Stát Malta je jedním z členů EU. Rozkládá se na 7 ostrovech ve Středozemním moři, přibližně 90 km na jih od Sicílie. Malta je i název největšího ostrova, v nejdelším směru má z jednoho konce na druhý 27 km a žije na něm asi 300 tisíc obyvatel. Ze zbývajících ostrovů je obydlené také Gozo (na délku má 14 km) a ještě menší Comino, jehož rozloha je jen 2,6 km2. Území Malty je dost nehostinné, řečiště dávno vyschla, půda je kamenitá a země má nedostatek pitné vody, který řeší odsolováním mořské vody.
Na první dvojici snímků (pořízených z letadla) je sicilská sopka Etna a ostrov Gozo, který se vešel do jednoho záběru.
Na první dvojici snímků (pořízených z letadla) je sicilská sopka Etna a ostrov Gozo, který se vešel do jednoho záběru.
Pro svou strategickou polohu bylo snahou mnoha národů si Maltu podmanit, podařilo se to Féničanům, Řekům, Římanům, Arabům, Francouzům (díky Napoleonovi) a nakonec Britům. Až r. 1964 Malta získala nezávislost, angličtina je zde však stále úředním jazykem. Bohatá historie se také odrazila v pestré směsici památek, jimž dominují středověká opevnění. Figurky řádu Maltézští rytíři (The Knights of Malta) jsou zde také nejběžnějším suvenýrem.
Památek si teď všímat nebudu a zůstanu jen u přírodních divů, které mají podobu neobvyklých skalních útvarů.
Blue Grotto (Modrá jeskyně) je charakteristické velkou skalní nohou, která podpírá klenbu jeskyně.
Představu o velikosti si můžeme udělat podle loďky, s níž turisté mohou nahlédnout dovnitř. Také jsem to využil, ještě předtím jsem však do jeskyně doplaval od přístavu loděk ze zadní strany, je to jen 100, max. 200 m daleko. Při plavání pod klenbou se mě zmocnil tísnivý pocit, je tam totiž dost tma, a ovlivněn horory jsem si představil, že z hlubin na mě může zaútočit nějaký predátor, např. chobotnice, a stáhnout mě pod vodu. Snad v příští vteřině mně projela tělem pálivá bolest. Po vylezení z vody jsem zjistil, že pod paží mám asi 20 cm velký flek zčervenalé kůže. Při výletu loďkou jsem hleděl do vody, co by to mohlo být, ale nic nezjistil, zřejmě se ke mně přitulila medúza.
Ve svém pubertálním věku jsem četl srdceryvný romantický příběh, který jako kdyby vypadl z oka libretům Verdiho a Pucciniho oper. Už si jej příliš nepamatuji, jen se mně nejasně vybavuje, že mladý muž a jeho otec milují krásnou dívku. V dramatické scéně stojí na útesu nad mořem. Dívka pronese, že miluje jen jednoho z nich a podívá se na mladíka. Starší muž se v zoufalství vrhne do hlubin, jenže dívka ve skutečnosti miluje jeho, s tragickým koncem své lásky se nedokáže vyrovnat a skočí za ním. Opuštěný mladý muž, pro nějž život ztratil smysl, udělá totéž. Tolik zbytečně zmařených životů! Kdyby si více naslouchali, dva mohli žít a vlastně ani přebytečný mladý muž nemusel nikam skákat, vždyť si také mohl najít někoho jiného.
A to se mně hned vybavilo při pohledu na útesy Dingli (Dingli Cliffs). Jejich výška je více než 200 m.
Velmi zajímavý skalní útvar se nachází také na ostrově Gozo. Jmenuje se Azure Window (Azurové okno). Okno má na výšku 80 m a právě u něj se odehrává scéna z filmu Souboj Titánů, kde obr Kraken vystupuje z moře a Perseus na něj namíří hlavu Medusy, která ho spalujícím zrakem zničí (objeví se až na konci videa).
Pěkné je také okolí okna - zelená laguna a Inland Sea (Vnitrozemní moře), slané jezero, které je dírou ve skále propojeno s otevřeným mořem (vpravo dole).
,%20Kunstmuseum,%20Basilej.jpg)
Musím pochválit báječnou reportáž, doplněnou o nádherné fotografie, které jsem si prohlížela několikrát.
OdpovědětVymazatMoje cestovatelské srdíčko zaplesalo a já zatoužila po tom, abych se tam někdy v budoucnu podívala.
Třeba se to někdy podaří.
Super! Ze by som pomaly zase zacal menit moj postoj k cestovaniu? (Momentalne sa mi nechce ani tei styri KM do centra mesta!)
OdpovědětVymazatNádhera!....pro mne neuskutečnitelné a tak si to užiju u tebe
OdpovědětVymazatNádhera. Jednak tvůj článek (což je ale vždy), ale i útesy na Maltě. Zaujal mě připomínka onoho romantického příběhu, který se proměnil spíš v horor. Vždyť vlastně i v takovém Máji máme taky úplně shodné oběti.
OdpovědětVymazatMoc hezká reportáž. Krásné snímky! Líbí se mi modré moře i nebe. Myslím, že záběry tohoto místa se objevují v prezentacích.
OdpovědětVymazat[1]: Ty máš procestovanou Itálii, stačí sednout na trajekt a jsi tam coby dup.[2]:[3]: Na Maltě, Gozu a Cominu je opravdu dost k vidění. To poslední ještě někdy přiblížím taky, tam jsem totiž málem ve vodním mlýnu utopil.[4]: Máš pravdu - otec, syn a dívka, kterou jeden miloval a druhý svedl. Jen mně není jasné, jak se Jarmila mohla utopit skokem do jezera, jedině snad, že neuměla plavat.
OdpovědětVymazatTy útesy mě strašně přitahovaly podívat se na stěnu z hrany skály. Má drahá polovička však začala hystericky křičet, abych se k okraji nepřibližoval, tak jsem usoudil, že zatím skákat nemusím
[5]:Malta byla kulisou mnoha filmů, menší přehled je zde http://www.youtube.com/watch?v=qIfl0TIPcYY.
OdpovědětVymazatNěkde jsem četl, že Blue Grotto (ta skalní noha) se objevila také ve filmu Trója s Bradem Pittem a Orlandem Bloomem. Ale nepamatuji si na to, mám ho jen na videokazetě a nechtělo se mně na celý film znovu dívat. Kdybych našel na to čas a skutečně tam záběr byl, ještě bych to do článku přidal.
[7]: Ty máš o všem přehled, kam já se na Tebe hrabu! Nejsem znalec a ani nemám paměť na jména. Jen mi ty záběry něco připomněly. Díky za info. .-)
OdpovědětVymazatPřekrásné fotografie, zaujalo mě Azurové okno i útesy. Majestátní. Příroda je neskutečně krásná a bohatá.
OdpovědětVymazatA nesmíš si hned představovat horory, protože ta medůza to z tebe určitě vycítila a proto se přitulila. Možná tě chtěla jen utěšit, že ve vodě není nic horšího.
Je to nádhera,a že toho využívají filmaři,se vůbec nedivím.Kulisy stojí a překrásné,tak proč si nezahrát. Miloši,kde jsi vladtně nebyl?
OdpovědětVymazat[7]: To se ti nedivím, že se na Tróju nechceš dívat. Myslím, že ani skalní noha ten film moc nevytrhne . Moc poutavá reportáž, na Maltě jsem nikdy nebyl a zatím ji ani nemám v hledáčku. Ještěže je k dispozici tolik zajímavých informací na blogu .
OdpovědětVymazatTrochu postrádám zeleň, ale tento nedostatek vyvažuje azurově modré moře a zajímavé skalní útvary.
OdpovědětVymazatV nadpisu jsem si všimla jedničky, tak se těším na pokračování.
[8]: Ty máš ohromnou databázi videí a zábavy, že tam najdeš úplně všechno [9]: Pověrčivý nejsem, ale tam se mě opravdu zmocnil strach, že se něco stane, ale možná se ve vodě mihl nějaký stín a vůbec to nebylo podvědomé. Ale nedalo mně to, musel jsem kolem té nohy obplavat.[10]: Heleno, s tebou se nemůžu měřit, ty jsi byla např. na safari v Africe a chystáš se do Jižní Ameriky. Těch míst, která já neznám, je nespočetně mnoho, zemí, kde jsem dosud pobýval, je 35. Celkový počet neznám, možná kolem 200. Nejenže jsem nebyl v Austrálii, na Antarktidě, Jižní Americe, ale ani v některých docela blízkých, jako je např. Ukrajina, Švýcarsko, Belgie, Srbsko, Skotsko, Wales, Irsko a pobaltské republiky. V Rusku jsem byl jen v rámci základní vojenské služby, když jsme tam jeli na cvičení. Ale letos bych chtěl tuto mezeru trochu zaplnit, máme už koupeny letenky do Petrohradu, zatím však nemáme ještě zajištěný hotel ani víza. Doufám, že do té doby tam nevypukne válka.[11]: Na to, že to byl jeden z nejdražších filmů, jsem měl velké očekávání a trochu byl pak zklamaný. Ale vypracované tělo Brada Pitta se ženám muselo líbit, herec v přípravě na roli se půl roku tužil s činkami v tělocvičně.[12]: Zeleně je tam opravdu strašně málo, lepší než na Maltě je to na Gozu.
OdpovědětVymazat[13]: Ale jasně, odkaz znám, ale je fakt, že si na každém článku dáš pořádně záležet. A to cením.
OdpovědětVymazatJsou to opravdu divy. Žasnu a kochám se. Jako čtenář hororů mám nepříjemný pocit z temné hlubiny i na rybníku, natož v moři. A moc se mi líbí ten příběh o třech nešťastně zamilovaných. Jaké extrémní řešení zvolili, máš pravdu, kdyby lépe poslouchali, nic z toho se nemuselo stát. Souboj Titánů znám v obou verzích, staré i nové. Přiznám se, že jsem se na novou moderní moc těšila, ale nějak se z ní vytratilo to kouzlo, které mi učarovala kdysi.
OdpovědětVymazatKrásná fotoreportáž.
[13]:10 Jé,vy letíte do Petrohradu?Vzpominám si,že jsi u mne jedou o Petrohradu psal ve spojitosti s malachitem.Však pak určitě napíšeš,i o Krakovu.Už se těším.
OdpovědětVymazat[14]: Když nejsem moc aktivní, musím to dohnat jinak [15]: V rybníku bych se také bál, co kdyby na mě zaútočil dvoumetrový sumec?
OdpovědětVymazatJá jsem viděl jen jednu verzi Souboje Titánů, tu, z níž je ukázka, a ani nevím, zda je to ta starší nebo novější verze.[16]: Heleno, ty máš paměť! Už si jen matně pamatuji, že kdysi jsem něco o Krakovu a jantarech zmiňoval. Jenže pak o Krakowu psali vencisák a Shariony, tak jsem to raději odložil.
Letenky do Petrohradu máme až na konec září. Ještě ani nevím, kde ta Jantarová komnata je.
Nádherné fotky... byla jsem tam, ale to je už dlouho.
OdpovědětVymazat[3]: Nádherné, to mohu podepsat. Jsou věci, které mi zůstanou navždy utajeny. Ale i na fotkách je to super.
OdpovědětVymazatNádherné skalní útvary, nádherné moře. Krásná je fotografie Etny, focení z letadla má své výhody.
OdpovědětVymazatZaujalo mě plavání v jeskyni, předstvivost je opravdu velmi živá, v tvém případě i skutečná a žahavá. "Naštěstí" jen medúza, žádnej Kraken, žádná obří chobotnice či jiná mořská nestvůra...
Opět vynikající článek plný krásných fotek a skvělého čtení
OdpovědětVymazatTen příběh s vyvoláním vzpomínek na horory při koupání mě připoměl taky jeden poznatek,který jsem si ověřil už vícekrát.A stačí na to jen rybník v našich končinách a noční koupání.Všichni jsou v pohodě,ale když někdo začne mluvit třeba o čelistech,aligátorech atd. tak postupně(a většinou hodně rychle)začnou být lidi unavení a musí si jít odpočnout na břeh
Hezky napsané, pěkné fotky. Mne však zaujalo něco, úplně jiné.Můj muž také nejraději vše poznával na "svoji kůži".Podívám se na ten ostrov. Jak? Doplavu tam...
OdpovědětVymazatEste od temy. Milos, na Tvoj dotaz, ako to prebieha s tymi peticiami v CH. Tak ono je to dost komplikovane, pokial nie si clen nejakeho toho parlamnetu. (Tam mozes podat tzv. "Einzelpetition".) My, normalni "suveréni" statu musime zohnat nejaku kopu podpisov (jeden mi tvrdil 100 tisic!) aby nas navrh bol prijaty na rokovanie. Obvykle sa to potom este rok az tri vlecie, nez je plebiscit.Takze tak celkom ruzove to s tou priamou, ludovou demokraciou tiez nie je. O to viac si musi jeden cenit, ked ten "lud" predsalen napriek vsetkemu "vyhra", ako to bolo s mesitami a teraz s tym organizovanym pristahovalectvom, ktore nikto v Europe nechce pochopit. Sorry, ze to sem miesam, ale inac zabudnem - Ty mozno uz tiez?
OdpovědětVymazatTo jsou nádherné skalní útvary! Plavat tam,to bych se asi bála.
OdpovědětVymazatBojím se totiž plavat na otevřené vodě. Co mě ovšem fascinuje, jsou útesy Dingli Dingli. Výška 200 m, tam stát, to musí být neskutečný zážitek! Azurové okno mi trochu připomíná Pravčickou bránu v obřím provedení.
Do Ruska bych teď už nejela, nikdy člověk neví, co se mu tam může přihodit. Plánovali jsme Elbrus, ale vzdali jsme to.
Díky. Letos se chystáme na Maltu. Článkem si doplňujeme přípravu a těšíme se na pokračování.
OdpovědětVymazatTa fotka Etny mě dostala. Byli jsme na ní několikrát a vždycky to byl zážitek. Třeba sbírat na ní houby...Nebo mrznout nahoře nedostatečně oblečeni jako správní cestovatelé. Nebo když se jeden rok rozdováděla a lávou zlikvidovala silnici (mimo jiné samozřejmě) a druhý rok jsme tam jeli už zas v pohodě po nové. Chtěl bych to vidět u nás.
OdpovědětVymazat[18]: Na Blue Grotto a Azure Window bylo Sunce postaveno pro fotografování přímo ideálně a pak to bylo snadné.[19]: Malta je oblíbená i jako místo jazykových kurzů angličtiny, je tak ideální pro děti středoškolského věku.[20]:[22]: Tu mánii něco zdolat doplaváním mám také. Jednou jsme se syny (tehdy ve věku 13 a 11 let) v Chorvatsku plavali na ostrůvek, který se nezdál tak daleko, manželka čekala na břehu. Plavali jsme ale dost dlouho a moc jsme se nepřiblížili. Starší syn to vzdal a vrátil se, my se vzdát ale nechtěli a plavali dál. Když jsme se tam konečně dostali, zjistili jsme, že na ostrov se přes ostré, špičaté kameny ani nedá vylézt. Tak jsme se jen dotkli břehu a plavali zpět. Manželka už nás ale nečekala, ztratila nás z očí (asi kvůli zakřivení zeměkoule , přeháním samozřejmě) a myslela, že jsme se utopili. Na mapě, kterou jsem dodatečně koupil, se ukázalo, že ostrov byl víc než kilometr daleko. To by nebylo nejhorší, ale proplouvaly tam velké výletní lodě a já jsem měl strach, aby nás nějaká lodním šroubem nesemlela.[21]: V noci jsem se ještě v přírodě nekoupal, ale dovedu si tu úzkost představit. I ve dne se v přírodě obávám, aby mně při doteku břehu nějaký rak nebo bobr nepřecvakl prst
OdpovědětVymazat[23]:Kingu, díky za vysvětlení, ale podle množství referend ve Švýcarsku (alespoň tak se u nás o tom mluví), musí mít Švýcaři pro ně zvláštní slabost. U nás zatím ani nebyl schválen zákon o obecném referendu. Naši politici přímé demokracii nefandí.[24]: Pravčická brána je pěkné přirovnání, sice není tak vysoká, ale svých rozpětím 27 m Azurová okno určitě překonává.
OdpovědětVymazatNa otevřeném moři jsem se na Maltě také vyškolil, v některých místech jsou dost silné proudy a je problém se dostat na břeh.
Úmyslu nejet na Elbrus se vůbec nedivím, vždyť to není daleko z Krymu, doufám však, že v Petrohradu bude klid. Jen aby se to teď nezkomplikovalo s vízy, která ještě nemáme.[26]: To mě těší. Míst k vidění je opravdu hodně, vedle přírody středověká opevnění, velké chrámy (Xewkija na Gozu a Mosta na Maltě průměrem kupole jsou po chrámu sv. Petra ve Vatikánu a katedrále sv. Pavla v Londýně největší), megalitické stavby - Stonehenge v menším, Caravaggiovy obrazy v La Valettě atd.
(Nevím, kdy bude pokračování, většinou až za čas, aby články po sobě nebyly na jedno téma, když už blog se jmenuje mišmaš )
Výšlapy na Etnu se všemi zážitky závidím, na Sicílii jsme nikdy nebyli. Byli jsme jen na Vesuvu, ale autobus nás od Pompeji zavezl do vyšší polohy a k vrcholu už bylo jen 400 m. Tam jsem zdrželi jen chvíli a museli spěchat zase k autobusu, abychom stihli odjezd. Navíc to bylo v předdigitální době a fotky za moc nestály a ni nevím, jestli bych je ještě našel.
[28]:[23]: No ano. Tu je to sucast bezneho zivota, ako pucovat si zuby! Len, pretoze sam som to nikdy nepripravoval, mna prekvapila ta komplikovanost dostat sa k tomu, aby to "jelo". (Plagaty objednat, peniaze a podpisy zhanat a pod.) Preto je niekedy aj ucast dost mizerna, nie tak, ked sa jedna o nejaku zavaznu vec.
OdpovědětVymazatMěla jsem ráda Hry bez hranic, kde soutěžili i z Malty. Vždy byli poslední, ale statečně bojovali.Na Maltě jsem nebyla, ale prý je tam nádherně.
OdpovědětVymazatKrásné fotky, které mi připomněly můj čtrnáctidenní pobyt na Maltě. Ty skalní útvary berou dech.
OdpovědětVymazatMám také vzpomínku, že mě jedna obyvatelka chtěla vzít do služby. Prý se budu mít dobře. Asi jsem pro ni vypadala chudobně a zbídačeně. ♣♣♣☻☻☻
Na otázku Where are you from - jsem vždy odpověděla: I am from Prague - Czech Republic. Pravidelná odpověď však byla: Oh, I know, Croatia.
Nádherný svet! Ide z tých fotiek na mňa ale smútok. Sotva ich stihnem ešte "naživo" uvidieť. Ten čas tak,letí a ja nič nestíham. Ani uvedomiť si, že je už skoro ráno ... dobrú noc.
OdpovědětVymazatPěkné fotky - osvěžíly mi paměť na náš pobyt na Maltě. Už se těším na druhý díl.
OdpovědětVymazatMy jsme cestovali vlakem až na Sicilii. Z přístavu Pozallo jsme jeli lodí.Už ta cesta byla nádherná.
[29]: Ta referenda ale také stojí dost peněz, ne? Švýcarsko je však bohatá země, nás by tolik referend asi přivedlo k bankrotu.[30]: Tím, že se už x let nedívám na TV, soutěž neznám, ale pamatuji si na soutěž Pevnost Boyard a ta se také pořádala na atraktivních místech, nevím však už přesně, jestli mezi nimi byla Malta, tu jsem navíc v té době ještě neznal.[31]: [33]: Beatricie a Lydie, škoda, že o toma také nenapíšete.[32]: Ty ale jsi noční tvor! Podobně jako King Rucola, i když u něj nevím, zda to naopak není hodně časné probouzení
OdpovědětVymazatna Maltu jezdím každý rok a už mě to nebaví......myslím ale tu pracovní
OdpovědětVymazatSouboj Titánů miluji
krásný fotky
[35]:Tu maltu pracovní z rekonstrukce domku rodičů manželky znám také velmi dobře a zrovna tak s velkou láskou na ni nevzpomínám
OdpovědětVymazatKrásné fotky úchvatného místa...
OdpovědětVymazatZeleň sice chybí, ale skalní útvary jsou fantastické a moře nádherně modré.
OdpovědětVymazatDíky za tyhle tvoje reportáže, Miloši. Pro mě a spoustu ostatních je to jediná možnost, jak se podívat do světa.