9. října 2014

Petrodvorec - ruské Versailles

Ruská šlechta, vzdělanci, významní spisovatelé a hudební skladatelé vždy měli úzký vztah k Francii, znát francouzsky se považovalo za známku dobrého vychování a návštěvy Paříže a jejího okolí byly samozřejmostí. Zde se také ruský car Petr I. Veliký (1672-1725) vzhlédl v sídle francouzských králů, zámku Versailles, a zatoužil si postavit stejně honosné sídlo v blízkosti metropole, kterou se r. 1712 stal Petrohrad, založený Petrem o pouhých 9 let předtím při ústí řeky Něvy do Finského zálivu na dobytých územích Švédska.
Sídlo dostalo název Petrodvorec (rusky Петергoф, anglicky Peterhof) a bylo postaveno relativně rychle - od prvotních plánů z r. 1714 k slavnostnímu otevření uplynulo jen 9 let.

Na výsledné podobě se podílelo široké společenství umělců z Itálie, Holandska, Rakouska, Pruska i Ruska (např. sochař Carlo Bartolomeo Rastrelli, jeho syn Bartolomeo Francesco Rastrelli, dvorní architekt carského dvora, a mistr na výstavbu fontán Paul Sualem) a svými nápady do ní promluvily i 3 ženy, které se po smrti Petra Velikého postupně staly carevnami a celkem vládly Rusku více než 30 let (a to ještě po nich na 34 let usedla na trůn Kateřina II. Veliká). Jeho manželka Kateřina I. Ruská vybrala místo v lesnaté oblasti, obklopené bažinami, asi 30 km od Petrohradu, díky Anně Ivanovně, Petrově neteři, je součástí Dolního parku Velká kaskáda, soubor 75 fontán, a Petrova druhorozená dcera Alžběta I. Petrovna prosadila své pojetí vybavení, výzdoby a architektonického řešení paláce.

Těžkou ranou pro Petrodvorec (a podobně i další sídlo carské rodiny Carské Selo s Jantarovou komnatou) byla 2. světová válka. Hitlerův plán vojensky dobýt Petrohrad (tehdy se jmenoval Leningrad) a vymazat jej z mapy světa se sice nezdařil, ale při téměř 900 dnů trvajícím obléhání města německá armáda obsadila Petrodvorec i Carské Selo a když se konečně dala na ústup, ze skvostných paláců a parků zůstaly trosky a všechny cennosti byly rozkradeny.

Rekonstrukce sídel trvaly desítky let a nejsou úplně dokončeny ani dnes, a to především v Carském Sele, kde velká část paláce je zahalena plachtou, pod níž se skrývá lešení, v Petrodvorci je to patrné na vzdálenějších místech Dolního parku. Velký palác a fontány však už dávno září v plném lesku a r. 1990 byl Petrodvorec zapsán na seznam UNESCO. Dá se bez nadsázky říci, že Versailles v mnohém překonává.

Vstupní branou do Petrodvorce se dostaneme do Horního parku s otevřeným výhledem na Velký palác, postavený v barokním a neoklasicistickém slohu.



Než se k paláci dostaneme, projdeme kolem tří jezírek (a ještě další dvě jsou na okrajích). V prvním našly zalíbení kachny, kterým nijak nevadí rybí příšery, jimž z tlamy tryskají proudy vody. V druhém jezírku kraluje Neptun, bůh moří a vodních živlů, vyzbrojený trojzubcem.




A za třetím je vidět detail pravého křídla paláce se zlatými věžičkami.




Nejpůsobivější pohled se návštěvníkům naskýtá hned za Velkým palácem, který odděluje Horní a Dolní park. Odlišení v názvech je přiléhavé, protože Dolní park leží o mnoho metrů níže než horní část.
Nerovnosti terénu stavitelé důmyslně překlenuli dvojitým schodištěm k oběma břehům kanálu pod Velkým palácem, k němuž přes oddělující pásy trávy přiléhají terasy Velké kaskády s fontánami a množstvím zlacených soch bohů a mytologických hrdinů.



Mezi nimi dominuje socha Samsona, který svou obrovskou silou dokázal přemoci lva i celou armádu bojovníků. V sousoší Samson otvírá tlamu lva, což zde symbolizuje vítězství Rusů nad Švédy v bitvě u Poltavy (Švédsko má ve velkém státním znaku 2 lvy a Samson představuje samotného cara). Z lvího chřtánu tryská gejzír vysoký 21 m.



A zde je Perseus s hlavou Medúsy a ve výřezu vpravo Galatea, dcera mořského boha Bérea.



Z horní terasy je přes kanál vidět až na moře.



Celková plocha Petrodvorce má 1000 ha a je skoro nemyslitelné jej během jedné návštěvy celý projít.

V následující koláži je Římská fontána a v pozadí za květinovými záhony Dračí (anebo také Šachová) kaskáda. Z obou stran kaskády vedou schody, ale ty jsou umístěny příliš nízko a na draky není moc vidět.



Carovou oblíbenou částí Dolního parku byl zábavní komplex Monplaisir (= francouzské vyjádření pro "my pleasure"). Patří sem několik zahrad s fontánami, už zmíněná Dračí kaskáda, na dalším snímku je Sluneční fontána, žertíky (hlavně pro děti), např. Deštník, posezení s kruhovou stříškou, kde když si sedneme, začne znenadání pršet z okrajů, podobné překvapení čeká i na široké cestě v parku, trysky jsou ukryty na okrajích.



Je tu i bludiště, voliéra a palác Monplaisir u mořského břehu s další sochou Neptuna.



V Dolním parku je ještě řada dalších budov, fontán a soch, např. pavilon Ermitáž blízko moře (dříve byl jídelnou), palác Marli u většího umělého jezera, Lví kaskáda s antickým sloupovím, fontána Adama a Evy a také realistická socha Petra I. Velikého. Pozlacená socha představuje jednu z Danaid, 50 dcer Danaa (syna egyptského krále), které byly donuceny k sňatku, ale až na jednu své manžely o svatební noci zabily a za trest musely naplnit vanu vodou, aby smyly svůj hřích, vana však neměla dno, a tak se jim to nemohlo podařit.





Nakonec ještě jeden pohled na Velkou kaskádu, tentokrát z mostu přes kanál.



P.S. A jak se k Petrodvorci dostat? Při procházce na Něvském prospektu v Petrohradu téměř na každém kroku se setkáváme s nabídkami na výlet do Petrodvorce, Carského Sela, Pavlovska a dalších atraktivních destinací v jeho okolí. První, co nás překvapí, že ceny jsou dvojí, cizinci ji mají zhruba o 500 rublů vyšší než Rusové, vyjde je tak na 1800 až 2000 rublů. Najdeme i levnější nabídky, v nich však chybí návštěva Dolního parku, a tedy to nejhlavnější.
Mnohem levnější je dopravit se tam sami. Stačí zajet metrem na stanici Avtovo (samostatná jízda metrem stojí 28 rublů) a odtud některým z početných autobusů (minibusů), směřujících do Petrodvorce, cesta autobusy 224 nebo 424 stojí 55 rublů.
Dá se jet i lodí Raketa od Zimního paláce. Ta je poněkud dražší, stojí 650 rublů, proto jsme ji využili jen při zpáteční cestě.
Vstup do Horního parku je zdarma, do Dolního parku cizinci platí 500 rublů a domácí 300.
(Ceny odpovídají září 2014.)

50 komentářů:

  1. Tak musím říct, že dojem z té dech-beroucí nádhery mi dosti zakalil tvůj poslední odstavec s cenovým výčtem. Měla jsem za to, že  ten, kdo nechce vstoupit do jednotlivých budov, má procházku zahradami zadarmo. Ale je mi jasné, že údržba takového velkého prostranství se zelení a spoustou vodních nádrží s vodotrysky, musí něco stát a vstupné tedy není od věci.

    OdpovědětVymazat
  2. Ano, francúzky sa muselo vtedy vedieť ako dnes ten nemožný "engliš". Už potom aj Car Nikolaj pil ruský čaj a spieval po francúzky ajns, cvaj, draj!  Ale vážne: Túto prekásnu reportáž vzorne dokumentovanú aj vizuálne NESMIEM ukázať manželke, ktorá ma už roky buzeruje o návšteve Petersburgu, inkluzíve všetkých etáži na Eremitáži.Načo, preboha načo, keď tu máme takéto krásne dokumenty. To ja radšej než na Eremitáži zostanem v domácej kuchyni na stáži, nie?Fajn napísané, ale návšteva vyžaduje dobrú dávku energie.

    OdpovědětVymazat
  3. Konečně vidím místo, o kterém jsme se tolik učili ve škole, z jiných úhlů. Vidím okolí, detaily, děkuji. Sama jsem tam nebyla, jen v Moskvě, Vladimíru  Suzdalu, za socialismu.

    OdpovědětVymazat
  4. Když to tu čtu a prohlížím si ty krásné fotografie, nemohu se zbavit dojmu, že jsem se na chvilku ocitla v překrásné knížce pojednávající o cestování a jeho krásách! Děkuji Miloši!

    OdpovědětVymazat
  5. Na rozdíl od Jarky, jsou mi ceny celkem lhostejné, protože Petrodvorec osobně navštívit nehodlám.
    Ruské Versailles jsou velkolepé, z té nádhery až oči přecházejí. Člověk se jenom nesmí zamýšlet nad rubem mince.
    Skvostná reportáž, Miloši, se vším všudy.

    OdpovědětVymazat
  6. [1]: Chtějí tam platit za vstup i do těch menších budov v parku, např. do Ermitáže (ta však nemá nic společného velikostí ani výbavou s Ermitáží v Petrohradu a protože jsem si někde přečetl, že se tam ani nesmí fotografovat (na rozdíl od světoznámé galerie stejného jména), tak jsme si tady všechny paláce a pavilony odpustili. Vynahradili jsme si to pak v Carském Selu, jehož palác je navíc v interiéru daleko bohatší a fotografovat bez blesku se tam může.[2]: O Petrohradu doma mluvím už nejméně 15 let a jsem rád, že jsme se k jeho návštěvě konečně rozhoupali. Je to skutečně krásné město, výstavní skříň celého Ruska.
    V Petrodvorci jezdí turistický vláček, takže není nezbytně nutné polykat kilometry. Manželka by si ho určitě zasloužila [3]: Někde psali, že caru šlo o to udělat dojem imperiální mocnosti a okázalost byla proto jednou z priorit. Skloubení s parky a vodním světem a blízkosti moře však vše zjemní a nepůsobí to pak bombasticky.[4]: Já si ze školy v souvislosti s Petrohradem (Leningradem) pamatuji hlavně na Vladimíra Iljiče Lenina a jeho spravedlivý boj proti vykořisťovatelské feudální třídě a jak pátého první (V. I.) Lenin řekl ...
    Moskvu ti závidím, ta by určitě také stála za to. Ale ještě předtím bych chtěl vidět Madrid kvůli Pradu.  [5]: Takových míst na světě asi moc není, Rusové si ho také v národní anketě zvolili jako jeden ze 7 nových divů světa, které se nachází na území Ruska.[6]: Máš pravdu, rub to má, někde jsem četl, že lidské ztráty byly tak velké, že se říkalo, že Petrodvorec je postaven na kostech zemřelých.
    Návštěva Ruska není zrovna jednoduchá, potřebujeme tam víza, a Petrohrad (i Moskva) jsou drahé destinace. Levnější je jet do Paříže.

    OdpovědětVymazat
  7. Taky jsem měl Petrohrad na seznamu cílů pro osobní návštěvu. Ale je to ještě po takové reportáži vlastně třeba?

    OdpovědětVymazat
  8. Tady má někdo velice dobrou schopnost zachytit ty nejlepší záběry. Pěkně se na to dívá.

    OdpovědětVymazat
  9. [8]:Presne tak si to myslím aj ja. (Prečo tam ešte vliecť manželku?!?) Posedím doma pri peci a budem počúvať PÁLENICU od Borisa Filana na Radio Slovensko 1, každú sobotu o jedenástej na tej stanici. On venoval Petrohradu niekoľko reportáží, veľmi vtipných. (Túto reláciu môžem vrelo odporúčať.)
    PS Aj tak mi to hrozí. Tí naši spiklenci si najnovšie vymysleli, že pri budúcej ceste do Japonska prerušíme let v Helsinkách a odtial na dva dni do Petrohradu, už teraz mám depresiu  a svalovú horúčku!

    OdpovědětVymazat
  10. [8]: Vlastní poznání nic nenahradí a tvé fotografie paláců, fontán, kanálů, moře by měly úplně jinou úroveň.[9]: Měli jsme štěstí na počasí, protože den předtím a den potom pršelo, ale to jsme zase využili k návštěvě Ermitáže a významných kostelů.[10]: Kingu, dva dny je strašně málo, My jsme tam měli 5 noclehů a 5 a půl dne na poznávání a i tak by to chtělo ještě víc.
    Ale moc se těším na tvé poznatky, to je téměř cesta kolem světa

    OdpovědětVymazat
  11. [10]: A ještě díky za odkaz na Borise Filana, znám ho jako výborného textaře. Snad stanici u nás naladím, když ty ji posloucháš ze Švýcarska.

    OdpovědětVymazat
  12. [12]:Bez problemov, cez internet, ako "sobotnajsia poboznost". (On ma sice nepozna, ale bol to nejak nas "rovesnik" v zmysle, ze manzelka hrala s nim asi basketbal a ja ho z videnia - a z jeho knih - poznam.) Krasne je, ze rozprava tu istu rec, ako my, ked sme boli v BA.
    (Inac sa da aj nejako podcast, plus ma z toho aj CD, zda sa mi...)
    Pekny vikend prajem...

    OdpovědětVymazat
  13. [11]:[10]: Ale to asi zase az buduci rok...

    OdpovědětVymazat
  14. Vypadá to opravdu nádherně, takový kousek Francie v Rusku :))
    Vůbec jsem o tomto místě nevěděla...

    OdpovědětVymazat
  15. [16]:On je - po bratislavsky povedane - "hovadsky dobry". Mne sa strasne pacia jeho vtip a bohate prirovnania. Okrem toho naozaj scestoval tusim cely svet a vie to ohromne podat.To Japonsku je nasa rodinna "pandemia". Vnucka je momentalne druhy tyzden - prvy raz sama! -  v Tokyu, sem tam sa ozve via Skype, tak sme napty, ako to bude s jej japoncinou a pod.Petrohrad halt musi este cakat.Pekny vikend Teba a vsetkym, ktori toto citaju...

    OdpovědětVymazat
  16. Preboha, oprava, niekam mi to ušlo: "tak sme napätí" , atď.

    OdpovědětVymazat
  17. Očeň krasivoje, navěrno. Opravdu, velmi krásné. Také jsem si hned vyhledala kurz ruského rublu a podělím se o výsledek.
    Jeden RUB = 0,538 CZK

    OdpovědětVymazat
  18. Petropavlovský chrámCar Nikolaj napsal manifest
    ohledně kvartýru, lid žasne i dnes
    ne lidu na míru? Bylo to fest.Lidi to děsí, movité láká
    ze zlata Nikolaj, měl tam i ptáka
    ta rudá skvadra, hlavy jim sťalaRuskému lidu do rukou dala,
    že Petr byl běs?
    mužici klaníc se, věří i dnes.Nikolaji, nevíš co běs
    kde jeho rodina končí podnes
    lilií bílou kvete ten les.Pohádky o zlatém ptáku štěstí, jsou inspirující, že pane Miloši? Byla a zase je, to krása a vznešenost.

    OdpovědětVymazat
  19. To jsou velmi užitečné informace, z fotek to vypadá tak krásně, že se mi až nechce věřit, že by to někdy bylo ve fázi téměř zbořeniny a nebo že rekonstrukce probíhají doteď...A až se tam zajedu podívat, budu dělat, že jsem místní - a zajedu si tím metrem

    OdpovědětVymazat
  20. Nádhera až zrak přechází. Je to všechno bombastické a pěkně udržované. Taky se mi nechce věřit, že to vše bylo v troskách. Líbí se mi vodotrysky a hrátky s vodou, o sochách ani nemluvě,  Perseuse s hlavou Medúsy si pamatuji ještě z Florencie. Podle p.s. musí člověk kombinovat, co se vyplatí a co ne. Krásné přiblížení Miloši, děkuji.

    OdpovědětVymazat
  21. skvostné!velkolepé!
    a krásně zachycené

    OdpovědětVymazat
  22. [23]: Perseus z Florencie je asi mnohem známější, jeho autorem je uznávaný sochař Benvenuto Cellini, mám jeho fotku, ale ne moc dobrou, protože je ve výklenku, kde není moc světla.
    Nabídky z ulice je lepší nechat plavat, na internetu lze téměř vždy najít mnohem výhodnější způsoby. Má to význam jen tam, kde by byl problém s dopravou k památkám. A to v Petrohradu není. A řidiči jsou pozorní. I když Petrodvorec ani Carské Selo nejsou konečné zastávky autobusů, vždy nás upozornili, kde máme vystoupit.[24]: Draku, pro tebe je to přímo ideální místo, zde se dokonale naplňuje tvé heslo "Voda - základ života"

    OdpovědětVymazat
  23. [20]:To jsme tedy dva, i pták ve zlaté kleci byl a dodnes je, obdivuhodný jev, což oni tedy byli? Ještě v nedávné minulosti (v mých očích nedávné), bych nikdy nevěřila, že se vrátí ta krása k životu! Tolik krásy skončilo pod troskami!
    A pokud si dovolím vložit dílko, ne že bych ty své říkačky za cosi takového považovala, tedy přidávám autora.

    OdpovědětVymazat
  24. Nádherné..:) Krásné fontány, park, historické stavby - moc pěkně jsi to nafotil, Miloši..:). Krásný dokument, moc se mi líbí...:).

    OdpovědětVymazat
  25. Taky jsem to tam navštívil... ještě za totality.

    OdpovědětVymazat
  26. Tam by mě, hádám, ani nepustili. Přepychový domek. :)

    OdpovědětVymazat
  27. [26]: Dílko je povedené, všechna čest. Já jsem si říkal, kdo by to tak mohl být, slavní ruští básníci v době VŘSR už dávno nežili a sovětské neznám.[27]: Ze svých fotek mám spíš komplex, zmenšováním se navíc jejich kvalita ještě sníží. Ale jsem rád, že se ti líbí "dokument", o ten mně jde nejvíc.[28]: Jedna známá ze sousedství vzpomínala, že byla v Petrohradu kolem r. 1987 a vůbec se jí tam nelíbilo, měli velmi špatné ubytování, ulice byly pošmourné, v Kazaňské katedrále bylo Muzeum ateismu a všechno působilo neutěšeným dojmem.
    Já jsem tam teď byl poprvé a musím říct, že se mně tam opravdu moc líbilo a ještě bych se do Petrohradu někdy rád vrátil.
    Pro přiblížení starých časů jsem z knihovny vytáhl Gogolovy Petrohradské povídky a čtu je po mnoha letech znovu.[29]: Proč by tě tam neměli pustit? Interpolem hledaná osoba určitě nejsi
    Carská rodina nebyli žádní troškaři, každý člen měl svůj palác.

    OdpovědětVymazat
  28. Je to nádhera, vyprávěl o tom i můj otec když tam byl a i fotky a diáky byly úžasné.

    OdpovědětVymazat
  29. [7]: Ještě levnější je cestovat po ČR, i když je to vlastně relativní.

    OdpovědětVymazat
  30. [26]:Teď jste mě urazil hned dvakrát, to že bych se narodila před rokem 1918? A že by komoušská, tak to ještě hůř! Špatně pochopit, že je to pro Ruské, no soviet union tak to bolelo ještě víc. Dost často mám pocit, že mně nechcete rozumět, to se stává, jsem cynik a ti jsou většinou špatně chápáni! Nebudeme to již jitřit?

    OdpovědětVymazat
  31. [33]:V tom žádná urážka není, ale právě naopak obdiv k veršům. Autor(ka) přece nemusel(a) žít v době Romanovců, stejně jako když někteří spisovatelé píši o středověku nebo dokonce antice a natáčí se o tom i filmy.
    Jen na začátku v [22]: jsem si myslel, že by mohlo jít o překlad básně očitého svědka revoluční doby, od (pro mě i tak dost málo pochopitelného) vysvětlení v [26]: už ne.

    OdpovědětVymazat
  32. [33]:Něco málo na tom pravdy je, můj dědeček a pradědeček, cosi kuli s carskou rodinou, pikle obvyklé i neobvyklé, na té bílé Rusi vedli? A pradědeček, nosil papachu s karakulské ovce, to je znak KOZÁKŮ, jak z Tichého Donu? Ještě ji mám schovanou. Tradice a dějiny, to je moje malá vášeň, proto je všeobecně hájím, PROTI VŠEM. Moje maminka, ta již seděla ve vlaku na Sibiř.
    Berte mě s humorem proto, že se tak vidím. Buďte zdráv. Anna ty a bude mě těšit.

    OdpovědětVymazat
  33. Používám tuhle čtečku: http://feedreader.com/Dostanu se k vám přes ni, jinak ne? Mám v ní, i spoustu jiných serverů, i některé novinové blogy pobere. Nedělejte si s tím ale hlavu, může to být systémová chyba (možná někde u mě) a ta se vytříbí časem sama.

    OdpovědětVymazat
  34. [31]: Diáky jsou šikovná věc, někdy si doma s nostalgie 20 let staré promítneme na zeď, je to lepší než fotky 9x13. Existují i zařízení, které dokáží diáky ve velmi dobré kvalitě načíst do .JPG formátu, jeden kolega si to pořídil, bohužel práce s tím je velmi zdlouhavá.  [32]: Často mně chodí nabídky ze slevových portálů a opravdu ceny v našich destinacích jsou s těmi po Evropě často zcela srovnatelné.
    Na jaře jsme byli na krásném týdenním poznávacím zájezdy v Turecku s ubytováním ve 4* a 5* hotelích a cena byla obdobná, jako kdybychom jeli na týden do Luhačovic. (Mohl bych z něj také sepsat nějaký článek )[35]: Ruská revoluce zamíchala osudy milionů lidí a vedle zmařených životů vedla i k velké vlně emigraci příslušníků ruské inteligence a umělců. Co s tím ale dnes naděláme, ani dodatečné pohřbení popravených členů carské rodiny nikomu nepomůže. Ještěže se udržují a zvelebují jejich sídla.[36]: Já jsem si aktivoval Bloglovin, dává přehlednou informaci o nových článcích vložených oblíbenců s náhledem do úvodní pasáže textu a prvního obrázku.

    OdpovědětVymazat
  35. [37]: ... z nostalgie/s nostalgií

    OdpovědětVymazat
  36. To je nádhera! Nemám slov, naprosto skvostné!

    OdpovědětVymazat
  37. [30]: Na tvé fotografie se velmi ráda dívám, Miloši.. Mně by strašně rozptylovala všechna ta nádhera. Na takových místech by se mi spíš chtělo jenom koukat a všechno si prohlížet a na focení bych zapomínala. Možná by mě focení i rušilo.
    Ale ty to zvládáš vždycky všechno skvěle..:).

    OdpovědětVymazat
  38. [37]: To je tedy opravdu zajímavé, Miloši.
    Ten článek bys mohl dát dohromady, byl by určitě skvělý, jako všechny tvoje články.

    OdpovědětVymazat
  39. Okázalé, nádherné, okouzlující, prostě pohádka. Jako vždy mě fascinuje, jak se v Tvých skvělých a poučných článcích proplétají všechny možné obory, dějepis, umění, architektura. Všechno souvisí se vším.  
    Velmi krásné, jako vždy. Děkuji za krásnou ranní procházku pohádkovou zahradou.

    OdpovědětVymazat
  40. Ucelené, to je to slovo, které mě vždycky při prohlížení a čtení tvých článků napadá.

    OdpovědětVymazat
  41. Skvostné sídlo, které určitě stojí za návštěvu. Nikdy jsem tam bohužel nebyla a asi se tam zřejmě nikdy nepodívám.

    OdpovědětVymazat
  42. [39]:A zážitek při vlastní návštěvě je textem i fotkami nesdělitelný. Je to opravdový div světa.[40]: Jitko, tomu nevěřím, při tvém fotografickém zaujetí bys určitě zkoumala, z jakého úhlu, s jakou clonou a časem a tisíc dalších detailů, aby snímek vyšel ideálně, o kterých nemám nejmenší představu, také bys měla spoustu makrofotografií z ozdobných záhonů [41]: Hanko, někdy se k tomu určitě dostanu, ale na podzim se "slunečné články" už moc nehodí.[42]:[43]: Když někam jedeme, snažím se o místě co nejvíc zjistit ze všech dostupných zdrojů a je-li na místě samém k mání kvalitní knižní průvodce, hned si ho také přikoupím. To všechno se prolne se zážitky a postřehy a to se pak snažím vlastními slovy sdělit. Mou úplně první motivací bylo uchovat si vzpomínky, které se při pouhém prohlížení fotek postupně ztrácí. Jsem však moc rád, když to alespoň trochu něco řekne i dalším.
    Vůbec své výtvory ale nepřeceňuji.[44]: Proč ne? Jednou vynecháš Beskydský dvojmaratón a je to

    OdpovědětVymazat
  43. Tak to je opravdu palác, na který by byl hrdý i Ludvík XIV. Krása, opravdu krása, včetně úpravného nádherného parku.

    OdpovědětVymazat
  44. [7]: Já viděla osobně i toho Lenina - ležet v mauzoleu. Stáli jsme na něj asi 4 hodinovou frontu, bylo to pro nás, děti, nekonečné. bylo mi necelých 14 let.

    OdpovědětVymazat
  45. [46]: Myslím také, zajímalo by mě, jestli se někdo z francouzských králů na Petrovo dílo byl také podívat.[47]: Já jsem byl v Moskvě kdysi dávno jen na krátkém zastavení při cestě na střelby v rámci základní vojenské služby. Absolvovali jsme návštěvu muzea napoleonské bitvy u Borodina a na Rudém náměstí jsme pak měli rozchod na hodinu-dvě. Viděl jsem jen frontu na Lenina, ale místo Lenina jsme se šli raději podívat do chrámu Vasila Blaženého a pak do obchodního domu GUM. Podle délky fronty by se to stejně nedalo stihnout a k předběhnutí by asi byla nutná nějaká doporučující bumážka od nejvyšších stranických orgánů

    OdpovědětVymazat
  46. [22]: My jsme tam byli před deseti lety, to ještě doznívaly oslavy třistaletého výročí. U pokladny stačilo říct "dva".
    Je ovšem pravda, že jinde skutečně žádají "gráždanskij pásport", třeba v Kremlu. V Treťjakovce jsme to vyřešili tak, že nám vstupenky koupila místní paní, kterou jsme odchytili před pokladnami. Co by neudělala pro bratry Slovany (za deset rublů)?

    OdpovědětVymazat
  47. [48]: Návštěva obchodního domu GUM byla před perestrojkou přímo děsivá. Pamatuji si jen, že po celé budově děsně páchly nějaké ryby. Teď už je to něco jiného, je to velice nóbl podnik s cenami, na něž se je lepší neptat.
    Osobně musím přiznat, že Petrohrad je proti Moskvě daleko lepší. Pravda, některé chrámy (Krista Spasitele, Uspenský) byly znova postaveny, ale také tam za Lužkova nastavěli příšerné "moderní" budovy a vrchol všeho je "pomník" Petra Velikého.

    OdpovědětVymazat
  48. [49]:[50]: Něco podobného jako ty se vstupenkami, jsme využili v Káhiře. Jeden Arab, se kterým jsme se seznámili na ulici a pak u něj koupili menší pergameny, nám koupil jízdenky na vlak do Luxoru, které by pro cizince také byly mnohem dražší.Treťjakovskou galerii bych také chtěl navštívit, už kvůli obrazům Repina a Ajvazovského, ale ještě radši Puškinovo muzeum a pěknou sbírkou impresionistů. O obou už však knihu mám, stejně tak o Ermitáži a Ruském muzeu v Petrohradu.Také jsem si vyhodnotil, že Petrohrad bude zajímavější, ale i Moskvu bych chtěl někdy vidět.

    OdpovědětVymazat
  49. [48]: U Vasila Blaženého jsme museli nechat veškeré batohy, vše se pečlivě kontrolovalo, bylo několik kontrol, i nás dětí právě. Pak jsme měli taky rozchod a já jsem se právě v tom Gumu ztratila. Ztratily se mi holky, se kterými jsem chodila v houfu a nevěděla přesně, kde máme sraz. Nakonec jsem tam našla kluky z naší skupiny a vydechla. Nevím, jak bych se jinak dostala tam, kam bych chtěla - do mezinárodního pionýrského tábora ve Vladimíru, tuším 400 km od Moskvy.   

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Anton Pavlovič Čechov - <i>Racek</i> v Mahenově divadle

Z nejznámějších dokončených divadelních her A. P. Čechova (1860-1904) po Višňovém sadu (1904), Strýčku Váňovi (1899) a Třech sestrách (19...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)