7. dubna 2021

Grand Canyon (z vrtulníku i procházkou po okraji)

Koncem března přišla z daleké Aljašky nečekaná zpráva o úmrtí nejúspěšnějšího českého podnikatele Petra Kellnera při havárii vrtulníku. Nečekaná i proto, že svůj osobní život si chránil a o jeho adrenalinových zálibách věděla asi jen rodina a nejbližší spolupracovníci. 

Já jsem se létání vždy velmi bál, ještě za socialismu, kdy se nedalo skoro nikam cestovat, jsem několikrát byl v pokušení koupit v Čedoku zájezd do Petrohradu (tehdy vlastně Leningradu), abych se podíval do Ermitáže, ale představa letu mě vždy odradila. První jsem podnikl až v r. 1997, do Helsinek, tím největší obavy ze mě spadly, otevřely se možnosti cest i do vzdálených destinací a letů mám za sebou již hodně přes 100, cest ale méně, počítám let tam i zpět (a někdy byly i s přestupem), protože každý z nich stále ještě beru jako potenciální riziko výletu, z něhož není návratu.  

A při pohledu na vrtulník se historie opakovala, jejich havárie totiž (nebo si to alespoň myslím) v přepočtu na přepravené osoby jsou mnohem častější než u letadel. Jenže jak si trochu víc prohlédnout Grand Canyon, až 1800 m hlubokou, 446 km dlouhou a 29 km širokou propast v americkém státě Arizona?

A mezi těmito krasavci na nás už jeden čekal.




Bylo možné vybrat mezi několika časově rozdílnými lety, zvolili jsme kratší. Zpočátku letíme nad lesy, mezi nimiž se proplétá silnice a železniční trať. S řídící věží jsme ve stálém kontaktu, aby v případě nehody pro nás mohli poslat rychlou pomoc. 





Propast je už na dohled.





Grand Canyon je zajímavý tím, že na jeho stěnách jsou dobře patrné vrstvy usazenin různobarevných pískovců a vápenců, vzniklé působením miliony let trvajících geologických procesů. Během této doby se na podobě krajiny podepsalo pnutí v zemské desce, záplavy, sopečná činnost a eroze.    






R. 1919 byl Grand Canyon prohlášen národním parkem a o 60 let později zapsán na seznam UNESCO jako přírodní div.  



Kaňonem protéká řeka Colorado, shora se jeví jako potok, ve skutečnosti jde ale o řeku s místy dravým tokem a peřejemi se spádem 170 m na 80 km dlouhé cestě kaňonem, vyhledávané vodáky ke sjíždění. Aby se zabránilo povodním, ničení vegetace na březích a vytváření naplavenin, byla na horním toku postavena přehrada Glen Canyon Dam. 




Fotografie z vrtulníku přes sklo a proti odleskům slunečního svitu jsou většinou nepovedené, následující jsou proto z několikakilometrové procházky po okraji propasti. Výchozím bodem byla jihovýchodní strana u vyhlídkové věže Desert View, postavené v r. 1932.  



Vyhlídky nabízejí i skalní terasy.





Charakteristickým útvarem národního parku jsou skalní věže, věžičky a najdeme i stolovou horu.





V prvním snímku předchozí trojice je vidět pěšina na dně propasti. A vedou i k řece Colorado. 





A jak se tam dostat? Možná tímto skalním vchodem.



V parku žije velký počet zvířecích druhů, kozorozi a veverky se lidí vůbec nebojí. Údajně jsou tam i medvědi baribalové, pumy a rysi, ti si nás asi prohlíželi z úkrytů. 




A na vše dohlížejí strážci (viděli jsme hlavně strážkyně).


Barevné pásy hornin dotváří stínohra zapadajícího Slunce.  





Podél kaňonu se rozkládá několik indiánských rezervací a podle informace z knihy 100 divů světa asi 500 indiánů žije přímo v něm. Ve střední části z kmene Havasupai (Lidé od modrozelených vod/People of the Blue-Green Waters), kteří jej osídlili již ve 12. století. Své území si uchránili a dosáhli i toho, že se nerealizovaly plány v 50. a 60. letech vybudovat lanovku na dno kaňonu, v jedné ze skalních stěn postavit kapli a na okraji 18patrový hotel. 

Méně nápadné budovy zde však přesto jsou.



Jiný kmen indiánů, Hualapai (Lidé od vysokých borovic/People of the Tall Pines), žijící v západní části kaňonu, na tradicích tolik nelpěl a nechal zde v r. 2007 postavit Skywalk, skleněnou lávku ve tvaru podkovy s 20m přesahem nad propast, z níž díky velké návštěvnosti má významný ekonomický prospěch. My jsme až k ní nedoletěli (a nedošli, protože jsme byli na opačném konci), na YouTube je však řada videí, i s popisem historie výstavby a technické stránky ji ukazuje následující.

19 komentářů:

  1. Amerika, byť asi země velmi zajímavá nepatří úplně k mým vysněným destinacím. Nicméně její národní parky by mne velmi lákaly. To jsou nádherné lokality. Takže tenhle výlet i prolet ti velmi závidím. Já bych asi brečela z té krásy na každém kroku, stačilo mi k tomu úplně vylézt z Punkevních jeskyní do Macochy. A tohle? To je naprostá bomba, takže fakt bych probrečela celou procházku....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V USA jsme byli 2krát, poprvé v San Franciscu, kde jsme si půjčili auto, několik dnů tam pobyli a pak se vydali do národních parků (navštívili jsme jich 6 a na blogu mám zatím 4). A po druhé jsme byli v New Yorku, tentokrát bez auta, MHD tam úplně stačí, a odtud jsme se nočním autobusem vydali k Niagarským vodopádům a příští noc zase jeli zpět.
      Ještě jsem měl v plánu Washington a Chicago (mimo jiné i kvůli významným galeriím - National Gallery a Art Institute), chtěl jsem zkombinovat obě města v rámci jedné cesty, ale vždy to vycházelo strašně draze a teď už je to nadlouho bezpředmětné.

      Ale poslední dobou si čím dál víc uvědomuji, že spousta krás je na dosah, třeba v Rakousku nebo i u nás a za jeden z nejkrásnějších výletů považuji loňskou Basilej, kam jsme sice jednu cestu museli jet autobusem, protože letecká společnost zrušila let, ale přitom se ukázalo, že Flixbusem je i Švýcarsko docela dobře dostupné.

      Vymazat
  2. Miloši, máš zásluhu na míře mého poznání okolního světa. Klidně se "historicky znemožním" :-) ale přiznávám, že doteď jsem měla špatnou představu o Grand Canyonu. Domnívala jsem se, že řeka na jeho dně je ve stejné nadmořské výšce jako okolní krajina (mimo kaňon), a nad ní ze zvedají ty skalnaté útvary. A ona je to zatím propast.
    Mimochodem, připadá mi ten výlet vrtulníkem nad ní jako dost riskantní.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že dřív jsem si to představoval stejně.
      Teď jsem měl asociaci v předchozím článku o Propasti a v tragickém Kellnerově letu vrtulníkem, jinak by na Grand Canyon ještě dlouho nedošlo.

      Vymazat
  3. Miloši, děkuji za přiblížení dalšího zajímavého místa. Jako holka jsem milovala všechny knížky o indiánech a toužila se někdy podívat do míst, kde žili a v podstatě ještě žijí. Tak jsem se tu pokochala krásou Velkého kaňonu a byla ráda, že jsem nemusela vlézt do vrtulníku, abych tu nádheru viděla z výšky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vrtulníkem jsme pak letěli ještě jednou - nad Lake Powell - a měl jsem vždy strach, že jsou to poslední chvíle života. Abych řekl pravdu, zážitek zas tak skvělý není, protože v kabině je málo místa, jsme svázáni svým sedadlem a výhled je tím značně omezený, fotky přes sklo a s odlesky za nic nestojí. Mnohem lepší je let balonem, ale tam jsem je neviděl.

      Vymazat
  4. Úchvatná podívaná, děkuji za další krásný virtuální výlet. Na živo to musí být něco neuvěřitelného, ale mně, která když nemusí, nelétá, bohatě postačí tvůj výklad i foto :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na YouTube je dost velmi pěkných videí z vrtulníku, v jednom jsem viděl i přehradu Glen Canyon Dam, odkaz jsem si bohužel nepoznačil, nabídka je však bohatá.
      Časem sem dám Lake Powell, kde přehrada také je a s velmi podobným mostním obloukem.

      Vymazat
  5. To mne připomnělo, kolega tam byl na výletě když byl na nm avsteve u své sestry, která žije v USA...Vždy jsem přemýšlel, co by se dalo nazvat českým Grand Canyonem..Údolí Labe? Amerika u Mořiny?Různé soutěsky...asi to nemá obdoby

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi ta Amerika, mrzí mě, že jsme ji neviděli, v r. 2016 jsme byli několik dnů ve Zbirohu, odkud by to nebylo tak daleko, ale nedlouho před tím jsem při nehodě zničil auto, to nám pak na výlety velice chybělo.

      Vymazat
  6. Nádhera.
    Mně se strašně stýská po cestování.

    OdpovědětVymazat
  7. mně to vždy přijde jak krajina z jiného světa...úžasné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéje, dobří holubi se vracejí :).

      Na amerických národních parcích je zajímavé, jak hodně se liší, u nás třeba Šumava a Jeseníky se podobají více či méně zalesněnými kopci, ale velké rozdíly tam nejsou.

      Vymazat
  8. Nádhera. Grand Canyon znám jen s fotografií a tak to i zůstane. Před pár lety jsem pro jednoho návštěvníka kaňonu dělala video z jeho materiálu a tak jsem si to také užila. Díky odvážným cestovatelům jako jsi ty, máme možnost do těchto míst nahlédnout. Překvapilo mě, že tam ještě žijí Indiáni. Myslela jsem, že je tato rezervace už jen tak pro zvířata a turisty.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podle mapy uprostřed článku se zdá, že indiánské rezervace jsou jen po okrajích kaňonu a tam jich žijí tisíce, ale jinde jsem zase četl, že indiáni dodnes části kaňonu obývají a těch je jen několik set. Neviděl jsem však žádného.
      Ve videu https://www.youtube.com/watch?v=KJrv6pkci0I jsou vidět u skleněné lávky (např. v čase 1:35), protože ta jim patří a vybírají vstupné.

      Vymazat
  9. Úchvatný pohled.
    Méně nápadné budovy celkem dobře zapadají, takže nejsou až tak na škodu.
    Zcestoval jsi toho opravdu dost! Já se za svůj život podívala jen do dvou zahraničních zemí. Plus jedné polozahraniční, protože Slovensko bylo dlouho nedílnou součástí.
    Ad vrtulníky, nejsou tam právě kvůli případným pádům zabudované katapulty?

    OdpovědětVymazat
  10. Opět profesionální reportáž, skvěle jsem si početla a ty obrázky.... Jinak já se bojím také létat a čím víc létám, tím víc se bojím... přitom záběry z ptačí perspektivy jsou tak úchvatné...

    OdpovědětVymazat
  11. Nádherná reportáž z místa, které znám jen z televize. Je to ÚŹASNÉ! Vidět něco takového na vlastní oči je určitě zážitek na celý život. To slunce, jak osvětluje vršky skal, ty barevné vrstvy, modrozelená řeka, jména indiánských kmenů atd. Jsem úplně unešená. Díky za krásný zážitek. :)

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Henri Matisse - fauvismus

Henri Matisse (1869-1954) se k malířství dostal úplnou náhodou, pocházel z rodiny obchodníků a dostalo se mu vzdělání, vystudoval práva a p...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)