29. prosince 2017

František Kupka - otec abstraktního malířství

František Kupka (1871-1957), Robert Delaunay (1885-1941) a Vasilij Kandinskij (1866-1944) jsou tři malíři, kteří nezávisle na sobě během r. 1911-12 vnesli do malířství abstraktní nefigurativní styl a jsou považováni za objevitele abstraktního umění.
Delaunay experimentoval s optickými jevy, Kandinskij ho vidí v krajině a Kupka vychází z architektury, kterou rozvíjí futuristickými představami městských scenérií.

Kupka během svého života několikrát změnil styl, jakmile v některém docílil mistrovství, opustil jej a vydal se hledat nový.
Jeho nestálost se projevovala i v osobním životě. Po dokončení učebního oboru sedlářství v Dobrušce zběhl k umění, vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze, studoval i na vídeňské Akademii a přes ocenění, kterých se mu dostávalo, tam nebyl spokojen a totéž se opakovalo v Paříži v École des Beaux-Arts a v Académie Julian. Prošel si obdobím vegetariánství, nadšením pro slovanskou myšlenku (demonstroval to přijetím jména Dobroš ve snaze se přiblížit Alšovi), aby se naladil k duševním výkonům, chodil v antické tóze a přestože byl založením pacifista, dobrovolně narukoval do československých legií, ve válce byl raněn a dotáhl to na kapitána. Účastnil se spiritistických seancí jako médium, protože zde viděl možnost dostat se do sfér nedostupných v běžném životě. Holdoval bohémskému způsobu života, v Paříži prošel několika milostnými vztahy i epizodami s ženami volných mravů a nakonec se sblížil s vdanou ženou francouzského důstojníka a usadil se s ní v Puteaux na předměstí Paříže, kde od r. 1906 žil až do smrti.

Zpočátku maloval realistické obrazy, k nim patří Knihomol (1897, někdy, např. na výstavě Světlo v obraze, uváděný také pod Kupkovým původním názvem Biblioman) z majetku Pražského hradu. Čtenář je údajně Kupkovým autoportrétem a autor se o něm výsměšně vyjádřil jako o "hlupákovi, který si nad knihami zbytečně láme hlavu, zatímco život ztělesněný mladými dívkami plyne kolem něj".




Na obraze V zahradě (1906) ze soukromé sbírky Collett Prague/Munich je muž k ženě stejně nevšímavý, tentokrát je zahloubaný do čtení denního tisku a žena výmluvně otočená zády je tím očividně otrávená. Malíř se zde stylově posunul k expresionismu.





K realistickým obrazům patří také Druhý břeh řeky Marny (1895), Balada, radosti života (1901-1902) a Podobizna umělcovy choti II (1905), všechny z Národní galerie v Praze.







Ženská pro Galliena (1909) má již expresionistický výraz a Cesta ticha II (1903) a Babylon (1906) mystickou atmosféru s antickou architekturou a sochami, všechny jsou z  Národní galerie v Praze.








Žena před obrazem (1903) z Galerie Kodl věrným vykreslením ornamentů tapisérie (?) prozrazuje ovlivnění secesí a také Petr Wittlich v obsáhlé monografii Česká secese, vydané v Odeonu v r. 1982, jej do kontextu tohoto stylu řadí.




Příliš však módním směrům nepodléhal a styl tehdy už slavných (post)impresionistů se do jeho tvorby nepromítl, malíř hledal svůj vlastní výraz.

Obraz Klávesy piana, jezero (1909), Národní galerie, Praha, je již předzvěstí příklonu k abstrakci. 




Malíř se podílel se na vzniku stylu orfismus, který se barevným vyjádřením snaží propojit malbu s hudbou. Svůj přístup vysvětluje takto: "Nacházím něco mezi pohledem a poslechem a mohu vytvořit fugu v barvách jako Bach v hudbě." ("I can find something between sight and hearing and I can produce a fugue in colours as Bach has done in music.")
Příkladem jsou obrazy Amorfa - Dvoubarevná fuga a Amorfa - Teplá chromatika z r. 1912 a Národní galerie v Praze, které se setkaly s nepochopením a posměchem kritiků ("Znali jsme teplý čaj a polévku, ale chromatiku?"). První z nich je na další fotografii.








K ryze abstraktním obrazům patří také Kosmické jaro I (1913-1914) a Kosmické jaro II (1911-1923) z Národní galerie v Praze.






Následující tři obrazy jsou z Batlinerovy sbírky vystavené v Albertině ve Vídni. První dva z raných dvacátých let - Zelená a modrá a Stoupající tvary - dávají nahlédnout do představ autora nad urbanismem budoucnosti. Ve válcovitých vertikálních formách jako kdyby autor předjímal podobu mrakodrapů Petronas Towers v Kuala Lumpur a Taipei 101 na Taiwanu.





Třetí obraz z Vídně se jmenuje Měření času a pochází z r. 1934. Ornamentální vzory zde vyvažují zjednodušení do dvoudimenzionálního prostoru.

Museo Thyssen-Bornemisza v Madridu vystavuje dva Kupkovy obrazy. Studie jazyka vertikál je z r. 1911 (bohužel se na něm odráží má silueta) a Strojní vrtačka (zřejmě inspirovaná kubismem a obrazy z mechanického období Kazimira Maleviče) je odhadována na roky 1927-29.





Kupka téměř stále žil v nouzi a živil se hlavně karikaturami v novinách a ilustracemi knih. Jeho dílo bylo doceněno až posmrtně. Dnes je považován za nejvýznamnějšího českého malíře, který se vedle Alfonse Muchy jako další zapsal do dějin umění novátorským stylem, a současně i za jednoho z nejvýznamnějších malířů 20. století. Neobejde se bez něj žádná publikace a výstava moderního umění, jeho díly se pyšní světové galerie a v aukčních síních se prodávají za stále vyšší částky.

Vertikální plány modré a červené se v roce 1998 na aukci v New Yorku prodaly v přepočtu za 18 milionů Kč (MKč), Élévation (Výšky) IV na pražském Žofíně v r. 2007 za 22,1 MKč, obraz Pohyb byl v londýnské aukční síni Sotheby's v r. 2011 vydražen za 35,5 MKč, za Tvar modré loni v New Yorku kupec zaplatil 54,6 MKč a jiná verze tohoto obrazu byla v pražské aukční síni Adolf Loos Apartment and Gallery v r. 2012 prodána za 57,4 MKč.

Soubor 215 Kupkových obrazů, kreseb a studií, který sběratelka a mecenáška umění Meda Mládková získala pro Museum Kampa, musí mít proto nedozírnou hodnotu.

P. S. Větší počet obrazů Františka Kupky z Centre Georges Pompidou v Paříži je zařazen do článku Renzo Piano (a Richard Rogers) - vyhřezlá architektura

41 komentářů:

  1. Nejsem sice proti "novému pojetí" obrazů, ale první tři se mi líbí víc. Ještě tak ty "mrakodrapy" jsou zajímavé. Jen si tak uvědomuji, proč je každý-tedy skoro každý umělec oceňován až po smrti? Proč nemůže být slušně živ, když je tak geniální?

    OdpovědětVymazat
  2. Také se mi nejvíc líbí ty první tři obrazy a pak to měčení času, to mi připomíná ozubená kola...nějak mne ale zaujal ten předposlední oraz¨m trochu mi připomíná jeden vzorovany koberec u nás doma.

    OdpovědětVymazat
  3. Realistické obrazy mohu posuzovat podle toho, jak obratně ztvárňují realitu a také podle toho co se domnívám, že chtějí sdělit (obdiv na krásou přírody či žen, náladu...). Surrealisté podněcují moji fantazii. Ale co s abstraktním malířstvím?Miloši, když si třeba prohlížíš obraz F. Kupky "Opočno" z roku 1911 - co si představuješ? Jaké máš asociace, co ti obraz říká? Skutečně bych to ráda věděla.Poznámka: Když vidím ty horentní sumy za obrazy, jejichž hlavní devizou je skutečnost, že je maloval v současné době ceněný malíř, vzmáhá se ve mně znechucení a podezření, že tu nejde o umění, ale pouhý byznys.

    OdpovědětVymazat
  4. [1]: Milá Ruženko, ty mi bereš přesně slova z klávesnice.

    OdpovědětVymazat
  5. [1]: Je také dost umělců, kteří si žili nad poměry, např. Rubens, u kterého navíc není jisté, co vlastně sám namaloval, protože měl velkou dílnu s pomocníky a ti se tužili za něj.
    Cézanne měl také velmi dobré zázemí, otec byl bankéř a jemu se také komerčně dařilo, atd.[2]:Výborný postřeh :), tehdy ještě digitální míry nebyly.[3]:V Opočně - na zámku - jsem náhodou kdysi byl a je charakteristický renesančním sloupovím na několika terasách. A to tam můžeme vidět v zhuštěné podobě :).
    Mě na Kupkovi těší, že je celosvětově uznáván.Dva obrazy z klasického období vlastní i Moravská galerie v Brně, dnes jsem tam byl se záměrem získat je do článku, ale v stálé expozici moderního umění 20. století nejsou vystaveny!Byznys to určitě je a kdo umí vsadit "na dobré koně", vydělá si zde neskutečné peníze.

    OdpovědětVymazat
  6. Kandinskij spal s mojí babičkou!

    OdpovědětVymazat
  7. Kupkovy obrazy mám moc rád, ne všechny, ale mnohé. Většinou neumím popsat, čím mě oslovují, to se odehrává hlavně na nevědomé úrovni. Ale jestli dávám někomu před Kupkou přednost, je to právě Vasilij Kandinskij, z jehož obrazů, které jsem měl to potěšení vidět na vlastní oči, jsem byl většinou opravdu nadšený. Mimochodem, kdysi jsi mi u mého článku o Kupkové výstavě Cesta k Amorfě http://pvapenik.blog.cz/1301/frantisek-kupka-cesta-k-amorfe napsal, že tě modernisté typu Kupky a Kandinského neoslovují. Změnilo se na tom v mezidobí něco, nebo tě povzbuzuje v psaní článků o těchto umělcích spíš obecné povědomí o nich?

    OdpovědětVymazat
  8. Ruzo, duvod je ten, ze vetsina lidi nema sanci nebo potencial rozpoznat genialitu za umelcova zivota. Nakonec je objevii nekdo chytrejsi, tak jim lidi prestanou nadavat a posmivat se
    zrzavy blazne', ale naopak strasne ocenuji, z se ten clovek proslavil. Nic jineho na nem ocenit nedokazou. A to ani potom, co je slavny.

    OdpovědětVymazat
  9. [4]:Dorko, nejste jednovaječná dvojčata? :)[6]: Stuprume, jsi jeho potomkem? [7]: Petře, díky za odkaz, přečetl jsem si i svůj tehdejší komentář a nic se nezměnilo v tom, že mám ve velké oblibě surrealisty, k Chiricovi, Tanguymu a Ernstovi už nakonec článek mám a další budou.
    Kupku jsem začal víc sledovat v posledních letech proto, že už chodím i do galerií moderního umění, kterým jsem se dříve vyhýbal, a díky současné pražské výstavě impresionistů jsem měl možnost pro změnu vidět jeho "konvenční" obrazy, které dokazují, že byl všestranným malířem a ne jen inovátorem "za každou cenu". Takže opravdu se můj názor "posunul".
    Stejně jako u předchozího článku jsem musel uznat, že Praha s moderní architekturou na tom není tak špatně, jak jsem si myslel.

    OdpovědětVymazat
  10. [5]: Sledovala jsem pár filmů o malířích. Těch opravdu malujících jen sami bylo sice víc, ale hlavně ti renesanční, realističtí měli pomocníky, kteří za ně domalovávali detaily, případně barevné plochy byli právě ti, kteří na to měli.

    OdpovědětVymazat
  11. [9]: No, ze stejné skořápky určitě nejsme.

    OdpovědětVymazat
  12. O prvních třech bych nikdy neřekla že je namaloval stejný malíř jako ty ostatní. Nicméně líbí se mi jak ony, tak i ty následující. O tom prvním bych řekla že je roztomilý. Jak v póze čtenáře tak v pózach dívek. Člověk úplně slyší jak se tiše chichotají a šuškají si. úplně čekám, že mladík zvedne hlavu a nechápavě se kolem sebe rozhlédne. Pak vstane a slušně se dívkám ukloní a pozdraví

    OdpovědětVymazat
  13. Žasnu, nad změnami stylu, člověk by nevěřil, že je to rukopis jedné a té samé osoby. V mých očích jsou hezčí obrazy starší, ty obrazce už mému oku nesedí. Na takový bych se v našem obýváku dívat nechtěla i kdybych v něm měla mít ukryté miliony.

    OdpovědětVymazat
  14. Několikrát jsem si obrazy projela a nemá problém je přijmout.
    Je to i v reálu, když jsem naposledy procházela muzeum d´Orsay, měla jsem vzletnou náladu, byla jsem toho plná, prostě dokážu ty barvy, to světlo v sobě zpracovat a moc nerozlišuji, zda je to zrovna impresionismus či orfismus.
    Já jsem lapač požitků

    OdpovědětVymazat
  15. kupka je svojim vyznamom PORIADNA KOPA, nie len "kupka"! dakujem z prinosny clanok, super...

    OdpovědětVymazat
  16. Nejsem znalec ani umělec. První tři obrazy jsou pro mne pochopitelnější. Ty další směrem dolů mi připomínají malovánky, jaké se malovaly na přednáškách nebo na poradách, prostě jen takové myšlenky, když ruka sama kreslí bezmyšlenkovité obrazce.

    OdpovědětVymazat
  17. První tři obrazy jsou skvostné. Ale je to hřích, nevšímat si žen.       

    OdpovědětVymazat
  18. [3]: Abstrakce (z lat. abs-trahere, odtáhnout, odvléci, oddělit) - abstraktní obrazy odvlékají mne do jiných světů. Jsem za to rád.

    OdpovědětVymazat
  19. [19]: Gratuluji. Máš na rozdíl ode mne další dopravní prostředek. Mne tam laskavě dopravuje sci-fi nebo hudba.

    OdpovědětVymazat
  20. (19) To taky - a je to pechod z jednoho umeleckeho obdobi do druheho. Nekdo to vi, jini mji porad sanci.Dobry dalsi rok kazdemu.

    OdpovědětVymazat
  21. Přeji ti, aby byl nový rok 2018 plný úspěchů, zdraví, lásky, pohody a štěstí. :)

    OdpovědětVymazat
  22. Ty první byly nádherný ten zbytek je překvapení

    OdpovědětVymazat
  23. Každý z nich má k tomu jiný důvod, pro každého vede k pokladu jiná cesta. Snadný úkol nečeká ani strážce, které vládce podzemí za jejich neposlušnost potrestá velmi neobvyklým způsobem.
    https://www.youtube.com/watch?v=QDkI8YZouc8
    https://www.youtube.com/watch?v=uQcJK42qLIc

    OdpovědětVymazat
  24. A co ještě vůbec tak nějak do Kupkova portfolia už vůbec nezapadá když si tak nějak ty jeho obrazy prohlížíš, je obraz Dívka z patentkou. Ani jsem nechtěla věřit že to je stejný umělec. Asi proto, že to maloval na zakázku pro majitele továrny KIN jako ochrannou známku.

    OdpovědětVymazat
  25. Ten první obraz je neskutečně realistický, fakt dokonalé!

    OdpovědětVymazat
  26. Zase si mne předběhl, také jsem se Kupkovi chtěl věnovat. :)Možná s mu mohl dát ještě trochu času a více obrazů vyfotit, takhle to vypadá, že se ráno probudil a dělal abstrakci. ;)

    OdpovědětVymazat
  27. [8]: K tomu se přiznám, bez mučení, kdyby malíř nebyl slavný, asi bych si nevšímal, kdo ví, zda by ho také vystavovali :).[10]: Asi to bylo i tím, že malovali na velká plátna, se spoustou detailů a také hodně obrazů.[11]: Tušil jsem to :).[12]: A třeba jim ještě řekne, co zajímavého se dozvěděl [13]: Určitě by se moderní obrazy nehodily do bytu se starožitným nábytkem, jinak myslím, že klidně ano.

    OdpovědětVymazat
  28. [14]: Ten zrovna by se do skoro každého bytu hodil :).[15]:D´Orsay je nádherné muzeum, bylo také mým prvním příspěvkem do rubriky Výtvarné umění. A nejen obrazy, ale i budova bývalého nádraží a vyhlídka ze střechy.
    Jen mě mrzí, že jsem tam neviděl Manetovu Olympii a Courbetův "pornografický" obraz Počátek světa, asi byly zapůjčeny na nějakou výstavu.[16]: Kopa je 60, ne? A to už je v každém případě nadprůměr :)[17]: Když ruka sama kreslí a jen podvědomě se nechá unášet, to už patří do surrealismu :).
    Bůhví kolik takových pokladů z porad skončilo v koši :).[18]: Mě nejvíc pobavil druhý, něco mně připomíná :).[19]: Do duchovních výšin, ne? Díky všem průvodcům za hranice všedních dnů.[20]: Hudba mě také povznáší, ale daleké galaxie už moc ne, v tomto jsem přízemní :).[21]: Pro mě je nejzajímavější, když několika uměleckými transformacemi projde jeden umělec. Moc nevěřím těm, kteří začínají na konci a nic jiného nepředvedli.[21]:[22]: Díky za přání, já přeji také jen to nejlepší, splnění všech snů a hodně krásných zážitků v umění.

    OdpovědětVymazat
  29. [23]: Malíř si asi říkal, že v nejlepším je třeba skončit a zkusit něco nového.[24]: Upřímně řečeno nechápu souvislost komentáře a videí a ani těch dvou videí navzájem.[25]: Zajímavý je článek o neúspěšné restituci majetku i s tímto obrazem
    https://ekonomika.idnes.cz/restitucni-spor-o-koh-i-noor-d1x-/ekoakcie.aspx?c=A140502_100643_ekoakcie_spi.
    Podle toho knoflíku by se malíř možná uplatnil i v průmyslovém designu, který se také profiluje jako umělecký směr.[26]: První dva mně připadají vysloveně úsměvné. Realistické a přitom vzdálené akademickému stylu.[27]: Škoda, že je modelka otočená zády :).

    OdpovědětVymazat
  30. [28]: Venco, napiš svůj článek, víš toho o moderním umění nesrovnatelně víc jak já.Mě mrzí, že jsem dlouho Kupku přehlížel, třeba ve sbírce Peggy Guggenheim v Benátkách jeho obrazy mají a já jsem si žádný nevyfotografoval, v partnerské galerii v NY to bylo zakázáno, ale ani z MoMA a Tate Modern nic nemám a předpokládám, že tam zastoupen je. Jenže v Tate Modern jsem z časových důvodů se více zdržel hlavně u obrazů surrealistů, což mně připomíná, že bych měl doplnit články o Ernstovi, Tanguym a Chagallovi.O Kupkovi mám knížku Miroslava Lamače z řady Malá galerie, kterou vydával Odeon a i z ní mně přišlo, že přechod k abstraktnímu stylu u něj byl dost náhlý, i datování této omezené sady obrazů to naznačuje, mezi stylem 1906 a 1911 je propastný rozdíl.  K zaplnění mezer bych měl zajít na Kampu za sbírkou Medy Mládkové.

    OdpovědětVymazat
  31. V Paříži (Louvre) jsem cca 4,5 hod obdivoval jak nádherné obrazy tak nádherné sochy!🙂Mělo jsem se i na Montmartre!😉

    OdpovědětVymazat
  32. [30]:
    "Moc nevěřím těm, kteří začínají na konci a nic jiného nepředvedli."Jak vite, Milosi, ze teprve zacinali? O nekterych vecech, s nimiz ten ktery zacinal, se svet dovi az po umelcove smrti. Kazdy zacne tam, kde se zacne o umeni zajimat. Rozhoduje I vek, pocatecni znalosti.
    Ono vubec slovo umeni je uplne spatne. To uz je samo o sobe predsudek. To znamena, ze ten clovek musi neco 'umet'? A kdyz umet, tak malovat, socharit, nebo myslet?

    OdpovědětVymazat
  33. [33]: Velké množství soch je také v Rodinově muzeu, v zahradě i v budově někdejšího hotelu, i když samozřejmě ty jsou jen ode jednoho sochaře.
    (Někdy bych ho chtěl přiblížit.)[34]: Zuzano, samozřejmě nevím, čím vším ten který autor prošel, ale viděl jsem řadu obrazů malíře Boštíka, které představovaly velké plochy pokryté jednou barvou, např. 2 metry čtvereční v modré, a nevím, zda namaloval i něco jiného. Tam mám proto pochybnosti o velikosti jeho umění.
    Kupka a třeba Picasso prokázali, že umí malovat i klasicky a pak jim to třeba přestalo stačit.Nedávno jsme diskutovali u Čerfa o tom, jestli dobrý spisovatel musí ovládat gramatiku a znát dobře jazyk. Zrovna zde mně přišlo, že ani nemusí, protože když někdo mluví, nevíme, zda zná vyjmenovaná slova, shodu podmětu s přísudkem, jak se píší čárky apod., ale cítíme, zda má vypravěčský talent, smysl pro humor, ...
    Chyby v textu opraví korektor, ale obsah zůstane.
    U obrazů si však myslím, že základy "řemesla" by si malíř měl osvojit. Jinak to pak může připomínat člověka, který se nikdy neučil na klavír a jen náhodně mačká klávesy a tváří se, že hraje "moderní" skladby.

    OdpovědětVymazat
  34. Milosi, mozna byste si mel znovu precist muj clanek "John Cage", tam snad nejake odpovedi jsou k mani..?
    Bylo by to na dlouhou debatu - snad nekdy priste.

    OdpovědětVymazat
  35. [36]: Zuzano, vzpomínám si a teď jsem si ho také osvěžil - 4:33 min ticha a každý vnímá zvuky tepu srdce a to, co si představuje.
    Zdá se mně to ale trochu něco jiného, než kdyby náhodně a kakofonicky mačkal klávesy.[37]: Díky za odkaz, vidím, že V. Boštík má přece jen mnohem širší rejstřík než jen monochromatické plochy, protože v tom by ani nebyl originální, když už s tím dávno přišel Malevič.

    OdpovědětVymazat
  36. Dominik Valjent12 ledna, 2018 11:16

    Zajímavý článek o zajímavém muži.

    OdpovědětVymazat
  37. Ze začátku jsme jezdili všude autobusem ale od té doby, co jsme si pořídili auto, necestujeme jinak, než autem. Nedávno nám dělali také chiptuning, takže autíčko jezdí mnohem lépe.

    OdpovědětVymazat
  38. Mám abstrakci moc ráda, protože ponechává prostor pro diváka, ale musím říct, že v tomto případě se mi to zdá velká škoda, přestože byl později doceněn a je to jeden ze zakladatelů abstrakce, jak jsi psal. Ten první obraz je naprosto dokonalý a pak už se to jenom zhoršuje, alespoň pro mě a říkám si, co přivede člověka, který toto umí, aby se dal do malování čtverců a pruhů? No, asi nejspíš právě to vědomí, že to umí.

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Nikola Tesla - geniální vynálezce a špatný obchodník (+ památník u Niagarských vodopádů)

Původem chorvatský rodák Nikola Tesla (1856-1943) je zřejmě největším vynálezcem všech dob, obdiv k němu však neměl dlouhého trvání a nakon...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)