Když se řekne Kodaň, první se vybaví socha malé mořské víly podle pohádky Hanse Christiana Andersena. O moc více než to a pár informací z internetu (hlavně jak se dostat z letiště k hotelu) jsme nevěděli a jako obvykle mou první starostí bylo koupit kvalitního průvodce. Bohužel anglické vydání z mého oblíbeného nakladatelství Bonechi bylo rozebráno, tak jsem nakonec vybral průvodce All Copenhagen and North Zealand domácího vydavatele, který je však neméně dobrý a dokonce má navíc CD. Předtím však bylo nutné se dostat do centra, kde se daly očekávat obchody se suvenýry a turistickými publikacemi. Podle mapy to z našeho Danhostelu bylo blízko, jinak tento hostel můžu doporučit, jde o výškovou budovu, my jsme bydleli ve 12. patře a měli odtud krásný výhled, především na atrakce zábavního parku Tivoli a budovu radnice. Kodaň je sympatická tím, že kromě letiště (na hlavní nádraží je odtud jen čtvrthodina jízdy vlakem), městských pláží u Baltu a cesty přes téměř 8-kilometrový most Öresund do Malmö se lze obejít bez městské dopravy, protože většina zajímavých míst je blízko sebe, síť metra je stejně velmi řídká a linky autobusů jsme nestudovali. Jedině malá mořská víla byla "trochu z ruky" - asi 4 km - ale i k ní jsme šli pěšky, protože vycházka podél pobřeží s krásným náhledem na pozoruhodnou budovu opery stojí za to.
Při prvním seznamování s Kodaní jsme velmi záhy narazili na ulici Strøget, která už od r. 1962 je pěší zónou a současně první městskou ulicí na světě, kam byl zakázán vjezd motorových vozidel. Při jejím procházení jsme narazili na malé muzeum věnované světovým rekordům z Guinnessovy knihy. Se zvědavostí jsem nahlédl přes výlohu dovnitř a polkl úžasem. Stál tam on, Robert Wadlow, nejvyšší muž světa, vysoký 272 cm. Tedy ne přímo osobně, jen jeho socha, R. Wadlow, známý jako obr z Altonu z amerického státu Illinois, totiž už dávno nežije, zemřel v r. 1940 ve věku pouhých 22 let na následky infekce ze zaníceného plyskýře na kotníku. Kdyby nezemřel tak brzo, byl by ještě vyšší, protože stále rostl.
V následujících dnech jsme se na ulici Strøget několikrát dostali dříve než pozdě večer a socha Wadlowa byla vystrčena ven do ulice a budila tam velkou pozornost. Téměř každý se s ní chtěl zvěčnit. Mladý muž na fotografii má 183 cm a i kdyby měl 2 metry, pořád by byl ještě o 3 hlavy menší než Wadlow.
Tento gigant měl i další pozoruhodné míry - vážil kolem 220 kg (při jeho výšce však byl štíhlý) a měl velikost boty 37 v americkém číslování, kde i ta nejpodrobnější tabulka končí číslem 16,5 a v obchodech vídáme většinou převodní tabulky velikostí jen do čísla 12 nebo 13, protože běžnou mírou mužů je 7-9.
O velikosti jiných orgánů Roberta Wadlowa už dostupné informace nejsou.
,%20Kunstmuseum,%20Basilej.jpg)
V Dánsku jsem nikdy nebyla, ale před několika lety tam byl na výměnném studijním pobytu můj švagr a vyprávěl svoje zážitky. Studoval v Odense, koupili si tam s ostatními spolubydlícími jízdní kola a jezdili ostatními po výletech. Na konci studia ho tam zase prodal. Žádné převýšení, nejvyšší hora 150 m. Na kolech tam prý jezdí i Dánky v sukních a podpatcích, což mě docela pobavilo. Také říkal, že Dánové hodně jezdí lyžovat do Krnonoš, je to pro ně nejlepší varianta. Když nám ukazoval fotku malé mořské víly, překvapilo mě, jak je malá.
OdpovědětVymazatO erotické muzeu v Kodani také něco povídal, ale to už si nepamatuji.
Miluju pěší zóny. Žádná auta ani autobusy ani šaliny za zadkem. V klídku courat po ulici a nakukovat do výkladů.
OdpovědětVymazatTen dlouhán musel mít docela problémy. Nejen se sháněním šatstva a botů, všechno asi musel mít extra šité, ale taky s váhou a výškou, asi to byl i záběr na klouby. A co toho musel sníst!
Ahoj, loučím se a přeji hodně štěstí do dalšího života.
OdpovědětVymazatTěším se na článek o impresionistech.
OdpovědětVymazatToho obra je mi líto, musel mít doslova těžký život.
[1]: V Dánsku a Holandsku je cyklistika velmi rozšířená, města jsou protkána cyklostezkami, vzhledem k rovině všichni jezdí na úplně obyčejných kolech bez přehazovačky. Jak je mořská víla malá, nás také překvapilo, protože jsme se dočetli, že tvář sochař vytvořil podle své manželky, ve skutečnosti její velikost odpovídá dítěti tak kolem 10 let.[2]: O Wadlowovi jsem někde četl a odkaz si nezaložil, že vystupoval jako atrakce v cirkuse, tedy podobně jako slon nebo tygr, s gigantickým tělem ale měl problémy a potřeboval hůl.[3]: Kavalíre, co se děje a kam se ztratil tvůj blog? Moc rád jsem na něj chodil.[4]: Můj článek může být jen popisný s nějakými fotkami, protože se tam fotit mohl, nejsem však žádný expert. Jedna věc mě tam ale zaujala, že tam měli snad 20 obrazů od Gauguina a některé znázorňovaly zasněženou krajinu, jeden takový obraz jsem sice už viděl v Budapešti, ale samozřejmě mám jej zafixovaného s obrazy Tahiťanek.
OdpovědětVymazatInu, není snadné vyčnívat z davu, ať už je to čímkoli.
OdpovědětVymazatHm a já si myslela, že ten mladý muž je Miloš!
OdpovědětVymazatběžnou mírou mužů je 7-9? To mi nějak nesedí... Ale rozhodně tenhle čahoun vytahoval americký průměr hodně nahoru v ledasčem!
OdpovědětVymazat[7]: Po dovolené samá legrace.[8]: Měl jsem na na mysli velikost boty.
OdpovědětVymazatJé, v Dánsku byl v roce 2008 můj starší syn, jenže ten tam nejel poznávat města a gelerie, ale chtěl se svým kamarádem navštívit "hipízáckou" komunu Christianii a Thylejren. Obojí s kamarádem našli, prožili dobrodružný týden a přivezli si spoustu fotek a zážitků. Stejně jako Ivetka, jsem si myslela, že bys ten kluk vedle toho dlouhána, mohl být ty.
OdpovědětVymazatV Kodani jsem byla s dcerou tehdy asi 13 let. Myslela jsem , jakou jí uděláme radost a ona byla z města otrávená (puberťačka), tak abychom to odlehčili, byli jsme v Tivoli a tam roztála. Já málem umřela, protože jsem s ní absolvovala ten vysokánskej řetězák, to padání shora dolů a horskou dráhu. Ale zážitek to byl!
OdpovědětVymazatTermín "plyskýře" mě vrátil do dětství. U nás na Vysočině si ještě k tomu říkalo "plyskejř". Napsaný jsem to viděla poprvé. Co jsem pryč z rodiště, vždycky už jen puchýř - puchejř.
[5]: Projekt ŽIVOT, ten mě volá a konečně se do něj zase můžu bez obav naplno pustit.
OdpovědětVymazatKavalíre, přečetl jsem si tvá vyavětlení u VendyW a je mně smutno z toho, že se najdou lidé, kteří dokáží zneužít webu k podvodům, fízlování apod. Sám jsem to zažil na jiném blogu, který ale nebyl můj, jen jsem tam přispíval. Také jsem tam všechno smazal, po nějaké době založil blog zde a začal od nuly. Nakonec jsem tomu rád, oprostil jsem se od debilů a fízlů a doufám, že už se s nimi neuvidím.
OdpovědětVymazat[10]: Jarko, nemohla bys ze synových fotek a zážitků nám ty dánské hippies přiblížit?
OdpovědětVymazatK zvýraznění velikosti Wadlowa jsem potřeboval nějakého figuranta se známou velikostí a přitom takového, který nebude vědět, že ho vystavím. Mladší syn se k tomu dobře hodil.[11]: S potomky v pubertě máme také bohaté zkušenosti, po každém takovém výletu jsem skončili s předsevzetím, že už nikdy víc.
U "plyskýře" jsi mě znejistěla, ani nevím, zda jsem to napsal dobře, nepamatuji si, že by to bylo ve vyjmenovaných slovech.
Díky moc zakomentář. Aso se nachází někde na malém aotrově v Japonsku, blískosti města Yamaga. Samotné Aso je taky měste, ale krajina by tam měla být taky a pěkná. :)
OdpovědětVymazatKodaň vypadá velice zajímavě, ale ještě jsem neměla tu čest ho navštívit :) Ale jak se koukám byl to zajímavý výlet.
Potřebovala bych měřit asi tak 205 cm, abych byla na svou váhu štíhlá!
OdpovědětVymazatO Kodani toho moc nevím, ani o nejvyšším muži světa, mám velké mezery! Díky tvému článku jsem zase o něco chytřejší, Miloši, ovšem jen pokud se mi to "něco" někde uchytí!
Čekám na nový zajímavý článek na svém blogu
OdpovědětVymazat