8. listopadu 2013

11 otázek a odpovědí (3)

Po roce znovu vzlétlo blogové letadlo, kdy blogeři odpovídají na otázky a dalším zase své kladou. Tentokrát mě zahrnula mezi zpovídané Vendy. Neumím však sestavit dostatečně univerzální soubor otázek pro další bloger(k)y, proto zůstanu jen u odpovědí na Vendiny zajímavé otázky.

1. Jaký byl váš nejhezčí zážitek za tento rok?
Letos se mně splnil sen navštívit Mexiko. Dlouho jsem po něm pošilhával, ale vysoké ceny letenek mě odrazovaly. Manželka však objevila zajímavou akční nabídku německé cestovky na 10-denní pobyt all inclusive v Cancúnu, který byl jen o něco málo dražší než samotná cena letenky do těchto končin, a proto jsme zájezd hned objednali.
Je tam vše, nač si lze vzpomenout - krásné pláže a na dosah ruky památky vyspělé mayské civilizace, např. archeologický komplex Chichén Itzá se známou pyramidou (na snímku), jedním z nových divů světa, a torzo historického města Tulum.



A sex on the beach byl také skvělý. Abyste si ale nepředstavovali sexuální orgie na pláži, raději dodám, že je to název míchaného alkoholického nápoje.

2. Umíte se rychle rozhodovat? Nebo jste ve svém rozhodování laxní a spíš některé věci odsouváte či necháte osudu?
Na náhodu a osud nespoléhám, odsouvání do nejzazších možných termínů jsem si však osvojil dokonale.
V trezorovém filmu Ucho Karla Kachyni je scéna, kde velký soudruh obklopen patolízaly filozofuje:
"Já si někdy říkám, copak tomudle nebo tomudle rozumím? Tomu přece nerozumím. Dobře, můžu si tu myšlenku připustit. Ale co revoluce? Počká? Takhle bychom imperialismu moc nezatopili. Tak rozhodnu. A vidím, že jsem rozhodl dobře."
A podržtaškové v obdivném vytržení tleskali, souhlasně mručeli a volali "Bravo!"
Snad i pod dojmem z filmu se dnes snažím k rozhodnutí získat co nejvíce informací.

3. Čím byste chtěli v životě být, popř. podařilo se váš sen zrealizovat?
Když jsem chodil na základní školu, zvědavých otázek učitelek "Čím bys chtěl být?" jsem se vždy bál, protože jsem neměl nejmenší představu. Rodiče mě k ničemu nepřesvědčovali, asi čekali, že na něco sám přijdu, a nějaký inspirativní vzor, např. kosmonaut, v příbuzenstvu také nebyl. Jednou jsem učitelce řekl, že chci být zámečníkem. Soucitně se na mě podívala, později, když už si všichni vybírali střední školu, jsem trochu prozřel a vysvědčení mezi dvěma po sobě jdoucími pololetími zlepšil z 5 trojek na 4 dvojky a šel tam také. U VŠ se to opakovalo, nevěděl jsem, jakou si vybrat. Pak jsem vystudoval dvě. A tak to přes různé změny zaměření pokračovalo a nakonec se mně podařilo uskutečnit daleko víc, než jsem si v 15 letech představoval.

4. Pamatujete si na první knížku, kterou jste přečetli?
V dětském věku jsem hltal především dobrodružné knihy - mayovky, verneovky, Marka Twaina, Jacka Londona, R. L. Stevensona, J. F. Coopera, která byla první, si už nevzpomenu, cením si však dvě knihy, jednu jsem vyhrál za vyluštění křížovky v mládežnickém časopise a na druhou si vydělal na brigádě. Ta první byla pro menší děti (mně tehdy bylo už 14 let), utkvěla mně z ní povídka o lízátku. Dostal ho malý kluk a měl z něho velkou radost a chtěl, aby mu dlouho vydrželo, stále se k němu vracel, že si jen trochu lízne, jenže lákadlo bylo silnější a za chvíli mu zůstal jen špalík. Z toho plyne ponaučení: je třeba trénovat vůli :) Druhou, Beatles v písních a obrazech, jsem tu už vzpomínal v článku When I'm Sixty-Four.

5. Dostanete zájezd zdarma jako výhru, a můžete si vybrat místo - kde byste nejraději strávili dovolenou?
Asi v Peru. Div světa Machu Picchu, legendární kultovní místo Inků ve výšce 2430 m, a jezero Titicaca dokonce v 3821 m by mohly být i náplní pěkného výšlapu, na zasněžený vrchol hory Huascarán (6768) bych se ale díval jen z uctivé vzdálenosti. K tomu ještě Cusco, bývalé hlavní město říše Inků, které je na seznamu UNESCO.

6. Kdybyste se mohli vrátit do určitého času (podle vlastního výběru) a něco ve svém životě změnit, změnili byste to?
Ne, mám totiž pocit, že všechny životní omyly mě posunuly někam, kam bych se normálně nedostal, a vlastně mě něčím obohatily.
Paris Hilton má krédo: "Žij tak, jako kdybys měl každý den narozeniny." Není ale takový život příliš monotonní? Kdyby si rodina nemyslela, že jsem se zbláznil, rád bych prožil alespoň víkend mezi bezdomovci, nemuselo by to ale být v únoru, abych při tom nezmrzl.

7. Kniha nebo film? (otázka preferencí. Raději čtete nebo se díváte na filmy? Může být i jiná odpověď)
Vůbec to nevylučuji, existuje-li obojí, určitě nejdřív kniha a potom film. Film málokdy překoná knižní předlohu, ta má vždy mnohem víc vrstev. Třeba filmy Jméno růže podle Umberta Eca nebo Formanův Valmont podle románu v dopisech Nebezpečné známosti od Choderlose de Laclose mě vysloveně zklamaly. Nevím ale, zda bych po zhlédnutí filmů knihy ještě chtěl číst.

8. Existuje něco, co se vám v životě povedlo, čeho jste dosáhli vlastním úsilím a na co můžete být pyšní?
Trochu to vyplývá z odpovědi na otázku 3. Líbí se mi výraz "selfmademan" a myslím, že se na mě hodí.

9. Brak versus umění. Dáváte přednost jednomu či druhému?
Složitost této otázky je v tom, jak rozpoznat, co ještě je umění. V klukovském věku jsem určitě dával přednost braku, četl jsem např. i rodokapsy a k četbě Babičky Boženy Němcové by mě nikdo nedonutil. Dnes už čtu hlavně prověřené autory. Pohled na umění se ale také v čase proměňuje, mnozí spisovatelé a malíři došli uznání až po smrti, např. John Kennedy Toole se stal se svým Spolčením hlupců pro nakladatele zajímavý až po sebevraždě, podobně Vincent van Gogh, který prodal jediný obraz (Červená vinice v Puškinově muzeu v Moskvě) a kdosi si z jeho nalezených obrazů stloukl kurník, a naopak na mnohé dobové modly padá prach. Vladimír Nabokov v Lolitě k tomu trefně poznamenal, že je nemálo spisovatelů, kteří se jako kamenné monolity posouvají staletími a plní učebnice literatury a přitom už nikoho nezajímají (Balzac, Gorkij, …).

10. Potkáte Boha a on vám povolí jednu otázku, na kterou odpoví. Jak by zněla?
Kde se tu bereš? Vůbec jsem s tebou nepočítal.

11. Podařilo se vám ve svém životě někomu pomoct, nebo někoho zachránit? (Myslím opravdový stav nouze, ne jen přenést babičce tašku z obchodu...)
Snil jsem o tom, že vytáhnu z vody topící se inteligentní krasavici, anebo ji vynesu z plamenů, a pak se vezmeme. A nic. (Choť už uměla plavat.)

40 komentářů:

  1. Málokdy se mi líbí film podle skvělé knihy, výjimek je jen málo. Kdybych četl jako první knihu, asi bych byl filmem Jméno růže taky zklamaný. V pořadí film - kniha, jsem byl ale spokojený s obojím, i když kniha je úrovní někde úplně jinde.Pokud jde o Valmonta, napřed jsem jím byl velmi zklamaný, ale je fakt, že jsem ho viděl už víckrát a ukazuje se, že čím častěji ho vidím, tím víc mě dokáže zaujmout. Ale takhle na mne působí většina Formanových filmů .

    OdpovědětVymazat
  2. Tvoje odpovědi se mi četly skoro jako knížka. Byla jsem zvědavá na pokračování a v každé jsem našla něco překvapivého. A taky něco nedopovězeného, co bych se ještě ráda dověděla. Z toho všecho se zeptám jen na jedno. V jakém oboru pracuješ v současnosti?

    OdpovědětVymazat
  3. Mívám podobný problém v případech kniha versus film. Většinou mě film trochu zklame, ale asi je to dáno tím, že autoři filmového zpracování jsou určitým způsobem omezení. Nikoliv ve smyslu omezení = blbí Prostě do filmu se nedají nacpat třeba všechny dějové linie z knihy.
    Ale například filmové zpracování Lolity s J.Ironem se mi líbilo.ad 9 - na Balzaca mi nesahej Boha bych se asi zeptala, jak se mu večer usíná, když vidí svoje celodenní dílo.

    OdpovědětVymazat
  4. Also chapeau za inteligenciu a zaujimavost odpovedi a aj zato (hlavne?), ze sa Ti popri absolutnej zdielnosti, rozhodenia informacii, relativnej otvorenosti, uprimnosti podarilo dokladne zachovat privatnu sferu! To nie je tak celkom lahke, jednoduche. (Vid tiez citovana Paris...)Filmy by asi knihy nemali zobrazovat, film by mal mat vlastny scenar. (Povedzme "podla" nametu, ale zdoraznene, ze len "podla", neviem, ci to vyjadrujem jasne.)PS "Stáří" Ti snad dodá síly a přehledu, weniger cestvat, to je v podstate v dobe televízie "nicht unbedingt notwendig." (Viem, ze nehovorim pravdu, to je len nazor momentalne unaveneho starca...)Dalsie vyborne cesty Ti zo srdca zelam, takisto ako nezabudnutelne chvile pri blkotajucom krbe v papuckach.

    OdpovědětVymazat
  5. Pěkně jsi se s otázkami popral. Líbí se mi úprava článku plus přidaný obrázek. Ne každý se úkolu zhostí tak dobře graficky.

    OdpovědětVymazat
  6. Tak Mexiko a mayská civilizace je moje oblíbené téma. Jednou bych se tam taky chtěla podívat, muselo to být úžasné. :)

    OdpovědětVymazat
  7. [1]:Možná to bude tím, že jsem Valmonta viděl jen jednou ;). Rok před Formanem, tj. r. 1988, byly Nebezpečné známosti natočeny také Stephenem Frearsem, i když je mám v počítači, ještě jsem se na ně nedíval, ale podle kritik má jít o zdařilejší přepis, než je Formanův Valmont.[2]: Díky. Nevím, jestli tě odpovědí uspokojím - v exaktních vědách.[3]: Vůbec se tomu nedivím, Jeremy Irons, vysoký blondýn, je idolem žen.
    Bohužel zfilmovanou Lolitu jsem neviděl, jakýkoliv pokus najít ji na webu vždy skončil záplavou odkazů na pornostránky a film nikde.
    Tu poznámku Nabokova se mně v tlusté knize nechtělo hledat, psal jsem to po paměti, "zapadlých" autorů tam uváděl víc, ale Balzaca a Gorkého vím spolehlivě, že tam měl.

    OdpovědětVymazat
  8. [7]: Frearsova verze je velmi dobrá, dramatická, hodně vyhrocená, emoce jen stříkají. Formanův Valmont je umírněnější, emoce jsou víc pod povrchem, divák musí víc spolupracovat, víc si domýšlet. Ale na ten souběh v natáčení, myslím, doplatily komerčně oba filmy.

    OdpovědětVymazat
  9. [4]:Já jsem blog více než rok tajil i před členy rodiny, protože je trochu nepříjemné, když někdo druhému vidí do karet, proto ty odpovědi, jak píše Katka, jsou nedopovězené.
    Jak píšeš, že film by měl být jen na námět knihy a nesnažit se kopírovat knihu, je to určitě jedna z možných cest, ale pro fandy originální předlohy těžko stravitelná. Přes bombastické zpracování trilogie Pán prstenů znalci knihy byli nespokojeni, protože vyjmenovali spoustu scén, které v knize nejsou, jsou jinak, anebo chybí ve filmu.
    U Jména růže se z filmu vytratila Ecova obšírná, vědecky zpracovaná charakteristika středověkých poměrů v církvi a její vztah ke světské moci, film byl spíš jen detektivkou.
    Nebezpečné známosti jsou koncertem dopisů, do filmové řeči asi nepřenositelným.[5]: Úpravu mám nacvičenou z předchozích dvou "dílů" [6]: Přeji ti, aby se ti to brzy splnilo. Zklamáním ale bylo, že na pyramidu se už nesmí šplhat, i když ještě před pár lety to bylo možné.

    OdpovědětVymazat
  10. [9]: Ja ho vlastne "tajim" do dnes. Vedia sice, ze nieco tam prispievam, ale nikto to necita. (Vnucata si samozrejeme nasli vsetko, ale ich slovencina, hoci velmi dobra, casto - nastastie - nestaci...)

    OdpovědětVymazat
  11. Dobré ráno Miloši,
    báječné počteníčko. Opravdu velice zajímavé. Právě jsem se vrátila z jihu, kde jsem se potřebovala nadechnou stříbrného povětří. Budeš-li doma příští týden, zajdi na vernisáž výstavy Josefa Lady, která se koná 13.11. v 17 hodin na Špilberku. Kdyby to bylo dřív, taky bych přijela, ale asi bych se nedostala domů. Měj se moc hezky. Milanu Princovi vyšla CD, ale ještě ho nemám. Jen jsem viděla, že si naplnil svůj sen.

    OdpovědětVymazat
  12. V Mexiku jsem byla minulý rok a musím říci, že se mi hodně vrací vzpomínky :)) Já si zase pamatuju jako nápoj Horchatu (nevím, jak se to správně píše )

    OdpovědětVymazat
  13. S odpověďmi na otázky jsi se utkal se ctí, neodbyl jsi je jednovětně, ale dozvěděli jsme se spostu zajímavého o tobě, cestování i kultuře. A nechyběl tomu ani vtip, odpověď na poslední dotaz mě rozesmála.   

    OdpovědětVymazat
  14. Veľmi pekne sformulované odpovede, tie exaktné vedy sú hneď poznať!

    OdpovědětVymazat
  15. Taky jsem nikdy ve vybranou chvíli nevěděla, na jakou školu se dát. Někdy asi nápady byly, ale rodiče je zatratili jako nesmyslné a nereálné iluze.
    Víkend mezi bezdomovci? Tak to zkus, to není zas tak nemožné :) A rodina to třeba nemusí ani vědět :)

    OdpovědětVymazat
  16. To cestování po světě ti (samozřejmě v dobrém) závidím. U mně se fascinace dobrodružnými výpravami omezuje hlavně na čtení měsíčníku Lidé a Země a zrovna myslím minulý měsíc tam bylo zajímavé téma o Peru a místech, která navštívit (kromě těch nejvíc turisticky profláklých).
    A víkend mezi bezdomovci mě taky zaujal - není tak dávno, co jsem četla (zase!) o bezdomoveckých průvodcích Prahou, prý je to tahák hlavně pro zahraniční turisty, ale co, tak to zkus.

    OdpovědětVymazat
  17. [10]: Já vím, Kingu, ty své texty s ilustracemi dětem předáš v knižní podobě [11]: Hanko, díky zas informaci, bohužel právě 13. budu v Praze a vrátím se asi až večer. Ale na výstavu zajdu, Ladu mám rád, mám o jeho díle dokonce dvě knihy, vzpomínají tam, že se o jeho originálním díle velmi pochvalně zmínil Picasso.
    Díky i za informaci o CD Milana Prince, to si také koupím. Pokud bys ho nesehnala v Olomouci a tady bylo, můžu ti ho poslat.[12]: Těch různých druhů nápojů tam bylo nejméně 10, vyfotil jsem si tam i seznam s podrobným složením, nechce se mně to teď hledat, ale vzpomínám, že tam bylo i Miami Vice, což byl také nějaký televizní seriál, k němuž složil hudbu Jan Hammer, který do USA emigroval a u nás byl známý jako autor hudby k filmu Šíleně smutná princezna.

    OdpovědětVymazat
  18. [13]:Poznámka v závorce je pro manželku, kdyby náhodou někdy blog otevřela, jako že ho nečte [14]: Díky [15]: Já jsem měl výhodu, že rodiče se mě ovlivňovat nesnažili, asi poznali, že to nemá velký smysl
    Už jsem viděl jedno pěkné místo pod mostem, kde se menší skupina zdržuje, malým nedostatkem je, že se přes ten most chodí k nám do práce [16]: Robko, díky za informaci, zkusím se po tom čísle podívat. Občas také nějaké nahodile koupím, mám např. Vietnam.
    Bezdomovečtí průvodci zní velmi zajímavě, oni provází po svých doupatech?

    OdpovědětVymazat
  19. Výborně a inteligentně jsi se popasoval s otázkami toho letadla. Já jsem byla na tu cenu nominována od šesti blogerek, ale všem jsem se omluvila. Tolik sad odpovědí nezvládnu.
    Děkuji za hezké komentáře.☼☼☼

    OdpovědětVymazat
  20. [18]: Provází po místech, kde žijí, ale zároveň taky vypráví různé historky z podsvětí. K tomu časopisu - jeden článek o Limě i nějaké tipy na cestování po Peru najdeš tady: http://www.lideazeme.cz/vydani/2013-10
    Ale po tom čísle se podívej, určitě stojí za to. Už jsem si zvykla kupovat LaZ každý měsíc.

    OdpovědětVymazat
  21. Tvé odpovědi se mi moc líbily. Je vidět, že jižní Amerika je ti prostě blízká, aspoň některé lokality. Krásná ilustrační fotka, kterou jsi doplnil své vyprávění (protože mi to připadá jako vyprávění ).
    Ucho si vybavuji, a právě tuhle scénu, protože mi z onoho soudruha bylo nevolno. Připadal mi jak pavouk.  
    Zaujalo mě tvé rozebrání filmu versus  kniha. Film se opravdu nedá natočit přesně podle knihy, trochu mi to připomíná rčení, že překlad knihy je jak věrnost žen. Je-li krásný, není věrný, a je-li věrný, není krásný. Film má prostě jiné prostředky, a když uvádíš třeba příklad Pána prstenu, taky jsem četla milion výhrad fanoušků a připadali mi jak malý děti. Myslím, že Jackson se s tím popral, jak nejlíp uměl, a na tom filmu bylo znát, s jakým zaujetím jej vytvářeli. Myslím, že Pán prstenu je jedna z nejvydařenějších adaptací ve světě fantasy a ve světě filmu vůbec.
    K Valmontovi... Valmont byl roztomilej a rozvernej. Takové hraní si s citečky, s láskami, s nenávistí. Formanův Valmont byl hravej.
    Viděla jsem i dřívější adaptaci Nebezpečné známosti,s Malkovichem, od Stephena Frearse, a můžu jen doporučit. Esence nenávisti, znuděnosti, lhostejnosti, hravosti s osudy. Výborná adaptace, zkus ji shlédnout.
    Pobavilo mě, jak z tvé nerozhodnosti vznikly dvě vysoké školy.
    A s těmi životními omyly máš pravdu. Jsou sice zraňující, ale dostávají nás dál.
    Děkuji, že ses zúčastnil této výzvy, opravdu jsou to pěkné odpovědi, leccos vypovídají i o tobě. Snad se ti podaří napřesrok i ono vytoužené Peru!
    [18]:

    OdpovědětVymazat
  22. Moje první kniha byla asi s obrázky od Lady a s říkankami... mám ji dokonce v knihovně.

    OdpovědětVymazat
  23. [17]: Tak sa skutocne stalo a aspon tam som mal uspech...(Ale to bolo nemecky pisane...)

    OdpovědětVymazat
  24. Ty jsi byl v Chichén Itzá?
    Závidím, to je můj sen vidět tento komplex! Jinak otázka s Bohem je výstižná a jaksi.. dostačující. "Kde se tu bereš?"

    OdpovědětVymazat
  25. [19]: Alespoň jednu sadu sis mohla vybrat, ne? [20]: Robko, díky moc za výborné informace, hned si dám časopis do záložek.[21]: Všechny 3 části Pána prstenů jsem viděl v kině, Hobbita ještě ne, a i když ho máme kompletně i knižně, už se mně ho číst nechce. Filmové zpracování technickým zpracováním a nádhernou přírodou Nového Zélandu nemá chybu.
    Na Frearsovo zpracování se podívám. Jak Mengano zmínila Lolitu s J. Ironsem, nakonec jsem ji našel na jednom mírně placeném serveru (99 Kč za 14 GB) a už ji mám také.[22]: Vtipnou odpověď měla Růža z Moravy, její první přečtenou knihou byla čítanka. Kdybychom šli ještě dál, mohl by to být slabikář.[23]: Kdybys ji vydal ještě ve slovenštině nebo angličtině, rád si ji koupím.[24]: Ano, byl, i když jsem o tom zatím ještě nepsal.

    OdpovědětVymazat
  26. [25]:[23]: Ked to bude tak daleko, tak Ti ju venujem. (Som strasne zly obchodnik, namiesto, aby som ju predal za wuchersku cenu )

    OdpovědětVymazat
  27. Moc krásně jsi odpovídal. Něco pro poučení, něco pro pobavení. Informace z mnoha různých oblastí. Smekám a tleskám.
    Bod 10 a 11 mě rozesmál.
    Peru bych také ráda navštívila.
    Pokud znám knihu, málokdy mě film tolik zaujme, je to jak říká Vendy, film pracuje s jinými prostředky.
    Film Ucho je vynikající.
    A souhlasím s tím posunem díky omylům, taky bych neměnila, je to přesně jak se říká...co tě nezabije, to tě posílí aneb všechno špatné je k něčemu dobré.
    Výborný článek. Děkuji za příjemný začátek dalšího týdne.

    OdpovědětVymazat
  28. Tvé odpovědi jsou precizní a hodně o Tobě vypovídají.

    OdpovědětVymazat
  29. Zaujímavý to človek. Asi preto na tento blog chodím.

    OdpovědětVymazat
  30. [26]: Díky předem [27]: "co tě nezabije, to tě posílí" - lépe to říci nejde.[28]: Hodně, ale doufám, že ne všechno [29]: Gabi, je škoda, že si ty nezaložíš blog na architekturu, tam bych velice rád chodil, tak se s tvými názory a znalostmi musím spokojit jen v komentářích. Ale zajímavé, že často píšeš ve mezi 2 až 4 hodinou ranní, jako kdybys žila v nějakém jiném časovém pásmu. Anebo nemůžeš spát?

    OdpovědětVymazat
  31. ..vlastne áno, trápi ma svedomie za moje hriechy. Ale je to najskôr tým, že ja na PC pracujem, a keď mám už toho naozaj dosť, tak "odskakujem" občas sa zabudnem aj vrátiť. Tu, na českom blogu je to s vami taká oddychovka. Chodievam aj na sme.sk, ale tam "zúrim" a potom nemôžem spať. Tam sa riešia viac naše slov. spoločenské pomery a tie ...no škoda reči. Raz, keď už naozaj nebudem vedieť čo s časom, si nejaký blog vytvorím.Teraz to ale ešte nehrozí. Vyčkaj ...ja sa raz osmelím.

    OdpovědětVymazat
  32. Mexiko by mě taky lákalo. pěkné odpovědi, je fajn se o tobě dozvědět zase něco nového.

    OdpovědětVymazat
  33. "Vincent van Gogh, který prodal jediný obraz.... a kdosi si z jeho nalezených obrazů stloukl kurník"
    Pokud si vzpomínám dobře, tato historka se připisuje Šagalovi. Nechal za sebou v Paříži obrazy a vrátil se do Ruska dělat revoluci. Mezitím jeho pařížský domácí si povšiml kvality olejového šepsu a Šagalovy plátny zastřešil kurník. Či králíkárnu.
    Vincentovy obrazy uchovával jeho bratr Theo (an art dealer) a pokud si opět dobře pamatuji, byly k tomu detailní instrukce. Některé pigmenty (na bázi olova?) totiž uchováváním v šeru tmavnou a potřebují UV, některé se zase slunce bojí jako čert kříže.
    Nechce se mě dohledávat podrobnosti v tuto relaxovanou pozdní hodinu. Cheers!

    OdpovědětVymazat
  34. Příspěvek jsem napsal a blog mi ho sežral.
    Nu vot, kakyj minimálism!

    OdpovědětVymazat
  35. Trpělivost přináší růže.
    Apologies for my impatience!

    OdpovědětVymazat
  36. [31]: Na tvůj blog se budu těšit.[33]: S tím kurníkem jsem to psal po paměti, nevyylučuji, že jsem se spletl. O Goghovi mám tři knhy - životopisné od Irvinga Stonea a Henriho Perruchota a ještě menší knižku od Miroslava Lamače z edice Malá galerie, kterou vydával Odeon.
    Chagallovi věnovanou knihu nemám, jen pár textů, musel bych je však hledat.
    Roli Thea znám, ten vlastně Vincenta držel nad vodou.
    O problémech s Goghovými obrazy už zde psala Zuzana v článku Některé Goghovy obrazy ztrácejí světlo
    http://mish-mash.blog.cz/1202/nektere-goghovy-obrazy-ztraceji-svetlo[34]:[35]:Server teď funguje tak nespolehlivě, že to úplně demotivuje o něco se snažit, nebo i jen psát komentáře, když se neukládají, anebo nejsou vidět.

    OdpovědětVymazat
  37. Velmi výmluvně o van Goghovi hovoří sbírka jeho korespondence s Theem.Chomová žluť a oranž je vachrlatý pigment. V minulém století jsem zde v Anglii byl členem umělecké skupiny Chrome Orange. Někteří lidé si mysleli, že je to radikální a intelektuální název, Pochromovaný Pomeranč. Dostali jsme od vládních organizací podporu, byla to tenkrát taková doba. Za názvem byla ale nestálost pigmentu. Taky jsme se zakrátko rozpadli a šli každý svou vlastní cestou. Jen korespondence od byrokratů na Chrome Orange Art Group  ještě pár let přetrvávala.Další z problematických pigmentů jsou ty na bázi dehtu, asfaltu. I když se tak tváří, nikdy úplně neuschnou, tj zůstávají v polotekutém stavu. Slyšel jsem, že obrazy od Delacroix musí být ve francouzských museích rotovány, zhruba dle formule 6 měsíců v galerii, pak 6 měsíců vzhůru nohama v depositáři.Poučen, pro sichr tisknu Ctrl+C.

    OdpovědětVymazat
  38. Pokud chcete sledovat nejnovější filmy v HD
    zdarma jdite na tuto stránku a užíjte si to! http://www.cz.movies48.com/?45471587544

    OdpovědětVymazat
  39. [7]: Už jsi to napravil se zfilmovanou Lolitou? Po Egopedově článku o Dolores se chystám na knížku, ale film bych si taky nechala líbit.[26]: Tak co, vyšla i v jiném jazyce než je němčina? :)

    OdpovědětVymazat
  40. [39]: Bohužel se mně nepodařilo film "vyfiltrovat". Když se v Ulož to zadá Lolita, přesměruje se na pornografické stránky. Nepomůže ani přidat k tomu jméno herce J. Ironse, výsledek je stejný. A přitom bych se chtěl jen seznámit s filmovou podobou klasické literatury :)

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Claude Lorrain - ideální krajiny klasicismu

Claude Lorrain (1600-1682), vlastním jménem Claude Gellée , patří k nejvýznamnějším malířům klasicismu , směru, který následoval po temném ...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)