20. září 2019

Vídeň (5), Budapešť (3), Brno (3) - památníky osvoboditelů

Po zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše naši strážci morálky, pravdy a lásky, demokracie, směřování na Západ, bojovníci za evropské hodnoty, svobodu Tibetu, proti dezinformacím, ruským trollům, Putinovi, čínským autoritářům a vůbec všem zlořádům světa si našli náhradní vyžití v lítém zápase s bronzovou sochou maršála Ivana Stěpanoviče Koněva.

Zvlášť se na tom "vyprofiloval" starosta Prahy 6 Ondřej Kolář. Jeho rodná strana Top09 je v krizi a zřejmě si myslí, že tím jí (a také sobě) pomůže. Kandidátka na předsedkyni strany Markéta Pekarová-Adamová se dokonce nechala slyšet, že by chtěla mít Koláře ve vedení strany jako svého místopředsedu. Její projevy mně vždy připadaly podobně slaboduché jako vystoupení Miroslavy Němcové z ODS, ale tohle je už čiré zoufalství. Ve shodě s věčným poslancem Markem Bendou si myslím, že Top09 je mrtvá a nepomůže jí ani svěcená voda. To, že při posledních volbách jako "reprezentant pravice" ještě s odřenýma ušima proklouzla do Poslanecké sněmovny, je dáno jen matným působením ODS a jejího předsedy, jimž mladší voliči utíkají i k obskurním Pirátům.

Na celé záležitosti je nejtrapnější, jak se ohýbá historie. Za socialismu se vždy velkolepě oslavovalo osvobození Prahy Rudou armádou, jejíž vojsko maršál Koněv vedl. Také se vyzdvihovalo hrdinství Pražanů v povstání 5. května 1945. Po r. 1989 se pro změnu oslavovalo hlavně v Plzni a americká vojska, Pražské povstání se hodnotilo jako nesmyslná akce komunistů na samém konci války, kteří si na poslední chvíli chtěli připsat nějaké body, když už jsme se jako Srbové, Poláci a nakonec i Slováci aktivním bojem proti nacistům a podílem na osvobození nemohli pochlubit a atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha byl zorganizován exilovou vládou v Londýně. A teď při "zúčtování" s Koněvem se objevila další interpretace: zbytečný byl jeho příchod do Prahy, my jsme se "v podstatě" osvobodili sami. A k tomu se přidává líčení toho, kde všude se Koněv negativně zapsal, jaký špatný velitel byl a s jakými ztrátami postupoval, jako kdyby se tím mohla jeho zásluha na osvobození Prahy vygumovat.

Nechci se do diskuse k odkazu maršála Koněva víc zapojovat, zvlášť po věcném a výstižném vyjádření Václava Klause ml. v článku Když se zahalují a bourají sochy.

Pro srovnání doplním, jak se k osvobození Rudou armádou staví ve Vídni, Budapešti a Brně.

Rudá armáda se při osvobozování Vídně střetla s německými vojsky v těžkých bojích, které trvaly od konce března do poloviny dubna 1945, a padlo při nich přes 17 tisíc sovětských vojáků. Ještě téhož roku byl na Schwarzenberském náměstí postaven impozantní památník, o který je na náklady rakouské metropole vzorně pečováno.




Je ozdoben květinami, naproti je fontána a lavičky k příjemnému posezení.




Detailní fotografie nemám, na nich bychom viděli, že památník je opatřen nápisy v azbuce, které nikdo nepřemalovává ani se je nesnaží odstranit.
Pěkné náhledy ze všech stran poskytuje virtuální prohlídka na internetu.

Docela by mě zajímalo, jak se památník zamlouvá našemu exministru zahraničí a prezidentskému kandidátovi Karlu Schwarzenbergovi, po jehož předcích je náměstí pojmenováno, Karel Filip Schwarzenberg, hrdina z napoleonských válek, zde má jezdeckou sochu a "našemu" Karlovi patří palác, kde za socialismu s chotí bydlel a větší část dnes provozuje jako 5* hotel.

V Budapešti na památku osvobození Rudou armádou byla r. 1947 u pevnosti na vrchu Gellért odhalena socha Svobody. Je dílem maďarského sochaře Zsigmonda Kisfaludiho Strobla. Socha je vysoká 14 m a stojí na 26m podstavci. V dlaních vztyčených rukou drží palmovou ratolest.




Před podstavcem jsou ještě dvě menší sochy. Ta vlevo (bohužel v protisvětle) je alegorií pokroku, pravá symbolizuje boj se zlem.



Památník byl původně opatřen v maďarštině a ruštině textem "Na památku hrdinných sovětských osvoboditelů od vděčného maďarského lidu."
Po potlačení maďarského povstání proti komunistickému režimu sovětskými vojsky v r. 1956 (a právě maršál Koněv byl vyslán "zjednat pořádek") vztahy se Sovětským svazem silně ochladly. Záhy po rozpadu socialistického bloku r. 1989 byl ruský nápis odstraněn a maďarský změněn na obecné vyjádření: "Na památku všech, kteří obětovali svůj život za nezávislost, svobodu a prosperitu Maďarska."
Se sochou však nikdo nemanipuluje, je zdaleka viditelnou dominantou vrchu a večer je i s pevností nasvětlena.



Nakonec se podívejme do Brna. Koněvova ulice byla přejmenována na Vídeňskou (zatímco v Praze ji stále mají), Koněv také v Brně nebyl, město osvobodila vojska 2. ukrajinského frontu, kterým velel maršál Rodion Jakovlevič Malinovskij. Po něm je pojmenováno pěkné náměstí s novorenesanční budovou Mahenova divadla (od vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera), Domem uměním (původně postsecesním, po poškození v 2. sv. válce přestavěným architektem funkcionalismu Bohuslavem Fuchsem) a Palácem Morava (podle návrhu Ernsta Wiesnera) na protější straně. První dvě budovy jsou v následující koláži.



Malinovského náměstí maršála připomíná nejen jménem, před Domem umění po levé straně má také bustu.



Malinovského si v Brně vážíme, Miroslav Donutil nám ho navíc ve filmu Pelíšky přiblížil i z lidské stránky.

Nedaleko odtud, na Moravském náměstí, je ještě Pomník rudoarmějce od sochaře Vincence Makovského a architektů Bohuslava Fuchse a Antonína Kuriala (v pozadí je Janáčkovo divadlo).



Na obou stranách podstavce původně byly desky s dlouhým textem prohlášení J. V. Stalina o kapitulaci Německa, s díky vojákům a provoláním slávy padlým hrdinům. Ty jsou však už dávno odstraněny.

18 komentářů:

  1. Napsal jsi to přesně. Sochy se nemají ničit, již proto, že je někdo vytvořil a jsou obrazem určitě doby, události. Nemohu si pomoci, ale  hrubě se mi nelíbí zlehčování jakékoliv zásluhy při osvobozování naší a jiných zemích. Ten, komu někdo padl z rodiny, slyšel vyprávění přímých účastníků bojů či jen tažení vojska za hrozných podmínek války by nemohl toto schvalovat. Náš dědeček bojoval v I.světové válce, byl až v Itálii a v Rusku, strýček zase měl kulku u lokte, jak šel s armádou generála Svobody  přes Duklu-byl ročník 1921 a práce v Německu ho neminula. Moc toho nevyprávěl, nechtěl ani vzpomínat a medaili měl schovanou v šuplíku štokrlete.Akorát se tam naučil pít-měl prý strach ze střelby a bombardování.

    OdpovědětVymazat
  2. Mně sochy ve veřejném prostoru nevadí, ani ty "kontroverzní", naopak, měly by zůstat a připomínat v mnoha ohledech směšnou horskou dráhu vývoje našeho oficiálního pohledu na vlastní dějiny. Osobně by se mi víc líbilo mít v Praze důstojný památník všem obětem osvobození, protože se domnívám, že všechny takové oběti byly stejně cenné a zaslouží si být připomínány, a ne pouze takový, který je zhmotněn do podoby jednoho konkrétního maršála jedné zúčastněné strany.Pokud jde o ohýbání historie, to je téma poněkud složitější a jsem toho názoru, že historie se neohýbá dnes, pouze ještě dnes sklízíme, co kdysi mohutné ohýbání historie - jehož vedlejším produktem je ostatně i Koněvova pražská socha - zaselo. A ještě bych přidal "vlastnickoprávní dovětek": Myslím, že by měla socha přejít z vlastnictví městské části do nějakých vyšších rukou, protože jako člověku s pravicovými názory se mi zajídá představa, že vlastníkovi někdo jiný určuje, jak smí, nesmí a musí nakládat se svým majetkem, o který už vlastník nestojí .

    OdpovědětVymazat
  3. vyborne, kriticy, super!

    OdpovědětVymazat
  4. Spor o historie je vždy sporem o dnešek tady a teď  ať už jde o o sochy Jižanu v USA, údolí padlých ve Španělsku, u nás Koneva a vztyceni Marianskeho sloupu, sJe to vždy zastupny problem za problémy dneska vztah k dnešnímu Rusku, ke dnešní církví, v USA rasové problémy apod.. Jinak to asi není nic nového, už Karel Havlíček B. píše ned vám bozi vy ubozi kadidlo lid pálí a zejtra vás jako smetí v kaluzinach valí.. Nicméně, pokud jde o mně speciálně pomníky osvobození bych nechal tak jak jsou...

    OdpovědětVymazat
  5. Situace kolem dnešní politické scény je k zblití, na zprávy už raději nekoukám.
    Díky za výlet .

    OdpovědětVymazat
  6. A ve Vídni mají maršála Radeckého na náměstí, u nás je v lapidáriu na Výstavišti.

    OdpovědětVymazat
  7. Ano, jak ve Vídni, tak v Budapešti jsme pomík viděli a byli překvapení, jak se k němu chovají.
    U nás se pomalu likvidují.
    Divné.
    Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  8. Jen tak mimo mísu Miloši,
    mohu mít dotaz?
    Je nějaká oblast na světě, kterou ty neznáš, nezajímáš se o ní, nemáš jí probádanou, či ti je zatím neznámá?

    OdpovědětVymazat
  9. Celou tu situaci kolem naší minulosti a současnosti mi připomíná matku mojí kamarádky.
    Vychovali ji přísní katoličtí rodiče, svázaná slovenskou ortodoxní výchovou a ještě na vesnici, neuměla chudák nic jiného než říci .... schováme to pod sukni.
    Zbil mne manžel, schováme to pod sukni. Chlastá manžel a kurví se, schováme to pod sukni. Nemáme peníze, není co do hrnce, schováme to pod sukni.
    Celý tvůj příspěvek mi tuto nešťastnou ženu připodobňuje.
    Nehodí se, zničíme. Nevyhovuje, přejmenujeme. Není dost trendy, přestěhujeme. Až to bude všechno na jedné hromadě, schováme to pod sukni.
    A kam schováme svědomí, kde narovnáme ohnutý hřbet ?
    A tobě, Miloši, chci poděkovat. Nejdříve za přízeň. Neexistuje nikdo, kdo pravidelně přečte poctivě vše, co napíši a ještě to okomentuje.
    Tento článek mi nastavil zrcadlo, jak obšírně vnímáš své cesty po světě, jak dalece jsi ochoten vstřebat, co jiní jen přejdou. Budeš mi inspirací, chodím se zavřenýma očima. Děkuji.

    OdpovědětVymazat
  10. [1]: Určitě by nebylo namístě mít veřejně vystavenou sochu Hitlera, ale do památníků vojenských velitelů promítat pozdější politické změny a hlediska je zcestné. Např. jeden z amerických prezidentů, myslím Lincoln, měl otroky a také to jeho sochy odstranit.[2]: Souhlasím, že všechny oběti jsou stejné cenné a památník bez konkrétního jména je asi ideální, ale už to tak je, že slávu má Napoleon, jeho vojáky nikdo nezná a jen historici mohou přidat několik jeho generálů.[3]: To je tím, že jsem alergický na ty naše novodobé Koniáše a Savanaroly.

    OdpovědětVymazat
  11. [10]: Mělo tam být
    … a také to neznamená, že by se (Lincoln) měl z historie a vymazat a jeho sochy odstranit.[4]: Přesně tak, jsme zvědavý, jak to s Mariánským sloupem dopadne. Jak je vidět, bořit je snazší než stavět.[5]: Já se také nedívám, ale (bohužel) hodně času trávím čtením všech možných periodik a zbytečně se mně zvedá tlak.[6]: Být monarchistou, vzal bych si  instalaci jeho sochy jako jeden bod programu :).

    OdpovědětVymazat
  12. [7]: Zvláště ve Vídni mě překvapilo, jak hezky je okolí památníku upraveno a že tam jsou zachovány ruské nápisy. U nás je azbuka asi na černé listině. Ale na podstavci busty maršála Malinovského v Brně je jeho jméno uvedeno nejdříve v azbuce a pak teprve latinkou.[8]: Žádný velký cestovatel nejsem, zatím jsem byl ve 43 zemích (resp. v 45 kdybych počítal i přestup na letišti) 4 kontinentů a letos mně ještě jedna země přibude, ale podle Flagcounteru je jich 241, takže asi jen se čtvrtinou mám nějakou zkušenost a tam navíc hlavně větší města, protože dávám přednost místům, kde jsou galerie či zajímavá architektura.
    Ale už se to příliš nezvýší, protože třeba Afrika mě neláká. Tobě závidím Brazílii a jak už jsem ti říkal dřív, měla bys ji na blogu přiblížit.[9]: Protože jsem zažil Politické školení mužstva na vojně, Bilaka, Jakeše apod., jsem silně alergický na jakékoliv vymývání mozku. Vykladače jedině pravdy, kam patří především  pravdoláskařští moralizující žvanilové, bytostně nesnáším. A ještě víc mě štvou konjunkturalisté, kteří předvádí hrdinství, když už je to povoleno a nic jim nehrozí.
    Tvé články velmi rád čtu, protože máš dar psát poutavě na jakékoliv téma. Mám teď skluz, všechno však doženu :).

    OdpovědětVymazat
  13. [12]: ... ani ne pětinou

    OdpovědětVymazat
  14. [11]: osobně pochybuji že Lincoln měl otroky, měli je třeba Washington a Thomas Jefferson. Na tzv. Severu kde žil Lincoln bylo otroct i zrušeno už dávno před občanskou válkou. Lincoln byl odpůrcem otro tví, i když jinak byl rasista a rovnocrnnost černochů neuznává.... Za občanské války zrušil otroctví na území USA... Ale spíše z taktických důvodu, aby dodal  téma občanské válce a odrizl Jih od chystané pomocí evropských velmocí..

    OdpovědětVymazat
  15. [12]:Byly jsme s Janou, kamarádkou, na adventu v Grazu a klášteře Rein poblíž. Zeptala jsem se průvodkyně, jestli to tam osvobodili Rusové a celý zájezd na mne koukal jako na exota a kupodivu jsem to uhádla, paní průvodkyně mi to potvrdila.Dokonce to tam ani nezdevastovali, jako jinde.
    Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  16. Ano je to přesně tak, hlavně by se neměla stále měnit historická data. Rok 68 mi sice zkazil kus života, ale část ČR byla neoddiskutovatelně osvobozena Sověty, stejně jako západní část včetně mé Plně Američany, tak proč likvidovat pomníky? Stačí si pamatovat, co kdy a jak bylo. Možná by bylo dobré vždycky zvážit předem komu ten pomník udělat a komu ne Třebas na Stalina bych se koukat nemusela. Nemusíme hned každému lézt někam , že.....ale když ono je to pro někoho tak lákavé, čeká že za to bude mít nějaké výhody . Je otázkou jak dlouho a zda vůbec...

    OdpovědětVymazat
  17. [14]: Popletl jsem to, jen jsem věděl, že některý z prezidentů ty otroky měl, ale blíže se v nich neorientuju.[15]: V Grazu jsem byl v r. 2003 celý měsíc, ale tento klášter neznám. Rakušané evidentně respektují historické události a nezkoušejí se je nějakou protichůdnou interpretací přemalovat.[16]: Přesně tak, mě vždy štvou ti hrdinové 30 let "po válce". Myslím, že v Reflexu vtipně komentovali, proč starosta Kolář neprojevil "hrdinství" dřív. Prý proto, že dříve se to nesmělo :).

    OdpovědětVymazat
  18. Každý zná hrdinného maršála Neye.

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Anton Pavlovič Čechov - <i>Racek</i> v Mahenově divadle

Z nejznámějších dokončených divadelních her A. P. Čechova (1860-1904) po Višňovém sadu (1904), Strýčku Váňovi (1899) a Třech sestrách (19...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)