Pokud se ve filmu nebo záběrech fotografů objeví něco z více než dvoumilionové maďarské metropole, nikdy nechybí pohled na impozantní budovu Parlamentu na břehu Dunaje, hrad Buda, který se vypíná na kopci na protějším břehu, a Széchenyiho řetězový most poblíž obou dominant. Za socialismu se tam také dost jezdilo za nákupy, protože pestrost nabídky značně převyšovala naše poměry.
Já mám Budapešť spojenu hlavně s uměním. Poprvé jsem tam byl v r. 2002 s cílem navštívit Szépmüvészeti Muzeum (Museum of Fine Arts), které disponuje velkou sbírkou španělských mistrů, největší mimo Španělsko, ale jsou v ní i díla impresionistů, např. velmi netypický obraz zasněžené krajiny od Gauguina. V Budapešti se také konají velké světové výstavy, v r. 2007 ve zmíněném muzeu byla uspořádána výstava děl Vincenta van Gogha a nyní se chýlí ke konci výstava obrazů Paula Cézanna. O tom však blíže jindy.
Vedle muzeí, výstav, pamětihodností, nákupů v tržnici, projížďky historickým metrem, …, se Budapešť jako jediná metropole může pochlubit termálními lázněni. Maďarsko je jimi vyhlášené, už jsem tu zmiňoval jeskynní termální lázně v Miskolci, v Budapešti je jich však kolem třiceti a ty nejznámější - Gellért a Széchenyiho lázně - jsou mnohem větší a vynikají krásnou architekturou.
Lázně Gellért se nachází v hotelu stejného jména, který je situován na úpatí Gellértova vrchu. Jméno je podle biskupa z 11. století, který zemřel mučednickou smrtí během povstání proti králi. Budova hotelu je postavena v secesním slohu a lázně obsahují několik bazénů venkovních a další jsou uvnitř hotelu. A právě velký vnitřní bazén je nejzajímavější. Je obklopen mramorovým sloupovím, stěny jsou vyzdobeny mozaikami a dojem je, že se koupeme v chrámu.
Széchenyiho lázně a řetězový most nesou jméno podle maďarského politika 19. století Istvána Széchenyiho, který usiloval o osamostatnění Uherska z R-U monarchie, a vedle stavby mostu, propojujícího Dunajem oddělená města Buda a Pešť v jednu metropoli, se mimo jiné zasloužil o založení Maďarské akademie věd, jejíž budova rovněž stojí na břehu Dunaje (na téže straně jako Parlament, od řetězového mostu ale na druhou stranu). Budova Széchenyiho lázní je postavena v novobarokním slohu. Na rozdíl od lázní Gellért jsou zajímavější její tři venkovní bazény - dva termální s teplotou vody 38 °C a jeden plavecký, jehož teplota je 28 °C.
Každé koupaliště má svého plavčíka a platí to i pro Széchenyiho lázně, i když hloubka vody v horkých bazénech je sotva po krk, protože by se někomu mohlo z dlouhého pobytu v horké vodě udělat nevolno. O minulém víkendu však bylo v Budapešti nevlídné počasí, první den téměř celý propršel a druhý den padal sníh s deštěm. Plavčík je muž navlečený v bundě a červené čepici.
A pokud bychom se ve vodě snad nudili, můžeme si zahrát šachy.
Krásné záběry! Připomnělo mi to Budapešť, kdy jsem v ní byla v roce 1979.
OdpovědětVymazatJá mám Budapešť spojenou s obrovským vedrem. Byl jsem tam totiž jedinkrát v životě v roce 2008 na zářijovém půlmaratónu. Přišla nějaká tropická vlna a při celém závodě bylo 36 stupňů ve stínu a já navíc běžel s horečkou. Do cíle jsem se dokodrcal, možná i proto, že odměnou pro účastníky v cíli byl vstup právě do Széchenyiho lázní (mimochodem - ocenil jsem zajímavý přístup organizátorů, kteří pouštěli do lázní zahraniční běžce a maďarské běžkyně, maďarští běžci měli smůlu ).
OdpovědětVymazatSpíš než v chrámu mi to tam připadá jak v římských lázních, jen tam chybí císař a senátoři v tógách na lehátkách vesele kující pikle a polonahé otrokyně k jejich potřebě.... Nicménš to by bylo něco pro mne, mít v tomhle hnusnu možnost ráchat se v teplé vodě
OdpovědětVymazatPohled na historickou budovu Parlamentu, Dunaj a řetězový most je náádherný, ovšem do lázní se taky dívám s obdivem. Musí být prima, ponořit se v nevlídném sychravém dnu do vlahé vody a zaplavat si. Určitě bych chtěla vyzkoušet koupání venkovní i to "chrámové".
OdpovědětVymazatNevím proč, ale Maďarsko je jedna z mála zemí, která mi nepřirostla k srdci. Byla jsem v Budapešti několikrát, ale už bych tam nejela. A lázně mě už nelákají vůbec.
OdpovědětVymazat[1]: Díky, Budapešť si ale zaslouží zopakování.[2]: Jak vidím, hodně poznáváš z pohledu maratonce (po Helsinkách Budapešť, ..., ještě bys mohl zkusit nějaký silvestrovský maraton, bývají myslím v New Yorku. Obdivuji tvou vůli, já bych to nevydržel, ale ani by mě to moc nebavilo, protože i při pěší prohlídce se zastavuji, kochám se, něco vyfotím a většinou se mně při tom ztratí manželka, která se na mě neohlíží. Při běhu bych ztratil pojem o trase.[3]: Vypadá to tak, ale někde jsem četl, že lázně Gellert byly postaveny v době turecké nadvlády. Turecké lázně v Budapešti také jsou, údajně se tam lidé koupou nazí a venku chodí zamotaní do prostěradel. Tam jsem však nebyl.
OdpovědětVymazat[4]: V tom chladném počasí to bylo opravdu příjemné. Když jsem byl v létě v termálních lázních v Popradu nebo Velkém Mederu, bylo mně tam po čtvrhodině špatně a musel jsem vylézt. Po zkušenosti z Budapešti však vím, že v zimě se tam dá vydržet i půl dne. Myslem jsem, že bude zima na hlavu, ale stoupající pára z hladiny hřeje.[5]: To chápu, v Maďarsku nejsou hory. ;) Ale památky stojí za to.[3]: Ještě k těm římským stopám - ty jsou v Budapešti velmi silné, na okraji se rozkládají pozůstatky římského města Aquincum. Vypadá to tam trochu jak v Athénách pod Akropolis. Byl jsem tam však jen při první návštěvě ještě bez digitálního foťáku, a tak nemám žádné fotky.
OdpovědětVymazatTo je úžasný pohled na ty lázně, ty v kryté budově mi připadají tak, že už jenom by tam odněkud měli vykouknout nějací mafióza domlouvající tajný kšeft. Osobně jsem v Maďarsku ještě nebyla, ale moje maminka kolikrát říká, co pěkného si od tam přivezla. Takže to s nákupy sedí.
OdpovědětVymazat[8]: No jo, ale mafiáni dělají všechno skrytě a nahatým by bylo vidět do karet.
OdpovědětVymazatBudapest je nadherna. Chvalime sa nou aj my, Slovenski murari, kamenari, tam chodili na roboty. Ale, take fota stavieb, co som videla dnes zo spriatelenych zemi : Madarsko, Slovensko, Cechy, ba aj precizne Nemecko tam bolo ...tak to si neprajte vidiet, co moderny clovek vymysli, aby si ulahcil robotu, ci usetril. Kdeze su nasi dedovia, co stavali Budapest, ci Prahu Nech nam to znova pridu ukazat.
OdpovědětVymazatInak, taku dobos tortu aku maju tam,v cukrarni nedlaleko parlamentu, nikde inde vo svete nenajdes!!
[6]: Zaslouží, i já trochu povyrostla, ale pro je je trochu z ruky!
OdpovědětVymazat[6]: Jasně, rád poznávám jiné maratónské kraje. Nejúžasnější zkušenost mám z dvojnásobné účasti na klasickém maratónu Marathon - Athény. Ostatně v roce 2007 - tedy dávno před založením blogu - vzešla z mých prvních zážitků s Athénami a s klasickou maratónskou trasou moje vůbec první rozsáhlejší reportáž, kterou ovšem moji milí blogoví návštěvnící zatím neměli příležitost spatřit. Začnu ji otiskovat na pokračování, až mi definitivně dojde inspirace .
OdpovědětVymazatBudapešťská klobáska! Debrecinka! Segedinský guláš! Maďarský guláš! Tahle země na mě čeká!:)
OdpovědětVymazatPo pořádné návštěvě Budapešti toužím už douho a nějak k tomu pořád není příležitost. A tady vidím, žebych s tím fakt měla něco udělat.
OdpovědětVymazat[11]: Zas tolik ne, z Brna jsme tam jeli autobusem i s půlhodinovou přestávkou necelé 4 hodiny.[12]: Na reportáž se už těším. Také občas si připomínám starší zážitky a fotky, abych je úplně nezapomněl, např. zde jsou z víkendu jen fotky šachistů, plavčíka a noční pohled na hrad Buda, ostatní fotky jsou z r. 2007.[14]: Při tvém kladném vztahu k masu, je Maďarsko ta správná země. V tržnici jsem koupil asi metr klobás a jsou opravdu vynikající, dnes večer asi zmizí poslední kousek. Slyšel jsem ale, že průměrný věk dožití maďarských mužů je jen 62 let, kdo ví, zda to neškodí zdraví. Anebo paprika, ta je také všude, v obchodech visí velké svazky a u jednoho motorestu dokonce byla směrová cedule s nápisem Paprika, aby každý věděl, kde ji koupit.
OdpovědětVymazat[13]: Katko, pro tvou zálibu k cykloturistice je rovinaté Maďarsko ideální zemí, resp. z mého pohledu by bylo, jízdu do kopců nemiluju.
OdpovědětVymazat[10]:Máš pravdu, cukrárny jsou tam také vyhlášené, např. Gerbeaud, ovšem ceny za zákusky překračují v přepočtu 100 Kč.
OdpovědětVymazatByli jsme v Budapesti na zájezdě, spali na lodi, chodili po městě, ale ne na nákupy . Znalost maďarštiny u syna a pár slov i u mne způsobila, že na nás byli obzvláště milí jak v bance při výměně peněž, tak v restauiraci, kde jsem si objednala bez problémů oběd. Když máte tchyni Maďarku není problém, že?
OdpovědětVymazatKrásné fotky mi připomněly ten výlet.
[6]: Unbedingt! Ja som tam bol raz a okrem dost sucheho zakusku som vobec nevyskusal tu povestnu madarsku kuchynu! Uz len kvoli tomu tam treba znovu (a znovu a znovu) cestovat!
OdpovědětVymazatJO, igen! Kolbasz! V tom su Madari Weltmeister! Gulas spravim aj ja dobry, ale klobasky tazko.
OdpovědětVymazatA vobec! Sotva existuje pohostinejsi narod na svet, napriek tomu rceniu "Toth nem ember" (Slovak nie je clovek )
OdpovědětVymazatImpozantní.. slovo víc než výstižné. Parlament, hrad, most i lázně.
OdpovědětVymazatPalvčík v bundě a čepici.. to je tak nezvyklé spojení ale jasně, vždyť by tam zmrznul. Koupání v termálním bazénu musí být úžasné.
Krásně jsem si po ránu zacestovala.
Ty lázně vypadají dobře, ale kdyby tam bylo méně lidí, neuškodilo by to.
OdpovědětVymazatJá byla v Budapešti jen jednou a to ještě před revolucí - tudíž s rodinou na nákupech, jak bylo tehdy běžné. Tamější obchody se totiž už tehdy podobaly (alespoň v našich představách) těm západním.
OdpovědětVymazatMí rodiče jezdí do Maďarska každý rok do lázní, ale v těch budapešťských ještě nebyli. Co se týče maďarské kuchyně, je prý nejlepší. Ty jejich klobásy a salámy, které mi vždycky přivezou, to je lahůdka.
A fotky lázní vypadají vskutku jako záběry z chrámu. Musí to být zážitek, koupat se v takovém nádherném prostředí.
Další místo, kde jsem v životě nebyla. Mohla bych si začít dělat seznam a byl by možná delší než naše dědina...
OdpovědětVymazatKrásné fotky. Už ta první mě nadchla.A asi by se mi líbilo to koupání - jak uvnitř, mezi sloupy (opravdu impozantní!), tak i venku, v termálkách - jaký paradox, venku kosa, ve vodě teplo'
Krásné! U těch fotografií se člověk tak hezky zasní. Hned bych se tam podívala.
OdpovědětVymazatV Budapešti jsem nebyla,Madˇarsko jsme vždy jen projížděli.Můj bývalý manžel měl madˇarské předky z otcovy strany a mamka od bývalé tchýně byla v Budapešti narozená. Moc se mi líbí pohled na budovu parlamentu,o lázních ani nemluvě.A zahrála bych si tam šachy,kdyby někdo chtěl. Je to senza.Voda je příjemně teplá,tak proč né. A co by mně zajímalo,jsou Madˇaři se Španěli nějak spjati?
OdpovědětVymazatDíky všem za milé komentáře, Budapešť se dá opravdu jen doporučit, asi však v teplejším ročním období.[27]: Heleno, na webu http://cs.wikipedia.org/wiki/Ferdinand_I._Habsbursk%C3%BD jsem našel, že Ferdinand I. Habsburský byl Španěl, který se později stal německým králem, římským císařem, českým a uherským králem a rakouským arcivévodou.
OdpovědětVymazatProto asi tolik obrazů od španělských malířů v Budapešti mají (nejvíce od El Greca, jsou zastoupeni i další nejvýznamnější malíři, např. Velázquez, a z pozdější doby ještě Goya).
Ze stejného důvodu je dost španělských obrazů také ve Vídni, např. známé Velázquezovy portréty královské dcerky Margarity v Kunsthistorisches Museum.
[28]:Tak proto,myslela jsem si to.Díky za odkaz.Vše souvisí se vším.
OdpovědětVymazatjá v Budapešti nikdy nebyl ale ty lázně bych si dal!
OdpovědětVymazatEste dodatocne: Uplne nahodou bol v NZZ (naj-naj noviny helvetske) clanok pod nadpison "Zelezny inzinier", alebo tak nejak. Abraham Ganz bol Svajciar. Cely zivot vsak aj madarsky patriot. Jeden z najbohatsich sucasnikov. Zalozil zelezne zlievarne a vsetky tie zelezne casti Sechenyiho mostu su z jeho firmy. (Mozno sa oplati o nom "vygooglit", kazdopadne zaujimava nahoda.) Dnes je na uzemi jeho byvalej firmy muzeum.
OdpovědětVymazatKingu, díky za zajímavou informaci. Zkusím se podívat.
OdpovědětVymazatV Budapešti má stopu i Gustave Eiffel, jeho firma zde postavila známou tržnici a budovu nádraží Nyugati.