27. dubna 2021

Peleș a Pelișor - zámky rumunských králů

V centrální části Rumunska, na úpatí pohoří Bucegi, nejvýchodnější částí Jižních Karpat, leží město Sinaia, které s přibližně 10 tisíci obyvatel patří k menším, ale turisticky velmi atraktivním. A to nejen horami, kam se můžeme vyvézt lanovkou, ale také třemi významnými pamětihodnostmi: klášterem Sinaia z r. 1695 (bude v samostatném textu), podle nějž vznikající město získalo jméno, a dvěma zámky. Peleș je větší, menší se jmenuje Pelișor, a protože jsou blízko sebe, někdy se pro oba používá společné označení komplex Peleș. V českých textech často bývají psány v podobě Peleš a Pelišor.      

Základní kámen zámku Peleș byl položen r. 1873, kdy si Sinaiu pro své letní sídlo zvolil Karel I. (Carol I), vládce Spojeného knížectví Rumunska (vytvořeného z knížectví Valašska a Moldávie). Karel I. byl původně německým princem z rodu Hohenzollernů a jejich dynastie pak Rumunsku vládla až do r. 1947. 

R. 1881 Rumunsko získalo nezávislost na Osmanské říši, Karel I. byl korunován prvním králem vytvořeného Rumunského království a již o dva roky později byl zámek otevřen a král jej začal využívat. 

V r. 1893 byl český architekt Karel Zdeněk Líman pověřen přestavbou zámku a práce trvaly až do r. 1914. Po úpravách má přes 170 místností, které svým vybavením prezentují tematicky zaměřené styly různých národů (italský, francouzský, turecký, maurský, …). Na vnější podobě zámku se architekt výrazně podepsal stavbou věží, centrální věž je vysoká 66 m. Tu si král už příliš neužil, protože krátce po zahájení 1. světové války v říjnu 1914 zde ve věku 75 let zemřel. 



Zámek byl postaven v německém novorenesančním slohu s klasickým sloupovím a věžičkami německé architektury (viz Neuschwanstein), jak je ale obvyklé pro stavby v hornaté krajině, jeho fasádu dotváří dřevěné prvky.




Terasy kolem zámku zdobí velký počet soch.







A samozřejmě nemůže chybět socha krále Karla I. v hrdém postoji.




Každý král je současně vojevůdcem, a to symbolizují děla.



Nádvoří zkrášlují nástěnné malby.




V zámku bohužel není povoleno fotografovat, proto zařazuji alespoň jeden snímek naskenovaný z tištěné brožury Peleș – Sinaia National Museum. Znázorňuje vstupní halu zámku s bohatou dřevěnou dekorací z vídeňské dílny Bernharda Ludwiga.



Následující dvě fotografie ukazují horský masiv v pozadí zámku a pohled z lanovky.




Karel Zdeněk Líman jako dvorní architekt rumunského královského dvora na přelomu 19. a 20. století pro Ferdinanda I., synovce krále Karla I. (a Karlova následníka na trůnu, protože Karel I. neměl mužského potomka), poblíž zámku Peleș postavil menší zámek Pelișor („Malý Peleș“).





Řada fotografií z interiéru „pelíšku“ je na stránce architekta Límana ve Wikipedii

Na zámku Peleș se v r. 1921 narodil poslední rumunský král Michal I. (Mihail I) a žil zde až do r. 1947, kdy byl komunistickým režimem donucen k abdikaci. Brzy poté Rumunsko opustil, následně byl zbaven rumunského občanství, zámek byl zkonfiskován a zpřístupněn návštěvníkům jako muzeum. V r. 1975 ho však generální tajemník Komunistické strany Rumunska Nicolae Ceaușescu pro veřejnost uzavřel a využívat jej pak mohli jen straničtí a vládní prominenti. Ceaușescu sem jezdil jen výjimečně, protože se mu prý nelíbil.

Po pádu komunistického režimu se Michal I. chtěl do Rumunska vrátit, ale tehdejší prezident tomu bránil a občanství získal až ve funkčním období dalšího prezidenta v r. 1996. Na restituované rodové sídlo se natrvalo vrátil v r. 2008, přesněji na Pelișor, na zámku Peleș si vyhradil jen několik místností, ostatní ponechal k prohlídkám. Éra rumunského královského rodu se uzavřela r. 2017, kdy Michal I. ve věku 96 let zemřel.       

K významným počinům architekta Límana vedle komplexu Peleș patří také úprava interiérů „Drákulova“ hradu Bran v letech 1924-1929. O něm více v dřívějším článku.

21 komentářů:

  1. No vypadá to.... nevím, nemůžu říct že by se mi to líbilo, ale taky nemůžu říct že by se mi to nelíbilo. Přijde mi to jak taková kýčovitá filmová kulisa....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V pohádkách by se ale pěkně vyjímal :).

      Vymazat
    2. Tak to určitě. Ostatně on ten Neuschweinstein tedy taky pěkněj kýč :D. ostatně co čekat od šíleného krále, nicméně ten se mi líbil na první pohled. A někdy bych ho chtěla vidět i naživo. Tady ta dva zámky ve mně budí rozporuplné pocity. Jedné části se líbí a druhé ne. Ovšem zase ta řezbářská práce v té hale je neuvěřitelně krásná, to klobouk dolů...

      Vymazat
    3. Neuschwanstein je tak daleko, že vlastním autem to nemá smysl, lepší jsou krátké zájezdy. My jsme tam právě na takovém s jedním noclehem byli, byla tam také několikahodinová zastávka v Mnichově, zámek Linderhof a rokokový kostel ve Wiesu.

      Vymazat
    4. Ta cestovka co s ní jezdím má právě vícedenní zájezdy po všech zámcích Ludvíka Bavorského. Doteď to pro mne bylo finančně nedostupné, ale tím že budu mít důchod a ještě výdělek z práce, a navíc si budu moct dovolit i prostě říct zítra nepřijdu, potřebuju volno, tak bych to dala.

      Vymazat
  2. Miloši, děkuji za báječnou exkurzi do míst, kde jsem nikdy nebyla. Moje děti jezdívaly do Rumunska dost pravidelně se svými offroady. Putovali horami, nacházeli pasti na medvědy. A když jim onemocněl pes, museli vyhledat odborníka. Když mi to líčili, říkala jsem si, že Rumunsko neděsil jen Dracula a Ceaușescu, ale i lékařská a veterinární péče.
    Zámky jsou velice zajímavé.👍👍

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také znám několik lidí, kteří na rumunské hory velmi rádi jezdí, protože jsou ještě nedotčené komercionalizovaným využitím. Pár kilometrů na hřebenech nad Sinaiou jsem také prošel a nikde nikdo.
      Pokud vím, Rumunsko bylo trestaneckou kolonií antického Říma a asi v genech Rumunů ještě něco zůstalo.

      Vymazat
  3. Ten vnitřek je jak z filmu o Drákulovi, tam by se natáčelo!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Opravdu to vypadá strašidelně. A večer, když zhasnou svíce, tuplem :).

      Vymazat
  4. Nádherné zámecké sídlo, děkuji za poznání majestátní stavby. Fukčarinka

    OdpovědětVymazat
  5. S tolika místnostmi by mohl zámek pokrýt styly používané národy většiny zemí OSN :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S tím menším zámečkem by to možná zkompletovali :).

      Vymazat
  6. Pěkný zámek se nám vyloupl z rumunských Karpat...Kral Michal byl vůbec zajímavá osobnost, účastník odboje a hrál roli v rumunském povstání, které odřízli wehrmacht od posledního zdroje ropy..Jestli se nepletu, tak dokonce po válce dostal nějaké sovětské vyznamenání, ale pak...holt paradoxy doby.m

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, na Wikipedii je informace: "Na konci války byl král Michal I. americkým prezidentem Harry S. Trumanem vyznamenán Řádem záslužné legie a byl také Stalinem dekorován Řádem vítězství za odvahu během královského převratu."

      Ale nakonec ani metál od Stalina mu nepomohl před rumunskými soudruhy.

      Vymazat
  7. Krásné zámky, jako z pohádky.
    Ale ta údržba, ta údržba... Venkovní sochy a nástěnné malby jsou ohrožovány povětrnostními vlivy, dřevo navíc červotočem. V létě je třeba udržovat trávníky, v zimě odklízet sníh. Nikdo tam nejspíš trvale nebydlí a přesto samotná existence objektů vyžaduje celý tým na údržbu. Zachrání bilanci vstupné?
    Poznámka: Komentuji v přestávce jarního úklidu 3+1, který mi přerůstá přes hlavu... ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu, dokonce i panovníkovy kalhoty hrají barvami. Zrovna nedávno jsem se na chalupě divil, kde všude může vyrašit mech, na dlažbě i na železné nádrži na vodu.
      Ale stopy po červotočích na snímcích rozeznat nedovedu. Trávník se však zdá udržovaný.

      Vymazat
  8. Ty točité schody ve vstupní hale jsou super.
    Gůglil jsem si toho Karla Zdeňka Límana - vskutku zajímavý životopis.

    OdpovědětVymazat
  9. Tvoje články mi občas sráží sebevědomí:), ale i přesto je ráda čtu:)

    OdpovědětVymazat
  10. Takové pěkné místo by klidně mohlo být ideálním útočištěm pro nějakého novodobého Draculu :)

    OdpovědětVymazat
  11. Úžasné. Když čtu tvé články, toužím být mladší... Díky za tu krásu i poučení.

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Proč ani letos nebudu volit

O letošních volbách se stále mluví, jak jsou přelomové, že jde o všechno, o ohrožení demokracie autoritáři a populisty, nebo k světlým zítřk...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)