Guggenheim Museum v Abu Dhabi a v Helsinkách

Na okraji Abu Dhabi dělníci v současné době vykopali základy pro budovu za 800 miliónů dolarů, navrženou Frankem Gehrym, dvanáctkrát větší než NY 'flagship'.

Zuzana

Budova Guggenheim Abu Dhabi, která se má otevřít v r. 2013 ve Spojených arabských emirátech, se stane pátým muzeem, které rozmnoží galaxii Guggenheimů po světě. A Abu Dhabi není poslední. V Helsinkách bude oznámeno, že Guggenheimova nadace se ujme studie projektu budovy nového Guggenheimova muzea ve Finsku, Helsinkách. K tomu jim dopomáhej finská kulturní nadace a švédská kulturní nadace ve Finsku. Helsinky samy budou za svoji účast na projektu platit 2,5 milionů dolarů. Starosta Helsinek Jussi Pajunen řekl v telefonním rozhovoru, že celá baltická oblast, včetně Helsinek, se díky výstavbě nových budov rapidně mění, ať se jedná o bytovou výstavbu nebo kanceláře, atp. Nové budovy se staví na nábřeží a nové umělecké muzeum velmi přispěje k celkové regeneraci.

Když se v r. 2008 helsinský nákladní přístav přestěhoval, otevřelo se asi 620 akrů z pobřežní oblasti residenčním a komerčním projektům. Starosta Pajunen počal komunikoval s guggenheimskými úředníky už před rokem, neb ho inspiroval úspěch Guggenheimova muzea ve španělském Bilbao. Od chvíle, kdy se tam museum otevřelo, budí pozornost a přináší příjmy do baskické oblasti, trpící ekonomickými problémy. Budova pokrytá titaniem, navržená Gehrym a financovaná regionální vládou, přitahuje totiž kolem milionu návštěvníků ročně. Studie ukazují, že už v prvních pěti letech muzeum přineslo baskické oblasti víc než 1 bilion dolarů, tedy desetinásobek ceny konstrukce muzea - a přes 190 milionů dolarů v příjmech města v lokálních daních. Loni muzeum získalo příjem pres 300 milionů dolarů. Starostovi Helsinek zní takové zprávy jako rajská hudba.

The Guggenheim Bilbao (na 2. snímku) se stal něčím jako modelem pro další města s ekonomickými problémy, které se shromáždily v Guggenheimově nadaci. A ačkoliv se podmínky realizovatelnosti - ohledně takových měst jako např. Rio de Janeiro a Taichung - diskutovaly, zatím se v nich taková stavba neuskutečnila. Nevyšly ani naděje na umístění stavby v Hong Kongu. Pouze Guggenheim Abu Dhabi pokračuje podle plánu.

Guggenheimská nadace v současnosti vlastní a provozuje Guggenheim Museum na Fifth Avenue, další je Peggy Guggenheim Collection v Benátkách, které organizuje programy pro Guggenheimovo muzeum v Bilbao. Guggenheim Abu Dhabi je financováno vládou v Abu Dhabi, ale bude taky primárně řízeno Guggenheimem. A Deutsche Guggenheim v Berlíně je výsledkem spolupráce mezi Guggenheimovou nadací a Deutsche Bank, která začala v r. 1997.

Očekává se, že helsinská studie bude dokončena v první polovině tohoto roku. Bude zkoumat, jaké výstavy a vzdělávací programy se budou v helsinském muzeu konat a potenciální ekonomický vliv na město. Dojde-li k rozhodnutí, že se projekt posune dopředu, bude nutno rozhodnout ještě víc konkrétních záležitostí, např. výběr architektů a místo. Musí dostat grant od City Council v Helsinkách a od výboru Guggenheimovy nadace. Dále je nutno schválit dohodu, podle níž bude Guggeinheim řídit a provozovat nové muzeum. Muzeum bude provozovat asi 70 uměleckých galerií a skupin - včetně Finnish National Gallery a Espoo Museum of Modern Art. Město prožívá transformaci nevídaných rozměrů a co se týká umění, od první dekády 21 století dochází ke skutečné renesanci. Umělci ve skutečnosti řídí teď veškeré změny a zaslouží si prý tu pravou infrastrukturu. Zkouší vytvořit koncept muzea 21 století a architektura se stane jeho součástí. Taková příležitost se dostaví jednou za život a oni si dali povolení ke svým snům, jak se vyjádřili.

Stockholm, Oslo (1) - Nobelova cena

Alfred Nobel (1833-1896) se nejvíce proslavil vynálezem dynamitu a tím, že svůj značný majetek odkázal nadaci oceňující významné vědecké objevy ve fyzice, chemii a fyziologii nebo medicíně, které doplňují ceny za literaturu a za mír. Kupodivu nenavrhl oceňovat vědce z královské disciplíny matematiky, protože údajně jeho manželka mu byla s jedním matematikem nevěrná a on na ně zanevřel. V r. 1968 byl (bůhví proč) seznam oborů, v nichž se cena udílí, rozšířen o ekonomii, která s vědou (podle mě) má velmi málo společného. Cena je doplněna i nemalou finanční odměnou, vyplácenou z úroků, které přináší Nobelův odkaz. Několik vědců získalo Nobelovu cenu dvakrát, mezi ně patří i žena - Marie Curie Sklodowská.

Zatímco cena míru je do značné míry zdiskreditována, protože ji získal přes svou teroristickou minulost i Jásir Arafat, po několika málo týdnech v úřadu prezidenta Barack Obama nebo neúspěšný prezidentský kandidát Al Gore za ekologické aktivity souvisejícími s globálním oteplováním, které byly ve značném rozporu s jeho podnikáním, pro fyziky, chemiky či lékaře je Nobelova cena nejprestižnější vědeckou metou. Jejímu udělení předchází složité nominační řízení a je zřejmé, že důležitá je i síla zemí, z nichž kandidáti pochází. My máme jen dva laureáty - Jaroslava Heyrovského za objev polarografie a básníka Jaroslava Seiferta za literaturu. Blízko ocenění byl i Karel Čapek, získání ceny mu však zhatil nástup Hitlera a jeho vliv. Mnohem úspěšnější jsou Maďaři, mají 6 oceněných, a ve svém Národním muzeu v Budapešti mají pro ně vyhrazenu speciální expozici, pokud si vzpomínám, všichni se prosadili až v emigraci (v USA), v Maďarsku by povědomí o jejich objevech těžko mělo větší publicitu. Jedním z nich byl John von Neumann, tvůrce architektury dnešních počítačů.

Nobelova cena míru se předává v Oslu (v budově na 1. snímku) a všechny ostatní na radnici ve Stockholmu. Radnice má impozantní 106 m vysokou věž, z jejíhož vyhlídkového ochozu je krásný výhled na paláce v historickém centru Stockholmu, nacházející se na ostrově Gamla Stan, který je jedním ze 14 ostrovů, na nichž Stockholm (ohraničený jezerem Mälaren a Baltickým mořem) leží.

Ceny předává švédský král ve Zlatém sále, jemuž dominuje mozaika se zobrazením královny jezera Mälaren, která drží korunu a žezlo a na klíně má tři budovy - radnici, katedrálu a královský palác. Je dosti nehezká, podle výkladu průvodkyně radnicí to symbolizuje, že moudrost nejde dohromady s krásou.

Las Vegas (1) - sex v městě hazardu

Vrátím-li se ještě k "trhu sexu" v Thajsku, dodatečně se mně vybavuje, že dívky postávající před go-go bary i v nich se nechovají nijak vyzývavě a turisty neobtěžují, víceméně odevzdaně čekají, až si je někdo "objedná". V tom je asi největší rozdíl proti jednoznačným gestům prostitutek z E55 či z center sexu, jako je Red Light District v Amsterdamu s kněžkami lásky ve výkladních skříních nebo ulice mezi zastávkami metra Blanche a Pigalle v Paříži, známá hlavně kabaretem Moulin Rouge (v Brně pak máme veřejný dům tohoto jména i s typickým mlýnem, kupodivu sídlí naproti rektorátu vážené technické univerzity VUT).

I když Las Vegas je samozřejmě hlavně symbolem hazardu a zmenšených verzí slavných památek (mrakodrapy z Manhattanu i se sochou Svobody; egyptská pyramida; Eiffelova věž, Vítězný oblouk; most Ponte di Rialto, Dóžecí palác, věž Campanila i laguna s gondolami; fontána di Trevi, Koloseum, …), lze zde také narazit na nabídku sexuálních služeb. Nenabízí je přímo ženy, ale "dealeři" (většinou statní černoši), kteří procházejícím návštěvníkům na třídě Strip vnucují plné hrsti kartiček obnažených žen s telefonním kontaktem. Několik jsem jich naskenoval, ceny (99-125 USD) jsou z r. 2009.

Bangkok, Phuket (1) - sexuální turistika

Rozvíjejícímu se cestovnímu ruchu se přizpůsobila i nabídka sexuálních služeb a zvlášť oblíbenou destinací v tomto směru se stalo Thajsko. Původ to má v 60. letech, kdy američtí vojáci bojující ve Vietnamu zde hledali povyražení a zapomnění na válečné útrapy. Nejproslulejší je letovisko Pattaya se svými četnými go-go bary na Walking street, kam především sexuální turisté míří s cílem získat partnerku pro short time nebo i celý pobyt. Stačí ukázat na tanečnici, která je nejvíce okouzlila, pozvat ji na drink a zaplatit (údajně) asi 400 bahtů (baht - THB, 100 THB je necelých 64 Kč) majiteli/majitelce podniku jako kompenzaci za to, že si ji turista odvede, a tak program pro další diváky o tuto krasavici ochudí. Pro kratochvíli (cena asi 600 THB) některé podniky mají skromně vyhrazenou místnost, zpravidla vybavenou jen lehátkem, druhou možností je, že si turista dívku odvede na hotel.

Žádné zkušenosti s tím nemám, v Pattayi jsem ani nebyl, koncem loňského roku jsme ale s manželkou navštívili jiné letovisko - Phuket a vedle toho i 8-9 milionovou thajskou metropoli Bangkok. Z úsporných důvodů jsme tam letěli levnou ukrajinskou leteckou společností Aerosvit, služby tomu odpovídaly a na zpáteční cestě ještě k tomu měl let z Bangkoku asi 3 hodiny zpoždění a uletěl nám navazující let z Kieva do Prahy. Takto postižených Čechů bylo více, jedním z nich byl i asi 50-letý muž z Prahy, který za sexem do Thajska každoročně jezdí a v dlouhém čekání na náhradní letadlo nám o tom leccos řekl. Většina předchozích informací (třeba ty o cenách) je od něj. Vůbec jsem si nedovedl představit, jak je možné dívku propašovat na hotelový pokoj, v 3*** hotelu v Bangkoku u vstupních dveří a v recepci vždy bylo plno lidí připravených otevřít dveře, odnést kufr či poskytnout informace. I kdyby se to teoreticky podařilo, kdysi jsem slyšel či četl, že je to nebezpečné, protože se tak klient prostitutky vystavuje nebezpečí, že na hotel dorazí předem informovaný otec a ztropí povyk, že cizinec mu svedl nezletilou dceru a on to předá policii. Tresty v Thajsku za pedofilii (podobně jako za drogy) jsou drastické, třeba 50 let, a v podmínkách thajských vězení se to rovná trestu na doživotí. Rozhořčeného otce lze prý utišit jen za cenu několika desítek tisíc THB. Mnohé dívky údajně nabízí sex s vědomím vlastních rodin, protože ty z jejich výdělků žijí, a značný "příplatek za nezletilost" rodinný rozpočet významně posílí. Podle sexuálního "experta" z letiště je proto lepší se na recepci přímo domluvit, musí se sice zaplatit (opět asi 400 THB), avšak na recepci okopírují doklady společnice, a tím je turista kryt, recepce mu tak "garantuje" její nezletilost, vzhledem k písmu podobnému čínskému nebo japonskému by totiž z dokladů sám nic nezjistil.

V Phuketu jsme páry muž s tvarohovou pokožkou a mladá Thajka viděli mnohokrát. Velmi často jde o postarší obtloustlé pány, kteří si dopřávají iluzi lásky exotické krásky. Nápadné jsou také dvojice nebo i větší skupiny bílých mužů, kteří korzují po plážích a rušných thajských ulicích a mlsně pokukují po místních dívkách.

V předvečer odletu z Bangkoku do Kieva jsem přesvědčil manželku, abychom alespoň jeden go-go bar navštívili, protože nevidět jej mně připadalo jako být v Austrálii a nespatřit klokana. V Bangkoku na ně lze narazit ve čtvrti Patpong (v průvodcích se uvádí, že nejsnadněji se tam lze dostat, když se vystoupí na stanici skytrainu (opak metra, vlak jede po kolejích na nosnících visutých nad sítí silnic a ulic) Sala Daeng. Turistům se jeho návštěva nedoporučuje, protože při odchodu z podniku se po nich dodatečně vymáhá velká částka za vstup, což nikde není uvedeno. Dalšími dvěma proslulými místy jsou Nana Plaza (u stanice Nana) a Soi Cowboy (u stanice Asok).

Kdysi jsem četl Zolův román Nana, proto jsem byl pro to navštívit Nana Plaza. Barů tam bylo skutečně požehnaně, manželka se však zdráhala jít dovnitř, nakonec jsme zakotvili v jednom venkovním baru, odkud však bylo dobře vidět do go-go baru, protože jeho vchod byl zakryt jen látkou, kterou ale jeho uvaděči velmi často odhrnovali, aby nalákali návštěvníky dovnitř. Na chvíli jsem tam vlezl, na podiu bylo asi 10 dívek, které měly na podprsenkách nebo kalhotkách viditelná čísla, podobně jako sportovci v nějaké soutěži, podle nichž si bylo možné je "objednat". Některá děvčata byla bez podprsenky, evidentně ta se silikonovými prsy. O tanci se mluvit nedalo, jejich pohyby byly minimalistické, spíše jen postávaly, nemůžu to dokumentovat, protože nad podiem byl velký nápis No photos. Erotického mně však na tom nepřipadalo vůbec nic. V barech se také konají turisty velmi vyhledávaná pussy show, kdy dívky svým přirozením např. vystřelují pingpongové míčky nebo uchopí různé předměty. Na tato show je třeba si počkat, případně si zjistit (u personálu, možná na nějaké vývěsce), kdy se budou konat. Byl jsem tam sotva 5 minut, jen jsem usrkl předražené pivo Heineken (145 THB), pivo jinak vůbec nepiju, a z obavy, aby někdo neobtěžoval manželku, se vrátil k ní, žádné pussy show jsem tak neviděl. Mé zážitky tak nejsou komplexní ;), jen vím, že na venkovním baru pivo bylo za 95 THB.