27. dubna 2024

No Name a Žlutý pes - Brno, duben 2024

V tomto měsíci jsme v Brně v krátkém sledu navštívili dva koncerty, 11.4. v sále SONO vystoupila košická skupina No Name, která je u nás mimořádně populární, když ještě v Českém slavíku byla kategorie Nejlepší zahraniční skupina, No Name ji vyhráli 4krát za sebou v letech 2014-2017 a nechali za sebou slovenské stálice Elán a Team. V Brně pak pro velký zájem museli přidat ještě další koncert 12.4.

20.4. jsme pak v sále Semilasso viděli známou pražskou kapelu Žlutý pes. V Semilassu obvyklé bývají jen místa na stání, tentokrát tam byly židle, zřejmě zájem nebyl tak velký, a tak aby sál nebyl poloprázdný, pořadatelé zvolili pro diváky tuto příjemnější variantu, kde nebylo nutné se tísnit. Koncert však i díky průvodnímu slovu Ondřeje Hejmy byl velmi vydařený. 

Repertoár skupin podrobně neznám, proto se omezím hlavně na nejznámější písně a přidám několik fotografií.





No Name na hudební scéně působí od r. 1996 a jde o rodinnou kapelu 4 bratří Timkových (Igora, Dušana, Ivana a Romana), které doplňují klávesista Zoli Sallai a baskytarista Pavol Jakab. Vůdčí osobností je zpěvák a téměř výhradní autor textů Igor Timko, vzdělaný muž mnoha zájmů, absolvent Akademie umění v Banské Bystrici, který zde dnes pracuje jako pedagog (kromě titulu Mgr. má i vědeckou hodnost ArtD.), vedle toho vystudoval i bakalářské studium ekonomie a jako herec vystupuje v Městském divadle ve Zlíně.




Mezi nejznámější písně No Name patří Nie alebo áno, Čím to je, Žily a Ďakujem, že si. První jsou dostupné z odkazů a poslední z vložených videí. Skladbou Žily, která u nás vyšla na výběru rockových skladeb, skupina prorazila u českých posluchačů. Video Ďakujem, že si je vhodné posunout na 35. vteřinu, protože úvod je jen náhledem do košických ulic.


Igor Timko koncertem provázel a mimo jiné položil divákům dotaz, zda si myslí, že koncertují pro zábavu nebo pro peníze. Zmínil také záludný dotaz syna, který se ho ptal, kolik měl v životě žen. Zpěvák se kroutil, že „len mamu“, ale syn se nedal: „A co ten text jedné z písní?“ „Ale tu složil bratr,“ dostal se zpěvák ze složité situace.

Pěkná je také píseň Duša a ja


Došlo i na ohňové a kouřové efekty.





Aby zde však nebyly jen známé starší písně, z posledního alba V pôvodnom znení z r. 2023 alespoň dvě: Elity a stejnojmennou titulní píseň, kde kromě Igora Timka zpívá i Rasťo Kopina ze skupiny Nocadeň, která vystoupila na koncertu No Name jako předkapela. 




 

***

Hlavní osobnost Žlutého psa (existuje od r. 1978) Ondřej Hejma je podobně jako Igor Timko vzdělanec. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vystudoval angličtinu a čínštinu a kromě hudební kariéry se živí (živil) jako tlumočník z angličtiny a věnoval se také rychlodabingu u zahraničních filmů, kde synchronně namlouval všechny postavy, musí tak angličtinu znát dokonale. Někde jsem četl, že má IQ 140 (hodnoty nad 130 se považují za známku geniality). 





K známé písni Modrá je dobrá měl průpovídku, že ODS na posledním kongresu modrou stále využívá, i když je to už úplně jiná strana než ta z doby předsednictví Václava Klause, které fandil.


Nejslavnější písní Žlutého psa je ale Sametová se skvělým textem. Nejvíce se mně líbí pasáže „Vzpomínáš, takys tu žila a nedělej, že jsi jiná“ a „do toho tenhle Gorbačov, co ho znal celej Dlabačov, kopyta měl jako z Arizony, přišel a zase vodešel a nikdo se kvůli tomu nevěšel a po něm tu zbyly samý volný zóny.“ Také jsem se kvůli tomu nevěšel, ale když našim soudruhům řekl „это ваше дело“ („to je vaše věc“), obával jsem se, že s Miloušem Jakešem a Vasilem Biľakem zde budeme „na věčné časy a nikdy jinak“.  






V pěkném videu, ke kterému vkládám jen odkaz, protože jeho vlastníkem je přehrávání jinde než na YouTube zakázáno, jsou vidět kytaristé František Kotva a Zdeněk Juračka, ty ale už ve skupině nahradili Jan Martinek a Petr Roškaňuk. 


 Oblíbená je také skladba Náruživá.


Z těch, které jsem neznal, mně utkvěly písně Na tuhle ženu nezapomenu

a Zůstaň klidná, zamilovaná píseň, kterou složil, když si namlouval svou budoucí manželku (lékařku). Zpívá v ní „Zůstaň klidná a jdi spát, já tě mám docela rád.

 


14 komentářů:

  1. Zážitek to tedy určitě byl. Živá vystoupení jsou prostě něco jiného než reprodukovaná hudba.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně jak píšeš, koncerty mají kouzlo nejen v bezprostředním kontaktu, zajímavá jsou i průvodní slova a velmi působivé světelné efekty.

      Vymazat
  2. Miloši, oba kulturní zážitky byly báječné. Stejně tak i tvůj článek, který je plný hudby. 👍👍👍

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oba koncerty se mně opravdu líbily. V květnu má v největší brněnské hale (známé pod dřívějším názvem Rondo) vystupovat Habera s Teamem, ale na ně nepůjdu, vstupenky za ceny přes 2000 Kč považuji za drzost, to je na úrovni Scorpions, které jsme viděli loni, jenže to je skupina světového významu s mnoha hity, pokud vím, Team má jen dvě písničky, o nichž to lze říct - Reklama na ticho a Držím ti miesto.
      Jen pro informaci: cena vstupenky na NoName byla 990 Kč a na Žlutého psa 490 Kč.

      Vymazat
  3. Obě skupiny nijak soustředěněji nesleduji, potkávám se s nimi spíš nahodile.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem na tom podobně, proto jsem také oba koncerty spojil do jednoho článku.

      Vymazat
  4. Hejmu mám rád.
    Je opravdu inteligentní.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně se s Hejmou líbí i diskusní pořady, mnohé vidím stejně jako on.

      Vymazat
  5. To byl určitě pěkný zážitek. Já tu atmosféru koncertů zažila loni v říjnu - byla jsem na AC/DC revival. Bylo to hodně dobré, i když ten zážitek z originálu, to by asi bylo teprve něco. 🙂

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Revivaly jsou docela prima, protože se dokážou velmi přiblížit originálu, zatím mám ale přímou zkušenost jen s Backwards - revivalem Beatles. V Brně vídávám plakáty na revival Queen, ale ten mě moc neláká, protože pochybuji, že by se někdo rozsahem hlasu mohl přiblížit Freddiemu Mercurymu, a pak také ani originál Queen nepatřil mezi mé nejoblíbenější kapely.
      Originál AC/DC bych viděl raději než Queen, ale při posledním koncertu v Praze lístky stály přes 7000 Kč, a to mně připadalo neskutečně mnoho, to už je lepší vyrazit někam na cesty.

      Vymazat
    2. Ano, taky jsem se těšila, že letos poprvé, jenže v Praze nebudou a ta cena - miluju je, ale ta cena jde mimo možnosti.

      Vymazat
    3. Přes několik změn v sestavě, dokud tam bude kytarista Angus Young ve školní uniformě, vždy zvuk kapely bude nezaměnitelný. Na YouTube je rád poslouchám, skvělé je živé video jejich hitu Higway to Hell z vystoupení v River Plate, i když tam už není původní zpěvák Bon Scott.

      Vymazat
  6. NO NAME určitě neurazí, leč ani moc nenadchnou, byť co se týče textů, některé jsou velmi pěkné. Já mám ráda písničku Čím to je, čím to je. Žlutý pes je legenda, stejně jako už i samotný Ondřej Hejma. Jeho velmi ráda poslouchám při rozhovorech. Nejen kvůli příjemnému hlasu ale i názorům. Ó Quenn bych ráda viděla naživo, ale v době plné slávy. Adam Lambert mi nahání husí kůži svým echt gayovským chováním, které ani Freddie neměl, a co se týče zpěvu to je prostě mimo. Pravda je, že revival Queenie je vysoce ceněný i samotnými Brianem Mayem a Rogerem Taylorem. Je mezi pár vyvolenými po celém světě kterým dali své požehnání.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Od No Name jsem dřív poslouchal jen Žily a Ďakujem, že si, teď ale nejvíc skladbu Duša a ja, kterou jsem náhodně objevil a která má vícevrstvou melodii. Názory Ondřeje Hejmy v diskusních fórech mám také velmi rád, stejně jako jsem měl rád Glosy Miroslava Macka, který však bohužel před pár dny zemřel. Není to ten bezduchý mainstream jediného povoleného vidění světa a primitivní "hodnotová" politika, plná prázdných frází.

      Mně se skupina Queen nikdy moc nelíbila, vadilo mně to teatrální vystupování Freddieho Mercuryho, navíc z jejich melodií mám rád jen Show Must Go on.

      Vymazat

Aktuální článek

Annecy - Alpské Benátky

Město Annecy leží ve východní části Francie blízko hranic se Švýcarskem a umístěním u jezera obklopeného horami také připomíná mnohá švýcar...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)