Karlovy Vary (1) - vycházky s vyhlídkami

Karlovy Vary z větší části obklopují zalesněné kopce, které nabízejí desítky kilometrů turistických tras s vyhlídkovými místy a rozhlednami. Výškově členitá je i zástavba luxusními hotely, vilami a lázeňskými resorty, jimž v jihovýchodní části města dominuje rozložitá budova 5* hotelu Imperial, tyčící se nad městem jako hrad.

Tím se liší od mnoha jiných lázeňských měst, charakteristických jednou ulicí s kolonádou a kolem ní rozprostřených sanatorií a někdy i parkem. 

Hned několik vyhlídek lze zvládnout v rámci jednoho výletu. Naproti divadla, na druhé straně řeky Teplá, krátkou spojkou vystoupáme na ulici Luční vrch a v místě, kde se protíná s ulicí Pod Jelením skokem, odbočíme prudce doleva a asi po 100 m projdeme mezi domy, poté po kamenných schodech a serpentinami okolo karlovarské ikony, sochy Kamzíka od německého sochaře Augusta Kisse. Originál z r. 1851 byl však v r. 1984 zničen vandaly a o dva roky později zásluhou sochaře Jana Kotka jej nahradila věrná kopie. 

Pokud si dobře vzpomínám z konce 80. let, kdy jsem tam byl poprvé, z výše položených míst nad sochou Kamzíka (např. z altánu s červenou stříškou) na ni bývalo vidět, dnes však vzrostlé stromy tomu brání a vidíme ji jen z podhledu lesní pěšiny. Altán se zlatavou stříškou se jmenuje Kristýna. A ještě nad nimi (z pohledu zespodu vlevo) je Petrova vyhlídka s křížem (489 m n. m.).

Petrova vyhlídka je pojmenována podle ruského cara Petra Velikého, který Karlovy Vary poctil návštěvou v r. 1712 a u schodiště k vyhlídce má i pamětní desku a bustu. Car sem tehdy vyjel na neosedlaném koni a do dřevěného kříže dýkou vyřezal své iniciály. 

Altány a blízká restaurace Jelení skok (485 m n. m.) skýtají pěkné výhledy, první snímek je právě odtud. Z restaurace se otevírá pohled na sever s výškovou budovou hotelu Thermal, kde se konají projekce Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, budova (stejně jako 50m venkovní termální bazén za ní vpravo) je v současnosti v rekonstrukci. Na horizontu jsou patrné hřebeny Krušných hor.

V západním směru ze zástavby vystupují cibulovité zlacené věže pravoslavného chrámu sv. Petra a Pavla, nejkrásnější stavby tohoto druhu u nás.

Rozhledna Diana (547 m n. m.) z r. 1914 při výšce 35 m výrazně vyčnívá nad koruny stromů, proto je dobře viditelná z mnoha míst města. 

Dostupná je po modře značené stezce, začínající za Grandhotelem Pupp, dá se k ní dostat vláčkem, od Petrovy vyhlídky k ní je jen několik set metrů po žluté značce s přechodem na modrou, přitom jen s malým převýšením. Ve stanici Jelení skok se jednokolejná trať rozdvojuje, a tak se zde mohou míjet vagony jedoucí v opačných směrech. 

Diana nabízí širokoúhlý pohled na Karlovy Vary. Jeden záběr odtud je 2. snímkem textu (hotel Imperial je v něm z bočního úhlu) a další následuje.

Jen asi 1 km od Diany je vyhlídka Karla IV. (anebo Karlova vyhlídka, 509 m n. m.) s nejstarší karlovarskou rozhlednou. Pochází z r. 1877. A Karel IV. si ji bezpochyby zaslouží, protože městu r. 1370 udělil královská privilegia.  

Zatímco na vyhlídkový ochoz rozhledny Diana se můžeme vyvézt výtahem, pokud nechceme vystoupat 150 schodů, u Karlovy vyhlídky není jiná možnost než vyjít po úzkých točitých schodech.  

Výhled z ochozu na centrum Karlových Varů je proti rozhledně Diana zúžený, umožňuje však náhled i na odvrácenou stranu města, dlouhá zaoblená střecha by podle mapy mohla patřit hale sportovního komplexu KV Arena. 

Na trase od Petrovy vyhlídky k rozhledně Diana a odtud ke Karlově vyhlídce mineme několik menších staveb. Findlaterův obelisk z r. 1804 je 8 m vysoký a pojmenován je na počest skotského hraběte a mecenáše Jamese Findlatera, který na přelomu 18. a 19. století Karlovy Vary 14krát navštívil a nechal zde postavit vyhlídkový altán a nové lesní promenády. Přibližně na polovině cesty mezi Dianou a Karlovou vyhlídkou jsou vedle sebe dvě památky: pseudogotická kaple Ecce Homo z r. 1906 a Chopinův altán (anebo také Chopinova chata). Fryderyk Chopin patří k mnoha slavným osobnostem, které Karlovy Vary navštívily, r. 1835 zde strávil přibližně tři týdny. 

Od Karlovy vyhlídky pak (nechceme-li se vracet) sestoupíme k Poštovnímu dvoru na jižním konci města.

Goethova rozhledna byla postavena v r. 1889 v novogotickém slohu. Leží ve východní části, s nadmořskou výškou 641 m je ze všech vyhlídek položena nejvýše a je také ve větší vzdálenosti od karlovarských kolonád. Přístup k ní si ale můžeme velmi usnadnit, pojedeme-li autobusem č. 8 na zastávku Hůrky (583 m n. m.), z ní je to již jen 1 km a s mírným stoupáním. 

Na podestě uvnitř rozhledny je malá expozice vycpaných zvířat.

Vidět z ní na město lze jen částečně, protože tomu brání Ottova výšina, v jiném směru v pozadí na druhém z následující dvojice snímků je karlovarské letiště.

V okolí Goethovy rozhledny je 2km stezka s 20 strašidly, částečně inspirovanými českými a německými legendami, ale i nově vymyšlenými, která jsou dílem žáků základní školy a k nimž Hana Krejčová napsala pohádky.  

Po žluté značce od rozhledny do centra k Vřídelní kolonádě je 3,5 km a hned na začátku potkáme několik strašidelných lesních bytostí.  

K Ottově výšině (602 m n. m.) musíme ze žlutě značené stezky odbočit, našli jsme ji podle mapy v mobilu, stojí ale za to se k ní vydat, protože výhled na město odtud patří k nejpůsobivějším. Otto I. (1815-1867), syn bavorského krále Ludvíka I. a korunovaný králem Řecka, sem při návštěvách Karlových Varů velmi rád chodíval. Podle něj pak výšina získala jméno a stejně tak i žulový sloup s koulí na vrcholu, vztyčený zde za přítomnosti krále r. 1852, se na jeho počest nazývá Ottův sloup.  

Vrátíme-li se na žlutě značenou stezku, brzy narazíme na vyhlídku Tři kříže (554 m n. m.). Ty zde byly vztyčeny jako symbol rekatolizace v r. 1640.  

Z centra města je místo snadno poznatelné podle anténního stožáru v těsném sousedství křížů. 

A na závěr ještě dva záběry z poslední vyhlídky.