30. dubna 2024

Annecy - Alpské Benátky

Město Annecy leží ve východní části Francie blízko hranic se Švýcarskem a umístěním u jezera obklopeného horami také připomíná mnohá švýcarská města, např. Curych, Luzern, Svatý Mořic, Ženevu a Montreux. Odlišuje se však tím, že historickým centrem kromě řeky Thiou protékají i tři kanály, proto si také vysloužilo označení Alpské Benátky (Venice of the Alps), při zdůraznění okolních hor se mu také říká Perla Francouzských Alp (Pearl of the French Alps), k nimž patří i masiv Mont Blancu (4807 m n. m.). 




Zdokumentovaná historie města sahá do 10. století a během uplynulého tisíciletí nejdříve správně spadalo pod Švýcarsko (bylo součástí Ženevského hrabství), později pod Savojské vévodství ve Francii s hlavním městem Chambery a i když ani tento stav nevydržel, součástí Francie již zůstalo. Dnes má něco málo přes 50 tisíc obyvatel. 

Nejvýznamnější historickou památkou Annecy je Palác d'Isle (Palais de l'Isle) na řece Thiou z 12. století, charakterizovaný jako dům ve tvaru lodi. Přestože byl několikrát přestavován, základní podobu si zachoval dodnes. Za dlouhou historii také několikrát změnil své určení, byl vězením, soudní budovou i správním centrem. 





Vyvýšenou dominantou Annecy je hrad (Château d'Annecy). Byl postaven mezi 12. a 16. stoletím, původně byl sídlem ženevských hrabat a vévodů z Genevois-Nemours. Několikrát však vyhořel, v 17. století byl opuštěn a chátral. Po opravě do r. 1947 sloužil jako kasárna, r. 1953 jej získalo město Annecy a po restauraci zde otevřelo muzeum.    






Bazilika Navštívení (Basilique De La Visitation) v novorománském slohu je rovněž na vyvýšeném místě. Sousedí s klášterem založeným v roce 1610. Historická zvonice je vysoká 72 metrů.





Kostel svatého Františka Saleského (Église de Saint-François-de-Sales) byl v r. 1644 postaven katolickou církví v barokním slohu na podporu protireformace. Během Velké francouzské revoluce byl přeměněn na tiskárnu a až po restaurování a novém vysvěcení na konci 19. století jeho sakrální funkce byla obnovena. 




Hodně odlišně tento kostel vypadá z druhé strany (zleva na předchozím snímku).



Kostel svatého Mořice (Église Saint-Maurice) v gotickém slohu je římsko-katolický a v původní podobě kaple dominikánů z r. 1422 byl nejstarším kostelem v Annecy, na fotografii je bohužel z větší části skryt za lešením.



Na následujícím snímku je radnice. V pozadí vpravo je vidět věž kostela svatého Mořice.



Dvě sochy připomínají místní osobnosti – významného chemika Clauda-Louise Bertholleta (1748-1822), který se v Talloires u Annecy narodil, a radního, senátora a ministra Claudia Galleta (1874-1936). 



Silnou vazbu na Annecy měl také osvícenecký filozof a spisovatel Jean-Jacques Rousseau (1712-1778). Narodil se sice v Ženevě, ale do Annecy přišel v 16 letech, kde navázal milostný vztah s o 12 let starší švýcarskou šlechtičnou, baronkou Louise-Éléanore de Warens, která ovlivnila celý jeho další život. Vedla ho ke vzdělání a uvedla do společnosti. Nejdříve u ní pobýval 2 roky a po 3leté přestávce dalších 9 let.  

Město však není skanzenem historických budov a soch. Pulzuje zde čilý městský ruch, u řeky je jedna zahradní restaurace vedle druhé, pouliční malíři lákají ke koupi obrazů místních pamětihodností, úsměvných karikatur známých osobností a na počkání zhotoví portrét, nechybí ani hudebníci.  








Benátky kromě kanálů, domů vystupujících z vody a kamenného mostu připomínají i úzké uličky a průchody.








Ovšem schody vedoucí do vody jsou zvláštní, že by se majitel chodil do řeky koupat? 



A kde je voda, tam se daří i vegetaci.



Se soumrakem vodotrysk na jezeře je barevně podsvícen. 




16 komentářů:

  1. Miloši, krásné fotky. 👍👍👍 Trochu mi to připomnělo Lago di Garda, zejména městečko Lazise, které je starobylé a má svůj vodní kanál.
    Švagr zítra odjíždí s obytným autem na tři měsíce do Francie, pošlu mu odkaz na tvůj článek a tohle krásné místo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. O Lago di Garda jsem už mnohokrát přemýšlel, ale zatím ho ještě nenavštívil. Annecy můžu doporučit, určitě nezklame.

      Vymazat
  2. Půvabné, zajímavé a turisticky určitě velmi přitažlivé město.
    Schody vedoucí do vody mi nepřipadají zvláštní. Tipla bych si, že slouží ke snadnějšímu nastupování a vystupování z nějakého malého plavidla. Ve zdi jsou zřejmé úchyty pro člun/loďku.
    U měst, která mají místo některých ulic kanály, mne vždycky zajímalo, jak se stavitelé domů vypořádali s izolací staveb proti vlhkosti. I kdyby základy domů byly kamenné, musí být kameny spojeny nějak pojidlem. A tomu určitě trvalý kontakt s vodou neprospívá.
    Nepochybně to však je úspěšně vyřešeno, protože Palác d'Isle (dům ve tvaru lodi) stojí na svém místě (obklopen vodou) bez úhony už od 12. století :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S těmi schody máš pravdu, to mě nenapadlo, ale už to nechám tak, třeba alespoň nohy si tam ve vedrech mohou občas svlažit.
      Mně je také záhadou, že na domech stojících ve vodě není vidět vzlínající vlhkost, jako je tomu u venkovských stavení se špatnou izolací, a tam jde jen o vlhkost v půdě a ne přímo vodu.

      Vymazat
  3. Miloši, moc se mi líbí tvůj článek o Annecy. Byla jsem tam kdysi v rámci zájezdu jeden celý den a moc se mi tam líbilo, probíhaly zrovna nějaké trhy, všude spousta knih, sýrů, vína, zeleniny, ovoce, uzenin, a kde čeho, jela bych hned znova. ( Na Lago di Garda a k Evianu, k Ženevě mám také krásné vzpomínky). Zdar cestování a poznávání! Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My jsme tam také byli v rámci zájezdu - do Montreux, Ženevy, Chamonix a Aiguille du Midi pod Mont Blanc, a to v odpoledních hodinách před nočním návratem do ČR. Až na náročné přesuny autobusem byl zájezd plný pěkných zážitků, i když raději jezdíme sami. Sem bychom se ale jinak nedostali.

      Vymazat
  4. Líbí se mi Palais de l'Isle. Hlavně jeho historie.
    Jak se časem mění využití budov je úžasné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Být tam zavřený a vnímat živý tep města muselo být frustrující.

      Vymazat
  5. Když jsem byl malý, objevil jsem ve Staňkově štos tehdy docela oblíbených stereokotoučků, které jsem si moc rád prohlížel a můj nejoblíbenější představoval právě divukrásné místo s cizokrajným názvem Annecy :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na Blog.cz jeden (myslím, že slovenský) bloger, jehož jméno jsem už zapomněl, měl všechny články zaměřeny cestopisně a s krásnými fotografiemi a právě u něj mě Annecy velmi zaujalo a byl jsem moc rád, že jsme se tam také alespoň na několik hodin dostali.

      Vymazat
  6. Skvělý článek. Ráda jsem se podívala do těchto kouzelných míst. Sem se podívám jen díky tobě a jiným blogerům. Ještě, že máme možnost někteří cestovat alespoň takto. Hezký den přeji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud sneseš dlouhé autobusové zájezdy, dá se tam v rámci některých dostat, v jednom z předchozích komentářů zmiňuji jeden takový.

      Vymazat
  7. Skutečně jako Benátky, byť bez moře

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S mořem by to bylo asi zajímavější, ale scenérii pro změnu kouzlo dodávají okolní hory.

      Vymazat
  8. Asi nejvíc mě zaujal Palais de l'Isle. Jestli v něm dřív bývalo vězení, pokud fotografie neklame, musel to být mikrožalář :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Možná tam byly samotky pro těžké zločince :).

      Vymazat

Aktuální článek

Gustav Klimt - vídeňská secese a symbolismus

Gustav Klimt (1862-1918) byl jen o generaci mladší než postupně se stále více prosazující impresionisté, ale jejich styl ho neovlivnil, mno...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)