drogu vyzkoušet. Na nápojovém/jídelním lístku jsme ale nebyli schopni nápoj identifikovat, protože byl napsaný v holandštině. Požádal jsem proto servírku, aby nám přinesla to, co tady pijí ti mladí lidé. Ještě jsme k tomu dostali med a začali nápoj pomalu usrkávat, aby s námi hned nepraštil a trefili jsme pak na hotel. Byl jsem hrozně zvědavý, kdy přijdou ty halucinogenní představy a pod dojmem těch přístrojů jsem myslel, že by mě třeba mohl napadnout nějaký technický vynález, např. perpetuum mobile, a dostal bych pak Nobelovu cenu. Trochu jsme se zahřáli, žádný zvláštní pocit se však nedostavil. Značně zklamaný jsem se pak servírky ptal, co jsme to vlastně pili. Byl to … mátový čaj.

8. února 2012

Některé Goghovy obrazy ztrácejí světlo

O Vincentu van Goghovi vyšla už spousta článků. Tentokrát je Goghova žlutá barva, která se léty mění na hnědou, předmětem vědecké studie publikované v r. 2011 v únorovém čísle časopisu Analytical Chemistry.
Zuzana

Jak se ukázalo, v přítomnosti slunečního světla se druh jasně žlutého pigmentu, jenž Vincent van Gogh používal v některých svých slavných obrazech, mění na hnědou. Nová vědecká studie shledala, že důvodem jsou dříve neznámé chemické reakce. Silný rentgenogram chromové žluti, toxického industriálního pigmentu, užívaného mnoha umělci na konci 19. století, ukázal, že atomy chromu ve středu pigmentové komplexní chemické struktury, způsobují změnu z jasně žluté na matně hnědou. Výsledky naznačují, že stínění postihlo obrazy ponejvíce díky UV a slunečnímu světlu.

Dle vědců nový objev může vysvětlit, proč některé z Goghových nejslavnějších obrazů, včetně slunečnicové série, už nevypadají tak, jak to zamýšlel a vytvořil holandský post-impresionista před víc než sto lety - během období, kdy záměrně vybíral jasné, světlé barvy k vyjádření nálady a emocí. I Gogh si uvědomoval, že chromová žluť by se mohla časem změnit. Umělecká muzea však byla zmatena faktem, že ne všechny malby, v nichž byla použita chromová žluť, jsou změnami postiženy. Profesor Koen Janssens z Antwerp University v Belgii vysvětluje, proč tomu tak je:

"Van Gogh chtěl mít svoje malby jasně žluté, příroda je chtěla hnědé. Pokud uvažujeme o tom, jak je vrátit zpět do originálního stavu, napřed musíme porozumět tomu, proč vlastně ke změnám došlo. Studie přišly na to, že chromové ionty v pigmentu prošly v přítomnosti slunečního světla reverzním okysličením. K chemické redukci dochází tehdy, když jsou elektrony převedeny z olejového podkladů a předány chromu. Ale k takovému převodu dojde jen tehdy, když je přítomen i druhý, bílý pigment - síran barnatý (barium sulphate). Všechno, co stárne, podléhá oxidaci, jenže zde se nejedná ani tak o okysličení, jako o redukci, která způsobuje hlavní problém. Normálně u oxidace něco vyhoří do základu a oxygen vezme elektrony. V našem případě chrom bere elektrony z oleje. Reakce ale potřebuje vzít bílý pigment, používaný Goghem, aby chromová žluť zesvětlala."

K analýze vzorků žlutého pigmentu, odebraných z historických tub s barvami, které se dochovaly, vědci ve švýcarském Grenoble použili the Synchrotron Radiation Facility, jenž generuje silné rentgenové záření. A tutéž metodu použili k vyšetření zkoumání chemických změn malých fragmentů barvy ve dvou Goghovych malbách. Jedna se o Banks of the River Seine (1887) a View of Arles with Irises (1888), které jsou ve Van Gogh Museum v Amsterdamu. Mikroskopické paprsky rentgenového záření, stokrát tenčí než lidský vlas, ukázaly, že k chemické redukci v chromu dochází v mimořádně tenké vrstvě mezi povrchem a lakem.

Poté, co vědci nechali tyto vzorky 500 hodin uměle stárnout za použití UV lampy, vzorek z tuby, která náležela vlámskému fauvistovi Riku Woutersovi, (1982-1913) pozoruhodně ztmavnul. Během 3 týdnů se jeho původně jasně žlutý povrch změnil na čokoládově hnědou. Tento vzorek byl použit jako nejlepší kandidát k projiti fatální chemickou reakcí. Sofistikované rentgenové analýzy objevily tmavnutí horní vrstvy, spojené s redukcí chromu v chromové žluti z Cr(VI) na Cr(III). Vědci taky reprodukovali Woutersův obraz v chromové žluti a našli tmavnoucí efekt vyprovokovaný ultrafialovým světlem.

Profesor Janssens řekl, že ve světle, kde je škodlivý ultrafialový komponent odfiltrován, může stále docházet k reakci. A může k ní také rychleji dojít ve vysokých teplotách. Navrhuje tedy, aby muzeum uchovávalo Goghovy obrazy v tmavším, chladnějším prostředí. Ella Kendriks z Van Gogh Musem řekla, ze tento druh ostrého výzkumu je rozhodující co do porozumění, jak malby stárnou a jakým způsobem by měly být zachovávány dalším generacím.

Vědecký výzkum prováděl internacionální tým ze čtyřech zemí. Byl veden Koenem Janssensem z Antwerp University v Belgii s Letizii Monico, italskou chemičkou z Perugia University v Itálii. Dalšími členy týmu byli vědci z Molecular Science of Technologies (Perugia, Itálie), taky z CNRS C2RMF z Paříže ve Francii, z TU Delt v Nizozemsku a z Van Goghova Musea v Amsterdamu. Letizia Monico prohlásila, že pro každého Itala je konzervace uměleckých děl nesmírně důležitá a Monico je potěšena, že mohla přispět k vyřešení záhady, která byla velkým problémem mnoha světových muzeí.

3. února 2012

Vysoké Tatry (1) - Koprovský štít

Vysoké Tatry jsou mou nejoblíbenější turistickou oblastí, na pouhých 26 km z jednoho konce na druhý jsou soustředěny nejmenší velehory světa a při projížďce autem od Podbánského k Tatranské Lomnici je k vidění řada impozantních štítů - Kriváň (2494 m n. m.), Vysoká (2547), Končistá (2535), Gerlach (2655, je ve Vysokých Tatrách nejvyšší), Slavkovský štít (2452) a Lomnický štít (2633). Některé vrcholy, např. Ĺadový štít (2627) nebo Rysy (2499), se odkryjí až při vstupu do nitra hor.

Z těch vrcholů, kam lze jít bez horského vůdce, jsou nejvyšší Rysy, a proto tam proudí davy lidí. Za pozornost však rozhodně stojí mnohem méně známý vrchol, který je dost opomíjen, přestože cesta k němu skýtá mnoho nádherných scenérií a také z hřebene se v závěrečném stoupání nabízí úchvatné výhledy. Je jím Koprovský štít (2363).



První část trasy, která obvykle začíná v středisku Štrbské Pleso (1355) a vede na Popradské pleso (1494), je společná s výšlapem na Rysy a dokonce od Popradského plesa ještě asi půl hodiny cesty Mengusovskou dolinou jsou obě trasy totožné. Tady si připadáme jako na Václavském náměstí, jakmile však narazíme na rozcestí Koprovský štít/Rysy a vydáme se po modré na Koprovský štít, zůstaneme téměř osamoceni.
Odtud stoupáme až na náhorní plošinu, kde se nachází Malé Hincovo pleso a Veĺké Hincovo pleso, přičemž Veĺké Hincovo pleso je s 20 ha plochy na slovenské straně Vysokých Tater největším jezerem, rozlohou nepatrně překonává mnohem známější Štrbské pleso.



Mezi plesy projdeme a strmými serpentinami vystoupáme na Vyšné Koprovské sedlo (2180), na vrchol Koprovského štítu (2363) nám pak zbývá necelých 200 m převýšení.



Přitom se otevřou krásné výhledy na obě Hincova plesa a na západní straně také na Nižné Temnosmrečinské pleso a Vyšné Temnosmrečinské pleso, která jsou 3. a 4. největším jezerem na slovenské straně Vysokých Tater, a samozřejmě na řadu vrcholů (např. na Rysy, Vysokou a sedlo Ostrva nad Popradským plesem).



Při našem rodinném výletu, z něhož jsou fotografie, se schylovalo k bouřce a kromě mě od Vyšného Koprovského sedla už nikdo dále jít nechtěl. Při vidině, že vrchol je tak blízko, jsem se ale nenechal odradit a ostatní se nakonec neochotně přidali.



Bouřka a s ní silný liják se spustil naštěstí, až když jsme scházeli k Popradskému plesu a mohli se schovat v chatě.

Aktuální článek

Jeseníky (2) - chata Paprsek, Dalimilova rozhledna

Na přelomu tisíciletí jsme na letní i zimní dovolené jezdívali do Jeseníků, prochodili jsme, co se dalo, a stáli v dlouhých frontách na vlek...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)