29. října 2015

New York (5) - naše finanční kariéra na Wall Street

Mezi povídkami výboru The Perfect Lover's Guide kanadského humoristy Stephena Leacocka (1869-1944) je i My Financial Career o drobném střadateli, který se vydal do banky uložit svých těžce uspořených 56 dolarů. Kožené tváře bankovních úředníků ho ale tak vystresovaly, že požádal o důvěrné jednání s ředitelem. Ten v domnění, že má co do činění se soukromým detektivem od Pinkertonů, nebo dokonce rodinným příslušníkem Rothschildů, chystajícím se uložit horentní částku, si ho odvedl do místnosti, kde je nikdo nemohl rušit. Po zjištění skutečného stavu ho hned odpálkoval zpět. Zmatený střadatel si spletl dveře a vstoupil do trezoru. Na přepážce po uložení ruličky bankovek požádal o šek, aby si vybral 6 dolarů na nejbližší vydání. S šekovou knížkou však neměl žádné zkušenosti, v trémě vypsal částku 56 dolarů a účet zase zrušil. Na dotaz, v čem chce obnos vyplatit, odpověděl, že v padesátidolarovkách a zbytek v šestidolarovkách.

S americkým finančním systémem jsme s chotí také mohli získat zkušenost. Když jsme se ubytovali v hotelu na Dolním Manhattanu naproti Ground Zero (byl se slevou), měli jsme to jen "pár" kroků na Wall Street, kde sídlí newyorská burza (New York Stock Exchange). Prudký propad kurzů ve čtvrtek 24. října 1929 (Black Thursday) dospěl do naprostého krachu přesně před 86 lety v úterý 29. října 1929 (Black Tuesday) a hluboce poznamenal 20. století, vyvolal celosvětovou hospodářskou krizi, nástup populistů a radikálů nejrůznějšího druhu, slibujících ráj na Zemi podrobením jiných národů, vyvrcholil 2. světovou válkou a s jejím koncem přerozdělením sfér vlivu vítězů.




Démonizované místo burzy, kde podle propagandy tahají za nitky celého světa "agenti z vólstrýtu", původci veškerého zla, nás dost zklamalo. Čekali jsme po zuby ozbrojené hromotluky, hodné ostrahy Pentagonu, kolem budovy ale stojí jen nízký plot a dostat se do ní znamená projít přes stan, kde znuděně lelkoval všeho všudy jeden uniformovaný strejda.




O pár dnů později na budově burzy přibyla reklama The marketplace where opportunity knows no boundaries. Příležitost, která nezná hranic, nás zlákala, řekli jsme si, že koupíme nějakou hrozně výhodnou akcii, zahodíme zpáteční letenky a přestěhujeme se na Bahamy.



Trochu nás překvapilo, že před námi v doprovodu dospělé osoby dorazila skupina mládežníků ve věku 13-14 let a bez velkých okolků prošla do budovy. Jenže naše pasy strážce studoval velmi zevrubně a dlouho (víza jsme neměli, jen registraci ESTA) a nakonec prohlásil, že dál jít nemůžeme, protože ke vstupu je nutné mít jakési povolení či pozvání (Rusové by řekli "bumážku").

Tak jsme si alespoň trochu víc prohlédli Wall Street. Kromě burzy je zde ještě několik budov, majících vztah k financím: Bank of New York (nejstarší banka v USA, založená r. 1784) a Museum of American Finance (mimo jiné vystavuje zlaté mince a americké bankovky), místo "s" má v názvu vtipně použitý symbol pro dolar.
Donald Trump, který usiluje o nominaci republikánů do prezidentského klání, tam má jeden mrakodrap, ale mnohem zajímavější je ten druhý, Trump Tower, na Páté avenue blízko Rockefellerova centra.




Naproti burzy stojí Federal Hall National Memorial. Před ním se nachází socha George Washingtona, který zde r. 1789 byl inaugurován prvním prezidentem USA, budova tehdy sloužila jako sídlo kongresu (a ještě předtím jako radnice) a byla v ní také přijata Ústava USA (Constitution of the United States of America) a její dodatky - Listina práv (Bill of Rights). Dnes je zde muzeum, připomínající tyto historické události.




Američané mají asi smysl pro černý humor, poblíž burzy jsme narazili na navigační ceduli k U.S. Bankruptcy Court. Bankrotáři to nemají daleko, hned za rohem je honosná budova na jejich problémy.




Připomíná to naše pohřební služby, které si velmi rády otvírají kanceláře vedle nemocnic.

29 komentářů:

  1. Vyborne, ako vzdycky. Tuto cast Yorku ignorujem. Uz som stratil dost na curysskej burze, tak co...Nie je to nahodouo omyl? Nejedna sa o svetove sidlo vseobecne uznavanej a statom akceptovanej zlodejiny? (Ponahlam sa "do sluzby", tak este potom neskor viac.)

    OdpovědětVymazat
  2. Fakt úřad pro bankrotáře? To by se tady za chvíli taky mohlo zavézt. I když v tom množství těch různých oddlužovacích společností, poraden a kdoví čeho ještě se člověk naprosto ztratí. .P.S. nechci bejt za šťouru, ale prosím tě, když děláš ty koláže, nešlo by okolo těch dalších vložených fotek udělat rámeček? Víš, ono to takhle kolikrát dělá takový divný efekt že to ty fotky tak divně rozbíjí a deformuje.

    OdpovědětVymazat
  3. Alespoň to zbankrotovaní jedinci nemají daleko, ušetří za dopravu. O dům dál bych ještě zavedl půjčovnu sebevražedných předmětů, aby byla nabídka kompletní.       

    OdpovědětVymazat
  4. Hm, budova je to monumentální a budí respekt. Ona asi celá ta čtvrť je, pro nás z "vesnice", velkolepá. Na pozadí banky tuším výškové budovy a člověk se musí cítit jak mraveneček v nekonečném mraveništi. Lidem, pohybujícím se tímto prostředím to jistě tak nepřijde a na fotkách vidím, že se starají jen o své věci. To já bych měla hlavu vykroucenou a bolavý krk, jak bych jím kroutila, abych všechno viděla.   

    OdpovědětVymazat
  5. Budovy, budovy, budovy, tam je těsno. Je mi z toho až ouzko.

    OdpovědětVymazat
  6. Škoda, že jste se k těm výhodným akciím nedostali. Na Bahamách by mohlo být krásně.
    Jinak článek výborný. Mě by sice asi nenapadlo taková místa navštívit, ale takhle to mám pěkně naservírované a nemusím nikam jezdit.

    OdpovědětVymazat
  7. [2]: Myslím, e to je zuáměr udělat takovou koláž, která ukáže celou ubohost lidského mravenečka.  Není od věci vidět to centrum financí a když je to takto zprostředkovaně...

    OdpovědětVymazat
  8. Úžasná reportáž, téměř knižní, no vlastně..., hezčí!

    OdpovědětVymazat
  9. S bázlivou úctou a chvěním procházím tvé krásné fotografie těch úctyhodných a veledůležitých budov. A když už jsem v těch světových financích, tak jsem zjistila, že mám cibulovou peněženku. No, když ji otevřu, tak pláču.   

    OdpovědětVymazat
  10. S bázlivou úctou procházím tvé krásné fotografie těch honosných a veledůležitých budov. Když jsem už těch světových  financí, tak zjišťuji, že mám cibulovou peněženku.

    OdpovědětVymazat
  11. [1]: Ale švýcarský frank silně posílil, ještě loni byl jen něco málo nad polovinou EURa a letos je s Eurem téměř na stejné úrovni, a tím jsi zase velmi zbohatl :)[2]: Agenda toho úřadu pro bankrotáře bude něco jako u nás, když zkrachovalý podnik dostane konkursního správce.
    Přiznám se, že rámečky u obrázků v koláži neumím nastavit. Ale třetí koláž jsem teď nahradil jinou, aby se tam snímky nepřekrývaly, jsou teď vedle sebe, a tím tam menší oddělení vzniklo. Čtvrtou koláž jsem trochu upravil, aby tam nebyl takový zářez jednoho snímku do druhého, jak tomu bylo předtím.[3]: Takovou službu prý zajišťovali v kasinech. Když někdo prohrál veškerý majetek, zavedli ho do místnosti, kde byl sám, a na stole byla připravená pistole s jedním nábojem. Ale nevím, jestli to není jen pověra, protože úklid mrtvoly by kasinu přidával práci.[4]:[5]: Zpočátku nás přepadal nepříjemný pocit, že po takových ulicích je nebezpečné chodit, co kdyby něco spadlo z okna a zabilo nás to. Okna se tam ale asi vůbec neotvírají, všude mají klimatizaci a takové nebezpečí nehrozí. A protože budovy jsou odspodu až nahoru většinou úplně stejné, časem každý otupí a nahoru se už nedívá.

    OdpovědětVymazat
  12. [6]: No právě, mohli jsme se válet na pláži vedle Koženého :). Ale on už kvůli hrozícímu zatčení se nemůže v USA ukázat, a tak je teď na tom vlastně hůř jako my :)
    Robko, je to stejně jako s koncerty, když vidíš Planta živě, má to zase něco navíc proti poslouchání CD.[7]: Ke kolážím mě kdysi inspirovala Babeta a od té doby je používám, aby se články příliš nenatahovaly, to je hlavním záměrem, ale moc mně nejdou, ona je měla nesrovnatelně vyváženější a jak píše VendyW, snímky měly jasné hranice.[8]: Lichotíš pěkně, ale záleží na tom, s čím bys to poměřovala, mezi slepci i jednooký vynikne :)[9]: Cibule se hodí na guláš a hned je svět veselejší :)

    OdpovědětVymazat
  13. [11]: ad 2 (VendyW Ti poradi detailne) Ja len Picasa program to vie tiez, uplne jednoducho.PS Gulas bol predvcerom ulozeny, uz bude asi odstaty, jedly...

    OdpovědětVymazat
  14. [11]: Já bych volil ampulky s jedem. Pak už jen stačí domluvit si družbu s nějakým pohřebním ústavem, který bude odklízet otrávená těla a fertig.       

    OdpovědětVymazat
  15. Zajímavý článek. Na tvých fotkách jsem viděla to, o čem jsem se učila ve škole. Vypadá to zajímavě, člověk by nerekl, že se tam dělo / děje tolik věcí.

    OdpovědětVymazat
  16. Tak jsem vstal od kompu, v knihovně vyštrachal Leacockovy "Literární poklesky", uvařil si kafíčko a začetl jsem se...

    OdpovědětVymazat
  17. Slavná Wal Street, krásné záběry, ale při pohledu na ně je mi úzko. Budovy jsou tak obrovské, majestátní, lidičky pozor na akcie a cenné papíry.   

    OdpovědětVymazat
  18. Vzpomněla jsem si na báseň vojína Jasánka z Černých baronů. Obdivuji tě, Miloši, já bych na Wall Street nevkročila ani za nic.
    Ty obrovské budovy, svět financí a davy lidí ve mně budí hrůzu i na fotkách!   Jinak je tvoje reportáž ovšem skvělá jako obvykle. Nepřestávám žasnout, jaký máš přehled!

    OdpovědětVymazat
  19. No jo, oblíbení "vrazi z vólstrýtu" se v některých obzvlášť štěpných internetových diskusích objevují dodneška. Ostatně stejně jako různí "ztroskotanci, samozvanci a zaprodanci" .[3]: To už není daleko od mého konceptu veřejných oběšoven .

    OdpovědětVymazat
  20. [13]: Právě program Google Picasa na koláže také používám, ale nevím, zda se tam rámečky dají nastavit.[14]: Pohřební ústavy ale budou chtít zaplatit a z takového nešťastníka už nic nevytáhnou. Pro burzu by bylo nejvýhodnější, kdyby sebevraždu spáchal za jejími branami.[15]: Člověk si představuje bůhvíco a pak "obyčejný" barák :)

    OdpovědětVymazat
  21. [16]: Literární poklesky také mám, ale kniha, kterou zmiňuji, je obsažnější, Literary Lapses jsou jednou z mnoha sekcí. Moje finanční kariéra/My Financial Career je ale v obou.[17]: 200 m na Manhattanu není žádná míra, ale po chvíli člověk otupí a je to, jako když jde v lese mezi vysokými stromy.[17]: Černé barony jsem někomu z rodiny půjčil a už se s nimi nesetkal. Bohužel si báseň nevybavuji.
    Zvykla by sis velmi brzo, New York je z pohledu Evropanů velmi sympatické město, na rozdíl od mnoha jiných měst v USA (např. San Francisca a Los Angeles), je v něm všechno dostupné veřejnou dopravou (metrem) a není třeba si půjčovat auto.[19]: "Vrazi z vólstrýtu" - nemohl jsem si vzpomenout a dal jsem tam "agenty", když vidím ty  "ztroskotance, samozvance a zaprodance", teď se mně zdá, že i ty "vólstrýtské vrahy" začlenila Jiřina Švorcová do svého "slavného" antichartistického projevu.V Dikobrazu, když taková "individua" karikovali, měla vždy podobu tlouštíka s buřinkou a doutníkem, což byla jasná narážka na Churchilla, který také našim představitelům ležel v žaludku, protože údajně jedním "štvavým" projevem ve Fultonu rozpoutal studenou válku.

    OdpovědětVymazat
  22. [21]: Mně se to sem skvěle tématicky hodí, protože právě čtu knihu mimo jiné i o Chartě a Antichartě, tak mám ten slovník nastudovaný .

    OdpovědětVymazat
  23. Moc pěkný a zajímavý článek, Miloši..:). Fotografie z tohoto místa jsem asi ještě nikdy neviděla. Ale v dohledu ani jediný strom u chodníku.. Nebo tam stromy a keře byly a jenom se nevešly do záběru?

    OdpovědětVymazat
  24. [22]: Myslím, že novým čtenářům to musí znít jako horor zkřížený s humoristickou literaturou.[23]: Tam opravdu žádné stromy nejsou. Na Manhattanu zeleň vyřešili 4 km dlouhým Central Parkem v nitru ostrova, jinak stromy jsou skoro jen na náměstích, kde je nějaké posezení, fontána, ...
    Z navštěvovaných míst je ještě parčík na pobřeží, odkud je náhled na Sochu Svobody a jezdí se kolem ní trajektem na Staten Island, a na druhé straně Brooklynského mostu, a pak ještě na severozápadním pobřeží u řeky Hudson, ale tuto oblast jsme neviděli, protože nic zajímavého tam není.

    OdpovědětVymazat
  25. [24]: Tak to si neumím představit...Zeleň by mi tam asi hodně chyběla, jsem zvyklá na stromy i v ulicích a jsem ráda, že je u nás máme..:). Ale jinak to musela být hodně zajímavá dovolená a úplně jiné zážitky a určitě bylo na co koukat - a já ti děkuji za skvělý článek a fotky... :).

    OdpovědětVymazat
  26. [20]: No v tom máš pravdu, no.   

    OdpovědětVymazat
  27. [20]: ad 13Ja to poznam len takto primitivne, ale nejake ramecky tam su...kukni:
    http://amanitaphalloides.blog.cz/1511/ako-som-bol-pohosteny-v-rajiTo mozno nie je to, co potrebujes, oder?(Foto nas stary zasluzily Dr Max. de Bile, Fotodraw©KingRucola)

    OdpovědětVymazat
  28. Dobrý den, koukám že, píšete moc hezký blog a nemáte nasazenou žádnou reklamu.My vám sice nemůžeme nabídnout peníze jen tak, ale pokud přes odkaz nebo banner k nám přivedete reálného klienta, tak získáte provizi. Což by vzhledem ke stejnému tématu nemělo být moc náročné :)Více informací na: http://czech-us.cz/onas/stante-se-affiliate-partnerem/

    OdpovědětVymazat
  29. [28]: Děkuji za nabídku, ale reklamou si přivydělávat nepotřebuji, blogem se bavím.

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Gent - historické centrum Východních Flander

Gent (v angličtině Ghent) s přibližně 265 tisíci obyvatel je hlavním a největším městem vlámské provincie Východní Flandry v Belgii. Z Brus...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)