Zpěv u klavíru

Na základní škole byly pro mě noční můrou hodiny Hudební výchovy. Jako žák málokdy naučený a s vypracovanou domácí úlohou jsem se strachy krčil v lavici, vařit z vody před tabulí bylo samo o sobě stresující a v hudebce ještě ke všemu po nás chtěli zpívat. Učitel do nás vtloukal lidové písně, kterými jsem opovrhoval (doma jsem poslouchal hlavně rock), a zazpívat před spolužáky "čobogaj, něbogaj, čáry nebogaj" nebo "na koníčka si vyskočím, šavlička zablejskne se, mojí ze všech nejmilejších žalostí puká srdce" by mě nikdo nepřinutil ani pod hrozbou mučení. Aby nás ke zpěvu povzbudil, učitel pro klasifikaci vymyslel, že kdo nebude zpívat úplně falešně (nebo vůbec) a pozná, jakou skladbu z vážné hudby hraje na klavír, dostane jedničku, za nesplnění některého z kritérií byla známka o stupeň snížena. Tak jsme několik let válčili a já měl stále dvojku, sice jsem odmítl zpívat, ale zase jsem vždy poznal, co hraje. To ho nesmírně štvalo, myslel si totiž, že mně někdo napověděl, zkoušel pak ještě další skladbu, ale marně. Netušil totiž, že o hudbu (a to i vážnou) se ve skutečnosti zajímám, mám hudební sluch a také cvičím na kytaru (později jsem k tomu přidal klavír).

Kytara a klavír jsou moje nejoblíbenější hudební nástroje i na poslech. Zatímco zpívat s kytarou je naprosto běžné, obdivuji, když to někdo dokáže s klavírem. Vybraní hudebníci to umí a navíc si písně sami skládají.

Přestože Beatles se proslavili ve složení 3 kytary a bicí, kdy všichni také zpívali, členové autorsky dominující dvojice John Lennon a Paul McCartney občas sedli ke klavíru nebo u něj své písně komponovali.
Paulova nejznámější s klavírem je Hey Jude, Johnova Imagine z doby po rozpadu skupiny.

Od skupiny Procol Harum znám jen A Whiter Shade of Pale, kde si vypůjčili melodii J. S. Bacha, s tou však měli velký úspěch a hrají ji dodnes.

Zvuk varhan Hammond byl typický i pro Vanilla Fudge. Skladbu You Keep Me Hanging On si oblíbila brněnská skupina Progress Organization a jako jednu z mála převzatých ji zařadila do svého repertoáru.

Oldřich Veselý v prvním období spolupracoval se skupinou Synkopy 61 jako dvorní autor hudby, pak ji však posílil i na pódiu jako zpěvák a klávesista. Poprvé se takto předvedl v písni Ptačí sonáta, která vyšla na desce Xantipa.
Ve skupině Blue Effect později působil společně s dalším klávesistou Leškem Semelkou, s kterým se pěvecky i na klávesové nástroje zajímavě doplňovali, jak to ukazuje např. píseň Rajky (v záznamu začíná od 1:05, v tomto případě je ale autorem hudby Radim Hladík). Hladík, Veselý a Semelka se ještě s Mišíkem r. 1997 sešli v televizním pořadu Na Kloboučku, mapujícím historii skupiny Blue Effect (klíčové skladby jsou od 7:55 dál).
Ze samostatného působení Leška Semelky je asi nejznámější píseň Jména.

Klávesistou skupiny Elán je Vašo Patejdl. Na první LP desce Elánu Ôsmy svetadiel má lyrickou píseň Ja viem, k jejímuž nahrání si vystačil sám. Stále ji hrává i na své sólové dráze.

Slovenským konkurentem Elánu byla skupina Modus s řadou známých hudebníků, kteří se prosadili i samostatně (Ján Lehotský, Miro Žbirka, Marika Gombitová, Laco Lučenič).
Po odchodu z Modusu r. 1982 Žbirka ukázal, že kromě kytary umí i na klavír. Doprovází se na něm v písni Atlantída. Její úspěch přispěl k tomu, že se Žbirkovi podařilo přerušit dlouhou šňůru Zlatých Slavíků Karla Gotta.

Marika Gombitová v Modusu jen zpívala, po nešťastné automobilové nehodě, která ji upoutala na invalidní vozík, a zklamání, že klávesista a současně kapelník Lehotský s ní přestal počítat a skupinu doplnil jinými zpěváky, se dokázala vrátit jako autorka hudby a klávesistka. Nahrála album Ateliér duše, kde s hudební složkou písniček jí pomohl Vašo Patejdl, řadu si jich však složila sama, včetně nejkrásnější písně celého alba Koloseum.

Ján Lehotský vedle hry na klávesové nástroje také zpíval, z pozdější doby pochází duet s Ivonou Novotnou Karty sú už rozdané.

V počátcích blogu, kdy ho ještě nikdo neznal, jsem napsal tři články o Romanu Dragounovi, mém nejoblíbenějším hudebníku, který právě za doprovodu kláves zpívá. Podrobné informace o něm jsou v článcích, sem vložím jen jednu krátkou ukázku: Vyplouvám, tvořící předěly v prvním koncertním programu skupiny Futurum, nazvaném Ostrov Země.

V předchozí skladbě Dragounovy klávesy zní jako chrámové varhany a jeho zpěv podbarvují dlouze držené akordy, Dragoun ale hrává i na akustický klavír a s ním nahrál v r. 2012 sólové album Piano, kde klávesový part je mnohem bohatší, např. ve skladbě Kronikář.

Michala Davida hodně lidí nesnáší, některé primitivní diskotékové popěvky se nedaly poslouchat ani dřív a při jeho dnešní vizáži už působí značně trapně, ale píseň Největší z nálezů a ztrát se mu povedla.

Mezi nejznámější zahraniční zpívající klávesisty patří Elton John. Jeho píseň Sorry Seems to be the Hardest Word se mně více líbí v coververzi Joe Cockera. Proto ještě jednu a také známou: Sacrifice z živého vystoupení, kde ho mimo jiné doprovázejí kytaristé Mark Knopfler z Dire Straits a Eric Clapton.

Zpěvák skupiny Queen Freddie Mercury byl nezaměnitelný svým jevištním pohybem, někdy ale také usedl ke klavíru, např. v písni It's a Hard Life.

Zlínská skupina AG Flek na albu Dohrála hudba z r. 1989 má pěknou píseň klávesisty (a kytaristy) Ivo Viktorina Carpe Diem, který ji také zpívá.

Alice Springs ve vystoupeních také začínala s klavírem, vzpomínám si, že kdysi v nějakém rozhovoru zmiňovala, že její podmínkou je, aby jí pořadatelé koncertu zajistili kvalitní klavír. To ji už asi dávno přešlo, píseň Vrať se mi zpátky v doprovodu její skupiny z r. 2003 se stala svižným hitem, Alice Springs ji však původně hrála na klavír v pomalém tempu a zpívala procítěně a melancholicky.

Z debutového alba Hlavolam Davida Deyla z r. 2009 je nejhranější písní Akorát.

Nejnovější písní v tomto přehledu je When I Was Your Man z r. 2013, kterou zpívá Bruno Mars.

Když bylo Regině Spektor 9 let, rodiče i s ní z Moskvy emigrovali do USA a Regina později v New Yorku vystudovala hru na klavír a byla vedena k dráze koncertní pianistky. Prosadila se ale jako zpěvačka a skladatelka, doprovázející se virtuózním způsobem na klavír. Asi nejpopulárnější její písní je Aprés Moi, kterou si také oblíbila mnohonásobná mistryně světa a Evropy v krasobruslení Irina Slucká a použila ji jako hudební doprovod pro volnou jízdu.
Z řady živých vystoupení Reginy Spektor je velmi působivý záznam z koncertu v Londýně v r. 2009.

P.S. Článek není vyčerpávajícím přehledem zpívajících klavíristů, např. jsem zde vědomě opomenul Jiřího Šlitra, protože zvuková kvalita záznamů jeho písní je dost nízká, budu ale vděčný za jakékoliv další tipy a odkazy v komentářích.