17. května 2021

Petrohrad (3) - zvedání mostů

Velká města se zpravidla rozkládají na březích řek, jezer (typicky ve Švýcarsku) a na mořském pobřeží, a s tím vyvstává nutnost překlenout vodní toky, jezera a mořské úžiny mosty. Několik známých mostů se již objevilo v dřívějších článcích: Golden Gate Bridge v San Franciscu, Brooklyn Bridge v New Yorkumost přes úžinu Öresund mezi Malmö a Kodaní, Most 25. dubna a Most Vasco da Gamy v LisabonuErasmův a Vilémův most v Rotterdamu, …

Pokud nejde o několikakilometrové visuté či zavěšené mosty na vysokých věžích s mostovkou desítky metrů nad vodní hladinou (např. Golden Gate Bridge je 67 m nad vodou), mohou překážet několikapatrovým výletním lodím a gigantickým nákladním lodím. U přepravy zboží se to řeší výstavbou překladišť na periferii měst, jinou možností jsou konstrukce zvedacích a otočných mostů

První pohyblivé mosty jsou známy ze středověku, kdy sloužily k ochraně hradů. V případě nebezpečí strážci most přes hradní příkop navíjením řetězů zvedli nastojato a současně jím uzavřeli vstupní bránu. Říká se jim také padací mosty, protože v době míru byly sklopeny do vodorovné polohy. 

V úvodu zmíněné mosty jsou statické, k pohyblivým patří Tower Bridge v Londýně, Samuel Beckett Bridge v Dublinu a Most císaře Viléma (Kaiser-Wilhelm-Brücke) ve Wilhelmshavenu, první je zvedací (zvedá se jen spodní část mezi věžemi, nikoliv horní lávka) a další dva otočné, v pohybu jsem však žádný neviděl.    


Vyhledávanou atrakcí je zvedání mostů v Petrohradu, které tak lodím otevřou vodní trasu z Finského zálivu do vnitrozemí po řece Něvě. 

Mosty se zvedají od jedné hodiny v noci a nejvíce diváků se tísní u Zimního paláce, někdejšího zimního sídla carské rodiny (jedno z letních je popsáno v článku Petrodvorec - ruské Versailles), jehož zteč v r. 1917 byla počátkem Velké říjnové socialistické revoluce, a kde jsou dnes vystaveny sbírky Ermitáže a odkud je dobrý náhled na Palácový most.       






S chotí jsme bydleli v hotelu u Něvského prospektu, 4,5 km dlouhé živé tepny města (krásně přiblížené N. V. Gogolem v jedné z Petrohradských povídek), a k Palácovému mostu jsme to měli asi 2,5 km. A jeden den po půlnoci jsme se k němu vydali. 

Noční nasvícení ulic mělo nečekané kouzlo, a tak jsem se často zastavoval, abych vyfotografoval některé budovy, sochu v parčíku apod., emancipovaná choť však na mé zastávky málokdy bere ohled (podezřívá mě, že každou fotografii pořizuji s vidinou uplatnění na blogu, který nečte, a navíc považuje za trestuhodné plýtvání časem) a já ji pak musím dobíhat. A tady jsem najednou zjistil, že nevím, kde je. Šla dlouhým podchodem přes křížnou ulici, nebo počkala na přepnutí semaforu a čeká na druhé straně? Proběhl jsem podchodem i vrchem a ona nikde. Nezbylo tedy než pokračovat k mostu a doufat, že se někde potkáme. Spojit se nedalo, protože mobil si nechala na pokoji, neměla vlastně nic, všechny důležité věci (doklady, hotelové karty, peníze) jsem měl u sebe. 

Choť jsem nenašel ani u mostu, jenže představení už mělo brzo začít, předpokládal jsem, že si ho také nenechá ujít a sejdeme se nakonec na recepci hotelu. 

Zvedání mostu by nejlépe dokumentovalo video, to by však mělo 20 minut, protože právě tolik času uplynulo mezi prvním a posledním záběrem z následující série.








Poté se lidé začali rozcházet a velmi brzy nábřeží i okolí osiřelo. U budovy generálního štábu s triumfálním obloukem na Palácovém náměstí naproti Ermitáže postávalo jen několik lidí, jezdci s koňmi se nevzdávali naděje na noční zákazníky, sem tam bylo vidět taxi, policejní hlídka.



Vydal jsem se k hotelu. Asi po 15 minutách jsem spatřil drahou polovičku, jak spěšně kráčí (až skoro běží) po druhé straně Něvského prospektu. Stěží jsem ji dostihl. 

23 komentářů:

  1. Tyhle technické věcičky jsou hodně zajímavé. I u nás teď máme, jmenovitě na Hořínském kanále dva nově zbudované zvedací mosty. Jeden je železniční a druhý, přímo na Hořínské plavební komoře silniční. Oba jsou to technické unikáty, které nemají v Čechách úplně obdoby. Škoda jen, že už nejezdíme na lodi a tak ho neuvidíme v akci. Když jsme jezdili, nejezdily zas tak velké lodě aby ten zvedací mechanismus byl potřeba.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je hodně zajímavá informace, protože na internetu jsem našel jen rok a půl starý článek, že první zvedací (železniční) most bude v Lužci nad Vltavou https://www.seznamzpravy.cz/clanek/prvni-zvedaci-zeleznicni-most-v-cesku-brana-do-prahy-vysokym-lodim-se-otevira-82232.

      Vymazat
    2. To bude on. Je to takové trochu složité. Vltava není úplně až k soutoku pod Mělníkem splavná. Řeší to boční kanál jménem Hořínský, no a přes něj vede ten most s tratí. Silniční je přímo přes hořínskou plavební komoru. Tedy přes tu část kterou tvoří vrata komory. Mrkni se na net, zadej si hořínská plavební komora a uvidíš tu silnici mezi dvěma věžemi. Mě vždycky ta komora připomínala ten vjezd do Osvětimi. Je to taková teutonská stavba.

      Vymazat
    3. Opravdu moc zajímavé, popisují to i se všemi problémy rekonstrukce v článku https://www.idnes.cz/praha/zpravy/zdvihaci-most-horin-plavebni-komora-rekonstrukce-vranansko-horinsky-kanal.A201222_586618_praha-zpravy_lesa.
      A také je to zvlášť obdivuhodné u železničního mostu, tam i menší odchylka v návaznosti kolejí by mohla způsobit vykolejení vlaku.

      Vymazat
    4. Ona by asi splavná byla, ale lodě by musely překonat několik jezu, takhle to řeší ksnalna jedny zdymadla...Každopádně, když cizinci koukají na soutok Vltavy (technicky vzato už Labe) a hostinského kanálu, který vypadá impozantně, fotí to s obdivuji jako soutok Vltavy s Labe a často si nevšimnou, jak se menší Labe zpoza nenápadně přikradla k Vltavě z opačné strany kus před horinskymnksnalem.

      Vymazat
  2. Tahle vymoženost ve mně vzbuzuje veliký respekt, obzvláště když jsem ji viděla hrát nemalou roli v pár katastrofických filmech, u kterých zvedání nedopadlo dobře. Tedy pro ty lidi na něm :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ve filmu jsem to neviděl, ale dovedu si tu dramatickou situaci představit. Známé je video, kde se skutečný most větrem rozkmital, několik bloků se propadlo do vody a pak i skoro celý most.

      Vymazat
  3. Miloši, musela to být úžasná podívaná, navíc jako bonus v noci, kdy je vše nasvětleno. 👍👍 Krásné fotky nejen mostu.
    Tower Bridge jsem viděla v "akci", také to patří k vyhledávaným lákadlům pro turisty. Před dvěma roky mě překvapil podobný most v Chioggii v Itálii. Toto nevelké město má zvedací mosty dokonce dva.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dřív jsem ani netušil, že Tower Bridge je zvedací, přitom tou horní prosklenou lávkou jsme jednou procházeli a dolů viděli a mohl jsem si všimnout i spár uprostřed.

      Kdysi jsme pohyb mostu viděli, když jsme jeli na Mali Lošinj v Chorvatsku, už si to pamatuji jen matně, bylo to v r. 2003 a myslím, že byl otočný. Nemám ani žádné fotky, protože digitální fotoaparát jsem si koupil až o rok později.

      Vymazat
  4. Krásné mosty! Já znám důvěrně jeden sice v tomto porovnání maličký ale přesto důležitý: Most, který umožňuje vjet na můj oblíbený ostrov Lefkada. Ten po většinu času spojuje ostrov z pevninou a vždy jednou za hodinu na nezbytný čas spojení přeruší, mostovka "odpluje" ke kraji kanálu a umožní projet čekajícím lodím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To bude asi podobný případ jako u můstku u ostrova Mali Lošinj, který zmiňuji v předchozím komentáři. Pamatuji si, že tehdy jsme v horku museli čekat na zprůjezdnění snad hodinu a byli jsme tím dost rozladěni, ale dnes to chápu úplně jinak jako technickou pozoruhodnost.

      Vymazat
  5. Zvedání mostů je úchvatná, majestátní podívaná.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A když si ještě člověk uvědomí, že jde o desítky let starou techniku.

      Vymazat
  6. Zvedání mostu jsem při návštěvě tehdejšího Leningradu v rámci studentske stáže neviděl, koukám ale i na těch fotkách je to fascinující záležitost..

    OdpovědětVymazat
  7. Zvedání mostů v Petrohradu, jsem také viděl a je to nezapomenutelný zážitek. Rovněž tak návštěva Ermitáže se nedá zapomenout.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bohužel však Ermitáž je tak velká, že na ni je třeba snad celý den, až doma jsem pak zjistil, co všechno jsem minul.

      Vymazat
  8. Moje ruštinářka Petrohrad( tehdy Leningrad) doslova milovala. a při Měděném jezdci dokázala tak poutavě recitovat, že člověk slyšel kopyta. Skutečně ač soudružka, učitelka a hlavně znalkyně byla skvělá. Opět nemám k reportáži co říci, opakovala bych se, skvěle napsané.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdysi jsem uměl rusky poměrně dobře a něco jsem přečetl i v originále a obliba ruské literatury a hudby mně vydržela dodnes. Ale už se rusky pořádně vyjádřit nedovedu a v Petrohradu a Moskvě jsem se domlouval jen anglicky.

      Vymazat
  9. Na jednu stranu je smutné, že se mi Slované dorozumíváme germánským jazykem😣

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Karlovy Vary (2), Mariánské Lázně (1), Františkovy Lázně (1) - pravoslavné chrámy v lázeňském trojúhelníku

O Karlových Varech je známo, že si je velmi oblíbila ruská klientela, Rusové také řadu lázeňských domů odkoupili, na mnoha místech, např. na...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)