19. srpna 2014

Montreux - inspirující místo umělců na břehu Ženevského jezera

Montreux je menší město s přibližně 24 tisíci obyvatel, které leží na severovýchodním okraji Ženevského jezera. Na rozdíl od Ženevy, po silnici asi 95 km vzdáleného protipólu na jihozápadním cípu jezera a centra řady mezinárodních organizací s vysokou koncentrací "bílých límečků" (jen v Paláci národů, evropském sídle OSN, jich sedí 4000), je Montreux magnetem pro umělce. Přispívá tomu krásné prostředí města a jeho okolí.

Symbolickou vstupní branou je hrad Chillon, který kdysi plnil strážní funkci a jeho historie sahá až do 10. století.



Na druhém břehu se vypínají Alpy, které zde dosahují 2000 m, a po větší část roku na vrcholech leží sníh, jezero křižují výletní lodě, při pohledu na západ však břeh nedohlédneme a celá scenérie tak působí dojmem mořské zátoky.




George Gordon Byron (1788-1824), anglický romantický básník, návštěvu hradu Chillon a jeho pozdější funkci věznice politických odpůrců vtělil do básně Vězeň chillonský (The Prisoner of Chillon).



Spisovatel a filozof Jean-Jacques Rousseau (1712-1778) je sice více spjat s Ženevou, kde se také narodil a na ostrůvku u mostu přes jezero má i svou sochu, ale jeho platonická láska Elisabeth-Sophie d'Houdetot mu společně s Montreux byla inspirací k napsání románu Julie aneb Nová Heloisa (Julie ou la Nouvelle Héloise), kde část románu Rousseau umístil právě sem.

Spisovatel Vladimír Nabokov (1899-1977), autor Lolity, vyměnil USA a místo profesora literatury na prestižní Cornellově univerzitě za Montreux, kde pak strávil posledních 17 let života, během nichž napsal několik románů.

Nejen literáti však v Montreux nacházeli svou inspiraci. V nemenší míře to platí i pro hudebníky.

Hudební skladatel Igor Stravinskij (1882-1971) sem r. 1910 se svou rodinou přijel hlavně kvůli své manželce, protože zdejší příznivé klima mělo prospět jejímu zdraví, nakonec zde zůstal 5 let. Dlouhé procházky na břehu jezera skladatele inspirovaly k napsání baletu Petruška (Petrouchka, pro zajímavost v klavírní transkripci s Emilem Gilelsem), který patří mezi jeho vrcholná díla, a složil zde i to asi nejslavnější - balet Svěcení jara (The Rites of Spring).



Seznam uměleckých velikánů, kteří v Montreux pobývali, je velmi dlouhý, jmenovitě ještě alespoň Petr Iljič Čajkovskij, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Ernest Hemingway, Charlie Chaplin a malíř Oskar Kokoschka.

Kouzlo má však i pro rockové hudebníky. Do Montreux koncem r. 1971 přijela v mobilním studiu od Rolling Stones nahrát své nové album skupina Deep Purple. V tutéž dobu v jedné z budov zábavního komplexu, kam patřilo i kasino, koncertoval Frank Zappa se skupinou The Mothers of Invention. Během koncertu však jeden z návštěvníků vystřelil světlici ze signální pistole, od ní se vznítil strop z hořlavého materiálu a vypukl velký požár, kterému padl za oběť celý zábavní komplex. Baskytaristu Deep Purple Rogera Glovera výjev kouře stoupajícího ze střechy kasina nad Ženevské jezero inspiroval k napsání skladby Smoke on the Water (v úvodu Ian Gillan zpívá: "We all came out to Montreux on the Lake Geneva shoreline to make records with a mobile, we didn't have much time. Frank Zappa and the Mothers were at the best place around, but some stupid with a flare gun burned the place to the ground. Smoke on the water, fire in the sky."). Sólový kytarista Ritchie Blackmore ji ozdobil skvělým kytarovým riffem a výsledkem je jeden z největších hitů skupiny a rockové historie vůbec, který za svůj vznik paradoxně vděčí neukázněnosti návštěvníka kasina.

V následujícím videu ke skladbě je vidět původní kasino, Frank Zappa a spoušť po ničivém požáru, která působí jak záběry z Černobylu. Hudba začíná zhruba od 1:10, Blackmore hraje uprostřed dlouhé kytarové sólo a proti jiným verzím je trochu v pozadí klávesista Jon Lord.


Nové kasino už dávno stojí, to na sebe asi vydělá dost rychle.



Několik měsíců v Montreux prožil také zpěvák skupiny Queen Freddie Mercury (1946-1991), který AIDS podlehl v Londýně, ale údajně podle Mercuryho přání v testamentu jeho přítelkyně a dědička Mary Austin(ová) zpěvákův popel rozptýlila ve vodách Ženevského jezera. V tom panuje dost nejasností, což přiživila i senzační zpráva, která proběhla médii začátkem minulého roku, že byla objevena Mercuryho náhrobní deska na londýnském hřbitově Kensal Green, podle jiných zdrojů je pohřben na rodném Zanzibaru. Zřejmě i po smrti rockového idolu the show must go on.


Na břehu jezera, naproti tržnice, má bronzovou sochu ve svém typickém postoji a se stále čerstvými květinami. Bohužel postavení Slunce během asi 3hodinového pobytu v Montreux bylo proti objektivu při pohledu zepředu a socha se dala dobře fotografovat jen z boku a zezadu, když pominu, že stále u ní někdo postával a chtěl se s ní zvěčnit.


40 komentářů:

  1. Ani slovo o tradicnom festivale?!? A o tom, ze tam moja dcera bola na jej prvej praxi v tamojsom spitali ako nadejna lekarka?!? A ze ja som tam narazil na B.B.Kinga, s ktorym som zdielal hotel?!?
    O cenach vstupeniek na koncerty?!?Vazne, ale uplne nepodstatne detaily teda chybaju, ale kedy si tam bol - si tam?Tam-tam hraje pri zmienke toho carovneho mestecka. Vyborna reportaz.

    OdpovědětVymazat
  2. Všeobjímající článek o kulturnosti a kráse místa, na nějž jsou tři hodiny času. Úžasné.
    A každá ta kulturní veličina, vyvolá nějakou odezvu v hlavě, jen si vzpomenout na co?

    OdpovědětVymazat
  3. Na jazzovém festivalu v Montreux letos vystoupil i Robert Plant.

    OdpovědětVymazat
  4. parádní reportážička a já dodám oproti všem těm velikánům takovou malou naši národní hvězdnou sestavu která tam začátkem osmdesátých let dostala na prestižním televizním festivalu Zlatou růži a to, jak jinak moji oblíbenci, O. Havelka a tehdy ještě OPSO (Originální Pražský synkopický orchestr) za jeden zfilmovaný recitál přímo pro tento festival natočený.  Jinak u mě na blogu v menu mám dosti zajímavou úpravu Smoke on the Water.....ten začátek jsem samo jako každej kytarista zahrát uměla

    OdpovědětVymazat
  5. Super článek, moc hezké fotky :)) Ani mi nedošlo, že je toto místo spojeno s tolika hvězdami hudby! :)) Budu na to vzpomínat, až si budu drnkat Smoke on the water :)

    OdpovědětVymazat
  6. Important: Na hrade Chillon su prekrasne zachody. Clovek prejde najprv izbou-salou-kancelariou pisarov, takze clovek nemusi prerusit diktat pisarom, ked potom zasadne na vzdusnom WC. Vedla neho este miesto pre spoluuzivatela-spoludiskutujuceho. Pripadne vylucky ludskeho tela su unasane z veznej vysky do jazera, zapach sa sirit nemoze, prirodna klimatizacia! To boli casy! (Stihlejsi obcan by mohol otvorom latriny skocit z tej veze rovno do vody, ale ta je toto leto prilis studena...)

    OdpovědětVymazat
  7. Hezké fotky,pěkný článek ;) Musím uznat, že tyto informace jsem nevěděla, ale jak vidím nejsem jediná ;)

    OdpovědětVymazat
  8. [1]: Kingu, o festivalu vím, ale velmi málo o jazzu a ani netuším, zda nějaký jazzový hudebník tam něco složil, proto jsem tu informaci nedokázal využít.
    B. B. King., když tě viděl, určitě požádal o autogram kolegy krále, ne?
    Ve Švýcarsku je všechno drahé, obyčejné jídlo jako špagety na naše peníze 300-400 Kč.
    Byl jsem tam (v Ženevě, Chamonix, na Augille du Midi a v Annecy) v červenci.[2]: Taková zastávka je samozřejmě moc krátká, chtělo by to alespoň jeden nocleh a poznat město i večer a nejlépe z nějaké hudební akce.[3]: Robert Plant je také king, je schopen hudbu pojmout od country, přes rock, ... až po jazz. Nedivím se, že ho tak obdivuješ.[4]: VendyW, díky za zajímavou informaci, uspět v té době v zahraničí, když bylo velmi obtížné vůbec někam vycestovat, je obdivuhodné.
    Úpravu Smoke on the Water si hned poslechnu.[5]: Ty, Vendyw i já si někdy brnkám ten kytarový riff, a to asi každý, kdo vzal kytaru do ruky

    OdpovědětVymazat
  9. [4]: VendyW, přehrál jsem si verzi, kterou máš na blogu, a je vynikající. Klávesové sólo Jona Lorda na začátku je jak z koncertu vážné hudby, škoda, že už nežije. Byl mezi klávesisty v rockové hudbě prvotřídní hvězdou. Nový kytarista Steve Morse je také skvělý.  [6]:To jsem o hodně přišel a stejně tak, že jsem nebyl na WC v Hundertwasserhausu.
    Kdybych se tam náhodou ještě někdy dostal, budu na to pamatovat. Ale proskakovat otvorem nebudu, co kdybych uvízl někde uprostřed?[7]: Já jsem o Montreux asi poprvé slyšel v souvislosti s Deep Purple a Stravinským a pak jsem se zajímal trochu víc. Je tam krásně a taky bych si dovedl představit několikaletý pobyt

    OdpovědětVymazat
  10. Miloši díky ti za Ferdu, je to můj nejmilovanější a nejúžasnější favorit v oblasti ve které vynikl za celý můj život! Když si pouštím jeho písničky a koukám na tu jeho krásnou tvář, ježí se mi všechny chloupky na těle blahem!    Ještě že to Fredie neví!   

    OdpovědětVymazat
  11. [2]:
    V momentě, když jsem zavřela vaši stránku, jsem si vzpomněla, na "Zlatou růži„ a tak ne jen že se stávám nekulturním člověkem, ještě alzheimer. Sochy jsou krásné, nekápnu vám do noty, mustr sám, mě neimponuje.
    Petr Iljič Čajkovskij, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Ernest Hemingway, Charlie Chaplin, vím co tam ti páni hledali, je tam blaze, a malíř Oskar Kokoschka? Kouknu kdo to je, ať jsem v obraze.

    OdpovědětVymazat
  12. [10]: Já přímo zbožňuji skladbu z článku, líbí se mi i It's a Hard Life, We Are the Champions (až na obehraný refrén), ale některé, např. Radio Ga Ga a Bohemian Rhapsody, už nevyhledávám.
    Že se Mercury musel ženám líbit nejen krásným hlasem, ale i fyzicky, úplně chápu.[11]: Socha v protisvětle nevypadá dobře. Nejde ani o umělecké, ale jen pamětní dílo. Každému se samozřejmě líbí něco jiného, ale myslím si, že většina lidí (a nejen fanoušků jeho zpěvu) ho považovala za přitažlivého muže.
    Kokoschka patří mezi malíře expresionismu, vedle portrétů maloval také městská panoramata. Několik jich mají i v Národní galerii v Praze ve Veletržním paláci.

    OdpovědětVymazat
  13. Máš výhodu Miloši, že umíš anglicky, inspiraci o vzniku skladby Smoke on the Water jsem neznala. Ale procházeli kolem rodného domu Freddi Mercuriho na Zanzibaru. Moc se mi líbí jezero, nádhera a taky poloha městečka, musí tam být krásně a taky pěkně mlhavo.

    OdpovědětVymazat
  14. Lac Léman budiž pochváleno.
    Pořád si říkám, že se k němu vypravím.

    OdpovědětVymazat
  15. [14]: Varovanie: Vyzaduje nielen meno podobneho znenia ale aj podobne vybavenu (tlustu) penazenku!

    OdpovědětVymazat
  16. [11]:No nevím Freddie Mercuri, jestli by to kdysi byl pro mě symbol mužnosti, ani jako zpěvák ne ale Smokie, ty mám všechny? A pan Kokoška? Vždyť říkám, že jsem primitiv, když jsem si našla jeho krásné obrazy, začervenala jsem se, stydím se doteď, že jsem ho neznala, jsou opravdu nádherné a byl i plodný umělec?

    OdpovědětVymazat
  17. Zase jsem se u tebe poučila a pokochala krásnými fotografiemi. Nemusím nic vyhledávat v encyklopedii, nahlédnu k tobě do blogu a jsem IN.
    Děkuji ti za soubor tvých pochvalných komentářů. Jsou ozdobou  mého "blogísku".

    OdpovědětVymazat
  18. nádherný hrad!
    jako z pohádky!
    a parádní muzika k tomu, co více si přát...

    OdpovědětVymazat
  19. Když jsem tudy projížděl, ani nevěděl jak je to město bohaté umělci z celého světa. Díky.

    OdpovědětVymazat
  20. [13]: Já myslím, že tak za 100 let se bude mluvit (skoro) jen anglicky a ostatní jazyky se budou udržovat jen jako folklórní kroje a nářečí. Ale určitě se na angličtinu vyplatí vsadit už teď.[14]: Ty umíš francouzsky?
    Aniž bych se mohl vydávat za znalce, i z povrchního seznámení můžu doporučit, vedle měst na koncích jezera (Montreux a Ženevy), jsou i další místa, která se vyplatí navštívit, např. vinice Lavaux (jsou na seznamu UNESCO a vinohrady projíždí turistický vláček) a u jezera leží i město Lausanne.[15]: To ano, tady dost splaskne, těm, co vsadili na jiné Léman, vlastně Lehman Brothers, už splaskla dávno.[16]: Tak to není, každý z nás je v 99,9 % věcí neznalý (= primitiv bez příkras řečeno) a jen v úzkém zaměření se trochu vyznáme. Už Sokrates to vystihl výrokem: "Vím, že nic nevím."[17]: V návaznosti na Sokrata - píšu jen o tom, o čem trochu vím, neznalostmi se nechlubím a pak vzniká zkreslený dojem [18]: Červená Lhota působí pohádkověji, tady si člověk uvědomí věznění a boje při stráženi vstupu do města a hned na romantiku zapomene.[19]: Kdybys tam zůstal trochu déle, možná bys napsal další knihu

    OdpovědětVymazat
  21. [17]: Beo, ještě jsem chtěl dodat, že tvůj blog není žádný blogísek, ale studnice grafických kouzel, triků a nápadů.

    OdpovědětVymazat
  22. [15]:
    Vím, nedaleko žil můj uprchnuvší strýc.

    OdpovědětVymazat
  23. [20]:/17 Ach, ano. Sokrates mi mluví z duše. Já také vím, že nic nevím, a je mi z toho ouzko.

    OdpovědětVymazat
  24. Z tříhodinové zastávky vznikla skvělá reportáž s krásnými fotkami a spoustou napsaných zajímavostí.
    Ke psaní komentáře jsem si pustila Queeny a je to úžasná muzika!

    OdpovědětVymazat
  25. [24]:Á, vypadla mi web adresa, tak to napravuji.

    OdpovědětVymazat
  26. Pěkná reportáž.
    U Ženevského jezera jsem byla dvakrát.Obdivovala jsem krásu krajiny.I o těch umělcích bylo něco psáno v materiálech, které jsem pročítala před cestou,ale nechalo mě to v klidu.Asi nejsem ten správný kulturní nadšenec.

    OdpovědětVymazat
  27. [16]:
    I já jistě vím že nic nevím, jen je mně líto, když něco pěkného unikne mezi prsty a odplyne vodou, mnou nepoznáno?

    OdpovědětVymazat
  28. Nádhera, až to bere dech. Tam se to umělcům tvořilo! Úchvatné místo, tam bych se chtěla podívat.. .
    A skvělý článek a pěkně nafoceno, Miloši!

    OdpovědětVymazat
  29. [22]: To je důvod k příbuzenské návštěvě, ne? [23]: Myslím, že čím víc toho člověk zná, současně s tím víc poznává, kolik toho ještě neví. A uvědomění toho je dokladem, že toho ví až dost, viz Sokrates. Lidi, kteří neví skoro nic, se ničím takovým netrápí, naopak mohou být se sebou zcela spokojení [24]: Se sochou Freddieho Nercuryho jsem nemohl odkaz na tuto píseň vynechat, patří mezi mé vůbec nejoblíbenější a myslím, že se mně nikdy neomrzí.[25]: V předchozím vidím, že měníš i nicky Ale vím, že odpovídá názvu tvého blogu.[27]: Tento pocit znám také, třeba i tady. Až po návratu jsem si přečetl, že někde blízko Mercuryho sochy je i připomínka na Deep Purple a jejich píseň. Kdybych to věděl dřív, mohl jsem se po ní podívat.[28]: Z Montreux sálá jakési fluidum a ve vnímavých umělcích to podnítí obrazotvornost, a proto se jim tady tak daří. Ve velkém to platí o Paříži.
    Jitko, kdybys tam zajela ty, budeš mít fotky úplně jiné úrovně, mé jsou jen doplňkem textu na ilustraci.

    OdpovědětVymazat
  30. Myslím, že kdybych měl k dispozici 17 let nerušeného života v takové lokalitě, taky bych ze sebe nějakou tu knížku vymáčkl .

    OdpovědětVymazat
  31. Pekný, obsiahly a mňa aj obohacujúci článok. Ďakujem!

    OdpovědětVymazat
  32. Zdravím, z toho všeho se mi nejvíc líbí ta socha (z kovu ?) a ten hrad :) Paráda :)

    OdpovědětVymazat
  33. Vida, tam jsem chtěl vždycky na jazz festival.

    OdpovědětVymazat
  34. Nedivím se, že město inspirovalo tolik umělců, je opravdu nádherné. Skvělý a obdivuhodný výčet osobností a krásné fotky. Díky za poučení a možnost nahlédnout někam jinam.

    OdpovědětVymazat
  35. Hrad Chillon mi některými prvky trochu připomněl náš Kokořín.
    Chillon je ovšem monumentální a fantastický!Je pravda, že v Motreaux žila spousta významných osobností uměleckého světa, člověk si to ani neuvědomuje, až ty mi vždycky otevřeš oči, Miloši, a vydoluješ střípky zasunutých informací z doby dávno minulé.    Určitě jsem nějaké načerpala i ve škole. Bez mučení přiznávám, že kapelu Deep Purple nemusím, je tak profláknutá (díky Rádiu Beat), že se mi docela zprotivěla, zvlášť píseň "Smoke ... ". Zato Freddieho úžasný hlas můžu slyšet pořád. Jeho socha je skvělá - opravdu typický Freddie. Díky za parádní článek, je doslova nabitý informacemi a moc se mi líbí i fotky. Jezero s horskými hřbety v pozadí je pohádkové!

    OdpovědětVymazat
  36. Mně se nejvíc líbí,že tam má téměř každý dům garáž ve vodě na člun.

    OdpovědětVymazat
  37. Montreux je opravdu velké lákadlo, a co víc, opravdu krásné místo. Nádherné fotky to podtrhují!

    OdpovědětVymazat
  38. Off theme: Reaguji na tvůj komentář ohledně toho pohyblivého textu. Ten kód marquee direction s využitím HTML, o kterém se zmiňuješ, tak to je právě ten inkriminovaný návod, který pan Rulc v písemné odpovědi na můj dotaz, nazval nepotřebným nešvarem, který nemá na blogu místo. Nevím tedy proč, vždyť je to hezká animace. Tak nyní je můj návod jediné vodítko. ☼☼☼

    OdpovědětVymazat
  39. [35]: Zajímavé je, že se nemluví o tom, který z významných umělců tam pobývá dnes. Možná se nejdříve musí proslavit.[36]: Smoke on the Water jsem také slyšel nejmíň 1000-krát, ale stále ještě ji poslouchám, ten diff mě vždy chytne.
    A na Kokoříně jsem ještě nebyl. "To jsou paradoxy, pane Vaněk."[37]: Vyjít z domu, sednout do jachty a vyjet si na moře nemusí být špatné [38]: A navíc se tam dá i koupat, i když teplotu vody jsem nezkoumal.[39]: Já to jako nepotřebný nešvar nepovažuji, naopak marquee se velmi dobře hodí na upozorňování na důležité informace, kdysi jsem to také využíval v práci. Je to mnohem lepší než velké podtržené písmo s vykřičníky.
    Jen by nemělo být takových prvků na stránce větší počet, aby to nepůsobilo jako blikající vánoční stromek.

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Nikola Tesla - geniální vynálezce a špatný obchodník (+ památník u Niagarských vodopádů)

Původem chorvatský rodák Nikola Tesla (1856-1943) je zřejmě největším vynálezcem všech dob, obdiv k němu však neměl dlouhého trvání a nakon...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)