Franz Liszt - Ferenc Liszt - František List

Největším diplomatickým úspěchem Rakušanů prý je to, že přesvědčili svět, že Hitler byl Němec a Beethoven Rakušan, i když skutečnost je právě opačná. Adolf Hitler se totiž narodil v Braunau u Linze a jen to, že ani nadvakrát nebyl přijat na Akademii výtvarných umění ve Vídni, způsobilo, že na Rakousko a Vídeň zanevřel a přestěhoval se do Mnichova, kde po vypuknutí 1. světové války ho náhle probuzené "vlastenecké nadšení" přivedlo do jednotek bavorské armády a později k snaze o kariéru v politice. Zájem o výtvarné umění ho však neopustil a vedle malování se u něj později projevil shromažďováním ukradnutých vzácných obrazů z dobytých území, z nichž hodlal vybudovat galerii v Linzi, tedy ve svém rodném kraji v Rakousku.

Ludwig van Beethoven (1770-1827) se naopak narodil v Německu, v Bonnu, a do Vídně natrvalo přesídlil až ve svých 22 letech. V té době však už byl uznávaným hudebním skladatelem, složil např. Patetickou klavírní sonátu (C moll, opus 13, její části si můžeme poslechnout zde: 1. věta, 2. věta, 3. věta) a 1. klavírní koncert (C dur, opus 15).

Když jde o to si přisvojit někoho slavného, zájemců se najde vždy dost. Zvlášť je to lákavé pro malé národy, které slavných osobností nemají nazbyt. My jsme si např. v celonárodní anketě zvolili největším Čechem Karla IV., který pravděpodobně ani moc neuměl česky, sice se narodil r. 1316 v Praze, jeho otcem však byl Jan Lucemburský, který vyrůstal na francouzském královském dvoře, a zřejmě i proto Karel IV. od 7 let žil v Paříži, tam se naučil francouzsky, německy, latinsky a italsky, česky se znovu učil až po svém návratu do země, kdy mu bylo 17 let.

Přímo se nabízelo dokázat, že významný ruský spisovatel a dramatik Anton Pavlovič Čechov byl Čech, když už se tak jmenoval ;). Snahy byly, výsledek bohužel nula.

Život hudebního skladatele a klavírního virtuosa F. Liszta (1811-1886) je svázán s mnohonárodnostním Rakouskem-Uherskem, jeho předkové také nebyli jedné národnosti, a tak se není třeba divit, že jeho jméno vidíme ve verzi rakouské (Franz Liszt) a maďarské (Ferenc Liszt). Rakušanům hraje do not fakt, že skladatel se narodil v Raidingu na území dnešního Rakouska. Lisztův děd byl však Slovák a jmenoval se Juraj List. Jeho otec ale jméno List začal psát maďarsky Liszt a hlásil se k Uhrám, tedy k Maďarsku.

Letos v květnu jsem byl tři dny v Bratislavě a zúčastnil se i prohlídky města s průvodkyní. U pamětní tabule na bratislavský pobyt F. Liszta průvodkyně zmiňovala, že průvodcům kladou na srdce, aby říkali, že je Slovák a jmenuje se František List. List kvůli svému dědovi, jméno Franz prý dostal jen proto, že slovenština nebyla oficiálním jazykem, jinak by se jmenoval František.

Velmi aktivní je v tomto směru švýcarský hudební teoretik slovenského původu prof. Miroslav Demko, který tvrdí, že Slováky byli i oba skladatelovi rodiče, F. Liszt prý vůbec maďarsky neuměl a jeho mateřským jazykem byla slovenština. M. Demko o tom dokonce napsal v r. 2003 knihu Franz List - compositeur slovaque, ve slovenském vydání Stratený syn Slovenska a česky Ukradený skladatel.

Tato interpretace se promítla i do slovenské verze Wikipedie.

Dlužno dodat, že sama průvodkyně se ke zmíněným snahám stavěla skepticky, kdo ví však, jestli nebyla maďarské národnosti ;)

Já jsem si vždy myslel, že Liszt je Maďar, kdysi jsem o něm totiž viděl maďarský životopisný film a také pro jeho Uherskou rapsodii č. 2, jejíž první polovinu jsem hrával na klavír.

Druhý důvod je samozřejmě neprůkazný, protože třeba německý skladatel Johannes Brahms (1833-1897) napsal Uherské tance. Možná by ale Maďaři mohli blíže prozkoumat jeho předky, zda mu nekolovala v žilách maďarská krev.