11. března 2017

Victor Vasarely - geometrická abstrakce + optický klam = op art

Victor Vasarely (1906-1997) se narodil jako Vásárhelyi Győző v maďarské Pécsi, když však po dvou letech zběhl ze studia medicíny v Budapešti, dal se na nejistou dráhu umělce v oboru grafický design a v r. 1930 přesídlil do Paříže, bylo jasné, že s takovým jménem by tam jen narážel, proto ho raději zjednodušil na zapamatovatelnější podobu.

Bylo to rozumné, např. dva maďarské matematiky, jejichž články se staly základem optimalizační metody pro řešení přiřazovacího problému, téměř nikdo nezná, než se učit jejich jména, bylo jednodušší ji nazvat maďarskou metodou (Hungarian Method) a tento termín se pak v literatuře ustálil.

Vasarely v mládí maloval ještě černobíle a styl jeho geometrické abstrakce byl inspirován sítěmi horizontálních a vertikálních vláken obvazové gázy a systémem rovnoběžek a poledníků na mapách.

Malíř však brzy objevil, že mnohem více možností ve vyjádření tvaru mu nabízí barevné kompozice, což dobře ilustruje jeho výrok: "Každý tvar je základem pro barvu, každá barva je vlastností tvaru." ("Every form is a base for colour, every colour is the attribute of a form.")



Do černobílého období patří i jeho oblíbený motiv zeber, ke kterému se mnohokrát vracel. Na pozdějších obrazech je už zasazoval do barevného pozadí.



Vasarelyho barevné obrazy vzdáleně připomínají výšivky lidových umělců, hlavní cíl je ale zcela jiný: vzbudit v divákovi dojem pohybujícího se prostorového objektu. Malíř toho dosahuje opakováním geometrických struktur, které deformuje a navzájem posouvá. Styl se pak označoval jako kinetické umění. Protože ale dojem zdánlivě pohybujícího se objektu je založen na optickém klamu, historici umění směru přisoudili nové označení op art (vzniklo zkrácením slov optical art (optické umění)) a Vasarely je považován za jeho otce.




Vasarelyho obrazy se staly vzorem i módním návrhářům v potisku látek, např. Roberta Capucciho ovlivnily malířovy "vibrující tvary" během pařížského pobytu v 60. letech.

Zájemci si Vasarelyho obrazy mohou prohlédnout na výstavě na brněnském hradě Špilberk, a to až do 2. dubna. Na výstavě je k vidění celkem 110 děl. Tento počet je nezvykle vysoký, je to ale dáno tím, že malíř byl propagátorem sériového šíření uměleckého díla, což v jeho případě znamená, že mnohé obrazy mají více verzí, které se liší pouze přeskupením barev či tvarů; autor navíc umožnoval pořizovat reprodukce, které pak osobně autorizoval. Na vystavených dílech jsou připsána různá čísla, např. 28/3, což znamená 28. kopii 3. originálu obrazu na dané téma.




Všechny ukázky obrazů (včetně jeho autoportrétu) jsou z této výstavy, bohužel fotografování je zde značně ztíženo tím, že obrazy jsou zaskleny a na sklech se odráží světla lamp, denní světlo z oken i siluety návštěvníků. Záběry jsou proto z bočního pohledu, má to však negativní dopad na efekt iluze pohybu, ten totiž závisí na úhlu pozorování a při nevhodném postavení se ztratí.



Dnes nás přirozeně napadne, zda by nebylo možné malířovy geometrické abstrakce vytvářet v počítači. Zdá se to pravděpodobné, např. v programu MATHEMATICA, jenže i tak by malíř-programátor musel vymyslet kompozici rozmístění grafických struktur, jejich velikost, natočení a barevné kombinace. Změnou parametrů by se však zjednodušilo vytváření variantních podob základní verze. Vasarely k tomu měl ale jen paletu s barvami a štětec.

22 komentářů:

  1. Velmi zajímavé a pro mou dušičku technokrata hodně přitažlivé.
    Zkoumala jsem přiložené fotografie i další fotografie Vasarelyho obrazů na netu, které jsou zobrazeny z přímého (ne bočního) pohledu, ale pořád tam nevidím ten efekt pohybu.
    Vidím důmyslné kompozice, jejichž charakter se mění v závislosti na tom, odkud si představuji, že dopadá světlo.
    V každém případě úžasně zvládnutá technika, jak na ploše zobrazit přesvědčivě složité trojrozměrné objekty s nejednoznačnou interpretací.
    Poznámka: Tentokrát metoda koláže naprosto vyhovuje

    OdpovědětVymazat
  2. Hodně zajímavé obrazy, do retro interiérů jak dělané! Ale krásně to pozvedne i takové ty sterilní moderní prostory.

    OdpovědětVymazat
  3. Vasarely je považován za otce op art.
    Otec je ale vždy nejistý, kdo je matka?

    OdpovědětVymazat
  4. [4]: Možná, že šlo o registrované partnerství. Victor Vasarely + Sv. Lukáš, patron malířů (a lékařů)

    OdpovědětVymazat
  5. Tady na těch obrázcích ten optický klam nevidím, ale podívala jsem se na ten odkaz co tu máte a to je něco, až se mi zatočila hlava.

    OdpovědětVymazat
  6. Špilas mám z ruky, takže díky...

    OdpovědětVymazat
  7. Vasarelyho kompozice mám moc rád už dlouho, ale přiznávám, že jsem o brněnské výstavě nevěděl. A bohužel, jak tak vidím, jak se mi plní další víkendy, nejspíš se na Špilberk ani nedostanu. Díky za podrobné informace.

    OdpovědětVymazat
  8. Při delším "zahledění" se některé obrazy zdají být pohyblivé. A to se mi v některých případech opravdu líbí. (teď mám na mysli i jiné kousky než výše uvedené)

    OdpovědětVymazat
  9. Autora neznám. Připomíná mi to mého syna, který také v mládí maloval jen černobíle, vystačil si s obyčejnou tužkou. A to maloval rád. Nikdy jsem nepochopila, proč to tak je.
    Optické klamy jsou zajímavé.

    OdpovědětVymazat
  10. Dotyčný má zajímavou tvorbu. Je tolik umělcu, které ještě neznám a tento vypadá dosti zajímavě.
    Mě se líbí snad všechny jeho obrazy.

    OdpovědětVymazat
  11. S op artem jsem se mnohokrát setkala, dokonce jsem v mládí měla černobílé šaty se vzorem op art. Byla jsem na ně náležitě pyšná a budila jsem v nich i pozornost.
    Vasarelyho neznám a díky tvému článku jsem si zase trochu rozšířila své povědomí. Každopádně se mi jeho obrazy líbí, ty černobílé trochu víc.

    OdpovědětVymazat
  12. Zaujaly mě ty zebry, ale nevím, zda bych si to koupila, ale na výstavu bych mohla zaskočit

    OdpovědětVymazat
  13. [1]: Někdy se doporučuje na obraz soustředěně dívat určitý čas a pak se efekt má projevit.
    K optickým klamům přidám ještě jeden z mnoha odkazů http://hadanky-a-hlavolamy.webnode.cz/opticke-klamy-obrazky/.
    Taky jsem si myslel, že koláž se tady hodí, bylo mně líto některý nepoužít :).[2]: Ale výhradně se zamotanými krky.[3]: Jen by mně trochu vadilo, kdybych měl na stěně 1350. kopii :).[4]: Op art by si měl nechat udělat rozbor DNA :).[5]:[6]: To by pak op art byl osvojené dítě 2 dvou mužů? Měl tedy štěstí, chudák sirotek.[7]: Také mně připadne, že technika optických klamů dost pokročila. Další jsou třeba tady http://g.cz/27-optickych-iluzi-poskadlete-svuj-mozek.

    OdpovědětVymazat
  14. [8]: Mě obrazy také zaujaly.[9]: Škoda, stálo to za to. Ale výstava se určitě objeví ještě v některém z dalších měst.[10]: Já jsem to zjistil z plakátu na ulici, jinak bych ji asi propásl. Až potom jsem našel odkazy i na webu.[11]: Nedovedu si představit, kolik času musela stát příprava přesné osnovy obrazu před finální malbou.[12]: Černobílé malování je asi náročnější než barevné, určitě tam více vyniknou případné nedostatky.[13]: Taky si to myslím, kolik dnes je geniálních umělců, které ani neznáme a objeví je až další generace historiků umění.[14]: Pokud vzor na šatech "vibroval", muselas být středem pozornosti :).[15]:v článku http://www.artnet.com/artists/victor-vasarely/ je uvedena i konkrétní cena za jeden z jednodušších obrazů, konkrétně 525–775 USD, takže do 20 tisíc Kč.

    OdpovědětVymazat
  15. To je moc zajímavá výstava, ale beru ji opravdu jen jako zajímavost, na stěnu doma, bych si takový obraz asi nepověsila. Ještě tak možná jednu z variacích se zebrami.

    OdpovědětVymazat
  16. Mnoho obraz§, které si zde publikoval se mi velice líbí. :) Je dobře, že to šíříš mezi lidmi dále a rozšiřuješ tak jejich slávu. V úvozovkách slávu. :)

    OdpovědětVymazat
  17. Dílka jsou to pěkná, hlavně ty zebry, ale z optických klamů se mi rozjíždí migrény, takže jdu zase rychle pryč .

    OdpovědětVymazat
  18. Nádherné zebry! :) Když na podobné optické klamy koukám delší chvíli, tak mi to dokáže i trochu rozhoupat žaludek :)).
    Opět zajímavý článek, Miloši! :)

    OdpovědětVymazat
  19. Obvazová gáza! To je inspirace! Umělci jsou prostě božííí! Líbí se mi ty první jeho dílka, něco z nich dokážu vnímat zvláštního, možná tím, že jsem nejen meteosenzitivní jedinec.
    Kdybych měla možnost rozhodnout si doma sama, vybrala bych si určitě jedno z jeho děl na stěnu, líbí se mi to.

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Henri Matisse - fauvismus

Henri Matisse (1869-1954) se k malířství dostal úplnou náhodou, pocházel z rodiny obchodníků a dostalo se mu vzdělání, vystudoval práva a p...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)