Nemoci srdce úzce spojeny s úrovní vzdělání

Nejnovější studie zjistily, že čím nižší vzdělání, tím větší riziko srdečního selhání.

Zuzana

Výzkumníci už dříve zjistili, že vzdělání nižší úrovně silné ovlivňuje ekonomickou situaci jednotlivců a poslední výzkum k této evidenci přidává přímé spojení chudoby s nemocí srdce. Výzkum taky potvrdil, že prevence srdečního selhání musí začít v raném věku. Postupné selhávání srdce je chronický stav, v němž srdce ztrácí schopnost pracovat tak efektivně, jak to tělo vyžaduje a způsobuje symptomy jako únavu, ztížené dýchání a vodu v končetinách. V polovině případů je příčinou zablokování srdečních tepen. Další hlavní důvody jsou nekontrolovaný a neléčený vysoký krevní tlak a cukrovka. Několik studií přišlo na to, že lidi s nízkým příjmem a menším vzděláním mají mnohem vyšší počet koronárních nemocí, ale stále se vědělo málo o jejich riziku srdečního selhávání. Nová studie, která zahrnula víc než 18 600 dospělých Dánů a trvala dvacet let, shledala, že u těch s nejvyšším vzděláním, tedy s vyšším než desetiletým pobytem ve škole, byla pravděpodobnost, že budou přijati do nemocnice se srdečním selháním o 30% menší, než u lidí s nejnižším vzděláním (ve škole pod osm let). Muži a ženy, jejichž úroveň vzdělání - pokud jde o počet odstudovaných let - byla někde uprostřed, se zároveň ocitají i ve střední úrovni rizika srdečního selhání, tj. je u nich o 25 % menší pravděpodobnost, že budou hospitalizováni kvůli nemoci srdce. Výsledky studií, publikované v European Heart Journal, však nedokazují, že nízká úroveň vzdělání sama o sobě je tím pravým důvodem zvýšeného rizika.

Vědci zahrnuli do výzkumu faktory související se životním stylem, jako váhu, kouření, úroveň cholesterolu a cvičební aktivitu všech účastníků a zjistili, že existuje evidentní spojení mezi vzděláním a srdečním selháním. Podle výzkumníků jednou z možností je, že lidi s menším vzděláním a nižším příjmem s menší pravděpodobností dostanou včasný, agresivní způsob léčby srdečního selhání nebo rizikových faktorů této nemoci, jako je např. vysoký krevní tlak nebo cukrovka. Poukazují také na čím dál větší sociální rozdíly, které značně přispívají k šíření obezity, cukrovky a kouření. Podle nich proto bude nezbytné odvrátit nebezpečí těchto problémů hlavně u mladých lidí a pokoušet se zmenšit sociální propast, aby mladí lidé dostali adekvátní prevenci.

Výsledky výzkumu jsou založeny na zkoumání 18 616 dospělých lidí z Kodaně, kteří zpočátku výzkumu neměli žádnou srdeční nemoc. Ti byli sledováni od r. 1976 - déle než 21 let. 2 190 účastníků bylo v průběhu výzkumu odvezeno do nemocnice kvůli srdečnímu selhání. Z účastníků, kteří měli nejnižší vzdělání, bylo kvůli zmíněné nemoci hospitalizováno 18 % mužů a 15 % žen. U pacientů s nejvyšším vzděláním se jednalo o 13 % mužů a 6 % žen.

Vědci ale zdůraznili, že je nezbytný další výzkum k přesnějšímu odhalení příčin, proč menší vzdělání vede k většímu riziku. Zatím by si lidi měli uvědomovat, že srdečnímu selhání se dá předcházet a riziko může být značně redukováno tím, že přestanou kouřit, osvojí si zdravé návyky ve stravování, budou pravidelně cvičit a udržovat normální váhu.