17. září 2021

Henri Matisse - fauvismus

Henri Matisse (1869-1954) se k malířství dostal úplnou náhodou, pocházel z rodiny obchodníků a dostalo se mu vzdělání, vystudoval práva a pracoval jako koncipient. Do seriózní kariéry však zasáhla urgentní operace slepého střeva a dlouhá rekonvalescence a tehdy mu matka k ukrácení času přinesla sadu barev. Pokusy malovat ho natolik nadchly, že práv zanechal a přes odpor otce se vydal na nejistou uměleckou dráhu. Studoval a kopíroval díla starých mistrů v Louvru, navštěvoval malířské kurzy, z nichž nejvýznamnějším bylo studium v École des Beaux-Arts u Gustava Moreaua, představitele symbolismu, který podporoval samostatné tvůrčí projevy svých žáků. Moreau ale r. 1898 zemřel a jeho nástupce Matisse záhy ze studia vyloučil. A když pak Matissův otec na výstavě Salonu nezávislých viděl obrazy svého syna, rozzlobil se, že na takové mazanice si další finanční podporu nezaslouží.    

Z raného období pocházejí obrazy Láhev ginu (1896), Korsická krajina. Olivovníky (1898), oba z Puškinova muzea v Moskvě, a Kanál du Midi (1898, Museo Thyssen-Bornemisza, Madrid).





Matisse si postupně osvojil styl charakteristický výraznými barvami, velkými jednobarevnými plochami bez stínování, pomíjením perspektivy, tvaru a často i skutečného zbarvení znázorňovaných objektů. 

Malíři se zcela výjimečně podařilo některý z obrazů prodat a tížily jej existenční problémy. Obrat přinesla další náhoda. V r. 1905 na Podzimním salónu v Paříži se jeho obrazy v křiklavých barvách objevily v sousedství realistické sochy dítěte od Alberta Marqueta a když tuto kombinaci spatřil kritik výtvarného umění Louis Vauxcelles, prohlásil, že Donatello (se ocitl) mezi divokými šelmami (Donatello parmi des fauves!). Jak vědí marketingoví experti, i negativní reklama je lepší než nezájem, Matissovy obrazy se najednou staly žádanými a slovo fauves (divoké šelmy) dalo název výtvarnému směru fauvismus, i když ten nikdy nebyl formálně ustanoven manifestem jako např. u surrealistů. 

Obraz Tanec má několik verzí, tato s pořadovým číslem I je z roku 1909 a vystavuje ji Museum of Modern Art v New Yorku.


Další tři obrazy – Nasturcie a tanec II (1912), Zákoutí ateliéru umělce (1912) a Růžový ateliér (1911) jsou k vidění v Puškinově muzeu v Moskvě.




Častý námět zátiší s ovocem a vázy s květinami prozrazují vliv Cézanna a van Gogha. Patří sem Květiny a ovoce (1909, Ordrupgaard, Kodaň), Květiny v bílé váze (1909), Rumělky, kosatce a mimózy (1913, obě Puškinovo muzeum, Moskva) a Větev břečťanu (1916, Kunsthaus, Curych). 





Obraz Ovoce a bronz (1910, Puškinovo muzeum, Moskva) s postavami jak ze sci-fi filmů a vázou, jejíž vzor připomíná masku domorodého kmene, byl možná inspirován Gauguinem.



Zátiší s ústřicemi (1926), Kunstmuseum, Bern) a Zátiší s mušlí na černém mramoru (1940, Puškinovo muzeum, Moskva) asi nejvíc zaujme labužníky. 



Mezi nejznámější Matissovy obrazy a současně příklad záměny barev patří Zlaté rybky (1911, Puškinovo muzeum, Moskva), i když ve skutečnosti jsou červené.



V Matissově tvorbě jsou zastoupeny i krajiny, jak již nakonec bylo vidět u druhého a třetího obrazu z jeho začátků. V následujících dvou kolážích jsou obrazy Břeh řeky (1907, Kunstmuseum, Basilej), Barbizon (1908, Kunsthaus, Curych), Les ve Fontainebleau (1909, National Gallery, Londýn) a Krajina v pohledu z okna, Tangier (1912, Puškinovo muzeum, Moskva). 

Obec Barbizon proslavili francouzští malíři krajin, předchůdci impresionistů, kteří malovali v plenéru a jsou označováni jako Barbizonská škola (k nejvýznamnějším patří Camille Corot, Théodore Rousseau, Jean-François Millet a Charles-François Daubigny). Město Fontainebleau leží poblíž Barbizonu a Tang(i)er je přímořské město v Maroku.




Vzpomínkami na Maroko, kde malíř strávil zimní měsíce r. 1911 a 1912, jsou i Marocký triptych (1912) a Zorah na terase (1912) z Puškinova muzea v Moskvě. 



Matisse hodně cestoval, byl mimo jiné v Africe, v USA, v Rusku a tam od něj moskevský sběratel Sergej Ščukin koupil celkem 38 obrazů. Po říjnové revoluci r. 1917 Ščukin uprchl do Francie a jeho bohatou sbírku ruský stát zkonfiskoval. Stalin později rozhodl, že díla se rozdělí mezi Puškinovo muzeum v Moskvě a Ermitáž v Petrohradu, proto jich také v textu z prvního z nich je tolik, z Ermitáže ale nic, protože tam jsem kromě starých mistrů hledal jen impresionisty.   

Exotické krásky a oděvy jsou na obrazech Odalisek (1923, Statens Museum for Kunst, Kodaň), Španělka s tamburínou (1909, Puškinovo muzeum, Moskva) a Pruhované šaty (1938, Albertina, Vídeň).  




Zajímavé je, že akty maloval především v pozdějším věku. Ležící akt na fialovém pozadí i Sedící akt jsou z r. 1936 a opět z Puškinova muzea v Moskvě. 



A na závěr ještě 4 obrazy, které nemají tematický „společný jmenovatel“, ale jako Matissova díla je snadno poznáme: Portrét Grety Mollové (1908, National Gallery, Londýn) zachycuje sochařku a malířku, která společně s manželem byla Matissovou žačkou. 



Následují obrazy Žena na divanu (1920, Kunstmuseum, Basilej), Rozhovor pod olivovníky (1921, Museo Thyssen-Bornemisza, Madrid) a Pianistka a zátiší (1924, Kunstmuseum, Bern).








Závěr života Matisse strávil v Nice, kde na jeho počest otevřeli Musée Matisse. Muzeum je však k milovníkům výtvarného umění velmi nevstřícné, fotografovat se v něm nesmí a také na jeho stránkách je velmi málo ukázek Matissových děl. Můžu přidat jen fotografii budovy.



17 komentářů:

  1. Jsem v oblasti malířského umění naprostý laik.
    Takže pár laických poznámek:

    Tanec - mohl by se líbit nebinárním jedincům.
    Ovoce a bronz - co je na obraze z bronzu? Ty postavy by mohly být soškou z malachitu. Pak by nevadila absence detailů tváří a barva by perfektně odpovídala realitě.
    Zlaté rybky - málokteré zlaté rybky jsou zlatožluté. Většinou jsou červené se zlatými partiemi.
    Španělka s tamburínou - tenhle jediný obraz z prezentovaných bych si dokázala představit ve svém bytě.
    Pruhované šaty - vůbec jsem nerozkódovala, kde mají "hlavu" a kde "patu".
    Portrét Grety Mollové - přesně takhle si představuji dívku, která je ochotna respektovat H. M. jako svého učitele.

    Nedivím se Matissovu otci. Asi byl taky v oblasti malířství laik ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :) Už jsem si říkal, že bych mohl zas někdy zařadit starého mistra, ti novější ale většinou mají zajímavější životy, resp. je o nich víc známo, a jsou také tematicky pestřejší. Třeba Raffael má nádherné obrazy krásných mladých žen, ale je to téměř jen přehlídka nejrůznějších madon.
      Další verzi Tance mají v Ermitáži, mrzí mě, že jsem tam návštěvu dost ošidil, podobné je to s Louvrem, v tak gigantických galériích se ale nedá vidět všechno.
      Díky za poučení k zlatým rybkám, o akvaristice nic nevím. Jmenovka u obrazu byla Fruit and Bronze, ale možná právě zde došlo k nesouladu se skutečnou barvou, což u Matisse nebylo vzácností. Portrét Grety se mně ale zdá jak živý.

      Jinak Matisse bývá společně s Picassem považován za nejvýznamnějšího malíře 20. století.

      Vymazat
    2. Přečetla jsem si, co praví o Mattisovi česká wikipedie. Měl velmi pestrý a bohatý život. Umělecký i soukromý. A prohlédla jsem si tam uvedené fotografie několika obrazů. Asi tě nepotěším, ale není někdy na škodu, když uvádíš v článcích jen tebou pořízené fotografie? Vím, že děláš, co můžeš. Ale třeba dojem z obrazu Tanec (shodná verze) mám nyní díky fotografii uvedené na wikipedii o dost lepší.
      Chápu, že tvým cílem není konkurovat oficiálním informacím, ale spíš zachytit své osobní zážitky. A také znám tvůj respekt k autorským právům. Člověk (myslím čtenář tvých článků) je tak vlastně jen nasměrován a v případě zájmu nepřímo vyzván, aby si další informace vyhledal sám. Proti tomu nelze nic namítat. Jen je třeba si to uvědomit.

      Vymazat
    3. Ano, opravdu chci do textu zařazovat jen své (a často nepovedené) fotografie, i když několik výjimek už také bylo, tam jsem pak dal odkaz na zdroj. Je to také patrné z toho, že na snímcích jsou i rámy obrazů. Bohužel někdy ani dobrou fotografii udělat nelze, protože se v záběru odráží okno, světlo z lustrů, pak musím stát v úhlu, aby se to dalo alespoň trochu obejít. Jak ale zjišťuji, fotky se paradoxně zlepšily použitím mobilu, obyčejný kompakt je do interiéru nedostatečný.

      Vymazat
    4. Ještě dodám, že daleko lepší a obsažnější zdroj (informacemi i fotografiemi) než česká Wikipedie je její anglická verze https://en.wikipedia.org/wiki/Henri_Matisse.

      Vymazat
  2. Nejvíc mě zaujalo Růžové pozadí na fialovém pozadí :-). K fauvistům mám kladný vztah už od školy, protože mi tam tehdy učitelé vysvětlili, že fauvisté malovali tak, jak objekty na svých obrazech prožívali, takže když koně prožívali modře, tak ho namalovali modře. A já se těšil, až jednou přijde ten čas, že začnu taky prožívat koně modře a pak popadnu štětec a nezbytně vznikne něco opravdu velkého :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A zrovna to růžové pozadí jsem dal do koláže, aby se článek tolik nenatahoval :).
      Barevné koně (zelené, červené, ...) měl na obrazech Chagall a přitom ho k fauvistům ani neřadili, spíš k surrealistům. Myslím ale, že po černém čtverci na bílém pozadí přijít s něčím úplně novým snad už ani není možné :).

      Vymazat
  3. Malovat neumím, ale tak nějak si říkám, že kdybych se do toho dala, tak bych to asi namalovala stejně jak Matisse :D :D. Ale líbí se mi idea že svoje předlohy prožívali. To je moc hezké.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máme smůlu, že nám nikdo ve správnou chvíli nedal na hraní malířské potřeby. Třeba jsme dnes také mohli být zaznamenáni v dějinách umění :).

      Vymazat
  4. Jo, a taky nějak moc nechápu proč se říká oranžovým nebo žlutým rybičkám " zlaté ". Tak možná někdy pod určitým úhlem se jejich šupiny zalesknou a vypadají pak jako zlaté, ale tedy pokaždé když je vidím, ten úhel mi chybí ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Možná akvaristé používají šifrovanou řeč :).

      Vymazat
  5. Odaliska. To slovo původně označovalo pokojskou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zajímavý přerod. Ustlat pěkně postel je také umění :).

      Vymazat
  6. Jak jsem si tak prohlížela ta dílka, troufám si tvrdit, že u drtivé většiny z nich měl Matissův otec pravdu :D.

    OdpovědětVymazat
  7. Miloši, nepatřím mezi znalce umění, ale několik obrazů Matisse jsem viděla.
    Před časem byl na Artu seriál o životě Pabla Picassa, kterého báječně ztvárnil Antonio Banderas. S Matissem je poutalo jakési zvláštní přátelství, mnohdy si konkurovali, ale vzájemně si jeden druhého vážil.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aleno, díky moc za informaci, zkusím po filmu zapátrat. Také jsem četl, že se navzájem respektovali, i když měli úplně jiný styl.

      Vymazat

Aktuální článek

Proč ani letos nebudu volit

O letošních volbách se stále mluví, jak jsou přelomové, že jde o všechno, o ohrožení demokracie autoritáři a populisty, nebo k světlým zítřk...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)