Drottningholm - sídlo švédské královské rodiny (a Královský palác ve Stockholmu)

Švédsko bylo (a možná ještě je) inspirativní svým propracovaným sociálním systémem, a tak bychom ani nečekali, že má krále a je formálně monarchií, i když jen konstituční s parlamentní demokracií, kdy král má pouze reprezentativní roli a zákonodárnou mocí disponuje parlament. V asociaci na francouzské krále a ruské cary a carevny si s monarchií totiž většinou spojujeme stavbu honosných sídel, na které přispívá do úmoru pracující a odíraný chudý lid. A dnes nám nejspíš vytane před očima dojmem operetní figurky působící britská královna Alžběta, jejíž "spotřeba" vzhledem k nulovému významu je také neúměrná, o její rodině ani nemluvě, i když ta je alespoň zajímavá pro bulvární novináře.

Naproti tomu švédský král Karel XVI. Gustav poutá pozornost jen jednou za rok, když předává Nobelovy ceny na stockholmské radnici (kromě Nobelovy ceny míru, která se předává v Oslu), jinak o něm a jeho rodině není příliš slyšet. Přesto však i švédská královská rodina má díky předkům své honosné sídlo, a tím je zámek Drottningholm. V českém překladu to znamená "královnin ostrůvek", vzorem mu byl renesanční palác, který v r. 1580 nechal postavit král Jan III. Švédský (Jan III. Vasa) pro svou manželku Kateřinu Jagellonskou.

Zámek leží na ostrově Lovön velkého jezera Mälaren (rozpětí od východu na západ dosahuje 120 km), jehož břeh tvoří část hranice Stockholmu, a proto doprava k zámku je zajištěna parníky. Cesta trvá necelou hodinu a vyjíždí se od zmíněné radnice.
Radnice (City Hall/Stadshuset) se 106 m vysokou věží a hlavní nádraží (Stockholm Central) také po vyplutí parníku (a při návratu) dominují panoramatu města.

Po podjetí několika mostů se však ráz města mění, objevují se pláže a vily.

Když konečně zámek Drottningholm spatříme, nejdřív se ještě ve výhledu objížděním ostrůvků zase ztrácí.

Zámek byl postaven mezi roky 1660 až 1680 v barokním slohu a původně sloužil jako letní sídlo švédského královského dvoru, od r. 1980 zde královská rodina žije trvale.

Vedle této soukromé rezidence má král k dispozici ještě oficiální a pracovní, kterou představuje Královský palác (Royal Palace/Kungliga Slottet ) v centru Stockholmu na ostrově Gamla Stan.

Součástí zámku je kostel s výraznou kupolí, který je při přiblížení parníkem vidět v popředí, a sídlo má i své dvorní divadlo (celé je na následujícím snímku vpravo dole).

Okolí zámku zkrášlují zahrady. Liší se dobou vzniku a také stylem. Barokní zahrada okouzluje ornamenty a pravidelnými vzory.

Autorem bronzových soch je manýristický sochař Adrian de Vries, který dlouho působil v Praze na dvoře Rudolfa II. Původně stály ve Valdštejnské zahradě v Praze, ale Švédové si je během Třicetileté války odvezli jako válečnou kořist. Dnes tam jsou kopie podle "švédských originálů", které nechal krátce před 1. světovou válkou zhotovit hrabě Arnošt František z Valdštejna.

Anglickou zahradu tvoří travnaté plochy se vzrostlými stromy a dva rybníky s kanály a můstky. Ty jsou rájem pro kachny, druh s černým krkem neznám.

R. 1991 byl Drottningholm společně s Čínským pavilonem a zahradami jako první švédská památka zařazen na seznam UNESCO. Budova pavilonu je na dalších snímcích, bohužel v ní ani v zámku není možné fotografovat, mám jen snímek zámecké knihovny.

Právě naopak je to v Královském paláci. Proto nahlédněme alespoň sem. Od výbavy Drottningholmu a Čínského pavilonu se příliš neliší.