Po koncertu Uriah Heep v loňském roce, který se mně hodně líbil (skupina také patří mezi mé nejoblíbenější) a tím i navnadil, jsem se vydal na koncert další skupiny, jejíž vrchol byl v 70. letech, tentokrát na Smokie (a navíc i s manželkou).
Skupina je stylově řazena do glam rocku, kde důležitou složkou projevu interpretů vedle samotné hudby bylo i nápadné oblečení (glamorous = okouzlující, okázalý, elegantní, oslňující), často stylizované k určitému vyznění, např. komiks u skupiny Kiss, do sci-fi u Davida Bowieho, Alice Cooper zase do vystoupení zakomponoval filmové hororové scény a převlékal se jako travestita, …
Největší hvězdou Smokie byl sólový zpěvák Chris Norman, jehož zženštilá vizáž s šátkem na krku kontrastovala s drsným, chraplavým hlasem.
Jedním z největších hitů jeho éry je píseň Needles and Pins.
Skupina je stylově řazena do glam rocku, kde důležitou složkou projevu interpretů vedle samotné hudby bylo i nápadné oblečení (glamorous = okouzlující, okázalý, elegantní, oslňující), často stylizované k určitému vyznění, např. komiks u skupiny Kiss, do sci-fi u Davida Bowieho, Alice Cooper zase do vystoupení zakomponoval filmové hororové scény a převlékal se jako travestita, …
Největší hvězdou Smokie byl sólový zpěvák Chris Norman, jehož zženštilá vizáž s šátkem na krku kontrastovala s drsným, chraplavým hlasem.
Jedním z největších hitů jeho éry je píseň Needles and Pins.
Tato skladba je přitom jen cover verzí písně skupiny The Searchers, ale zatímco originál působí dost sterilně, provedení Smokie jistě, zvláště na ženskou část publika, zanechávalo velký dojem.
Když se podíváme až do konce videa se Smokie, zjistíme, že hrají k tanci. Pravověrní rockeři (a to ani nemluvím o příznivcích hard rocku a heavy metalu) se na to samozřejmě dívají s opovržením, že to je skupina vhodná jen na diskotéky, podobně jako třeba Boney M. Ve videích písní If You Think You Know How to Love Me a Lay Back in the Arms of Someone je také v sále vidět velký nápis disco.
Skladba Needles and Pins byla i u nás populární, pod názvem Mýdlový princ ji nazpíval Václav Neckář. Nedávno Mýdlového prince oprášili "drsní" rockeři Josef Vojtek (Kabát) a Aleš Brichta (Arakain) společně s Lou Fanánkem Hagenem (Tři sestry) za bicími.
Jinou notoricky známou písní Smokie je Living Next Door to Alice, kterou u nás zpopularizoval Karel Zich (Alenka v říši divů). I tato skladba je cover verzí, originál je od New World, neznámé australské skupiny.
Chris Norman však stále více pokukoval po kariéře v popu, např. se Suzi Quatro nazpíval Stumblin' in a po vydání druhého sólového alba skupinu opustil. Jedním z prvních počinů jeho sólové kariéry bylo nahrání písně Midnight Lady, kterou složil Dieter Bohlen ze skupiny Modern Talking. Zazněla v jedné epizodě kriminálního seriálu Místo činu a také se stala hitem.
Po odchodu Normana zaujal jeho místo Alan Barton. Měl podobně chraplavý hlas jako Norman, jeho projev byl však rockovější a je nemálo příznivců Smokie, kteří jeho působení ve skupině v letech 1986-1995 považují za její nejlepší období. Bohužel ho ukončila tragická nehoda minibusu, kterým členové skupiny po koncertním turné jeli na letiště v Düsseldorfu. Minibus v silné bouři s krupobitím a špatné viditelnosti spadl do rokle a Alan Barton na následky těžkých zranění ve věku 41 let zemřel.
S Alanem Bartonem mám nejradši píseň Bang Bang (The Race Is on).
Skladba Needles and Pins byla i u nás populární, pod názvem Mýdlový princ ji nazpíval Václav Neckář. Nedávno Mýdlového prince oprášili "drsní" rockeři Josef Vojtek (Kabát) a Aleš Brichta (Arakain) společně s Lou Fanánkem Hagenem (Tři sestry) za bicími.
Jinou notoricky známou písní Smokie je Living Next Door to Alice, kterou u nás zpopularizoval Karel Zich (Alenka v říši divů). I tato skladba je cover verzí, originál je od New World, neznámé australské skupiny.
Chris Norman však stále více pokukoval po kariéře v popu, např. se Suzi Quatro nazpíval Stumblin' in a po vydání druhého sólového alba skupinu opustil. Jedním z prvních počinů jeho sólové kariéry bylo nahrání písně Midnight Lady, kterou složil Dieter Bohlen ze skupiny Modern Talking. Zazněla v jedné epizodě kriminálního seriálu Místo činu a také se stala hitem.
Po odchodu Normana zaujal jeho místo Alan Barton. Měl podobně chraplavý hlas jako Norman, jeho projev byl však rockovější a je nemálo příznivců Smokie, kteří jeho působení ve skupině v letech 1986-1995 považují za její nejlepší období. Bohužel ho ukončila tragická nehoda minibusu, kterým členové skupiny po koncertním turné jeli na letiště v Düsseldorfu. Minibus v silné bouři s krupobitím a špatné viditelnosti spadl do rokle a Alan Barton na následky těžkých zranění ve věku 41 let zemřel.
S Alanem Bartonem mám nejradši píseň Bang Bang (The Race Is on).
Protože se mně éra Smokie s Bartonem líbí, ještě alespoň dvě písně s ním živě - pro srovnání s Normanem Living Next Door to Alice a I'll Meet You at Midnight.
I Alan Barton vydal své sólové album, jmenuje se Precious a vyšlo v r. 1991. Je na něm krásná balada All Fall Down.
Třetím a posledním zpěvákem Smokie se v r. 1995 stal Mike Craft. I on zpívá chraplavě, bez toho by to asi u Smokie nešlo, chybí mu však charisma Chrise Normana a Alana Bartona. Až na kytaristu je dnešní sestava stejná jako před téměř 20 lety. Avšak z původní sestavy s Normanem zůstal jen baskytarista Terry Uttley, na následujících fotografiích z koncertu v Brně je to muž s bílými vlasy vlevo.
Koncert se konal ve sportovní hale na ul. Vodova v Králově Poli. Jak už je obvyklé, začal s velkým zpožděním, až ve 20:45, v době jeho plánovaného začátku 19:00 se davy ještě tísnily před zavřenými dveřmi a když se konečně dostaly dovnitř, předcházelo mu vystoupení mně neznámé pražské skupiny, jejíž zpěvák vtipně poznamenal, že návštěvníky chtějí trochu rozehřát a naladit, než přijdou "starší kolegové" ze Smokie.
Abychom si udělali představu o brněnském koncertu, stačí si pustit záznam jejich vystoupení ve Stockholmu v r. 2006.
I pořadí skladeb v Brně bylo téměř totožné, mezi prvními byl jeden z hitů staré éry Lay Back in the Arms of Someone a na konci nechyběly písně Don't Play Your Rock 'n' Roll to Me, Needles and Pins, Have You Ever Seen the Rain a v přídavku jako úplně poslední Living Next Door to Alice.
,%20Kunstmuseum,%20Basilej.jpg)
Díky za připomenutí mojí oblíbené skupiny. Nevím, jak se jmenuje skladba v originále, ale v překladu to bylo " Čarodějovy narozeniny". To bylo super.
OdpovědětVymazatPěkně jsem si to užívala.
To byla skladba "uriášků".
OdpovědětVymazatÁáááááááááá, pohladil si dušičku mojí!!!!No jó, staroušci Smokie.....diskotéky v Adrii v Praze nebo zábavy u nás v okolí chalupy....zlatá moje léta . Ale musím přiznat jedno, že tedy ten nástup Alana Bartona tedy nějak vůbec není poznat, řekla bych že to je pořád ten samej dobrej Chris...nevědět že se dal na sólo dráhu. Ale co se týče zjevu, prostě Chris byl Chris...Dík za připomenutí těhle zlatej vlasáčů
OdpovědětVymazatMiloši, dal sis velkou práci s napsáním článku, klaním se. Děkuji za připomenutí miláčků mého mládí. Postupně se na všechny Tvé odkazy dostanu. Pěkný den.
OdpovědětVymazat[1]:[2]: Hanko, nevím přesně, co myslíš. Od Uriášů znám jen album Demons and Wizards (Démoni a čarodějové), je na něm i skladba Wizard (Čaroděj), možná je to ona, stejně ale odtud poslouchám téměř jen Easy Livin'.[3]: Je pravda, že hlasově jsou dost podobní, ale když jsem poprvé poslouchal album The Best of Smokie http://www.youtube.com/watch?v=E6WzmBrAlcA a od času 11:47 tam je právě skladba Bang Bang, hned jsem si říkal, že zní nějak jinak anebo se Chris Norman zlepšil a vypjal k pěveckému výkonu a pak jsem zjistil, že ji zpívá Alan Barton.
OdpovědětVymazatI když to jako muž nemůžu úplně posoudit, myslím, že Chrise museli ženy přímo milovat.
Ten současný zpěvák je naopak neslaný nemastný.[4]: Musel jsem to trochu nafouknout, když nemám žádnou nahrávku přímo z koncertu
Hmmm, Smokie mě hudebně míjejí a asi by mě na ně nikdo nenalákal. Připadá mi to takové sterilní a bez šťávy, když poslouchám tu koncertní nahrávku. Prostě "páprdovské".
OdpovědětVymazatTrefil jsi se do mé "srdeční" záležitosti Mýdlového prince! Děkuji ti moc za překrásné originální znění a podání našeho "Necky", jak jsme mu s oblibou říkaly se sestrou, coby malé holky, které jsme k němu zbožně vzhlížely.
OdpovědětVymazatProtože jsem konzervativní-líbí se mi nejvíc ty tvé "vzpomínkové" uvedené skladby, i když ti dnešní bělovlasí Jurové mají samozřejmě také něco do sebe!
Prosím, ber můj komentář s humorem, jsem pouhopouhý laik v oblasti hudby, zdaleka ne takový odborník jako ty a Robka!
[6]: Já mám sice radši tvrdší rock, kde je nějaký pořádný kytarista (Clapton, Page, Blackmore, Rhoads, Knopfler, Santana ..), ale "pop-rock" Smokie poslouchám taky, protože zvláště ty starší nahrávky s Normanem a Bartonem mají něco do sebe. Jsou melodické a chraplavé hlasy ten popový nátěr smývají. Současné složení už zřejmě jen obehrává starší skladby a nic nového neprodukuje, proto je na ně jen jeden odkaz. I tak jsem však začal na "historické" skupiny chodit, i když dřív mě ani nenapadlo jít třeba na Rolling Stones, protože čas běží a těch příležitostí bude přirozeně ubývat
OdpovědětVymazatV září budou v Brně Slade a také o nich uvažuji. Budou hrát na tenisových kurtech za Lužánkami, což si moc nedovedu představit.[7]: Mýdlový princ byl idol mladých holek. Však jsem ho dal také na první místo.
Jen jsem nikdy nepochopil, co toto označení má znamenat. Jemného, něžného, vymydleného hocha, pravý opak drsných, neoholených mužů kovbojského ražení?
Mýdlového prince a Alenku v říši divů taky znám, samozřejmě pouze přezpívané, ani jsem nevěděla, že existuje originální verze. Jsou to takové příjemné skladby, na mě až moc sladké. Místo činu jsem kdysi sledovala pravidelně a tuto skladbu si taky pamatuju, ta se mi vždycky moc líbila. K ostatním písním se ještě vrátím.
OdpovědětVymazat[8]:
OdpovědětVymazatA já si zase myslím, že se u nás zbytečně přeceňuje kult velkých skupin, které už nic nového neprodukují a žijí jen z minulosti. Je fakt, že my tady jsme bohužel postiženi faktem, že jsme tyhle skupiny nemohli sledovat v době jejich rozkvětu, to uznávám. A to je taky důvod, proč u nás koncertují s úspěchem a hrají třeba i na takových místech jako tenisové kurty. Doma jim už pšenka nekvete, tam by na ně zdaleka tolik lidí nepřišlo.
A není třeba se zaměřovat jen na velice slavná jména (Jimmy Page byl sice excelentní kytarista, ale dnes už bohužel nic nového neprodukuje), existuje velká spousta vynikajících hráčů a kapel, jen u nás nejsou tak známí a hrají třeba po klubech. Dnes jdu zrovna na koncert jednoho takového hráče, tak jsem zvědavá.
Zkrátka si myslím, že u nás není taková informovanost o tom, co se děje na hudební scéně ve světě, co zajímavého vzniká (myslím informovanost všeobecná) a lidem se podsouvá jen to, co důvěrně znají a mají na to vzpomínky. Zkrátka je to takový profit na nostalgii. Lidé mají rádi jistoty.
[9]: Naši zpěváci přebírali od Smokie řadu dalších písní, např. Oh, Carol http://www.youtube.com/watch?v=t21t9utbw0s zpívala Vondráčková jako Oh, Harold http://www.youtube.com/watch?v=f99lgVn0Xkg, v textu zmíněné Don't Play Your Rock 'n' Roll to Me http://www.youtube.com/watch?v=vCEyqhaMMww zpíval Radek Tomášek (hledat se mně to ale nechce), Lay Back in the Arms of Someone má pod názvem Prohrát není žádná hanba v repertoáru skupina Argema
OdpovědětVymazathttp://www.youtube.com/watch?v=VxMnfvqnuVE, Stumblin' in Chrise Normana se Suzi Quatro zase Zagorová s Rezkem pod názvem Ta pusa je tvá http://www.youtube.com/watch?v=mbSXt_REE6A a možná by se toho našlo ještě víc.
[10]: Přeji ti hezký zážitek na koncertu.
OdpovědětVymazatJe pravda, že "staří pardálové" už často žijí z bývalé slávy, ale když ty skladby byly pěkné, rád si je poslechnu i teď.
Problém je ale také v tom, že složení skupiny se mnohokrát změní a z původní sestavy, s níž jsou staré hity spojeny, tam už skoro nikdo není. Např. u Uriah Heep jen sólový kytarista a u Smokie jen baskytarista.Ale jsem rád, že ty pro návštěvníky tvého blogu objevuješ hudební novinky, ale jak si sama někde psala, nové hudby je obrovské množství a najít v ní něco kvalitního je velmi obtížné.
Proto my pohodlnější sázíme na jistoty a nostalgie v tom jistě bude také
Taky mi přijdou páprdovské, ale když se jim hrát líbí... a taky si potřebují nějakou korunku vydělat.
OdpovědětVymazatJako holka jsem kazetu s jejich písničkama poslouchala stále dokola. A i teď je mám v mojí malé MP3. Jejich muzika nestárne.
OdpovědětVymazat[12]: To je fakt, že z mnohých skupin zbyla jen torza. Ne každý muzikant si taky troufá začít znovu, takže lpění na tom zažitém má svůj důvod i tady. Je ale pár kapel, u kterých bych si nedovedla představit, že by se vyměnili členové - třeba takoví Led Zeppelin. Kdyby zpíval někdo jiný než Plant, nebo hrál jiný kytarista, už by to nebyli oni.
OdpovědětVymazatA s tou hudbou jsem to psala, máš pravdu. Ono je to složitější právě kvůli tomu množství skupin a alb, ale když se hledá, najde se toho spousta. Jenže je problém, že se v tom těžko orientuje.
Skupina mého mládí. Teď už bych ale na ně nešla.
OdpovědětVymazatnojo, klasika!
OdpovědětVymazatjá si udělám radost příští týden v Praze na Simple Minds
[10]: kdyby ve světě vznikalo hodně zajímavých věcí, nebude hlad po starých kapelách
OdpovědětVymazatje to smutné, ale je to tak
jistě, mimo střední proud vznikají věci kvalitní, jenže ty jsou jen pro pár lidí - což bylo vždy
v 70. a 80.letech byl ale hlavní proud plný skvělé muziky, nyní je plný hnoje...asi tak
[13]: Korunek si vydělali asi dost, lidí plno a ceny dost vysoké.[14]: Já jsem od nich žádnou desku neměl, ale díky tomu, že naši zpěváci jejich písně hodně přebírali, měl jsem celkem přehled. Ale nejvíc jsem se o ně začal zajímat asi před třemi měsíci, když jsem koupil lístky, pak jsem se snažil "naposlouchat" všechno, co na YouTube je, abych byl v obraze. A přitom jsem objevil další pěkné skladby, které jsem předtím neznal.[16]: Také jsem dost váhal, ale nakonec nelituji.[17]: Jéje, Draku, mohl bys napsat pak nějaký článek o svých zážitcích i s fotkami. Ty na blog dáváš téměř výhradně fotky přírody a všechny další zájmy skrýváš, a to je velká škoda.[18]: Já mám stejný názor, proto také vyzdvihuji především starší skupiny, ale zřejmě v tom bude i dost nostalgie, jak píše Robka. Ale z mých zkušeností z těch dvou zmiňovaných koncertů můžu říct, že mezi diváky bylo i plno mladých, které "klasika" z doby, kdy ještě nebyli na světě, také oslovuje.
OdpovědětVymazat[19]: nojo, Miloši, to máš pravdu! dnes totiž spousta dětí poslouchá hudbu svých rodičů a chodí spolu na koncerty. takže hardrock rock 70. a 80.let i heavy metal stále letí
OdpovědětVymazatjá fotky z koncertů na internet dávám, ale na úplně jiný blog, temný blog...tam se většina chodit bojí
[20]: Draku, nemohl bys adresu svého "temného" blogu prozradit? Myslím, že bychom si mohli notovat
OdpovědětVymazatPísničky 70 - 80tých let jsou melodické, člověk si je může pobrukovat nebo zpívat Já bych na ten koncert šla, protože Smokie patří k mým oblíbeným skupinám A pěkní vlasatí kluci se mi moc líbili
OdpovědětVymazatMám také ráda i současné skupiny i zpěváky, ale je fakt, že ani nevím, které velmi dobré existují
Miloši, aplaus, a děkuji za perfektní článek a kus nostalgie a pěkného zavzpomínání s pěknou muzikou. Smokie byli taky moji srdcovkové, s hezounkem Chrisem v čele, nojo...
OdpovědětVymazatTaky jsem si vybavila přezpívaného Mýdlového prince Václavem Neckářem (tahle verze se mi kupodivu moc nelíbila, i když proti převzatým písničkám nic nemám), mile mě překvapila drsnější verze Mýdlového prince v provedení Bárty a spol.A protože jsem nesledovala další osudy skupiny Smokie (jen vím, že se Chris trhnul a právě s Midnight lady proslavil), nový zpěvák mě taky mile překvapil, chraplák podobný, ale ne tak naslazený, je trochu drsnější. Sympatické!
Nevím proč jsem si vzpomněla na jistého hezouna, který svého času zazářil s několika hitovkami a zapadnul. Leif Garret a pamatuji si krátké pásmo jeho písniček živě, kdy zpíval kdesi na lodi. Takže jsem si pohledala pár hitovek na YT a doladila dnešní koncert.
Paráda, Miloši, díky!
[22]: Já také dávám přednost melodickým písním. Přestože jsem vždy obdivoval velké kytaristy, mnohem radši než Hendrixe si poslechnu Claptona nebo Santanu právě kvůli jejich melodičnosti.
OdpovědětVymazatNa současnou hudbnu je nejlepší blog Robky
http://plant.blog.cz/.[23]: Já jsem také dlouho žil v domnění, že Smokie = Chris Norman a přelom 70. a 80. let teprve nedávno jsem objevil Alana Bartona a čím víc ho poslouchám, tím víc se mně líbí a asi bych se přidal k těm, kteří tvrdí, že Smokie pousunul ještě na vyšší úroveň. Mám doma s nimi jedno CD a on se na něm hodně podílel i autorsky.
Skladbu All Fall Down http://www.youtube.com/watch?v=chmnxCNq4bU z jeho sólového alba Precious jsem našel teprve před dvěma dny a hned ji do článku přidal, protože se mně moc líbí a už jsem ji slyšel nejméně 20-krát.
Škoda, že se zabil, měl mimořádnou smůlu, zatímco ostatní členové při nehodě utrpěli jen řezné rány, on prolétl sklem a utrpěl těžké zranění hlavy a mozku a po 4 dnech v komatu zemřel. To jsem ale do článku vkládat nechtěl, aby to nevypadalo jako zprávy komerčních televizí.
Leifa Garreta neznám, zkusím také zapátrat na YouTube.
[25]: Zajímavé, že jsem ho nikdy nezaznamenal. Zpěvem se trochu podobá Schelingerovi, ale je jemnější, a typově Brianu Jonesovi z Rolling Stones. Druhou skladbu si pamatuji z alba Beach Boys a třetí je mně také povědomá, ale možná je jeho původní. Příjemný popový zpěvák, dovedu si představit, že se ženám musel líbit.
OdpovědětVymazat[21]:http://temna-strana-svetla-malo.blog.cz/ale varoval jsem tě
OdpovědětVymazatNikdy som na žiadnom poriadnom koncerte nebola, ale ako vidím niekto si dal poriadne záležať na článku. Keby všetci blogeri písali takéto články, možno by som bola aj múdra a mala aj všeobecnejší prehľad, než mám. Veľmi pekný článok.
OdpovědětVymazatZasadne na koncerty uz roky chodim len na klasiku. (Alebo ked dcera spieva, tak "musim".) Naposledy "live" na Mr Acker Bilk (velky zazitok sposobeny vzrusenym pohybom zdymajuceho a klesajuceho brucha krasnej damy, ktora stala s tym bruchom pri mojom nose a ja som ju nepustil sadnut si!) a este raz Chris Barber, v Bratislave. Odvtedy by som asi na koncert dobrovolne uz neisiel, ved naco su CD a platne?
OdpovědětVymazatJá jsem taky spíš příznivcem tvrdšího rocku. Přivedl mě k tomu můj syn a můj přítel, moc práce jim to nedalo. U nás doma se nic jiného neposlouchá, ale písničku "Needles and Pins" mám docela ráda.
OdpovědětVymazatNa rockové koncerty nechodím, to už si ve svém věku netroufám.
Tvůj článek je skvělý, jako vždycky, Miloši!
Musel to být pěkný zážitek, já bych chtěla jít na Bryana Adamse, tak snad to klapne
OdpovědětVymazat[27]: Opravdu mě tvá druhá tvář velmi překvapila. Ale zdá se mně trochu náročné spravovat dva blogy.[28]: Díky za pochvalu. Nejlepší na hudbu v širokém spektru článků je blog Robky http://plant.blog.cz/.[29]: Na Acker Bilkovi jsi tak měl všestranný kulturní zážitek.
OdpovědětVymazatNa klasiku občas také chodím, ale téměř výhradně na takové koncerty, kde je nějaký sólista, nejradši klavírista.[30]: Já mám také rád tvrdší rock, ale řada melodických písní Smokie se mně také líbí.[31]: Ještě lepší by to bylo před 20 lety, ale i tak nelituji.
Plakát na Bryana Adamse jsem viděl zrovna dnes ve městě, myslím, že koncert má být 18. června, ale v červnu jsem většinou hodně často mimo Brno, tak ho asi oželím. Znám od něj navíc jen několik písní.
Já jsem si po koncertu vypůjčil dodávku. Máme vždycky moc instrumentů, těžko se to skládá do auta. Pronájem dodávky je v dnešní době výhodou.
OdpovědětVymazat