24. července 2024

Pisa - (nejen) šikmá věž

V červnu jsme strávili 6 dnů v Římě a jako obyčejně jsme uvažovali, jak si pobyt zpestřit výletem a kam se vydat. Mě lákaly dvě destinace – Florencie (a v ní především slavná Galleria degli Uffizi) a Pisa se šikmou věží. Jenže obě města jsou od Říma vzdálena více než 400 km a dva dny jim věnovat by bylo příliš na úkor Říma. Naštěstí se ukázalo, že vlakem jsou zvládnutelná v „rozumném“ čase, Pendolino většinu trasu jede rychlostí 260 km/hod, z Florencie do Říma jsme našli přímý spoj s délkou jízdy 1 hod 37 min, z Pisy do Říma 2 hod 18 min, a protože mezi Florencií a Pisou se lze dopravit jen za přibližně 1 hod, zvládli jsme obě města v jednom dnu v pořadí Řím-Florencie-Pisa-Řím. Ve Florencii jsme strávili 6 hod a v Pise 3. Protože šikmá věž v Pise je od nádraží asi 3 km, využili jsme místní autobusovou dopravu, jízdenku však nelze koupit u řidiče, jen v automatu, udělali jsme chybu, že jsme si nekoupili i jízdenky zpět, protože automat v cílovém místě na cestu zpět byl nefunkční a v trafice jízdenky neprodávali. Na tom si evidentně dobře přivydělávaly dvě revizorky, protože lidí, kteří byli tak nuceni nastoupit bez jízdenky, bylo víc a těm se pak cesta s pokutou prodražila. My jsme se na ně hned obrátili s vysvětlením problému, tak nám milostivě prozradily, že jízdenku je možné platit bankovní kartou (jak to znám z Brna a Ostravy), nepochopitelně ale jednou kartou jen jednu jízdenku a my jsme měli s sebou jen jednu, druhou jízdenku nám nakonec prodaly od řidiče za dvojnásobnou cenu. Ještě byla možnost si nainstalovat do mobilu nějakou aplikaci (podobně jako jsme to řešili loni v Londýně při cestě z/na letiště a k Stonehenge) a platit přes ni, to jsme ale kvůli jedinému použití zamítli, jedna rodina v autobuse se snažila postupovat tímto způsobem, platba se však zřejmě neuskutečnila a vymáhání pokuty ji tak neminulo.   

Tím, že jsme Pisou projeli autobusem, řeku Arno a mosty jsme viděli jen přes sklo, uličky, náměstí a kostely jsme minuli a poznání města s téměř 90 tisíci obyvatel a elitními univerzitami, kde na jedné působil i zdejší rodák Galileo Galilei, bylo tak velmi povrchní. 

Kromě známé věže ale přece jen můžu přidat další stavby v jejím sousedství na Náměstí zázraků (Campo dei Miracoli/Square of Miracles) nebo také Katedrálním náměstí (Piazza del Duomo/Cathedral Square). První je baptisterium sv. Jana Křtitele (Battistero di San Giovanni/Baptistery of St. John). 



Baptisteriem se rozumí církevní stavba určená k svátosti křtů. První plány byly připraveny r. 1152, ale k realizaci podle návrhu Nicoly a Giovanniho Pisana došlo až koncem 14. století. Mohutná stavba je největší křtitelnicí v Itálii, vysoká je 55 m a na jejím vrcholu se nachází bronzová socha sv. Jana Křtitele.



Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Cattedrale Metropolitana Primaziale di Santa Maria Assunta nebo zkráceně Duomo di Pisa/Pisa Cathedral) je nejstarší stavbou na Náměstí zázraků. První práce začaly již v r. 1063 a ještě před dokončením byla v r. 1118 vysvěcena papežem Gelasiem II. Je cennou památkou středověké architektury románského slohu.  



Katedrála je vysoká přibližně 34 m a na vrcholu štítu je socha Madona s Ježíškem (Madonna con Bambino) od Andrey Pisana.



Z bočního pohledu vypadá takto:



V celkovém pohledu na Náměstí zázraků, které je zapsáno na seznam UNESCO, v pozadí již vidíme hlavní magnet Pisy – šikmou věž (Torre pendente/Leaning Tower), která slouží jako zvonice sousedící katedrály.





Stavba věže se zvonicí byla zahájena r. 1173, ale po dokončení třech pater se projevily první známky naklánění, způsobené měkkým podložím. Kromě zesílení základů se architekti v dalších patrech snažili posunout těžiště stavby na odvrácenou stranu náklonu. Příliš to nepomohlo, a tak skončili 6. patrem ve výšce necelých 56 m, i když původním cílem bylo postavit nejvyšší věž na světě. 



Ve 20. století odklon proti vertikále narostl na kritických 5 m a věž byla musela být pro veřejnost uzavřena. Zpevňováním podloží se podařilo náklon trochu zmenšit na současných 4,265 m a od r. 2001 je věž opět zpřístupněna. Podle posledních údajů se náklon zvětšuje o 1 mm ročně, a je tedy dost času vymyslet nové řešení jejího zabezpečení proti zhroucení. Vychýlení stavby je 5°30' jihovýchodním směrem a samozřejmě podle místa náhledu se dojem z náklonu značně liší.  





V detailu vrchní části věže je vidět zvon.



Bohužel z časových důvodů nemělo smysl čekat ve frontě na vstup do věže, ani jsme nenavštívili interiér dalších staveb, v jedné se konala výstava, nešlo však o sochaře a zlatníka Benvenuta Celliniho, proto jsme ji oželeli. 



12 komentářů:

  1. Moc pěkné fotky, je to už hodně dávno, co jsem ji viděla na vlastní oči. ( září 2002 ).
    Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je štěstí, že se už o zhroucení věže nemluví a uvidí ji i další generace. Nevím, jak dopadli architekti, ale vedlejším efektem "nepodařeného" díla je světová atrakce.

      Vymazat
  2. Při takovém náklonu musí být při návštěvě obava o její stabilitě. Záchrana takové památky bude určitě snaha o její zachování.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Upřímně i kdyby bylo více času, nevím, zda bych se odvážil vystoupit na vyhlídkovou terasu, musí to být zvláštní pocit (téměř) nevidět na jedné straně pod sebou stěnu věže.

      Vymazat
  3. Mně by se věž líbila, kdyby šikmá nebyla :-)
    Celý komplex staveb na Náměstí zázraků by působil harmoničtěji. Podezřívám ty, jež rozhodovali o narovnání věže ve 20. století, že schválně nechali náklon větší, než jakého by šlo současnými stavebnětechnickými postupy dosáhnout. Turistický cíl je turistický cíl a peníze jsou skoro vždycky "až na prvním místě".

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi máš pravdu, kdyby věž třeba úplně narovnali, možná by tam pak jezdil jen zlomek počtu dnešních návštěvníků.

      Vymazat
  4. Pěkné, vydařené fotografie, na modrém pozadí vše vyniká a působí tak jak má.
    K šikmé věži mám odjakživa náklonnost, byť jsem v Pise v letech devadesátých.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Počasí vyšlo náramně, ale mně se jako amatérovi líbí, když na obloze jsou i nějaké mráčky.

      Vymazat
  5. No nevím jestli bych na ní lezla, měla bych neodbytný pocit, že přitom množství lidí v ní to prostě jednou zákonitě musí rupnout a spadnout :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám stejný pocit, ale snad to mají spočítané dobře, aby odhadli, kolik lidí ve věži je bezpečné.

      Vymazat
  6. A ještě pro zajímavost:
    https://medium.seznam.cz/clanek/epiwoman-sikmy-kostel-v-karvine-ma-vetsi-sklon-nez-vez-v-pise-muze-za-nej-tezba-uhli-79175?utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=blogy.sznhp.box&dop_vert_ab=&dop_vert_id=&source=hp&seq_no=4

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je velmi zajímavé, v Karviné jsem nikdy nebyl a ani o tomto nakloněném kostelu nečetl. Škoda, že v tom článku není kromě většího sklonu než v Pise uvedeno i to, jaký je rozdíl v kolmém směru mezi nejvyšším bodem a základnou. Ten může být menší, protože kostel podle fotografie bude určitě nižší než v Pise.

      Vymazat

Aktuální článek

Anton Pavlovič Čechov - <i>Racek</i> v Mahenově divadle

Z nejznámějších dokončených divadelních her A. P. Čechova (1860-1904) po Višňovém sadu (1904), Strýčku Váňovi (1899) a Třech sestrách (19...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)