16. listopadu 2013

Malé Karpaty (1) - zámek, zřícenina hradu a krápníková jeskyně

Na Malé Karpaty se označení pohoří příliš nehodí, protože nedosahují ani 800 m nadmořské výšky, a jsou tedy ještě nižší než Českomoravská vrchovina. Začínají za Bratislavou a táhnou se téměř 100 km na severovýchod až k Novému Mestu nad Váhom. Jde o malebný kraj se zalesněnými kopci, které v podzimním období vypadají zvlášť působivě a je zde i řada zajímavých míst, dostupných po nenáročných turistických trasách. A právě zde jsme zakončili letošní turistickou sezónu.

Vybrali jsme trasu začínající na rozcestí Smolenice (232 m n. m.), jen čtvrt hodiny cesty od zámku Smolenice (292 m). Ten je už ze silnice zdaleka viditelný. Zvláštní na něm je, že jeho interiéry jsou veřejnosti přístupné jen o prázdninách, protože je majetkem Slovenské akademie věd a ta jej využívá jako kongresové centrum. Kdysi jsem byl účastníkem jedné 3-denní akce a matně si vzpomínám na lovecké trofeje pověšené na zdech a spoluúčast většího počtu Japonců. Z té doby kromě kolektivní fotografie žádnou jinou nemám, díky jedné svatbě bylo teď naštěstí otevřeno nádvoří a odtud jsou první záběry.




Po necelé hodině cesty po modré značce se mírným stoupáním dostaneme do Čertova žlabu (555 m), odkud se jde asi 45 min po zelené na Záruby rozcestí (745 m) a odtud je již velmi blízko po červené značce na skalnatý vrchol Záruby, který se 768 m je v Malých Karpatech nejvyšší. Jak je to na Slovensku u významnějších vrcholů zvykem, je opatřen dvojitým křížem.




Pokračování trasy od Zárub je nepříjemné tím, že dlouho vede po skalnatém hřebenu, kde uklouznutí by znamenalo spadnout do strže. Otevře se však krásný výhled na zříceninu hradu Ostrý Kameň (562 m) a okolní kopce Malých Karpat. Ze Zárub se k ní dostaneme po půl hodině.




Podle informační tabule hrad pochází z 13. století a měl strážní funkci na západní hranici Uherska. Začátkem 18. století byl však v bojích mezi císařskou armádou a povstalci zničen.




Z Ostrého Kamenu trasa klesá téměř až k jezeru, které je ze zříceniny hradu dobře vidět, a potom je cesta hodně dlouho neměnná. Jdeme stále po červené značce až k rozcestí, kde se trasa křižuje se žlutě značenou cestou. Na tu přejdeme a pokračujeme po ní až do rekreačního střediska Jahodník (295 m).



To už v tuto dobu zelo prázdnotou, ale na stezkách kromě turistů byla k vidění i spousta cyklistů. Od Ostrého Kamene jsem už zapomínal sledovat časové značky, podle čtvercové sítě na mapě je od něj do Jahodníku asi 9 km.



Z Jahodníku zbývá ještě hodina cesty po žluté ke smolenickému zámku. Cestou lze odbočit ke krápníkové jeskyni Driny.



Počet vstupů do jeskyně byl však mimo sezónu omezen a už jsem se do ní nedostal. Jak jsem si ale u pokladny přečetl, stejně se tam fotografovat nemůže, pro představu proto alespoň několik obrázků ze skládačky, kterou jsem si pro útěchu koupil.



Park kolem zámku je příjemným místem k vycházce a na otevřeném prostranství ve větrném počasí babího léta malé děti pouštěly papírové draky.



34 komentářů:

  1. Moc se mě do toho psaní nechce, jsem-li první a navíc nemám co říci, nikdy jsem tam nebyla, i když, jednou jsme při nějaké cestě Karpaty profrčeli a matně si vzpomínám, že tenkrát to byl panenský kraj. Snad to tak je i dnes, medvěda jste nepotkali?

    OdpovědětSmazat
  2. Vyborna reportaz, pekne zabery a hlavne - "Hele vole! Tady jeden Cisek a jak dobre zna tvou vlast. Muzes se hanbit i hambit, vole!"
    Neviem, ale asi to bolo nedostatkom dopravnych prostriedkov, preco som sa na Smolenice dostal az ako vyse 50 rocny! To som byval cely zivot v Bratislave! (Cize kamenom dohodit.) Ale zato som bol vnutri, vydavajuc sa za clena Akademie. Ani uz neviem, ako som ich tam obalamutil, ale prezrel som si to vsetko a odvtedy chcem byt clenom akademie.
    Ze su ale tie kopce az tak "vysoke" som netusil, cumim z okna na 867m zürissky kopec a tom som si myslel, ze byvam v tomto skalnatom state "na rovine". No jo, clovek sa cely zivot uci...

    OdpovědětSmazat
  3. Mně se líbí ten 'tajemný hrad v Karpatech'. Už jako malou mě hrozně lákaly zříceniny. A pak jako tradičně ty malebné pohledy do údolí. Kouzelný kraj a krásná příroda.

    OdpovědětSmazat
  4. Díky moc za tvé výlety do míst kam se nikdy nedostanu. Tak alespoň v tvých fotkách a povídáních

    OdpovědětSmazat
  5. [1]: Turistika je na poznávání nejlepší, na 20 km a víc se toho projde opravdu dost a na Slovensku mám pocit, že příroda ještě není tak poznamenaná komerčním využitím, např. vykácením lesů a stavbou lyžařských vleků na každém svahu. Akademici si uměli vybrat [2]: Přiznám se, že medvědi mě na Slovensku dost děsí, proto mě vůbec neláká se vydat do Nízkých Tater, naštěstí ale žádný o setkání se mnou neměl zájem [3]: "Tajemný hrad v Karpatech" - krásný příměr. Že mě to nenapadlo, to jsem mohl dát do názvu [4]: Tato místa jsou dopravně velmi dobře dostupná. Na silnici pod smolenickým zámkem je dokonce zastávka autobusu a túry jsou opravdu nenáročné.

    OdpovědětSmazat
  6. Pěkné končiny, kde jsem nebyl a už ani nebudu. Medvědů bych se taky bál, kde jsou časy, kdy jsem neohroženě sám vyrazil na výlet v Tatrách z Brnčálky dolů do civilizace a zase zpátky..
    Dcera měla na gymplu kamarádku, která v Tatrách turistovala se svým chlapcem a jednou k ránu ji ze stanu vytáhnul medvěd a pocuchal ji dost na hlavě. Naštěstí to dopadlo dobře a později si ji vzal za ženu nějakej cizinec.

    OdpovědětSmazat
  7. Pěkná reportáž, líbí se mi koláže. Zase poznávám místečko, kde jsem nebyla. Děkuji.

    OdpovědětSmazat
  8. Malé Karpaty mám z botanického hlediska moc rád. Vždycky mě fascinovalo, kolik druhů, co už k nám nezasahují, roste pár kilometrů od hranic.
    A není to moc do kopce, což je ještě lepší. I když škrábat se na Děvínskou kobylu moc zábavné není. :)

    OdpovědětSmazat
  9. [2]: Ten náš český míša, není jistě Grizzly na Aljašce, ledaže by jste nosil po kapsách med? Fotky jsou moc krásné, tak divoce jako kdysi, to tam ale nevypadá.

    OdpovědětSmazat
  10. Tak, tam to prelezené nemám. Ako Rucolovi, aj mne je hanba. Nepoznám  ten kraj. Žeby tie kopečky boli pre mňa už malé?
    Dvojkríže na vrcholoch nemám rada! Načo ich tam moji rodáci dávajú? Sú tam ako blezkozvody? Akoby nám nestačil ten na štátnom znaku... a ešte tak na Matre by mohol byť.

    OdpovědětSmazat
  11. Udajne sa daju ti medvedi vraj uplne lahko odplasit. Len som bohuzial ten navod zabudol. (Zeby to bolo niekde v Google? )

    OdpovědětSmazat
  12. [10]: Ozaj! Teraz si uvedomujem, ako nesmierne deformovana bola cela moja mladost a cely vyucovaci system: Bleskozvod bol za mojej mladosti HROMOZVOD, co je rovnaka blbost ako "prstobrinkoklap" pre oznacneie klavira!

    OdpovědětSmazat
  13. [6]: Pořád se říká Brnčálka, i když podle mapy je to Chata u Zeleného plesa.
    Je tam nádherně - naskýtá se tam impozantní pohled na 900 m vysokou stěnu Kežmarského štítu, ráj horolezců, špičatý vrchol Jestřábí věže, serpentiny na Velkou Svišťovku a na druhé straně na Belanské Tatry.
    Tam bych ale medvěda nečekal, protože nevím, čím (kromě turistů) by se tam mohl živit.[7]: Koláže jsou výborný vynález, protože umožňují zvýšit počet fotografií, aniž by se nafoukla délka článku.[8]: To je zajímavé, jako laik v botanice jsem rozdíl proti našim končinám vůbec nepostřehl. Na Děvínské kobyle jsem nebyl, ale měli bychom to někdy napravit, když je tam z Bratislavy tak blízko.

    OdpovědětSmazat
  14. [9]: Grizzly to sice není, ale jak jsem se díval na medvědy v hradním příkopu v Českém Krumlově nebo v zoo, spadnout bych mezi ně nechtěl a potkat také ne.[10]: Celkem to chápu, je to národní symbol. V polské části Tater, na vrcholu Giewont, mají kříž a ten má 15 m, ten asi zase vyjadřuje jejich silný vztah k víře.[11]: Ale co když má hlad? Také jsem slyšel teorii, že by turista měl dělal hluk, např. hlasitě ťukat holí do kamenů a prý pak medvěd uteče. Ale nevím, zda se naopak nezaraduje, že svačina se blíží [12]: My tu hromosvody máme pořád.
    Prstobřinkoklap vymyslel nějaký buditel, podobně čistonosoplenku pro kapesník.
    Naneštěstí se přejala řada slov ve foneticky zkomolené podobě, např. fotbal, protože předkové asi netušili, že v Anglii čtou slova jinak, než se píší. Rusové z footballu udělali futbol cizinci jim v tomto určitě budou víc rozumět.

    OdpovědětSmazat
  15. [14]: Včera som videla nádherné fotky môjho priateľa z jeho jesenného výstupu na Veľký Rozsutec. A hups ... už aj tam je kríž. Obyčajný , nie dvojkríž. Každý si nesieme svoj kríž na svoju ( vždy najvyššiu) horu, ale som proti osadzovaniu krížov kade tade, hlavne na vrcholy hôr. Takých či onakých. Či už sú znakom viery, alebo štátnosti ( preto tá moja poznámka o Matre - kopec je aj v našom štátnom znaku a patrí Maďarom. )V jednej krásnej slovenskej pesničke sa spieva, že:" na Kráľovej holi, stojí strom zelený..." Keď som tam bola naposledy, strom tam už nebol, dúfam, že za ten čas tam neosadili križ. Ten tam nepatri. Je to na dlhšiu diskusiu ... Vec názoru, viem. Ale, aby ste si nemysleli, že som proti krížom v prírode absolútne. To nie. Nedávno som vyliezla na kopec za Terchovou- " Oravcové". Na jeho vrchole, kde je koniec Kalvárie, sú dva kamenné piliere z iba trošku upraveného kameňa, slúžiace ako " oltár" Nie kríž. Konajú sa tam dvakrát do roka aj sväté omše, pod holým nebom. Kamenné kríže sú iba cestou, ako znaky krížovej cesty. Sú z kameňa, ktorý bol ťažený v Terchovej a bol z neho postavený pilier mostu zo Žiliny do Budatína. Po jeho zbúraní sa kameň v takejto forme vrátil do Terchovej. Takáto symbolika sa mi páči, aj vo forme krížov. Je to veľmi pekná Kalvária, doporučujem navštíviť, navrhol ju Milan Opalka- Terchovčan. A prečo som tam liezla? Nielen kvôli prírode. Jeden môj priateľ, ktorý tento rok, mladý, ani nie 50 r. zomrel, si prial rozsýpať jeho popol na lúke v blízkosti vrcholu. Jeho rodina mu želanie splnila. Bol čas spomienok na blízkych, bola som mu zapáliť sviečku na tom vrchole. Dobre to chalan vymyslel. Spomienka na neho, ma vždy dovedie na ten vrchol.Teda, pokiaľ budem vládať. Zatiaľ iba tajne, ale taktiež sa pohrávam s vyslovením takého posledného želania ... v lete mu tam budú kvitnúť krásne lúčne kvety. Sorry ... rozpísala som sa spomienkou...krásny deň prajem.

    OdpovědětSmazat
  16. Ten kříž z Velkého Rozsutce zde mám také v článku http://mish-mash.blog.cz/1209/mala-fatra-1-kolem-vodopadu-na-velky-rozsutec.
    Ale máš pravdu, že kříže na vrcholech přibývají, v článku o Slavkovském štítu, který ještě je vidět na hlavní stránce, vzpomínám, že před 10 lety tam bylo jen modré kolečko na kameni a teď je tam i kříž. A vypadá úplně stejně jako ten na Velkém Rozsutci. Zřejmě si nějaká firma z výroby křížů udělala obchodní artikl a osadí se jimi všechny kopce na Slovensku V Terchové jsem jednou byl, odtud jsme vyjeli lanovkou na Snilovské sedlo a pak šli na Velký Kriváň a z něj tu šílenou "hřebenovku" - Chleb, Poludňový grúň, Stoh, ..., kdy se jde stále nahoru dolů a nakonec je to horší než túra na Everest Máš krásnou vzpomínku, i když smutnou. Takové asociace krásná místa ještě více vryjí pod kůži.

    OdpovědětSmazat
  17. Krásná krajina, malebná, i počasí vám vyšlo, takže fotky skutečně slunečné, s nádechem babího léta.
    Zaujaly mě odpočívadla, ale i krásně malebná zřícenina (jak ladí s krajinou!). I jeskyně by byly zřejmě nádherné k prohlídce, škoda, že vám to nevyšlo. Ale zase, můžete si to příště zopakovat a budeš se mít na co těšit.

    OdpovědětSmazat
  18. [16]: V. Rozsutec, krásny kopec ...teraz práve je nádherne osvetlený svitom mesiaca. Včera bol na ňom snehový poprašok, dnes už nie. Ako to viem? Dívam sa naň práve z okna kuchyne. Tak na tú trasu, čo opisuješ v tom svojom článku, ma zobral môj vtedajší frajer akože na rande. Mňa, dievča z východoslovenskej nížiny.  Skoro som ho počas toho lezenia zabila, ale neskôr som si ho predsa len vzala. Bolo to krásne randenie. Teraz, po 35 rokoch, si on užíva "moju" nížinu a ja sa neviem odpútať od toho , vtedy jeho, teraz už ale môjho Rozsudca. Život nám, tie naše karty, niekedy tak divne zamieša.

    OdpovědětSmazat
  19. Zámek, zřícenina a jeskyně, všechno, co mám ráda, pěkně pohromadě. A navrch babí léto. Věřím, že to byl krásný výlet. V sezóně, kdy je zámek otevřený a jeskyně bez omezení, by to asi bylo ještě lepší, ale zas by scházelo to podzimní kouzlo.
    Nádherné fotky, zajímavá reportáž z místa, které znám jen podle názvu z filmu Tajemný hrad v Karpatech.

    OdpovědětSmazat
  20. Moc se mi líbí ten "Zámek v parku" - je to překrásná fotka a uvádí mě ve snění...

    OdpovědětSmazat
  21. Prepáč, Miloš, že to dávam tu u Teba - nevyžiadanú reklamu - ale spomínali ste tu medvede,tak aby ste sa vy, doma v Čechách nebáli, tu máte mapu, kde ich môžte stretnúť. Nie je to velké územie. Ak si budete spievať, bude vám veselo a možno medvede nebudú útočiť, ale spievať tiež... http://canis-lupus-tomus.blog.cz/1310/kde-ziji-selmy-cast-1-medvedi

    OdpovědětSmazat
  22. Krásné fotky nejvíc se mi líbí ty krápíky a ten hrad :) opravdu kouzelný fotky

    OdpovědětSmazat
  23. Čarokrásne fotky. Hlavne tie s deťmi, veď v dnešnej dobe je priam vzácnosť vidieť hrať sa dieťa s niečím iným ako z počítačom. Naozaj si ani nespomínam kedy som som naposledy videla dieťa hrať sa so šarkanom...

    OdpovědětSmazat
  24. [17]:Počasí vyšlo opravdu skvěle, bylo to 20. října. Dopoledne byl zámek ještě proti Slunci, ale odpoledne (na konci okružní cesty) přesně, jak bylo třeba.
    Určitě to za zopakování stojí, v kopcích jsem byl poprvé a moc se mně tam líbilo.[18]: Velký Rozsutec je král Malé Fatry, i když není nejvyšší, je odevšud vidět a dívat se na něj z kuchyně musí být zážitek.[19]: Tajemný hrad v Karpatech byl i nějaký film, ne? Budu se muset poohlédnout, jestli tam něco poznám.[20]: Myslím, že tam byla i nějaká cedule, že park se zámkem je chráněná (krajinná) oblast. Je to ideální místo pro zamilované [21]: Gabi, právě naopak jsem moc rád za tvůj odkaz, ti medvědi mně ale opravdu nahánějí strach, před nimi člověk neuteče, jsou rychlejší, umí lézt po stromech, plavat a asi mají i velký apetit.[22]: Fotky jeskyně jsou nádherné, jak už v článku píšu, právě ty nejsou mé, ale z pohlednicové skládačky. Práce profesionálů se hned pozná.[23]: To je pravda, u našeho paneláku je svah a tam děti také dřív pouštěly draky, ale už ani nepamatuji, před kolika roky jsem je naposled viděl.

    OdpovědětSmazat
  25. To byl parádní výlet a díky za skvělou fotoreportáž, mohla jsem se projít po Karpatech a ani jsem se nazadýchala. Zámek Smolenice je krásný a zřícenina hradu taky (škoda, že byl zničen na obrázcích je rozlehlý a nádherný), ale cesta k němu po tom skalnatém hřebenu by mě asi moc nevyhovovala, určitě by se mi klepala kolena.

    OdpovědětSmazat
  26. Pěkná koláž. jako dítě jsem měla jeskyně a krápníky moc ráda.

    OdpovědětSmazat
  27. Už ani nevím kde to bylo, ale v jednom opuštěném lomu byla zborcená stěna plná krápníků, které tam na zemi ležely a dlouho jsem jeden asi metrový doma měl jako "sochu."

    OdpovědětSmazat
  28. Výlet to byl určitě pěkný, hned bych ho absolvovala. Hlavně mě láká zřícenina hradu, jeskyně moc ne. Tam zase chodí nejraději manžel.

    OdpovědětSmazat
  29. Já bych chtěla také tak cestovat, nádhera!!!

    OdpovědětSmazat
  30. [25]:[25]:[28]:[29]:Z Bratislavy je to blízko, stačí vystoupit pod zámkem, zatímco si budete prohlížet zámek, Ilona mezitím oběhne ještě všechny vrcholy.
    [27]:Krápníky v lomu zní zajímavě, ale zažil jsem koupání v krápníkové jeskyni (v Mexiku), někdy ji trochu přiblížím.

    OdpovědětSmazat
  31. Co lze řící, koukat a číst, zážitek z toho mít.

    OdpovědětSmazat
  32. Rád jsem se prošel místy,kam se pravděpodobně nepodívám.Moc pěkná reportáž   

    OdpovědětSmazat
  33. Tak....tam jsem taky nebyla :) Ale reklamu jsi Malým Karpatům udělal výbornou, tak snad jednou...:)

    OdpovědětSmazat
  34. Jéé, ty stromy mi připomínají podzim, už aby tady byl. I když současný (jarní?!) počasí mi vyhovuje

    OdpovědětSmazat

Aktuální článek

Peleș a Pelișor - zámky rumunských králů

V centrální části Rumunska, na úpatí pohoří Bucegi, nejvýchodnější částí Jižních Karpat, leží město Sinaia , které s přibližně 10 tisíci oby...

10 nejčastěji zobrazovaných článků