Tel Aviv - moderní metropole Izraele

Tel Aviv s necelými 470 tisíci obyvatel je po Jeruzalému druhým největším městem Izraele a současně jeho hlavním městem. Izrael sice za své hlavní město považuje Jeruzalém, ale OSN jej neuznává, a proto také až na výjimky většina států má svá velvyslanectví v Tel Avivu. V r. 2018 v prvním prezidentském období Donalda Trumpa do Jeruzaléma přesunuly svou ambasádu USA a celkem tak učinily pouhé 4 státy. V Tel Avivu také sídlí izraelské ústřední orgány, budova Knesetu (jednokomorového izraelského parlamentu se 120 poslanci) se ale nachází v nové části Jeruzaléma nedaleko The Israel Museum, jehož skvělé sbírky jsou téměř výhradně tvořeny dary a z odkazů v závětích bohatých židovských patriotů z celého světa (např. rodiny Rotschildů).   

Při pobytu v Izraeli začátkem května 2025 jsme se do Tel Avivu dostali jen na několik hodin v odletovém dnu, hlavní byl pobyt v Jeruzalému a výlet zmíněný v dřívějším článku, navíc kvůli šabatu by byly značné problémy s dopravou a mě zajímající Tel Aviv Museum of Art mělo otevřeno v nevhodné dny, kdy jsme měli jiné plány.

Můžu však přidat pohledy z okna letadla při příletu na Ben Gurionovo letiště, které je asi 15 km za městem. Z nich je pěkně vidět, že Tel Aviv je moderní město s hustotou mrakodrapů skoro jak na Manhattanu v New Yorku. Ty také mohou být cílem po izraelském útoku na Írán. A my můžeme být rádi, že jsme v Izraeli byli začátkem května a ne až teď, protože izraelský vzdušný prostor je uzavřen a letecké společnosti zrušily lety až do konce července. 

Tel Aviv leží na pobřeží Středozemního moře a na prvních třech snímcích jsou vidět i městské pláže. Původní záměr se tam jít vykoupat jsme ale zavrhli, protože nedávno se zde jeden plavec stal obětí smrtelného útoku žraloka. Představa, kam až se žraloci z oceánů mohou dostat, je děsivá a možná se nakonec vyplní dávné hrůzostrašné zprávy o napadení českých učitelek na Jadranu.

A takto mrakodrapy vypadají z ulic. Podle množství jeřábů na prvních dvou snímcích je patrné, že výstavba výškových budov je prioritou, dokonce to bylo vidět i v Jeruzalémě v místech asi 1 km vzdálených od Starého Města. 

V následující koláži je Amot Atrium Tower (dokončený r. 2015 s výškou 158 m) a vpravo SIA Diamond Jewelry, jedna z budov Israel World Diamond Center, centra výrobců a obchodníků s diamanty. 

V další koláži vlevo dvojitý mrakodrap v horní části propojený mostem je Young TLV Tower 2 (alternativní název je Arlozorov Young Tower 2), dokončený r. 2020 s věžemi vysokými 170 m a 151,7 m. Samostatně stojící mrakodrapy vpravo tvoří Exchange Ramat Gan (Ramat Gan je název čtvrti), vyšší z nich (206 m) je obytná a nižší (198 m) je kancelářská.  

Na následujícím snímku vpravo od Young TLV Tower 2 stojí kancelářská budova H-Tower Recital a nižší a široká budova uprostřed je We TLV Tower, která z tohoto pohledu nevynikne, zajímavá je ale tím, že má trojúhelníkový průřez. 

Štíhlá válcová budova s „čepcem“ je Věž Mošeho Aviva (Moshe Aviv Tower) a s 244 m je v Izraeli nejvyšší. Byla postavena v letech 1998-2003 podle projektu studia Israel David Architects a jméno má po investorovi stavby, ten se však dokončení nedožil, protože r. 2001 zemřel.   

Tel Aviv jako moderní město, založené v r. 1909 na předměstí přístavního města Jaffa, se přirozeně nemůže chlubit historickými památkami, zajímavostí je ale Ohnivá a vodní fontána (Fire and Water Fountain) na Dizengoffově náměstí (Dizengoff Square) z r. 1986. Je dílem Yaacova Agama a tvoří ji pět ocelových kruhů. Ty se zpravidla mezi 11. a 13. a mezi 19. a 21. hodinou otáčejí, sloupce vody se mění podle hudby a při rotaci uprostřed hořící plynový plamen vytváří iluzi spojení ohně a vody. Tento efekt jsme ale bohužel neviděli.

Po obvodu fontány jsou vystaveny portréty izraelských vojáků i civilních obětí konfliktů s Araby.

Tel Aviv však má i památku UNESCO z r. 2004, zasloužil si ji čtvrtí bílých domů ve stylu architektury Bauhaus z 30. let minulého století. Původ má ve stejnojmenné škole, kterou v německých městech Weimar a Dessau vedl architekt Walter Gropius s cílem propojit architekturu, umění, design a řemeslo v jeden celek. Kromě architektů v ní působili i malíři, z dříve zmíněných Vasilij Kandinskij a Paul Klee. Když nacisté školu uzavřeli, protože podle jejich mínění produkovala „zvrhlé umění“, židovští architekti odešli do Izraele a v Tel Avivu ve stylu Bauhaus postavili přibližně 4000 domů, což je nesrovnatelně více než v Německu. Čtvrti se také říká Bílé Město.      

Na závěr alespoň několik ukázek Bauhausu z ulic, které vedou z Dizengoffova náměstí.