11 otázek a odpovědí (2)

Občas přemýšlím, čím blog oživit, a celkem se mně líbí představování zajímavých blogů a rozhovory s blogery. Žádného jsem však zatím neoslovil, proto začínám rozhovorem se sebou samým. ;) Je pozdní reakcí na otázky Valin z akce, která jako blogové letadlo prosvištěla všemi mně známými blogy na přelomu listopadu a prosince minulého roku.

1. Koho upřednostňuješ více, Jasoně nebo Drsoně?

Z Cimrmanů mám nejradši úvodní odborné přednášky. V jedné hře Ladislav Smoljak ve výkladu o díle a vynálezech Járy Cimrmana zmiňoval géniův objev, jak efektivně chytat kasaře specializované na velké trezory v bankách. Protože kasaři v jeho době už začali používat rukavice, daktyloskopie přestávala být účinná, Cimrman proto přišel s novátorským přístupem čekat na kasaře přímo v trezoru a jakmile ho zločinec otevře, hned ho zatknout. První nasazení vynálezu do praxe se však úplně nepovedlo. Kasař, kterého Cimrman chtěl chytit při činu, byl drsoň a otvíral trezory dynamitem.

2. Znáš song Když jsem takhle po ránu točil klikou lanovky?

Song ne, ale scénku Šimka s Grossmannem jsem si připomenul na této stránce. Videozáznamy Š+G mě však kvůli jejich "amatérskému" provedení moc nebaví, myslím, že je lepší je jen číst. Třeba Šimek měl kdysi dávno v časopise Mladý svět rubriku Pedagog ve výslužbě, kde vtipně odpovídal na dotazy a komentáře čtenářů. Vzpomínám si na dva: 1."Včera jsem měl rande s holkou, čekal jsem na ni hodinu a půl a ona nepřišla. Tak jsem se na ni vykašlal." Šimkova poznámka: "Dobře jste udělal, škoda, že se to nedozví." 2. "Stejně vás podezírám, že si vybíráte jen takové otázky, na které umíte odpovědět." Šimek: "Myslíte, že bych měl postupovat opačně?"

3. Máš zkušenosti s tím, že pýcha opravdu předchází pád?

Ani ne. Měl jsem vždy na paměti radu: "Zdrav ty, které míjíš při cestě vzhůru, aby si tě všimli, až půjdeš dolů." Před pár roky jsem končil 10leté působení ve vedoucí funkci obsazované konkurzem a jak mě to bavilo čím dále méně, už jsem se do dalšího období nepřihlásil. Přesto vycházím s kolegy i dnešním vedoucím velmi dobře, možná je to také tím, že jsem jim rozhodnutím nepokračovat udělal radost. Ale obvyklejší je, že člověk, který už nemá žádnou funkci a moc, nikoho příliš nezajímá, politické mrtvoly by mohly vyprávět. Tragédií je to pro ty, kteří jinou zábavu a aktivity neměli, což naštěstí není můj případ.

Pieter Bruegel st. (resp. jeho neznámý napodobovatel) to dokonale vystihl v obraze Krajina s Ikarovým pádem (Landcape with the Fall of Icarus) na námět mytologického příběhu Ikara a Daidala. Rolník oře, pasák ovcí s rancem na zádech se zastavil, aby nabral dech, koráby brázdí moře a že se na hladině rozplácl Ikaros, o to se nikdo nestará.

(Obraz je vystaven v Královském muzeu umění v Bruselu.)

4. Víš, co jsou to škrkny?

Ne.

5. Jakou bys přiřadil ke svému jménu barvu?

Něco mezi rozkvetlou loukou a hřbitovem.

6. Co myslíš, je smrt definitivní konec a nebo jen začátek něčeho nám neznámého?

Až se proměním v prach, kvalitu života zrovna neočekávám. Smrt si představuji jako začátek nicoty, samozřejmě lépe zní období po ní vidět jako nekonečný spánek, v němž se však už nezdají žádné sny. Myslím, že ani věřící si od chvíle po smrti moc neslibují, alespoň zatím jsem ještě neviděl žádného, který by se na smrt těšil, že pak půjde do nebe. Snad jen islámští fanatičtí atentátníci odpalují bomby s vírou, že Alláh má v nebi pro každého 72 panen. Že jim to ale není divné, když žen je přibližně tolik jako mužů, a kde také brát ty panny?

7. Co si myslíš o telepatii?

Pokud by se potvrdilo, že sugestivní přenos myšlenek na dálku od jedné osoby k druhé je možný, vysvěloval bych si to fyzikálně jako vyslání signálu a jeho příjem. Spíše si však myslím, že zdánlivý přenos myšlenek je jen výrazem toho, že v určitém prostředí lidé, kteří se znají, mají podobné prožitky a myslí na stejné problémy.

8. Vidíš nějaké opravdu účinné východisko ze současného světového marasmu?

Najít Ariadninu nit.

9. Co bys na sobě chtěl změnit?

a) Usilovně přemýšlím, ale při mé dokonalosti mě nic nenapadá.

b) Nemusím snad na každou otázku odpovídat zeširoka.

10. Co je pro tebe momentálně nejdůležitější na světě?

Chtěl bych žít ve světě z Lennonovy písně Imagine. Mně samotnému stačí mít smysl života.

11. Proč si vlastně začal blogovat?

Jedním z důvodů bylo, že mám dost fotografií, kterými někdy v adresářích listuji, a chtěl jsem si uchovat dobu, místo, informace s nimi spojené a situace, za jakých vznikly. Bezpochyby však blogování je také určitým druhem (většinou anonymního) exhibicionismu, podobně jako je tomu u řečníků v Hyde Parku.

Jednou jsem šel po rušné brněnské ulici Česká a tam mě zastavil reportér místního plátku a ptal se, jak se chráním proti salmonelóze. Tehdy vypukla menší epidemie a původcem byly makrely a majonéza. Odpověděl jsem, že ryby nejím a jídla s majonézou také ne, a tak mně nic nehrozí. Reportér mě vyfotografoval, zjistil si o mně základní údaje a doporučil koupit si další den noviny. Samozřejmě jsem si je koupil a u článku o nebezpečné epidemii byl vzorek populace (asi 5 osob) a jejich názory, pod mou fotografií bylo uvedeno jméno, příjmení, povolání, věk a text: "Proti salmonelóze se vůbec nechráním."

Bylo to v létě a my jsme ten den jeli na návštěvu k rodičům manželky. Tchýně zrovna umývala okna a my se do toho také zapojili. Aby se okna pěkně leskla, utírali jsme je do sucha novinami. Po skončení této činnosti jsem u kávy se chtěl pochlubit, jak jsem se dostal do sdělovacích prostředků. Jenže noviny nebyly k nalezení. Při pohledu na vyleštěná okna mně došlo proč. A náhražkou za ztracenou "mediální slávu" je blog. ;)