17. února 2013

Zásadní genetický objev vede ke snižování rizika srdečních chorob

Vědci našli dosud největší množství genů spojovaných se zvýšeným rizikem srdečních nemocí. Došlo k tomu ve vědecké studii, jež by mohla pomoci najít cestu k situaci, kdy doktoři budou schopni nabídnout genetické testy, které budou identifikovat lidi s největším rizikem srdečních nemocí a mozkových mrtvic.
Zuzana

Genetické základy srdečních nemocí jsou pevně ustanoveny - to vysvětluje, proč někteří lidé žijí dlouho navzdory nezdravému životnímu stylu, zatímco druzí umírají mladí. Pouze dekódování lidského genomu, kdy vědci budou schopni určovat aktuální geny, které jsou poškozeny, může vést k výše zmíněným změnám v léčení a k progresu snižování rizika srdečních chorob.

Jedna z největších studií dosud zahrnovala 140 000 lidí z US, Islandu, Británie a dalších zemí v Evropě. Vědci identifikovali 13 genetických mutací ze třech bilionů sekvencí v lidském genomu, z nichž každá prokazuje malé, ale přece jen pozoruhodně zvýšené, riziko koronární srdeční nemoci.

Ti, kteří zdědili konkrétní kombinaci těchto genetických variací, nazývaných "single nucleotide polymorphisms", mají zvýšené riziko srdečního onemocnění, zvlášť pokud si osvojí nezdravý životní styl, například konzumují stravu bohatou na nezdravé tuky bez pravidelného cvičení. Profesor Thomas Quertermous ze Stanford University v Kalifornii řekl, že tyto nové objevy umožní vědcům na celém světě lépe porozumět kořenům příčin koronární arteriosklerózy a možná povedou k novým důležitým lékům a terapiím, které nakonec zcela zredukují riziko infarktu. Profesor přiznal, že zatím vědci stále dost dobře nerozumí molekulárním cestám, které jsou spojovány s procesem v cévních stěnách. Studie funkce genů v těchto genových oblastech by je údajně mohla vést k poznání a k metodám, jakým způsobem blokovat proces budování plaku na cévních stěnách. V současnosti neexistují léky, které se přímo zaměřují na cévní stěny.

Abychom našli genetické mutace, musíme srovnávat veškeré genomy lidí se srdečními nemocemi i bez nich - což je proces, podobající se hledání jehly v kupce sena. Mluvíme o hledání několika málo základen a hledáme ve 3 bilionech základen v našem kódu DNA. Ty jsou u některých lidí rozdílné a ten rozdíl vede ke změnám ve funkci genů nebo sady genů, které mění riziko srdečních chorob" - vyjádřil se profesor Quertermous.

27 komentářů:

  1. To jsem narazila na článek "Vysoký cholesterol je pro staré lidi prospěšný, říká nová izraelská studie" kde se píše- citace:Pětileté studium pacientů s průměrných věkem 82 let ukázalo, že ti s vyššími hladinami cholesterolu, včetně vyšších hladin LDL, žili déle, než ti s nižšími.Lékaři uvedli, že není v tuto chvíli jasné, proč hraje cholesterol pozitivní roli ve zdraví starých lidí, když u lidí mladších je naopak škodlivý. Jedna z hypotéz je, že cholesterol, který změkčuje tepny, je pomáhá u starších lidí udržovat „pružné,“ zatímco u v jiných případech vysoká hladina LDL způsobuje kornatění tepen. Lékaři na základě studie uvádějí, že nemocnice bude muset znovu přezkoumat své léčebné postupy, když dosud u starých lidí se snažila hladinu cholesterolu snižovat.

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: To je opravdu zajímavé,
    Z článku Zuzany o cholesterolu http://mish-mash.blog.cz/1202/dobry-cholesterol-snad-muze-snizit-riziko-alzheimerovy-choroby si pamatuji, že existují dva druhy - "dobrý" a "špatný" a ten první má pozitivní projevy.
    Zřejmě jsou oba druhy u člověka zastoupeny současně a záleží na jejich poměru, alespoň tak si to laicky vysvětluji.

    OdpovědětVymazat
  3. Já už nevím, co je pravda. Vždy je nám podána jistá pravda, po letech se zjistí, že vůbec neplatí. Tak je to se vším.

    OdpovědětVymazat
  4. Mám ho mírně zvýšený, tak to vypadá, že při svém věku je to v pořádku. A to v Německu nedávno, před několika měsíci, předepsal doktor na snížení tabletky. Ještě že jsem si je zatím nebral.   

    OdpovědětVymazat
  5. Mozna by bylo uzitecne poridit statistiku senioru, zda driv a casteji ( a na co) umiraji ti, kteri se dostatecne nepohybuji a zaroven se krmi nasycenymi tuky ci navic dokonce kouri, nebo ti, kteri drzi dobrou zivotospravu a pravidelne cvici.  A ktere z tech dvou kategorii senioru se vice buduje plak v cevach. Mozna postaci pozorne se rozhlednout po svem blizkem okoli. Taky by me zajimal odkaz na tu israelskou studii, z niz, Macine, citujete.

    OdpovědětVymazat
  6. Kus!!...aj s vasimi chorobami! Nie som zatial chora. U lekara som bola naposledy, ked sa mi narodil mladsi syn. Tohto roku bude mat 30! ( rokov, nie mesiacov ) Ale , vraj niet zdraveho cloveka, je iba zle vysetreny clovek. To bude asi moj pripad. Ale inak je mi fajn, len take clanky nesmiem citat, ani ziadne medicinske, lebo prichadzam na to, ze je omylom prirody, ze ja este zijem.Niekto na mna zabudol. Ked sa raz dostanem lekarom do ruk, dostanu ma do hrobu! Minimalne svojimi uctami!

    OdpovědětVymazat
  7. [6]: Já si myslím, že jak se člověk dostane do ruky lékařům, tak si ho přehrávají jako pingpongový míček, jedno vyšetření stíhá druhé, cílem snad ani není ho (vy)léčit, ale vykázat co nejvíce úkonů účtovatelných u zdravotní pojišťovny.

    OdpovědětVymazat
  8. Tady to zalezi na tom, ktereho doktora ci nemocnici si jeden vybere. Muze narazit na doktory, ktere si ho budou podavat vyse popsanym zpusobem, ale na druhe strane stale existuji eticti a dokonce i nadseni doktori, nebo aspon chytri natolik, aby si nenicili karieru popsanym stupidnim zpusobem - a pak ma pacient docela dobrou sanci. Pisu z rodinne zkusenosti, kdyz clen rodiny vazne onemocnel.(Milosi, ozvu se brzy, zatim jen ze je mi to, cim zrovna prochazite, moc lito).

    OdpovědětVymazat
  9. Musim ale dodat, ze clankem o studii jsem chtela hlavne rict, ze sem tam clovek muze pataliim s doktory a nemocnicemi predejit, protoze verim, ze zdravi neni jen otazka stesti.

    OdpovědětVymazat
  10. Nechcela som svojim prispevkom degradovat pracu lekarov, ani podcenovat chorobu, ak sa prejavi a zverit sa do ruk lekarom, doverovat im. Ja ale verim aj na  liecivu silu myslienky. Nestresovat sa zbytocne, uzivat si stastia aj to malo co nam zivot nadeli. Pocit stastia je najlepsim lekarom. Viem, ze to nie vzdy a u kazdeho funguje, ze je to lahke, ale za pokus to stoji. Zo svojho okolia poznam, ze coho sa clovek boji najviac, to ho nakoniec postihne. Akoby si tu chorobu privolal. Stres je to najhorsie, co nam ubera zo zdravia. Zdravy zivotny styl je dolezity - nehumplovat svoje telo, ale dusa (vnimanie sameho seba?)  a mysel dokaze zazraky. Stastny clovek je odolnejsi voci  chorobam tela. Teda...ja si to myslim.

    OdpovědětVymazat
  11. [6]: Zdá se mi, že to jsou jasné příznaky Vodseďálkovy choroby http://pvapenik.blog.cz/0903/o-podivnem-prani-pana-vendelinaJako obyčejně velmi zajímavý článek. Ještě by to chtělo najít nějaký jednoduchý mechanismus, jak si v mládí přebytečný cholesterol v rámci organismu "odložit" a uschovat na dobu, kdy se bude ve stáří hodit.

    OdpovědětVymazat
  12. Asi to sem nepatří, ale v souvislosti se srdečními chorobami je to dnes článek pro mě jako stvořený. Dnes krátce po půnoci jsem se vzbudila, protože mě začalo za hrudní kostí nějak divně píchat. Lekla jsem se, vstala a přitom mě polil (asi strachy), studený pot. Šla jsem si pomalu  do kuchyně pro vodu, jenže jsem cítila, že na mě jdou mdloby. V předsíni jsem omdlela, upadla a strašně se uhodila do hlavy. Mám  obrovskou bouli přes čtvrtinu hlavy a naražený loket. Pak se mi ale udělalo dobře a spala až do rána. Manžel mě teď každou chvíli kontroluje telefonem, zda jsem v pořádku.
    U mě hraje určitě velkou roli stres, ve kterém jsem od podzimu.

    OdpovědětVymazat
  13. [8]: Zuzano, díky.
    [10]: Není to ale naopak? - V zdravém těle zdravý duch.
    [11]: Měli bychom si cholesterol trochu vycvičit.
    [12]: Ilono, i když lékaře vůbec nevyhledávám, myslím, že bys k nějakému zajít měla, zranění z pádu snad odezní sama, ale píchání v hrudi (a mdloby) by chtělo důkladnější vyšetření.
    Přeji, ať to vše dobře dopadne a nic tě nebolí.

    OdpovědětVymazat
  14. [11]: D ANO! To je presne ten Vodsedalkov syndrom. Nuz ale, je najvyssi cas chodit na preventivky ...ale ked ja sa bojim, ze mi naozaj " nieco" najdu
    Dostavala som kazdy mesiac pozvanku od svojho gynekologa, ze uz je cas sa ukazat a nechat sa vysetrit. Nikdy nebol cas, pretoze nebol problem. Az mi raz, v jednom bare, kde sme sa nahodou stretli,urobil hanbu nad mraky. Zakrical na celu miestnost: " Tuto babu musim dostat do postele! ... a iba tak pre seba poznamenal ...lebo inak ju nedokazem vysetrit! Bol to inak fantasticky lekar.

    OdpovědětVymazat
  15. [14]: Nuz co, ja by som do tej postele aj isiel. Na druhej strane je slovenske (pravdive) prislovie: "Nedrazdi hovno nech nesmrdi". to sa stalo mne a teraz pucujem klucky u lekarov vsetkych druhov.
    Predtym som lekara nevidel ani z rychlika vyse styridsat rokov.

    OdpovědětVymazat
  16. Zuzana, mohla by si mi udat zdroj clanku, predpokladam, ze je v inej reci, aby som to dal mojejmu srdcovkarovi-kardiologovi, este predtym, nez ma 25.t.m. strci znovu do MRI, lebo "nieco ho pletie na mojom srdci"...
    PS Lekar nevie slovanske jazyky.

    OdpovědětVymazat
  17. [13]:[10]: Niekto spieva "Sport ist Mord", tusim Reihnhard Fähnrich (A) alebo uz zosnuly Georg Kreisler (A) (D) a kedysi USA PS Ja kedysi naruzivy sportovec, dnes tucna buchta, cakjuca trpezlivo na  dalsie jedlo a smrt.

    OdpovědětVymazat
  18. Kingu Rucolo, pokusim se najit studii a nevim, zda se mi to podari, nebot od te doby, kdy jsem porizovala volny preklad, nejaky cas ubehl. Zatim jenom to, ze vyzkum provadel Dr Thomas Quertermous, Division of Cardiovascular Medicine at Stanford University.

    OdpovědětVymazat
  19. Můj názor je takový,že se musí změnit myšlení lidí,že by měli být víc odpovědnější za svoje zdraví.Když už to je v genech,tak je riziko,že choroba někdy propukne.Na druhou stranu,kdo z nás je v dnešní době úplně zdravý?Má mamka zemřela na srdeční infarkt v 51 letech a můj táta taky,ale v 84 letech.Prognóza pro nás potomky - nikdo neví.Jedna sestra už je po smrti.

    OdpovědětVymazat
  20. Nesnáším chození po lékařích, je to pro mě za trest. Mám ten pocit, že když člověka dostanou do spárů, najdou mu něco, i kdyby byl do té doby zdravý.
    Co se týče problémů se srdcem, jak tu píše i Pižlík - měla jsem podobné stavy, strach ze smrti, záchvaty bušení srdce a noční můry. Všechna vyšetření byla v pořádku. Jenže někdy můžou tyhle problémy pramenit i z velkého stresu a depresí. Stalo se mi to v době, kdy mi umřel bratr. Nemohla jsem se s tím vyrovnat a cítila se psychicky na dně. Samozřejmě člověk funguje, ale pak se to zúročí a najednou začne mít zdravotní problémy. Teď jsem už v klidu a snažím se nepřipouštět si nějaký strach a starosti. Na zdraví se totiž hlavně podepisuje psychika. A pak samozřejmě dědičnost a životní styl.

    OdpovědětVymazat
  21. Zachvaty buseni srdce, strach ze smrti a nocni mury byvaji casto reakci na smrt blizkych lidi nebo jiny velky sok a vetsinou nemaji co delat s koronarnim onemocnenim. Vysetrit by se to ale melo. Napred je treba vyloucit vyse zminenou moznost srdecniho problemu  i kdyz se vetsinou jedna o nervovou poruchu a drive ci pozdeji se veci upravi. Soky a nenadale zachvaty buseni srdce po ztrate nejblizsich dobre znam z vlastni zkusenosti.
    Tady v clanku se ale jde o jednu podle me dost dulezitou studii, ktera se tyka vyhradne koronarnich problemu u lidi a ucpavani cev. To je vsechno - a vysetreni neni treba se bat, pacient nemusi podstoupit vsechno, co mu doktor nadiktuje. A cim informovanejsi pacient, tim lip si muze rozhodovat o tom, jakou lecbu bude ochoten podstoupit a cemu se ma naopak vyhnout.

    OdpovědětVymazat
  22. Miloši, článek našel manžel na těchto stránkách: http://eretz.cz/souvisi/zdravi/ a jsou tam i další zajímavosti. Zásadně chodím na ty necenzurované.

    OdpovědětVymazat
  23. [22]: Marcelo, díky moc i za Zuzanu. Nahlédl jsem na tu stránku a je tam hodně dalších zajímavých informací.[19]: Zřejmě jde o tu genetickou výbavu. Možná by nám ponohlo klonování.

    OdpovědětVymazat
  24. I ja dekuji Macine ( nikoliv tedy Macinovi ;) za zajimavy link! Drzim  vyzkumnikum palce, aby na duvody, proc seniorum ve veku pres 80 vyssi cholesterol ( vcetne LDL) prospiva, prisli. Skoda, ze to zatim neplati i pro mladsi rocniky, ale kdovi, pockejme na dalsi studii. :)

    OdpovědětVymazat
  25. http://www.independent.co.uk/news/science/genetic-breakthrough-may-pave-way-to-new-heart-and-stroke-tests-2234230.htmlVys je odkaz pro Kinga Rucolu, ktery lze vytisknout. Jak vidite, clanek a studie jsou uz skoro dva roky stare, puvodni odkaz jsem tam mela, ale nekam se vytratil v puvodnim vydani meho clanku ( na jinem blogu nez je tento).

    OdpovědětVymazat
  26. [26]: To jsem si to zavařil.
    Všichni takoví určitě nejsou, možná jen menšina, vlastně nesjpíš vůbec nikdo, to jsem jen někde slyšel, to bude asi zlá pomluva. ... Všechno odvolávám.

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Gent - historické centrum Východních Flander

Gent (v angličtině Ghent) s přibližně 265 tisíci obyvatel je hlavním a největším městem vlámské provincie Východní Flandry v Belgii. Z Brus...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)