16. ledna 2014

Henry Moore - společník na cestách

Angličan Henry Moore (1898-1986) patří mezi největší sochaře 20. století a možná je přímo tím největším. Za svůj téměř 90-letý život vytvořil úctyhodné množství děl, která podle 10. dílu Dějin umění José Pijoana jsou chloubou 130 muzeí v 26 zemích a jedno z nich, Král a královna, také zdobí obálku této knihy. Za Mooreovými sochami však nemusíme chodit jen do muzeí, najdeme je doslova na ulici mnoha měst. V internetovém přehledu stačí vybrat zemi a město a hned uvidíme, co tam mají, a vedle prohlédnutí fotografií soch si můžeme o nich přečíst i podrobné informace.

Než si Moore vydobyl uznání, potýkal se s nepochopením, během svého pedagogického působení na Královské akademii umění (Royal College of Art) v Londýně dokonce musel čelit kampani za jeho propuštění, protože jeho díla byla označena za primitivní a nemorální.

Mooreovy sochy jsou charakteristické hladkými objemnými tvary budícími dojem monumentálnosti, prolínáním různých objektů a na druhé straně také rozdělením jednoho objektu do několika oddělených bloků, kombinujících jejich vnější a vnitřní formy. Umělec byl částečně ovlivněn sochami ze starého Egypta (např. Sfingou u pyramid v Gíze a sedícími sochami v chrámu Abú Simbel u Asuánské přehrady) a také uměním předkolumbovské Ameriky.

Mooreův přístup k tvorbě však nejlépe dokládá jeho vlastní výrok: "Nejvíc mě zajímá lidská postava, ale našel jsem principy tvarů a rytmů také na základě studia přírodních jevů, jako například balvanů, oblázků, kostí, stromů a škeblí."

V obrazové části představím ve více náhledech několik Mooreových děl, na která jsem narazil v muzeích i pod širou oblohou, aniž bych předtím znal přehled zmíněný v úvodu, poslední dílo z Monte Carla se v něm navíc ani nenachází.

Jeden ze čtyř odlitků sousoší Rodina (Family Group) je umístěn na nádvoří Museum of Modern Art v New Yorku a pochází z roku 1944. Je současně první Mooreovou bronzovou sochou velkých rozměrů, na výšku má 152 cm.




Ve sbírce Peggy Guggenheim v Benátkách jsou dvě Mooreova díla: Pracovní model pro ovál s body (Working Model for Oval with Points) a Tři stojící postavy (Three Standing Figures).




K figurativním dílům patří také socha spisovatele Williama Butlera Yeatse v St. Stephen’s Green Parku v Dublinu a Ležící propojené formy (Reclining Connected Forms) v parku u Trinity College v Dublinu.

Ve Vídni v Resselově parku na Karlově náměstí (Karlsplatz) před kostelem sv. Karla Boromejského je Mooreova socha Hill Arches. Název je těžko přeložitelný, autor jím snad chtěl naznačit, že oblouky se zvedají do kopců. (Resselpark získal své jméno podle vynálezce lodního šroubu Josefa Ressela a ten zde před budovou Technické univerzity má i svou sochu.)




V Berlíně před Domem světové kultury (Haus der Kulturen der Welt), zhruba 10 minut pěšky od Reichstagu, se nachází poněkud těžkotonážní Motýl (Butterfly).




Mooreův styl dělit objekt do více částí dobře reprezentuje socha před budovou Alte Pinakothek v Mnichově. Jmenuje se Dvoudílná ležící postava (Two Piece Reclining Figure).




Třícestný kus (Three Way Piece) stojí u budovy Neue Nationalgalerie v Berlíně. 




Dvoudílná hrana nože (Knife Edge Two Piece) je u budovy Westminster Abbey v Londýně.




Konečně v Monte Carlu je socha, u níž autora žádný vzletný název nenapadl, a tak ji jednoduše označil jako objekt skládající se ze tří částí (Three Part Object). Při první návštěvě Monaca, jehož je Monte Carlo jednou částí, jsem sochu vyfotografoval velmi nepovedeně proti Slunci. Když jsme pak byli na rodinném pobytu v Nice, odkud jsme podnikli jednodenní výlet do Monaca, chtěl jsem to napravit, ale nedokázal ji najít. Myslel jsem totiž, že je jednou ze soch v parku mezi katedrálou a Oceánografickým muzeem a i když jsme park prošli nejméně 3-krát, socha nebyla k nalezení. Nakonec jsem úsilí vzdal. Když jsme se vrátili až ke známé zatáčce Ste. Dévote, kde jezdci F1 musí přejet do protisměru, a odtud se už stoupá do kopce k vlakovému nádraží, vrhl jsem poslední pohled k moři a k budově, jíž prochází tunel, kudy formuloví jezdci také projíždějí, a najednou jsem ji spatřil. To je ona.


P.S. Velmi pěkný článek o Henry Mooreovi a jeho díle napsal King Rucola, jmenuje se Henry Moore-Nightmare.
P.P.S. 15.2.2017 Dalším a velmi fundovaným příspěvkem s mnoha fotografiemi Mooreových soch je Vencův článek Tour de Moore.

37 komentářů:

  1. Pěkný výběr, nicméně tato díla mi nic moc neříkají....jsem asi staromilec zakonzervovaný a moderní umění mne nadchne jen v některých případech...

    OdpovědětVymazat
  2. Nemůžu si pomoct,ale jeho díla se mi líbí,asi proto,že používá převážně oblých tvarů a líbí se mi i materiál,z kterého jsou vyrobeny. Internetový přehled je super.

    OdpovědětVymazat
  3. Na takové umění mě moc neužije,ale přesto děkuji za představení

    OdpovědětVymazat
  4. V Berlíně jsem "motýla" viděla, nicméně se mi to nelíbí. Jsem konzervativní.

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za seznámení se sochařem.

    OdpovědětVymazat
  6. [1]:,[4]:Jsem v pořadí už třetí konzerva!
    Nicméně jsem si rozšířila obzor-děkuji!

    OdpovědětVymazat
  7. [1]:[4]:[5]:[6]:Dámy, to se vám nelíbí ani ty krásné štíhlé modelky v druhém pruhu vpravo? [2]: Mně se také celkem líbí, na rozdíl od jiných sochařů, např. Giacomettiho, Mariniho, Manzú, ... jsou jeho sochy opravdu "hladké" a jemně opracované.
    Ten přehled je opravdu bezvadný, ale tak pěknou fotku motýla, jako se díky krásnému počasí povedla mně, tam nemají (musím se také pochválit ). Ještě více to vynikne v plné velikosti.[3]: V zásobě mám ještě Rodinovo muzeum v Paříži. To se ti bude více líbit.

    OdpovědětVymazat
  8. Henry Moore jeden z najlepsich a mojich najoblubenejsich. Neskor k tomu viac...
    (v Zürichu mame tiez krasneho "barana s oveckou"...)

    OdpovědětVymazat
  9. Sochu z Karlsplatzu znám a líbí se mi, stejně tak Motýl. Víc abstraktní tvary než figury.

    OdpovědětVymazat
  10. Milosi, pekna sbirka fotografii z cest! Kam se jeste vypravit za jeho sochomi ve verejnem prostoru?

    OdpovědětVymazat
  11. Ještě nikdy jsem o něm neslyšela a děkuji za rozšíření obzorů. Je fakt, že já toho o sochařích ani moc nevím.. ale ráda si výtvory prohlížím. Miluji umění všeho druhu a jsem schopná si na dobu, kterou si mohu dovolit stoupnout před sochu a kochat se jejími křivkami.. :)

    OdpovědětVymazat
  12. Mně se Moore líbí hlavně pro ty fantaskní tvary. Některé sochy vypadají opravdu zvláštně - jako třeba ty "tři Grácie", ty působí až mimozemsky.. A vůbec jsem nevěděla, že existuje přehled umístění jeho děl, takže jsem se mrkla.

    OdpovědětVymazat
  13. [12]: Rozumím ti, socha je prostorový útvar a lze se jí kochat ze všech stran a kdyby byla jezdecká, možná i na ni nasednout [13]: Přesně to mě napadlo, že vypadají jako mimozemšťané. Kdoví, jestli Spielberg se ve svém E.T. neinspiroval první kráskou zleva

    OdpovědětVymazat
  14. Moc se mi líbí Rodina. Ty sochy nejsou ani přímo krásné, ale je v nich něco působivého. Oblouky zvedající se do kopců, jsem považovala za několik tuleňů. A moc mě zaujali.
    Všechno je to zajímavé. Ráda si prohlížím jakékoli projevy lidské tvořivosti a těším se z té různorodosti, jak to každý vidí jinak.
    Děkuji za poučení.

    OdpovědětVymazat
  15. No ty plastiky nejsou tak špatný, je na nich jasně vidět, že autor opravdu čerpal z přírody, fakt mi připomínají oblé balvany a oblázky a pro tu svou oblost se mi líbí, ba dokonce některé i lahodí mému oku. Třeba ten motýl se náramně hodí k budově, která je za ním.

    OdpovědětVymazat
  16. [11]:[8]: Miloš, z komentáru, ktorý sa akosi osamostatnil, sa stal celý článoček, myslený ako "hommage" majstrovi Moorovi, tak si to - sorry za reklamu! - pozri na
    http//:nivnice.blog.cz

    OdpovědětVymazat
  17. Až po deviatej hodine rannej. Už som ako tí v sme.sk, keď nechávajú ich spoplatnené články pre neplatičov, nemajitelov tzv. "piana" k čitaniu až od určitej hodiny, tí debilkovia...Kde sú tie časy, keď všetko v internete bolo zadarmo?!? (Pôvodná ídea internetu!)

    OdpovědětVymazat
  18. [17]:[18]: Kingu, díky za skvělý článek a rozšíření obzorů. Aby tvůj článek v komentáři nezapadl, připojil jsem na něj odkaz na konec mého článku.

    OdpovědětVymazat
  19. Nejsem žádný znalec umění, zvlášť moderního, ale některé sochy se mi líbí, hlavně ty abstraktnější. Pokud jsou sochy umístěny ve vhodném prostředí, vypadají úžasně.
    U tebe si člověk rozšíří obzory, Miloši, škoda jen, že ne trvale, mně se brzy všechno vykouří z hlavy!   

    OdpovědětVymazat
  20. [19]: K tomu musim asi povedat "maucta"? Je to vlastne "Vetterliwirtschaft", svajc. vyraz pre "rodinkarstvo"...

    OdpovědětVymazat
  21. [20]: Hanko, není třeba si všechno pamatovat, ale vědět, kde to najít
    Já dobře vím, že když se budu chtít něco dozvědět o našich památkách, že ideální je tvůj a Frypatův blog.[21]: Kingu, já to jako rodinkaření neberu, do každého textu se snažím zařadit kvalitní odkazy a tvůj mezi ně bezpochyby patří. Ty a Gabi v umění pracujete, kdežto já se o něj jen laicky zajímám.

    OdpovědětVymazat
  22. [22]: Máš naprostou pravdu, Miloši, jenže já jsem na štíru i s tím hledáním!   

    OdpovědětVymazat
  23. Příroda dokáže inspirovat... ať už v technice, hudbě, nebo jako tady v sochařském umění.

    OdpovědětVymazat
  24. [22]:[21]: To ma teda cti a budem sa snazit polepsit sa! (Ako ziarivy priklad je vidiet na http/:luga.blog.cz ,co je sice dalsia nepripustna reklama, ale myslena trochu na uvolnenie serioznej atmosfery. )

    OdpovědětVymazat
  25. Na webu Kinga Rucoly (nejsem si jista skloňováním) je článek Henry Moore aktuálně nejnovějším.
    Až přibydou další články, bude se hodit informace, že správný odkaz na článek Henry Moore je tento:http://nivnice.blog.cz/1401/henry-moore-nightmare

    OdpovědětVymazat
  26. [15]: Tuleni, to se ti povedlo, opravdu je to mnohem výstižnější než "Kopcovité oblouky".[16]: Přesně tak, motýl se pěkně doplňuje s budovou a díky vodě i skvěle fotografuje.[23]: Hanko i tady v rámci Blog.cz máš slušný vyhledávač, díky tomu vím, že jsi psala o Kostnici v Sedleci a tak skvěle, že už si můžu své zpracování odpustit.[24]: A asi nejen techniky, hudebníky a sochaře, ale třeba i romantické básníky, kterým však pomáhají i srdcervoucí zážitky.[25]: Kingu, teď ale nevím, který text teď zrovna myslíš.[26]: Evo, pochopil jsem, že odkaz není úplně správně uvedený, ale už jsem ho zařadil na konec mého textu, protože ho skvěle doplňuje a rozšiřuje.

    OdpovědětVymazat
  27. [27]: Miloši, poslední věta tvého článku (P.S.) obsahuje 2 odkazy. První je funkční, druhý ne. Proto jsem uvedla opravu.

    OdpovědětVymazat
  28. [28]: Evo, díky za upozornění. Špatně jsem to pochopil, myslel jsem, že King v komentáři má nepřesný odkaz, v textu jsem to zapomněl zkontrolovat. Už jsem to a odkaz teď funguje.

    OdpovědětVymazat
  29. [29]:... Už jsem to OPRAVIL ...

    OdpovědětVymazat
  30. Nejprve ti chci pogratulovat ke členství v AK - v blogové elitě.
    Sochy Henryho Moora se mi moc líbí, ta jejich hladkost a oblost. Ráda bych je hladila.K tvým dotazům:
    Zaostření obrázku: V horní liště Filter//Sharpen - nebo Sharpen more. Markantního zaostření se dosáhne takto: Filter//Relief.
    Dále jsou v horní liště ikonky Auto Contrast, Brightness, Gamma Correct. Je nutno zkoušet optimální zaostření a jas. Ovšem nějaká nadmíru matná fotografie až tak moc zaostřit nejde.Problém GIMP:
    Program musí být aktivní. Doporučuji odstranit stávající program.
    Stáhni si znovu poslední funkční verzi GIMP 2.8.4
    Chvíli to trvá, než se program načte a ta hlava zmizí. Otevře se bílé okno, v horní liště kliknout na Soubor, otevře se složka obrázků, na kterých se dále pracuje. Nebo se klikne na New - Nové bílé plátno, a na něm se dále pracuje.
    Přeji úspěch. ☼☼☼☼☼

    OdpovědětVymazat
  31. Podla dennika www.sme.sk, ktory poctivo uverejnuje kazdy den v hlavicke Namenstage (meniny) mas dnes, Milos, meniny!Tak Ti blahozelam. Vo Svajciarsku, v nekatolickych kantonoch, sa meniny absoutne neslavia, ani to nikto z tych "luteranov zwinglianskeho zafarbenia" nepozna. Ale cital som, ze su zeme, napr. Francuzsko, kde su vraj meniny dolezitejsie a väcsi sviatok, nez narodeniny, tak sa toho drzme, aj ked dnes nie je "Jozefa", ten sa drzi dokonca aj tu, katolicke kantony zaplavia Zürich autami, pretoze oni maju na Jouzefa dokonca volno!Peknu oslavu, aj keby nemala byt, ahoj!

    OdpovědětVymazat
  32. [31]: Beatricie, díky, GIMP zaktualizuji, vidím, že mám starší verzi 2.4.2. A teprve teď vidím, že v horním řádku se objevuje Spouštím GIMP, zřejmě to načítání je dost zdlouhavé.
    Zaostřování myslíš ve PhotoFiltre? Skutečně to trochu pomáhá a nebudu proto všechny nezaostřené fotky hned mazat a zkusím, zda se podle tvé rady nadají zachránit.[32]: Kingu, děkuji předem, u nás je Miloš v kalendáři 25.1. Dnes je tam Zdeněk a tak se jmenuje můj bratr, tím si mně připomenul, abych mu zavolal

    OdpovědětVymazat
  33. [33]:[32]: Kam utekaju ti Slovaci?!? Kam s arutia, kam ponahlaju?!? Moj brat sa tiez volal Zdenek. Dopredu sa gratulovat nesmie - povera - , tak to beriem spät, nic som nepovedal. Poviem az zajtra, ale urcite zabudnem.

    OdpovědětVymazat
  34. Další pozoruhodný kousek do tvé výtvarné sbírky. K modernímu umění se stavím rozporuplně, příliš mě neoslovuje, ale jsou tam prvky, které mě zaujaly. Na jednu stranu jsem konzervativec a mám ráda klasiku, na druhou stranu chápu, že se nedají donekonečna malovat přesné podobizny, krajinky nebo tesat sochy podle předlohy. Trochy fantazie je potřeba a u některých děl je té fantazie potřeba zatraceně hodně. Asi hodně hraje roli harmonie, soulad, a všimla jsem si, že poslední dobou se klade hodně důraz na materiály, které se používají k tvorbě. Včetně různých nainstalovaných světel, skel, zrcadel a tak...

    OdpovědětVymazat
  35. [33]:Však staré fotky, ty původní, mazat nemusíš, jen si můžeš některé zaostřením upravit. Dá se i v Gimpu, i ve Fotofiltru, a vlastně i v různých online programech.

    OdpovědětVymazat
  36. [34]: Vidíš a já jsem také myslel, že "československé" kalendáře budou stejné. Ale seznam jmen opravdu není stálý, protože se do něho občas zařazují módní jména ze zahraničí. My máme syny Petra a Pavla a tato dvě jména mají společný svátek v červnu a Petr má ještě samostatný v únoru. Pavel kdysi měl také svůj samostatný, ale vzali mu ho ve prospěch jednoho ženského jména. Takže teď má Petr "jeden a půl" svátku a Pavel jen "půl".[35]: Důraz na materiály je výrazný zejména v architektuře. Třeba Kaplický tím byl známý a stavaři z něj šíleli, protože šlo o nároky téměř jak na vesmírné lodi - a vlastně nejen na materiály, ale i tvary.[36]: Nejhorší je, že jsem už téměř všechny "mázlé" fotky odstranil, ale zkusím to na těch příštích.

    OdpovědětVymazat
  37. [37]:Jinak, zaostřit můžeš i v Picmonkey.com, nebo Ipiccy.com, je tam i zesvětlení a stíny, i  ostření, o dalších efektech ani nemluvě. V Gimpu a Photofiltre se dá zvýraznit obrys kliknutím na Reliéf.
    Kaplický... neznám jeho dílka, jen jsem viděla ten diskutabilní návrh na novou knihovnu v Praze. Jako originál se mi stavba líbila, ale do Prahy se absolutně nehodí, nebo aspoň tam, kde měla stát.

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Nikola Tesla - geniální vynálezce a špatný obchodník (+ památník u Niagarských vodopádů)

Původem chorvatský rodák Nikola Tesla (1856-1943) je zřejmě největším vynálezcem všech dob, obdiv k němu však neměl dlouhého trvání a nakon...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)