9. října 2015

Zpěv u klavíru

Na základní škole byly pro mě noční můrou hodiny Hudební výchovy. Jako žák málokdy naučený a s vypracovanou domácí úlohou jsem se strachy krčil v lavici, vařit z vody před tabulí bylo samo o sobě stresující a v hudebce ještě ke všemu po nás chtěli zpívat. Učitel do nás vtloukal lidové písně, kterými jsem opovrhoval (doma jsem poslouchal hlavně rock), a zazpívat před spolužáky "čobogaj, něbogaj, čáry nebogaj" nebo "na koníčka si vyskočím, šavlička zablejskne se, mojí ze všech nejmilejších žalostí puká srdce" by mě nikdo nepřinutil ani pod hrozbou mučení. Aby nás ke zpěvu povzbudil, učitel pro klasifikaci vymyslel, že kdo nebude zpívat úplně falešně (nebo vůbec) a pozná, jakou skladbu z vážné hudby hraje na klavír, dostane jedničku, za nesplnění některého z kritérií byla známka o stupeň snížena. Tak jsme několik let válčili a já měl stále dvojku, sice jsem odmítl zpívat, ale zase jsem vždy poznal, co hraje. To ho nesmírně štvalo, myslel si totiž, že mně někdo napověděl, zkoušel pak ještě další skladbu, ale marně. Netušil totiž, že o hudbu (a to i vážnou) se ve skutečnosti zajímám, mám hudební sluch a také cvičím na kytaru (později jsem k tomu přidal klavír).

Kytara a klavír jsou moje nejoblíbenější hudební nástroje i na poslech. Zatímco zpívat s kytarou je naprosto běžné, obdivuji, když to někdo dokáže s klavírem. Vybraní hudebníci to umí a navíc si písně sami skládají.

Přestože Beatles se proslavili ve složení 3 kytary a bicí, kdy všichni také zpívali, členové autorsky dominující dvojice John Lennon a Paul McCartney občas sedli ke klavíru nebo u něj své písně komponovali.
Paulova nejznámější s klavírem je Hey Jude, Johnova Imagine z doby po rozpadu skupiny.

Od skupiny Procol Harum znám jen A Whiter Shade of Pale, kde si vypůjčili melodii J. S. Bacha, s tou však měli velký úspěch a hrají ji dodnes.

Zvuk varhan Hammond byl typický i pro Vanilla Fudge. Skladbu You Keep Me Hanging On si oblíbila brněnská skupina Progress Organization a jako jednu z mála převzatých ji zařadila do svého repertoáru.

Oldřich Veselý v prvním období spolupracoval se skupinou Synkopy 61 jako dvorní autor hudby, pak ji však posílil i na pódiu jako zpěvák a klávesista. Poprvé se takto předvedl v písni Ptačí sonáta, která vyšla na desce Xantipa.
Ve skupině Blue Effect později působil společně s dalším klávesistou Leškem Semelkou, s kterým se pěvecky i na klávesové nástroje zajímavě doplňovali, jak to ukazuje např. píseň Rajky (v záznamu začíná od 1:05, v tomto případě je ale autorem hudby Radim Hladík). Hladík, Veselý a Semelka se ještě s Mišíkem r. 1997 sešli v televizním pořadu Na Kloboučku, mapujícím historii skupiny Blue Effect (klíčové skladby jsou od 7:55 dál).
Ze samostatného působení Leška Semelky je asi nejznámější píseň Jména.

Klávesistou skupiny Elán je Vašo Patejdl. Na první LP desce Elánu Ôsmy svetadiel má lyrickou píseň Ja viem, k jejímuž nahrání si vystačil sám. Stále ji hrává i na své sólové dráze.

Slovenským konkurentem Elánu byla skupina Modus s řadou známých hudebníků, kteří se prosadili i samostatně (Ján Lehotský, Miro Žbirka, Marika Gombitová, Laco Lučenič).
Po odchodu z Modusu r. 1982 Žbirka ukázal, že kromě kytary umí i na klavír. Doprovází se na něm v písni Atlantída. Její úspěch přispěl k tomu, že se Žbirkovi podařilo přerušit dlouhou šňůru Zlatých Slavíků Karla Gotta.
Marika Gombitová v Modusu jen zpívala, po nešťastné automobilové nehodě, která ji upoutala na invalidní vozík, a zklamání, že klávesista a současně kapelník Lehotský s ní přestal počítat a skupinu doplnil jinými zpěváky, se dokázala vrátit jako autorka hudby a klávesistka. Nahrála album Ateliér duše, kde s hudební složkou písniček jí pomohl Vašo Patejdl, řadu si jich však složila sama, včetně nejkrásnější písně celého alba Koloseum.


Ján Lehotský vedle hry na klávesové nástroje také zpíval, z pozdější doby pochází duet s Ivonou Novotnou Karty sú už rozdané.

V počátcích blogu, kdy ho ještě nikdo neznal, jsem napsal tři články o Romanu Dragounovi, mém nejoblíbenějším hudebníku, který právě za doprovodu kláves zpívá. Podrobné informace o něm jsou v článcích, sem vložím jen jednu krátkou ukázku: Vyplouvám, tvořící předěly v prvním koncertním programu skupiny Futurum, nazvaném Ostrov Země.


V předchozí skladbě Dragounovy klávesy zní jako chrámové varhany a jeho zpěv podbarvují dlouze držené akordy, Dragoun ale hrává i na akustický klavír a s ním nahrál v r. 2012 sólové album Piano, kde klávesový part je mnohem bohatší, např. ve skladbě Kronikář.

Michala Davida hodně lidí nesnáší, některé primitivní diskotékové popěvky se nedaly poslouchat ani dřív a při jeho dnešní vizáži už působí značně trapně, ale píseň Největší z nálezů a ztrát se mu povedla.

Mezi nejznámější zahraniční zpívající klávesisty patří Elton John. Jeho píseň Sorry Seems to be the Hardest Word se mně více líbí v coververzi Joe Cockera. Proto ještě jednu a také známou: Sacrifice z živého vystoupení, kde ho mimo jiné doprovázejí kytaristé Mark Knopfler z Dire Straits a Eric Clapton.

Zpěvák skupiny Queen Freddie Mercury byl nezaměnitelný svým jevištním pohybem, někdy ale také usedl ke klavíru, např. v písni It's a Hard Life.

Zlínská skupina AG Flek na albu Dohrála hudba z r. 1989 má pěknou píseň klávesisty (a kytaristy) Ivo Viktorina Carpe Diem, který ji také zpívá.

Alice Springs ve vystoupeních také začínala s klavírem, vzpomínám si, že kdysi v nějakém rozhovoru zmiňovala, že její podmínkou je, aby jí pořadatelé koncertu zajistili kvalitní klavír. To ji už asi dávno přešlo, píseň Vrať se mi zpátky v doprovodu její skupiny z r. 2003 se stala svižným hitem, Alice Springs ji však původně hrála na klavír v pomalém tempu a zpívala procítěně a melancholicky.


Z debutového alba Hlavolam Davida Deyla z r. 2009 je nejhranější písní Akorát.

Nejnovější písní v tomto přehledu je When I Was Your Man z r. 2013, kterou zpívá Bruno Mars.

Když bylo Regině Spektor 9 let, rodiče i s ní z Moskvy emigrovali do USA a Regina později v New Yorku vystudovala hru na klavír a byla vedena k dráze koncertní pianistky. Prosadila se ale jako zpěvačka a skladatelka, doprovázející se virtuózním způsobem na klavír. Asi nejpopulárnější její písní je Aprés Moi, kterou si také oblíbila mnohonásobná mistryně světa a Evropy v krasobruslení Irina Slucká a použila ji jako hudební doprovod pro volnou jízdu.
Z řady živých vystoupení Reginy Spektor je velmi působivý záznam z koncertu v Londýně v r. 2009.



P.S. Článek není vyčerpávajícím přehledem zpívajících klavíristů, např. jsem zde vědomě opomenul Jiřího Šlitra, protože zvuková kvalita záznamů jeho písní je dost nízká, budu ale vděčný za jakékoliv další tipy a odkazy v komentářích.

40 komentářů:

  1. Z novějšíchsi ještě také nezmínil Marka Ztraceného. No máš pravdu s tím Davidem. Já ho nesnáščela jako mladého a když ho vidím teď zvracím horkou krev (jak vždy říká můj kamarád když chce naznačit že něco stojí opravdu ale opravdu za h..., tedy on to řekne expresivněji ) Mám ráda písničky jen z klavírem či klavír + minimální doprovod dalších nástrojů. Imagine je prostě špica bez debat. Kytara mi je bliší, chodila jsem nějakých deset let na LŠU .....

    OdpovědětVymazat
  2. Tiež som neustále stál na pokraji prepadnutia-opakovania triedy, pretože som odmietol zaspievať aspoň hymnu, keď už som to tradičné "Vstávaj Jano hore, na baňu klepajú, keď ...atď." Odmietol aspoň zarecitovať. Nevime ani, ako som tú základnú školu prežil, nikdy ma nikto neprinútil niečo zaspievať, pritom som chodil na klavír do hudobky a neskôr ako pokusný králik dokonca na konzervatórium!Odvtedy s nadšením a smutnou nostalgiou sledujem všetkých spievajúcich klavíristov. K zahraničným by som - i keď z trochu inej sparty - pripomenul nedávno skonalého Uda Jürgensa a konečne z basy vypusteného Konstantina Weckra. (Aj Gerog Kaiser bol "einmalige Nummer", ale to sú všetci trochu iní umelci.)Dnes aspoň obraciam listy, keď dcéra trénuje... Ináč skutočne zaujímavý a vyčerpávajúci výber...Bravo, ako sa v opere kričieva.
    (Niekedy mám takú nutkavú chuť, zakričať to len tak, do zbozného ticha, asi by ma vyviedli, nie?)

    OdpovědětVymazat
  3. Kurňa, to je dobrej článek, to jsem nevěděla, že na blog.cz si dá někdo práci psát tak obsáhle

    OdpovědětVymazat
  4. Tsss, jak můžeš psát o zpívajících klavíristech a vynechat Filipa Topola? :)https://www.youtube.com/watch?v=wGUiTQtGbOs

    OdpovědětVymazat
  5. Ahojky Miloši, díky za super článek. Jsem ráda, žes připomenul právě dnes Johna Lennona, který by měl právě dnes 75 let.
    Taky jsem kvitovala s povděkem písničku Romana Dragouna Vyplouvám i jiné, jako Zdroj a Kronikář.Letní čas jsem pobývala v Písku, kde jsem se nechala operovat a nyní už jsem doma a zase hekám, protože jsem dostala po velké operaci trombózu s následkem týdenního pobytu ve špitále. Nyní polohuji nožku po americku (viz článek na mém blogu).
    Měj se, co nejlépe! Odkaz na tento článek jsem poslala Milanu Princovi.

    OdpovědětVymazat
  6. Z těch nejznámějších jsem si vzpomněla na Raye Charlese, pak ještě na Manzareka z The Doors, který měl vystudovaný klasický klavír a na svých sólových albech i zpíval. A z méně známých mě napadl Idan Raichel, izraelský pianista a zpěvák, na jehož koncertě jsem letos byla. Tady je ukázka jeho písně, která mu vyšla na sólovém albu Quarter To Six: https://www.youtube.com/watch?v=LQg3T3xCTrs
    Jinak článek perfektní jako vždy. Je tu spousta mých oblíbených.

    OdpovědětVymazat
  7. Když se mělo na gymplu rozhodnout, jestli budeme pokračovat v hudebce nebo ve výtvarce, zvolila jsem si výtvarku. V hudební výchově se muselo zpívat u klavíru, naštěstí se to po nás chtělo ve skupince a já jsem kamarádila dokonce se 2 sboristkami, takže to šlo.
    Test byl naštěstí strukturovaný tak, že se dílo dalo poznat z doprovodných otázek

    OdpovědětVymazat
  8. Problém je, že málokdo je všestranný, aby k nástroji zvládl ještě zpěv. Já miluju klavír a hraju na něj asi od 7 let, ale zpívat vážně neumím. O to víc obdivuju ty, kteří to umí, ale i pianisty jako takové. Díky za zmínku Whiter Shade of Pale, hned jsem si ji pustila. Vybrané skladby od Blue Effect mám taky ráda.Celkově se mi líbí rockové skupiny využívající klavír nebo klávesy - např. ti Queen, taky zbožňuju Doors (třeba Love Street má krásnou klavírní linku), obdivuju Vargu z Collegium Musicum a jeho magii na Hammondkách, a v pubertě jsem přímo žrala Nightwish.

    OdpovědětVymazat
  9. [1]: Marka Ztraceného znám málo a mám ho v povědomí jen s kytarou, ale našel jsem i skladbu s klavírem - Ztrácíš https://www.youtube.com/watch?v=tyn4qauJdAk.
    Díky za tip.[2]: Hymna v hudebce je kapitola sama o sobě, zda dát průchod vlastenectví nebo studu
    Udo Jürgense znám jako rakouského Gotta, vím, že dokonce jednou Gottovi přepustil místo v soutěži Eurovize, vůbec jsem ale netušil, že i hraje na klavír. Ty další už neznám.
    Obracet listy klavíristům musí být zážitek a přitom kontrolovat, jak hrají [3]: Když se články objevují jednou za čas, mohou být pak delší :)[4]: V této skladbě se mně zdá, že ani moc nezpívá, ale spíš recituje. Ale zpívat umí, jak je vidět V záznamu koncertu Psích vojáků https://www.youtube.com/watch?v=sHS99Wz1ZmA
    Díky za doplnění.

    OdpovědětVymazat
  10. [5]: Lennonova Imagine je krásná, chtěl jsem však najít něco ne tak známého, ale nic se mně tak nelíbilo.
    Roman Dragoun byl pro článek hlavní inspirací, mrzí mě jen, že z jeho počátků v 80. letech se skoro nic nedá dohledat. Jeden člověk z hudebního nakladatelství Indies mně na turistických výletech sliboval stažení televizních záznamů skupiny Futurum, např. živé provedení Juliet v pořadu Studio B, ale už na turistiku nechodí a nechci ho nahánět, mám proto smůlu.
    Milanu Princovi se asi nebude líbit, že jsem do těch dvou ukázek vybral zrovna skladby, které netextoval on, ale Soňa Smetanová a Romanův otec František :)[6]: Bez něj by to nešlo :)[7]: Díky moc za rozšíření obzorů, izraelský zpěvák se mně líbí, hned jsem si nakopíroval odkaz do hudebního souboru. O klávesistovi The Doors ani nevím, že zpíval, Raye Charlese znám, ale nevzpomněl jsem si na něho, teď se mně ještě vybavil Fats Domino, je to tím, že je moc neposlouchám.[8]: Měl jsem to úplně stejně, výtvarka mně byla bližší, také jsme se tam něco dozvěděli o malířích a dějinách umění vůbec, a to na tom bylo nejzajímavější.[9]: Mariána Vargu obdivuji, viděl jsem i jeho samostatný koncert a bylo obdivuhodné, že dokáže "utáhnout" celý večer bez zpěvu a doprovodné skupiny. Také má klasickou průpravu. I tady jsem ho už zmínil v jednom článku (Pavel Váně totiž krátce působil v jeho Collegiu Musicu a vzpomínám tam skladbu Ulica plná plášťov do dažďa).
    Rockové skupiny s klávesami mám nejradši, proto jsem se tak nadchl pro skupiny, kterými prošli Roman Dragoun a Oldřich Veselý, i když v tom možná také hraje roli brněnský patriotismus :)
    Vždy mě překvapí, když mladí lidi znají hudbu starou (téměř) 50 let. Love Street jsem si našel v několika záznamech, pěkný je třeba tento https://www.youtube.com/watch?v=AgTW5RS_jEc.
    Někteří fandové říkají, že analogovým Hammondkám se dnešní syntezátory nemohou rovnat. Já si to tak úplně nemyslím, syntezátory mají spoustu rejstříků a dovedou napodobit i jiné nástroje, ale zvuk Hammondek je nezaměnitelný.

    OdpovědětVymazat
  11. [11]:Tak Vargu jsem chtěla taky zmínit, jen jsem si říkala že klavír a varhany jsou přece jen trochu rozdíl. Ale souhlas v tom že Hammondky jsou prostě zvukově naprosto nezaměnitelné a jedinečné. I přes to že to je starej dobrej analog.

    OdpovědětVymazat
  12. [10]: Udo hrával počas koncertu sám na klavíri a spieval. Mal také BIELE krídlo, niekedy aj z plexiskla. (Značku si moc nepamätám, ale Bechstein alebo Yamaha, asi podla toho, čo hral.) On si veľa skladieb sám komponoval, práve na klavíri. Bol to zázrak výkonnsti. (Nečakane zomrel 80-ročný počas miernej prechádzky na Bodamskom jazere. (To si práve nechal postaviť-upraviť dom na starobu v Meilen, curyšské jazero a chystal sa na obrovské turné! Škoda!)

    OdpovědětVymazat
  13. Atlantida je snad nejkrásnější skladba od Žbirky, ať po stránce melodické nebo textové. Nesnáším loučení od Davida je taky moje oblíbená písnička a vážně moc pěkná, ať má k němu kdo chce jaké výhrady. (Nemusím všechno, co nazpíval, ale tenhle hit se mu fakt povedl). Ještě se mi vybavila písnička To já se vracím od Progres 2, z alba Třetí kniha džunglí. Tam je taky podstatný klavír, jestli se nepletu... a je to krásná skladba.
    A ze zahraničních zpěvaček si vybavuji u klavíru Sarah McLachlan. Má zajímavý hlas a většinou melodické pomalejší písničky, určitě se ti některé vybaví. Namátkou odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=9IiSdFEdA6w

    OdpovědětVymazat
  14. A s tou vážnou hudbou - docela dobrý nápad. Ne každý umí zpívat, ale naposlouchat se dá leccos a mohl tím i donutit děcka se trochu zajímat o vážnou hudbu. Ehm, iluze, jasně.

    OdpovědětVymazat
  15. [12]: Vargu jsem vynechal, protože jsem zmínit jen zpívající klávesisty, ale je opravdovou osobností, měl také velké nároky na spoluhráče, hraje s ním třeba kytarista Fero Griglák a baskytarista Fedor Frešo. Když do Collegia Musica nastoupil Pavel Váně z Progresu, dlouho tam nevydržel, Varga ho vyhodil, když zjistil, že neumí hrát z not, nějakou dobu pak u nich dělal osvětlovače a ještě rád se do Progresu vrátil.[13]: Bílé křídlo jsem viděl v Hotelu Hilton v Budapešti, co je vedle Rybářských bašt, ale ne že bych tam bydlel :).
    Jürgense si pamatuji jen z mladších let, škoda, že si Švýcarska a nového domu víc neužil.[14]: To já se vracím jsem chvíli také uvažoval dát k Dragounovi, ale protože ji složil baskytarista Progresu Pavel Pelc, vybral jsem raději Dragounovy vlastní skladby.
    Vendy, díky za další doplnění, zpěvačku vůbec neznám, na poklidné rozjímaní se dobře poslouchá.[15]: Taky myslím, kdyby do hudebky zařadili víc z vážné hudby, vzdělávali o skladatelích a jejich dílech, naučili poslouchat alespoň tu "populární" vážnou hudbu, bylo by to lepší než zpívat nějaké odrhovačky, dobré akorát pro dechovku.

    OdpovědětVymazat
  16. [16]:Vendy mi připoměla ještě jednu skvělou zpěvačku z klavírem. Diana Krall. To je něco jí poslouchat. Mix Franka Sinatry a Barbary Streisand.

    OdpovědětVymazat
  17. Na klavír poslední dobou docela rád hrávám, ale neuměl bych k tomu ještě zpívat - buď jedno nebo druhé. Já jsem na škole vyřešil povinné zpívání lišácky: Jednou jsem zapěl "Sláááávnéééé ty móóóóře, ty Bajkale náááááááááš!! tak silným hlasem, že vibrovala tehdy nedostatková skla v oknech jako při vystoupení hraběte Teleke z Tölökö. Od té doby jsem už kvalitu svého zpěvu dokladovat nemusel a počítalo se s ní jako s neoddiskutovatelným faktem .

    OdpovědětVymazat
  18. Já mám přesně opačné zážitky ze školy, Miloši.
    Hudebku jsem přímo milovala, s jedním klukem jsme byli třídní sóloví zpěváci,
    mívala jsem ale strašlivou trému.
    Zpívat s klavírem mi přijde úplně normální, nikdy jsem se nad tím nepozastavila.
    Tvůj článek je skvělý a skvělé jsou i komentáře, jak je vidět, jsme národ muzikantů teoretiků i praktiků.
    Škoda, že si nemůžu pustit videa, tedy můžu, ale nic neuslyším, protože jsem musela odpojit repráky.

    OdpovědětVymazat
  19. [11]: Já se asi vážně měla narodil v jiné době Hrozně ráda bych prožila šedesátky, sedmdesátky... Ale zase pochopitelně ne v Česku. Co se týče klavíru, jsem zastánce toho originálního znění. Moderní syntezátory mě moc neberou, ale Hammondky mají svoje kouzlo. Jednou jsem si dokonce zkusila zahrát na kostelní varhany, ale to je zase úplně něco jiného (i po technické stránce hraní).

    OdpovědětVymazat
  20. Dobrý výber. Ale je z neho zrejmé, že si rocker - úplne absentuje jazz, a tam tých spievajúcich klaviristov bolo dosť.

    OdpovědětVymazat
  21. Výborně a znalecky vyvedená reportáž. Jako ostatně vždy. Mne nejvíc zaujalo barvité líčení tvých zpěvních zážitků na základní škole. A já to dokreslím: Ten žák, málokdy naučený, je v současné době ověnčen tituly před i za jménem.
    A ještě k M. Davidovi. I kdyby složil novou Ódu na radost, tak to neberu. Howgh. ☼☼☼

    OdpovědětVymazat
  22. [17]: Díky, Vendy, pro mě je Diana Krall úplně neznámé jméno, našel jsem záznam jejího koncertu v Riu https://www.youtube.com/watch?v=h9TlJX8-TIE a tvé přirovnání mix Sinatry a Streisand opravdu sedí.[18]:Při tvém pěveckém potenciálu jsi ale byl zase ošizený tím, žes nemohl prezentovat další hity [19]:Hanko, pamatuji si, že jsi zpívala s kapelou na plesech. To opravdu obdivuji.
    K notebooku jsou nejlepší sluchátka, můžu si poslouchat, co chci a jak chci hlasitě a pokud nejde o nejlevnější typ, pak i kvalitně. Ke stolnímu počítači v práci mám obyčejná "špuntová" sluchátka a repráčky jsem strčil do skříně, protože na poslech moc prostor není a také nechci, aby to bylo slyšet přes zeď.[20]: 60. léta se považují za jakýsi vrchol kultury 20. století - hlavně v hudbě a ve filmu, také na ně nedám dopustit.
    Syntezátory se mně líbí možnostmi efektů a schopností vhodnou volbou rejstříku napodobit jiné nástroje, třeba i housle, a nakonec i "obyčejný" klavír.  
    Hrát na kostelní varhany musel být zážitek, na tom obdivuji, že varhaníci kromě rukou hrají i nohama.[21]: Máš úplnou pravdu, z jazzu neznám téměř nic, z klavíristů mně něco říká jen Oscar Peterson a Count Basie, ale ti myslím nezpívali.[22]: Na střední škole to nebylo lepší, ještě někdy i teď se budím hrůzou, jak udělám maturitu.
    Davida také neposlouchám, i zmíněná píseň se mně dávno omrzela, i když zpočátku se mně zdála pěkná, zpívá v ní i trochu chraplavě jako tehdy populární Druppi. Vůbec nechápu, jak dnešní mládež může poslouchat a sledovat takového usedlého strejce, jak poskakuje na pódiu a zpívá "žiju si svůj dickopříběh ááááá". Mně to přijde vysloveně směšné. Ale zpívajícím klavíristou je, to se mu upřít nedá.
    Teď jsem si ale vzpomněl na jeho vrstevníka Michala Penka a píseň Odpusťte nám https://www.youtube.com/watch?v=KeT6JP-bxi0. Jinou ani neznám.

    OdpovědětVymazat
  23. [23]:Ona koncertovala i v Praze. Její manžel je vynikající jazzový kytarista. Slyšela jsem jí poprvé když jsem byla v lázních. Pedikérka jí tam měla puštěnou a mě se to moc líbilo protože Barbaru i Franka miluju a ptala jsem se jí co to je. Je to taková ta jak říkám "milovací" hudba. Zapálenej krb, hromada kožešin před ním, sklínka dobrýho popitíčka, člověk s kterým je ti nádherně ..... a tahle hudba. Sice děsně kýčovitý klišé ale kdo by si to někdy nechtěl zažít, že?

    OdpovědětVymazat
  24. Krásné skladby jsi vybral, Miloši..:). Nádherně se to poslouchá :). Kdo umí, ten prostě umí...:). Kdysi jsem hrála na kytaru i na klavír. Na kytaru ráda, na klavír z donucení :).

    OdpovědětVymazat
  25. Miloši, děkuji za zajímavý článek a z velké části probdělou noc strávenou poslechem Joe Cockera. Jak si ho jednou pustím, tak už se mi těžko vypíná. No a jak na něj někde narazím, tak si ho prostě nedokáži nepustit. Naštěstí uprostřed noci zasáhla vyšší moc v podobě vybité baterie, takže jsem se aspoň trochu vyspala.

    OdpovědětVymazat
  26. [23]: S dovolením by som pridal aspoň jedného - Ray Charles: https://youtu.be/Q8Tiz6INF7I

    OdpovědětVymazat
  27. [24]: A v krbu pěkně žárem praskají polena, teplo sálá do pokoje a ... - představa je to krásná [25]: Hrát stupnice a etudy od Carla Czerného dokáže pěkně otrávit :)
    Ale musím říct, že zrovna stupnice mě celkem bavily - hlavně když se hrály v pohybu od sebe a obsáhla se skoro celá klaviatura, pak jsem si připadal jako opravdový umělec :)[26]: Mám pro něj úplně stejnou slabost, dnes mě moc mrzí, že kdysi jsem na jeho brněnský koncert nešel, protože se mně zdálo vstupné příliš vysoké. Nevěděl jsem ani, že měl tak skvělou doprovodnou kapelu. Ještěže alespoň YouTube je v jeho případě k nám tak štědré.[27]: Díky za tip, tu skladbu znám z poslechu podle ženského sboru, ale nevěděl jsem, že je Od Raye Charlese.
    Od něj znám dost málo, např. Unchain My Heart  https://www.youtube.com/watch?v=9E0FlhJnhl0 (známější je asi v coververzi Joe Cockera) a I Can't Stop Loving You https://www.youtube.com/watch?v=r_7iRVtxui8 (kdysi ji u nás zpíval Pavel Novák), a to je skoro všechno.

    OdpovědětVymazat
  28. Hodně interpretů jde mimo mně, Mariku Gombitovou obdivoval můj táta, já z těch starších kapel mám ráda hlavně Elán...

    OdpovědětVymazat
  29. Ačkoliv článek má název Zpěv u KLAVÍRU, já si vybavila legendární zpěv u spinetu: Princi můj maličký, spi z Adéla ještě nevečeřela.

    OdpovědětVymazat
  30. [28]: Já bohužel také nebyla, podařilo se mi ho nějak úplně zasklít a hodně toho lituji. Tak díky alespoň za to Youtube.

    OdpovědětVymazat
  31. [23]: No jo, zpívala a písničky jsem nacvičovala u klavíru, ale to bylo v minulém životě.   

    OdpovědětVymazat
  32. Já jsem měl hudebku rád, odmalička jsem hrál na housle, zabýval jsem se vážnou hudbou a při vyučování nevyrušoval, tudíž jsem se velice rychle stal oblíbencem všech vyučujících tohoto předmětu
    Na klavír hraju také, ale jen amatérsky - moje babička totiž trvala na tom, že když už ten klavír doma je, tak na něj někdo prostě hrát musí a basta. Takový vztah jako k houslím k němu nemám, ale když si chci zazpívat, pokaždé ho ocením. Člověk také nemusí dávat pozor, jestli hraje falešně, a každý tón během hry dolaďovat.

    OdpovědětVymazat
  33. [26]: Stupnice mě strašně nebavily a měla jsem protivnou učitelku, takže jsem častěji chodila "za klavír", než na klavír.... A pak na to naši přišli a konečně mi koupili tu kytaru :) a nechali mě, ať se učím sama. A díky tomu dneska vzpomínám na dobu strávenou s kytarou v ruce jako na nádherný čas...:). Dneska už bych asi neuměla ani drnknout, ale tehdy jsem si to užívala, psala jsem vlastní písničky a moje texty byly mezi mým kamarádstvem dost oblíbené ;).

    OdpovědětVymazat
  34. [34]: Omlouvám se, komentář je směřovaný na Miloše :) - překoukla jsem se :).

    OdpovědětVymazat
  35. Ty jo, ta Alice Springs mě dost překvapila. Ten text je fakt pěknej, ale ta svižná verze se mi tolik nelíbí. Tahle je fakt krásná.
    Teda to jsou fakt hrozný učitelé, když snižujou známku za falešnej zpěv. To je jako tělocvikáři, kteří snižujou hodnocení za to, že nesplníš limit.

    OdpovědětVymazat
  36. Jo a ještě jsem zapomněla na to Koloseum, to když jsem poprvý slyšela, hned jsem se do tý písničky zamilovala. Moje dcera by se mohla jmenovat Marika... Uvidím, co na to tatínek

    OdpovědětVymazat
  37. [29]: Mariku Gombitovou jsem vždy měl rád, škoda, že se tak stáhla a není o ní slyšet.[30]: K jídlu se hudba hodí, a nejen k němu :)
    Ke spinetu se mně vedle historických reminiscencí vybavuje i skladba Tak co vám řekli, pane Händel od plzeňské rockové skupiny Odyssea https://www.youtube.com/watch?v=wUQ7HrS2B0A.[32]: Proč v minulém životě? Zpěváci jsou nesmrtelní, viz naše popová scéna :)[33]:Na houslistech (a také vioncellistech, kontrabasistech a baskytaristech s bezpražcovou kytarou) obdivuji, že jednak tón musí tvořit a ne jen zmáčknout klapku, ale také že bez pražců se musí přesně odhadnout místo, kde struny zmáčknout. Je zde nesrovnatelně těžší než na klavíru nehrát falešně.

    OdpovědětVymazat
  38. [34]: Vlastní skladby a texty? Jitko, je velká škoda to odložit do šuplíku. Mohlas své skladby nabídnout i jiným. Největší slabinou naší hudební scény je nedostatek původních autorů, zpěváci většinou jen přebírají ze zahraničí a autoři, kteří ještě skladby píší, se raději přeorientovali na muzikály, protože jsou pro ně finančně zajímavější.[35]: Pochopil jsem :)[36]:Mně se píseň od Alice Springs s klavírem velice líbí, proto jsem ji také s dalšími třemi z textu vypíchnul do vložených videí. Myslím, že slova písně budou do značné míry autobiografické, třeba v části "když měl jsi všechno, chtěl jsi víc, jenom jsi bral, nedals mi nic." V rozhovoru, který jsem zmiňoval, Alice na jednu osobní otázku odpověděla, že ve 20 (nebo přibližně ve 20, přesně si nepamatuji) letech je už 2-krát rozvedená, ze vztahů zklamaná a do dalšího se nehrne.[37]: Když jsem Koloseum slyšel poprvé, tak z exponovaného refrénu jsem měl mrazení v zádech. Marika někde zmiňovala, jak je pro ni obtížné takové pasáže zpívat, když se potřebuje do písně celým tělem "opřít" a nemůže.Tatínek? Když jsi tak dlouho nebyla vidět na svém blogu, ani jinde, říkal jsem si, jestli už nejsi na Islandu a bez připojení, anebo nemáš úplně jiné starosti/radosti. Výběr jména je příjemná starost

    OdpovědětVymazat
  39. [39]: slova ... budou autobiografická ...

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Nikola Tesla - geniální vynálezce a špatný obchodník (+ památník u Niagarských vodopádů)

Původem chorvatský rodák Nikola Tesla (1856-1943) je zřejmě největším vynálezcem všech dob, obdiv k němu však neměl dlouhého trvání a nakon...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)