27. května 2021

Caspar David Friedrich - ponuré krajiny německého romantismu

Po éře klasicismu, navazujícího na antické umění, přišel romantismus, který v protikladu k idealizované fyzické kráse do popředí staví duši a city člověka, jeho subjektivistické vnímání osudu, víry v Boha i pochybnosti o posmrtném životě a obavy ze smrti.

Název směru je odvozen od slova román a velkých příběhů románových postav, jejich prožívání, trýzně, v krajním případě sebevražd, vražd a poprav, touze po věčnosti, v gotickém románu i s prvky mysticismu. V architektuře jsou pro romantismus typické tajemné hrady a zříceniny, později stavěné i jako umělé (např. Janohrad v Lednicko-valtickém areálu), předními literními představiteli jsou němečtí básníci a prozaici Johann Wolfgang Goethe (1749-1832) a Friedrich Schiller (1759-1805).   

Mezi Goethovy přátele patřil malíř Caspar David Friedrich (1774-1840). Jeho dětství poznamenala řada nešťastných událostí, když měl 7 let, zemřela mu matka, pak i dvě sestry a utopil se milovaný bratr, při společné zábavě se pod ním probořil led a nikdo mu nedokázal pomoct. Traumatizující zážitky se projevily psychickými problémy a ještě v jinošském věku chtěl spáchat sebevraždu.  

Díky učiteli kreslení, který rozpoznal jeho talent a napomohl mu k získání stipendia, 4 roky navštěvoval výtvarnou akademii v Kodani. Poté se z rodného Greifswaldu na severu Německa poblíž Baltského moře přestěhoval do Drážďan, kde strávil zbytek života. A to je také příčinou, proč většina jeho obrazů je k vidění v německých galeriích (i když jsou i v Louvru, Ermitáži a Metropolitním muzeu), zde až na jednu výjimku se jedná o Albertinum, Galerie Neue Meister v Drážďanech a Kunsthalle v Hamburku. Pro zkrácení budou dále uváděny jen písmeny D a H. 

Romantismus a lyriku básníků Friedrich vyjadřuje obrazy krajin, v níž zranitelnost symbolizují osamoceně stojící stromy a zříceniny a touhu po nekonečnosti (a věčnosti) vzdálené obzory krajin, moře a k nebi trčící vrcholy hor.     

Typickými příklady jsou obrazy Pohled na údolí Labe (1807, D), Skalnatá krajina pohoří Harz (1811, D) s balvany symbolizujícími náhrobky a Krajina s uschlým stromem (1798, D), kde kromě stromů je v pozadí vidět i věž zříceniny hradu.





Devastující vliv na porostech může mít tuhá zima, jak je zvlášť patrné z prvního z následujících dvou obrazů Dolmen pod sněhem (1807, D) a Keře ve sněhu (1827-1828, D). Výraz dolmen původ ve francouzštině ve významu "kamenný stůl" a představuje prehistorickou megalitickou mohylu.   



Moře ledu (1823-1824, H), považované za jedno z vrcholných Friedrichových děl, znázorňuje ztroskotání v Arktidě. Malíř jej ani během krušných let na konci života neprodal.



A oheň stráví i budovy na obrazu Neubrandenburg v plamenech (1834, H).



Pesimistické nálady malíře se odrážely v obrazech zatažené oblohy, večerních a nočních scenérií, symbolizujících zánik. Patří sem Plující oblaka (1820, H), Večer na pláži u Baltického moře (1830, D), Louky u Greifswaldu (1821-1822, H) i Velká obora u Drážďan (1832, D). Na druhém a třetím jsou nezřetelně naznačeny postavy lidí a pasoucí se koně.








Malíř si oblíbil také České středohoří, jehož dominantou je kuželovitý vrchol Milešovka (837 m n. m.), převyšující údolí Labe téměř o 700 m, a Krkonoše. Znázorňují je obrazy Česká krajina s Milešovkou (1810, D), Hornatá krajina v Čechách (1830, H) a Krkonoše (Pohled na Malý Šišák z Warmbrunnu) (1810, Puškinovo muzeum v Moskvě).  






U předchozího obrazu stojí za zmínku i německý a anglický název: Riesengebirge (Blick von Warmbrunn auf die Kleine Sturmhaube)/Giant Mountains (View of the Small Sturmhaube from Warmbrunn). Obyvatele z oblasti Himalájí, And, Alp apod. by asi pobavilo, že německý a anglický název Krkonoš je Riesengebirge/Giant Mountains, tedy Obří (či gigantické) hory. 

Avšak štíty hor a hloubka pohledu v porovnání s kostelíkem a sotva viditelnou postavou oráče s koněm a pluhem skutečně působí impozantním dojmem a člověk je zde jen nicotným dílkem přírody. Kleine Sturmhaube je německý název pro vrch Malý Šišák (v polštině Mały Szyszak) na česko-polské hranici Krkonoš s nadmořskou výškou 1440 m, uvedený také v článku o výstupu na Sněžku

Na zakázku hraběte Františka Antonína Thun-Hohensteina Friedrich pro zámeckou kapli v Děčíně namaloval obraz Kříž v horách (1807-1808, D), uváděný také jako Děčínský oltář.  


Obraz Dva muži pozorující Měsíc (1819-1820, D) rovněž patří k mistrovským dílům a Friedrich později namaloval další dvě verze. V jedné z nich místo dvou mužů jsou muž a žena a spisovatel Samuel Beckett, představitel absurdního divadla a laureát Nobelovy ceny za literaturu, o ní prohlásil, že mu byla inspirací k napsání hry Čekání na Godota („This was the source of Waiting for Godot, you know."). Siluety postav v tmavých pláštích, vyvrácený kořen stromu, rozeklané větve a skály v přízračné atmosféře jen slabě osvětlené Měsícem působí jako kulisy gotického románu.   




Zřejmě nejslavnějším Friedrichovým obrazem je Poutník nad mořem mlhy (1818) ze sbírek Kunsthalle v Hamburku. Při mé návštěvě byl však zapůjčen na výstavu mimo Hamburk a na stěně jako náhrada visel jen plakát s jeho reprodukcí, proto na snímku není rám obrazu. Dílo se chápe jako metafora neznámé budoucnosti a strachu, co přinese, což ještě zdůrazňuje propast před poutníkem. 



Malíř do obrazu zakomponoval siluetu Růžovského vrchu (Rosenberg) v Českém Švýcarsku (jeho fotografie je v článku o Pravčické bráně), anebo Studence (Kaltenberg), od něj vpravo je Zirkelstein v Saském Švýcarsku a poutník stojí na skaliscích stolové hory Kaiserkrone (obojí přiblížím v příštím článku z turistiky) a před ním je skupina skal Gamrig poblíž Rathenu. 

Friedrichova trudnomyslnost se rozvinula v duševní nemoc a depresivní představy se promítly do pozdější tvorby.  Z temných obrazů Vstupní brána v Míšni (1827, D) a Hřbitovní brána (1825, D) je cítit úzkost z odchodu na onen svět. 




Zdravotní problémy malíře vyvrcholily mozkovou mrtvici, ochrnul na pravou ruku a posledních pět let dožil ve zbědovaném stavu. Pohřben je v Drážďanech na hřbitově Trinitatisfriedhof (Nejsvětější Trojice), právě tom, jehož brána je na posledním obraze. 

22 komentářů:

  1. Ač romantické co do toho co zobrazuji, ty obrazy mi připadají co do provedení dosti realistické..Jinak technická poznámka bych řekl, že Milešovka převyšuje okolí o dost více než 350 metru..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, jsou realistické, ale tou tajemností a průsvitností potemnělé scenérie se jeho obrazy pak staly inspirací malířům symbolismu a dokonce se k němu hlásí i surrealisté. A ti také malovali realisticky.

      U převýšení Milešovky jsem údaj četl na internetu, konkrétně zde: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/milesovka-kralovna-ceskeho-stredohori
      Nejlépe by nám to potvrdila či vyvrátila blogerka, která si říkala Pižlík, na vrchol vyběhla třeba i 5krát během dne, když trénovala na Beskydské maratony.

      Vymazat
    2. Dnes (1.6.) je na iDNES článek "To nejlepší z hor Česka: Poznejte výjimečná místa Českého středohoří" a tam se píše, že Milešovka "s kótou 837 metrů převyšuje blízká údolí Labe a Bíliny skoro o 700 metrů". Proto jsem údaj v textu opravil a přidal tam i odkaz https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/to-nejlepsi-z-hor-ceska-ceske-stredohori-nejlepsi-vyhlidky-skvele-tipy-na-vylet-na-kole.A210531_112634_po-cesku_hig, je v něm hodně dalších zajímavých informací a velký počet krásných fotografií Českého středohoří.

      Vymazat
  2. Hodně zajímavé a jímavé obrazy!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně se asi nejvíc líbí ti muži pozorující Měsíc, kdybych měl literární buňky, mohl mě také nějaký ten Godot napadnout :).

      Vymazat
    2. ty jsou pěkní, ale mě se víc líbí ten pozorovatel. To by mohlo tak nějak metaforicky odkazovat na Boha - strážce. Stojí a bdí.... tedy kdybych věřila v jeho existenci. Což u mne rozhodně nehrozí.

      Vymazat
    3. Na posmrtný život také nespoléhám a pokud to jde, raději si užívám pozemského. Ale i kdyby nějaký byl, raději bych do pekla, tam bude určitě větší zábava, s čerty bychom hráli karty, jak nám to přiblížil film Hrátky s čertem, a žen tam bude určitě také dost :).

      Obraz, který zmiňuješ, je hodně reprodukovaný, někde jsem četl, že často bývá na obálkách knih, zřejmě asi v Německu, tady jsem to neviděl. Jen mě zklamalo, že jsem neviděl originál, ale Hamburk stojí za další návštěvu, dá se tam dojet i vlakem přímo z Brna, tak snad někdy jindy. Také bych chtěl víc prozkoumat ikonickou budovu Labské filharmonie od dua architektů Herzog & de Meuron, zatím ji znám jen z venku.

      Vymazat
  3. Ač z těch krásných obrazů nevyzařuje štěstí, klid a láska, působí na mě obrazy neuvěřitelným dojmem. U některých mě až mrazí, jako by chtěly duši rozervat na malé kousíčky a smutku se člověk neubrání.

    Díky za skvělý článek!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Smysl těchto obrazů se lépe chápe, když máme vhled do životních situací umělce. Ta "konvergence" k hřbitovu je tam dost patrná.

      Vymazat
  4. Děkuji za procházku po krásné výstavě. Ty obrazy mají svůj příběh, nutí k zamyšlení. 👍

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, mohl jsem mít jeho obrazů v článku i víc, ale v těch největších galeriích se každý žene za Leonardem, Rembrandtem apod. a pak se méně známé obrazy snadno přeskočí.

      Vymazat
  5. Ach ti rozervanci! Hincku, Wilhelme, Jarmühlo :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také jsem si říkal, zda nezmínit Karla Hynka, a zvlášť když teď máme máj, ale chyběl k tomu Bezděz :).

      Vymazat
  6. Odpovědi
    1. Mně také, ztroskotaná loď se v něm úplně ztrácí.

      Vymazat
  7. Friedrichovy obrazy mám v několika fotografiích, když tady probíhala výstava jeho obrazů. Hodně se věnoval malování v Krkonoších a jeho okolí. Několik Friedrichových obrazů vlastní také Ermitáž v Petrohradu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bohužel tak jsem si jich nevšiml, ale jsou v průvodci Ermitáží. Dostaly se tam proto, že jeho obrazy měl ve velké oblibě car Mikuláš.

      Vymazat
  8. Kříž v horách (pokud obraz zachytil realitu) musel být docela slušným terčem blesků...
    Všechny obrazy jsem si prohlédla. Z úcty k tobě :-) Neokouzlil mne ale žádný. Jsou příliš pesimistické. Možná 2-3 jsou trochu neutrální. Např. Velká obora u Drážďan.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pěkný postřeh, na modlitby to nebude nejvhodnější místo :).
      K článku mě inspiroval stuprum, který kdysi v článku měl reprodukci jednoho obrazu a uvědomil jsem si pak, že jeho obrazů mám na fotografiích docela dost a stojí za to je zpracovat.

      Vymazat
  9. Možná jsem teď jako diletant, o tomto umělci jsem neměla tušení:(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přiznávám, že i když malíře znám, dříve jsem jeho obrazy cíleně nevyhledával, ale jejich soustředění v Drážďanech a Hamburku bylo natolik nepominutelné, že jsem nakonec neodolal.
      Jsem rád, že jsem zachytil alespoň ještě jeden - v Puškinově muzeu v Moskvě - ten také patří k nejpěknějším.

      Vymazat
  10. Tak tyhle obrazy se mi líbí všechny.

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Karlovy Vary (2), Mariánské Lázně (1), Františkovy Lázně (1) - pravoslavné chrámy v lázeňském trojúhelníku

O Karlových Varech je známo, že si je velmi oblíbila ruská klientela, Rusové také řadu lázeňských domů odkoupili, na mnoha místech, např. na...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)