Hostýnské vrchy (1) - hřebenová túra na Svatý Hostýn

Koncem března jsme zahájili letošní turistickou sezónu návštěvou Hostýnských vrchů. Nadmořskou výškou jsou srovnatelné s Českomoravskou vrchovinou a jejich dominantou je dvouvrcholová hora Svatý Hostýn (nebo zkráceně jen Hostýn), asi 3 km od Bystřice pod Hostýnem v okrese Kroměříž, s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie, vrtulí větrné elektrárny a rozhlednou, při dobrém počasí viditelnými prý až ze vzdálenosti 20 km.

Hostýn zde sice není nejvyšší, tím je Kelčský Javorník (864 m n. m.), rozhledna je na vyšším z obou vrcholů jen v 735 m a bazilika na nižším v 718 m, ale krásné prostředí a sepětí s přírodou přispělo k tomu, že Hostýn se postupně stal nejvyhledávanějším moravským poutním místem a převzal žezlo od Velehradu, i když ten má starší historii. V knížce Svatý Hostýn - nejznámější moravské poutní místo, vydané v r. 2012 Maticí svatohostýnskou, se dokonce tvrdí, že je dnes nejvyhledávanější nejen na Moravě, ale v celé ČR.
Bazilika, chlouba Hostýna, si proto jistě zaslouží zařazení mezi zajímavé sakrální stavby, které ve své soutěži Co vy na to? Jste hraví? mapuje VendyW.

Výchozím místem výletu byly Lázy (585 m), vesnice s necelou stovkou obyvatel, někdejší osada pastýřů. Cesta, vedoucí po zelené značce, také často opouští lesní pěšiny a přechází louky s výhledy na okolní kopce, včetně Kelčského Javorníku, který se dá poznat podle vysílače na jeho vrcholu.

Míjíme Čečetkov (687 m) a Bludný (659 m) a po 9,5 km od Lázů se dostáváme k horní stanici skiareálu Troják (585 m).
Týden předtím jsme ještě lyžovali v Dolomitech, tady však nebyla ani vločka sněhu. Z několika sjezdovek je nejdelší 500 m dlouhá červená s označením B.
Nedaleko jsou však i prolézačky a skluzavky pro vyžití dětí v jarní a letní sezóně, minigolf pro všechny věkové kategorie a stylová hospoda, která potěší v každou roční dobu.

Zhruba na polovině 2 km dlouhého, modře značeného úseku od Trojáku k místu nazvanému U Češků (629 m) lze odbočit na cestu k prameni řeky Dřevnice, byla by to však větší zacházka, proto jsme ji vynechali.
Po dalších 3 km se dostaneme k místu U Tří kamenů (730 m). Procházíme kolem naučných stezek, které informují o fauně Hostýnských vrchů s velmi bohatým zastoupením ptactva.
4,5 km odtud znovu po zelené značce je Skalný (708 m), který je tvořen několika skálami, pojmenovanými podle svých tvarů, např. Orel, Zub a Žába. Od Skalného k poutnímu kostelu zbývá asi 2,5 km.

A konečně už vykoukla střecha baziliky (vpravo je rozhledna a vrtule větrné elektrárny). Z naší trasy se k ní dostáváme z boku, kde jsou restaurační zařízení a také ubytovny pro poutníky. Kdysi jsem tam dokonce byl na jedné 2-denní odborné akci, nejzajímavější pohled je ale zespodu přes dlouhé schodiště, které poutníci a výletníci zdolávají při příchodu z Bystřice pod Hostýnem (to je i na několika květnových fotografiích z jiného roku). My jsme tentokrát po něm scházeli dolů.

S Hostýnem je spojena legenda, známá jako "hostýnský zázrak", poprvé zaznamenaná v díle Bohuslava Balbína, že r. 1241, kdy se místní obyvatelé ukrývali na Hostýně a okolních lesích před nájezdy Tatarů, Panna Marie bleskem zapálila tábor Tatarů a tak místní zachránila. Ti jí pak z vděčnosti postavili sochu a Hostýn se stal posvátnou horou.

Impozantní chrám v barokním slohu byl však postaven až v 18. století, stavba trvala dlouhých 27 let a byla dokončena r. 1748. Chrám se po vysvěcení stal poutním místem, jenže po úderu blesku o 21 let později vyhořel. I když byl opraven, císařský výnos r. 1784 zrušil poutní místa, pouti byly zakázány, vysvěcení bylo zrušeno a chrám byl určen k likvidaci.
K obnově došlo až při výročí 600 let od hostýnského zázraku a přispělo k tomu i úřední povolení poutí.
Poutní chrám se stal bazilikou r. 1982 dekretem papeže Jana Pavla II.
Interiéru dominuje socha Panny Marie s Ježíškem, z níž srší blesky, a ve spodní části detailnějšího snímku vpravo je vidět, jaký zničující dopad to mělo na Tatary.

Další dvojice fotografií z interiéru ukazuje varhany a jeden z nástěnných obrazů, znázorňující ukřižování Ježíše Krista.

Stejné zobrazení Panny Marie s blesky je i na venkovní mozaice nad vchodem.

Před průčelím stojí sochy slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Soch je však v okolí daleko více, např. socha sv. Antonína a u schodiště socha Božského Srdce Páně.

Významnou součástí Hostýna je i křížová cesta slovenského architekta Dušana Jurkoviče.

Autorem původní obrazové výzdoby křížové cesty byl známý malíř Slovácka Joža Úprka. Jeho obrazy byly převedeny na sklo, avšak povětrnostními vlivy se poškodily a byly později nahrazeny mozaikami Jano Köhlera. Z Úprkových obrazů na Hostýně zůstal jen jeden u XIII. zastavení (Ježíš na klín své milé Matky položen) a dva byly před úplným zničením převezeny na Velehrad.

Záměrem stavby větrníku bylo zásobovat elektrickou energií všechny budovy na Hostýně. To se však ukázalo zbožným přáním a ani Panna Marie nebyla nic platná :-)

Z Hostýna se po 3 km dlouhém sestupu dostaneme do Bystřice pod Hostýnem a po ještě asi 1 km do centra, kde celá (25,5 km dlouhá) trasa končí. Na náměstí zaujme květinová výzdoba, kostel a kašna.

Jen asi 100 m od náměstí je hezký zámek, jehož historie sahá až do 15. století. Jedním z mnoha jeho majitelů (na více než 100 let až do r. 1934) byl i rod generála Loudona, od r. 1990 je v majetku města. Na prvním snímku je pohled z venku, na dalších dvou z nádvoří.