Salcburk (1) - pevnost Hohensalzburg

Salcburk (Salzburg, v češtině dříve bylo možné vídat i otrocky přeložený název Solnohrad) je hlavním městem rakouské spolkové země Salcbursko a po dvoumilionové Vídni patří společně s Grazem, Linzem a Innsbruckem ke čtveřici měst proti Vídni se zhruba desetinovou populací, Salcburk má asi 155 tisíc obyvatel, pozoruhodný je však množstvím památek, od r. 1996 je historické centrum na seznamu UNESCO. Známý je ale také jako rodiště Wolfganga Amadea Mozarta a jeho rodný dům dnes slouží jako muzeum. Po skladateli je pojmenováno náměstí, kde má i sochu, a od r. 1920 se na jeho počest koná hudební festival. Mozartův rodný dům s připomínkami Mozartových rukopisů, nábytkem, hudebními nástroji a portréty jeho a celé rozvětvené rodiny by mohly být námětem samostatného článku. 

Dnes bych však dal přednost hlavní dominantě města, na kopci se vypínající pevnosti Hohensalzburg, viditelné téměř odkudkoliv – od řeky Salzach, z ulice, od zámku a zahrady Mirabell (Schloss Mirabell, Mirabellgarten), z Mnišské hory (Mönchsberg), i ze vzdálené hory Untersberg na periferii Salcburku. 

Kromě umístění na vyvýšeném místě k tomu přispívají i impozantní rozměry s rozpětím 250 m a hloubkou 150 m. Salcburk kolem řeky má nadmořskou výšku 424 m a pevnost 540 m, rozdíl se snadno zvládne zubačkou. Výhodné je zakoupit si Salzburg Card (letos na 72 hod stála 47 EUR na osobu), protože s výjimkou slevy za vstup do dómu jsou s ní městská doprava, zmíněná zubačka, výlet lodí po řece a všechna ostatní atraktivní místa přístupná bezplatně, a to i poměrně vzdálený zámek Hellbrunn a lanovka na Untersberg (obojí dostupné autobusem 25 od hlavního nádraží), a cena za kartu se tak mnohonásobně vrátí.  

Zahájení výstavby se datuje rokem 1077 z popudu salcburského arcibiskupa Gebharta na ochranu církve, dokončena byla v polovině 12. století, ale v 15. a 16. století byla podstatně rozšířena o věže a hradby do dnešní podoby nedobytné pevnosti. Promítly se do ní prvky románské a gotické architektury.

Voda byla zajištěna z této studny.

Vzhledem k vojenskému určení pevnosti její interiéry neoplývají výzdobou, všimli jsme si tam jen místnost s modelem pevnosti a v jedné z chodeb zvláštně pospojované trubky, které samostatně mohly být prostředkem dorozumívání před případným nebezpečím či svolávání k pravidelným denním rituálům. 

Dvě pěkně zdobené místnosti se zde ale přece jen nacházejí, jsou jimi zlatý sál a zlatá komnata, které jsme však bohužel minuli, proto alespoň tu druhou sem vkládám z webu.

Proč však především má smysl vyjet k pevnosti, jsou výhledy do všech stran. Uprostřed následujícího snímku se zelenou kupolí a dvěma nižšími věžemi je Salcburský dóm (Salzburger Dom) (alternativně katedrála sv. Ruperta a Virgila). K ní přiléhá Stará rezidence (Alte Residenz) se čtyřmi nádvořími, představující komplex budov arcibiskupského paláce. V části budovy je galerie (Residenzgalerie). Celý areál v barokním slohu se označuje jako Salcburská katedrální čtvrť (Domquartier Salzburg). 

Vlevo je františkánský kostel (Franziskanerkirche). 

Červená věž (Roter Turm nebo také Freyschlössl) se ztrácí ve vzrostlém stromoví.

Obrazec v travnaté ploše na následujícím snímku je vytvořen z betonu a jeho autorem je americký sochař Paul Wallach (1960), který svůj „Land-Art-Project“ z r. 2018 nazval Down to the Ground (tedy Až na zem). Rozměry jsou 40 x 45 m. Na pozadí vpravo je masiv Untersberg, jehož nejvyšším bodem je Hochtron (1973 m n. m.).

Nejvyšší vrch výrazného hřebene vpravo je Nockstein (1043 m n. m.).

Na prvním z předchozí sady snímků z nadhledu je na nádvoří vidět zlatá koule s postavou muže nahoře. Nazývá se Sphaera, výšku má 8,8 m a v r. 2007 ji vytvořil německý sochař Stephan Balkenhol (1957). A takto vypadá zblízka.