Montserrat - klášter ve skalách

Podobně jak k Madridu patří návštěva 45 km vzdáleného kláštera El Escorial, ve všech směrech konkurenční Barcelona se může pochlubit neméně významnou církevní stavbou, a tou je benediktinský klášter Montserrat.

Katalánský klášter je o více než pět století starší než El Escorial, byl založen r. 1025, a také jeho zasazení do krajiny je mnohem působivější. Nachází se asi 40 km od Barcelony na hoře Montserrat (podle níž získal své jméno), obklopen vápencovými skalními útvary, které ve vrcholové partii připomínají jazyky šlehajících plamenů či zuby prehistorické šelmy. V katalánštině "serrat" znamená "řezání" a Montserrat v češtině odpovídá "Přeříznuté hoře", někde se uvádí, že označení vyjadřuje horu ve tvaru zubů pily, a tedy "Zubatou horu". Nejvyšší místo Sant Jeroni má nadmořskou výšku 1236 m.

Dostat se ke klášteru z Barcelony je možné vlakem z podzemní stanice náměstí Espanya a pak zubačkou, anebo lanovkou, zdatní turisté mohou vystoupat po svých, výchozí místo je však jen "pár" metrů nad mořem, a převýšení je tak značné.

Podnět k založení kláštera dala legenda, podle níž r. 880 několik sobot po sobě z nebe vyzařovalo silné světlo a zněl zpěv andělů. Když se tamější biskup s pastýři vydal za světlem, společně objevili jeskyni a v ní sochu černé madony. Chtěli ji snést z hory dolů do města, ale ta náhle ztěžkla, že pokračovat bylo nemožné. Pro všechny to bylo znamením, že chce zůstat na Montserratu. Událost je považována za španělskou verzi zjevení Panny Marie a klášter pak také dostal jméno Panny Marie.

Černá madona (La Moreneta) je nyní k vidění v bazilice, která je součástí komplexu budov.

Výstavba kláštera byla zahájena v románském slohu, který vystřídala gotika, fasáda baziliky z let 1900-1901 je v platereskním (plateresque), tj. raně renesančním španělském dekoračním slohu, který jemnými reliéfy připomíná práce zlatníků (ve španělštině platero znamená zlatník). Sochy nad vchodem představují Ježíše Krista a jeho 12 učedníků (apoštolů).

Papež Lev XIII. na konci 19. století prohlásil černou madonu za patronku Katalánska a klášter i proto je nejvyhledávanějším poutním místem Katalánců. Všechny cesty symbolicky vedou k Montserratu a každý rok ho navštíví milion poutníků.

Vápencové skály jsou rájem horolezců, podobně jako u nás Prachovské skály, zde se navíc z ptačí perspektivy mohou dívat na klášterní budovy.

V klášteře žije 80 mnichů a známý je i chlapeckým pěveckým sborem, založeným už ve 13. století. Vystupuje 2-krát denně (ve 13 hod a v 19:10). Ten jsme ale neviděli, vynahradily nám to tyto ženy.

Milovníci opery si v souvislosti s Montserratem vybaví jinou ženu, slavnou operní pěvkyni Montserrat Caballé. A příznivci popmusic ji mají spojenu s Freddiem Mercurym, s nímž nazpívala album Barcelona. Jeho titulní píseň se nesmazatelně zapsala do povědomí jako symbol olympiády v Barceloně v r. 1992.