Luzern a hora Titlis

Luzern (v češtině uváděný ve fonetické podobě Lucern německého názvu) leží v centrální části Švýcarka a žije v něm přibližně 80 tisíc obyvatel. Jak je pro řadu větších švýcarských měst typické (Ženeva, Curych, Sv. Mořic, Montreux, …), rozkládá se na březích jezera, obklopeného vysokými horami. 

Asi nejvěrohodnějším vysvětlením názvu města je slovo „lúcius“, v latině znamenající štiku, hojně se vyskytující v Lucernském jezeře. Podle jiného výkladu pochází z keltského slova "lozzeria“, označujícího osadu v močálech. A další vysvětlení našla Axina, přebírám jej z jejího komentáře: "Název 'Lucern' pochází z latinského slova 'lucerna', což znamená 'svítilna'. Dle legendy anděl osvětlil místo paprskem světla ze svých rukou a naznačil tak benediktinským mnichům, kde mají postavit první kapli města. Město, které vzniklo kolem kaple, je nyní známé jako Lucern nebo „Leuchtenstadt“, což v němčině znamená 'Město světla'. Lucern byl po celou dobu své historie oblíbenou destinací pro evropskou královskou rodinu a elitu. Inspiroval díla Wagnera a Goetha."

Historie města sahá až do 9. století, zajímavostí je, že v 19. století se Luzern nakrátko stal hlavním městem Helvétské republiky, která vznikla po vstupu francouzských vojsk do Švýcarska. 

Symbolem Luzernu je nejstarší (170 m dlouhý) zastřešený dřevěný most z r. 1332 s výraznou vodní věží (kaplí) s osmibokým půdorysem, podle níž se nazývá Kapličkovým mostem (Kapellbrücke).  

Most je místními označován také jako květinový, protože v letních měsících je v truhlících údajně až 5 tisíc květin. 

Pod střechou most v trojúhelníkových rámech zdobí středověké malby. Bohužel však v r. 1993 ničivým požárem byl těžce poškozen a dvě třetiny maleb shořely, jeho konstrukci se naštěstí podle plánů ze 60. let podařilo renovovat do původní podoby. Z dochovaných maleb alespoň tři snímky. 

Několik set metrů odtud je most Spreuerbrücke, rovněž vyzdobený malbami, zde však děsivými, např. Tancem smrti (Danse Macabre), proto se mu také říká most mrtvých. U něj jsme ale nebyli. 

Z kostelů zmíním jen dva – na pvním snímku je Jezuitský kostel (Jesuitenkirche) s dvojicí cibulových věží z konce 17. století a na dalších i s interiérem římsko-katolický Kostel sv. Leodegara (německy St. Leodegar im Hof nebo Hofkirche St. Leodegar im Hof), postavený v letech 1633-1639 na základech římské baziliky z r. 735, která v r. 1633 byla zničena požárem. 

V letech 1350–1403 bylo nad Luzernem vybudováno opevnění a Museggskou zdí a věžemi (Museggmauer und Türme) s pěkným výhledem na město, jezero a okolní hory.

Lví pomník v skalním reliéfu zpodobňuje umírajícího lva na počest švýcarských gardistů, kteří byli zabiti během Francouzské revoluce r. 1792. V letech 1820-1821 jej vytvořil dánský sochař Bertel Thorvaldsen (1770-1844).

Kuriózní památkou je portál bývalého nádraží, na němž se podílel i významný architekt Santiago Calatrava (1951). Za ním však už nic není. 

Ikonou moderní architektury v Luzernu je Kulturní a kongresové centrum Luzern (KKL), dílo věhlasného architekta Jeana Nouvela (1945).

Château Gütsch, zámek na vyvýšeném místě z r. 1879, se přeměnil v hotel.

V následujících dvou kolážích jsou pohledy do ulic a náměstí.

Samozřejmě nechybí kašny a sochy, i nástěnné malby se najdou.

V Luzernu je také významné Rosengart Collection Museum (Museum Sammlung Rosengart) s díly malířů 19. a 20. století, na to ale bohužel nezbyl čas. 

Posledním cílem totiž byla hora Titlis (3238 m n. m.). Lanovkou se dá vyjet až do výšky 3020 m n. m.

Atrakcí je visutý most Titlis Cliff Walk s vyhlídkami do širokého okolí. Z těch však nic nebylo, vidět bylo jen na pět kroků.

Jen slabou náhražkou byla ledová jeskyně.