9. června 2015

Hrad Devín - od Sandbergu přes Devínskou Kobylu

O Bratislavě se často mluví jako o městě pod Děvínem a dříve jsem myslel, že jde o Bratislavský hrad, co čtyřmi rohovými věžemi připomíná obrácený stůl. Devín (vyslovuje se a v češtině i píše Děvín) je ale starobylý hrad, který se rozkládá na skále nad soutokem Moravy a Dunaje v stejnojmenné městské části Bratislavy a pamatuje Velkomoravskou říši. Osídlení hradní skály je ještě mnohem starší, sahá až do doby kamenné (celá historie i s fotografickou dokumentací je podrobně popsána na Wikipedii).

K Devínu lze snadno dojet autobusem 29, pěkné počasí však svádělo k procházce, proto jsme místo toho jeli autobusem 28 do Devínské Nové Vsi, vystoupili na zastávce Na Hriadkach a vydali se na Devínskou Kobylu, vrch a přírodní rezervaci v Malých Karpatech, odkud je Devín vidět z nadhledu a naskýtá se i pěkný pohled na tok Moravy a příhraniční část Rakouska.

V úvodu trasy leží Sandberg, kde se v třetihorách (desítky milionů let před naším letopočtem) rozkládalo moře a dokládají to i vzácné paleontologické nálezy čelistí, zubů a koster krokodýlů (druhu gaviálů), žraloků, želv i obratle velryby. Bohatá byla také fauna v okolí moře a v nálezech jsou zastoupeny i čelisti opic.
Svahy z písku a pískovce vytváří výrazné tvary, kvůli jejich ochraně je přístup k nim zakázán.




Bílý most přes řeku Moravu z r. 2012, spojující Slovensko a Rakousko, je určen pro cyklisty a pěší a Bratislavský samosprávní kraj tehdy vypsal anketu na jeho pojmenování. Recesisti navrhli Most Chucka Norrise (podle někdejšího mistra světa v karate, který se pak prosadil jako nepřemožitelný hrdina akčních filmů) a tento název s velkým náskokem zvítězil. Protože konzervativní Rakušané byli pro Most Marie Terezie (skončil v anketě druhý) a s Chuckem Norrisem se nechtěli smířit, nakonec se obě strany dohodly na neutrálním názvu Cyklomost svobody (Freiheitsbrücke). Na Google Maps se však stále dá najít jako Chuck Norris Bridge.




Cesta na Devínskou Kobylu vede lesem, proto výhledy se otevřou až pod vrcholem. Bohužel Devín byl proti Slunci.



Nápadná budova na dalším snímku je zámek Hof v obci Schlosshof na rakouské straně.




Po sestupu do městské zástavby procházíme kolem kostela sv. Kříže, před nímž stojí sousoší Cyrila a Metoděje, kteří r. 863 na žádost knížete Rastislava přišli jako věrozvěstové Slovanů na území Velké Moravy. V rámci své mise vytvořili vlastní písmo hlaholici a bohoslužby vedli ve staroslověnštině místo tradiční latiny (řečtiny a hebrejštiny). (Bylo na čase pozvednout naši gramotnost, když v antickém Řecku už několik století před Kristem existovala rozvinutá filozofie, matematika, astronomie, …, sochařství, divadlo, poezie …, a v Římě i právní a politický systém.)




Moravou zaplavené údolí (niva Moravy) vytvořilo krásné zákoutí, kde se zdržují labutě. Místo bylo zapsáno na mezinárodní seznam chráněných mokřadů.




U Moravy stojí upomínky na železnou oponu a je zde i pamětní deska se jmény více než 400 lidí, kteří přišli o život při pokusu dostat se do Rakouska.




Obrázek z informační tabule ukazuje Devín ze začátku 19. století, ale v této podobě se nedochoval, protože Napoleonova vojska ho při svém tažení r. 1809 vyhodila do povětří.


I tak však skála se zříceninou hradu působí impozantně.



Na hradě má pamětní desku Ľudovít Štúr, představitel slovenského národního obrození v polovině 19. století a spolutvůrce současné podoby spisovné slovenštiny.




Pod šikmou střechou jsou ukryty základy stavby, o níž se podle jejich tvaru a nálezu kříže soudí, že byla raně-křesťanskou kaplí ze 4. století.




Místo hlučných sekaček se o trávu v areálu hradu starají ovce a kozy. A mají i sošný dohled.




Ideální náhled na soutok Moravy a Dunaje by byl z horní části hradu. Jenže ta je už od r. 2008 uzavřena, protože došlo k narušení zdi. Při rekonstrukci byla odstraněna stará dřevěná schodiště a lávky i elektroinstalace a při archeologickém průzkumu objeveny základy dalších staveb, avšak od r. 2010 byly veškeré další práce pro nedostatek financí pozastaveny (v Praze asi nemyslitelné).

Z terasy je soutok alespoň částečně vidět. Morava přitéká zprava a je očividně čistější.




Dolní věžička se jmenuje Jeptiška (nebo také Panenská věž). Podle pověsti majitel Devína rytíř Mikuláš, který byl v žádosti o ruku krásné Margarity z bohatého korutanského rodu odmítnut jejím otcem, dívku unesl a přichystal svatbu, otec se ale se svou družinou lstí dostal na Devín a v nerovném boji byl Mikuláš ve věži zabit. Nevěsta ze žalu pak skočila do Dunaje.




Z vyvýšeného místa hradu je dobře vidět Devínskou Kobylu a další kopce, Sandberg i kostel sv. Kříže.




Významnou památkou hradního návrší jsou také základy velkomoravského kostela. Jeho předpokládaný tvar je na podstavci. V okolí se našlo 6 hrobů i s cennostmi (náušnicemi a náhrdelníky). Podle jedné hypotézy právě zde kníže Rastislav očekával Cyrila a Metoděje.



Z turistického hlediska jde o velmi snadnou trasu - ze Sandbergu (195 m n. m.) pod Devínskou Kobylu (495 m, samotný vrchol v 514 m je vzhledem k někdejšímu vojenskému objektu nedostupný) je třeba vystoupat 300 m, podle ukazatelů to zabere 1 hod a sestup k parkovišti pod Devínem dalších 50 min.
Dá se jít dokonce ještě kratší trasou, po modré značce bez stoupání na Devínskou Kobylu, na kterou stačí pouhých 55 min.

35 komentářů:

  1. Je dobře vidět, že Morava neodvodňuje Alpy, kde má ještě pořád co tát Raně křesťanská kaple ze 4.století? Asi se tam budu muset někdy zajet podívat, to na dobřichovicku nemáme.Napoleon - Bořitel? Jen aby taky někdo na jeho počest, když se o něm letos pořád tolik mluví, neuspořádal na Děvíně rekonstrukci .

    OdpovědětVymazat
  2. Pěkný výlet a naučný i když bez suchých dat. Díky za něj

    OdpovědětVymazat
  3. Konečne "moja parketa"! Tak tu som ročne minimálne jednkrát a (predtým) nevediac o tom míňam často aj palác blogerky menom Latryna! Než sa neskôr k tomuto fantastickému miestu vyjadarím len rýchlo o jednej zabudnutej vykopávke.Na Devíne (Už sa hovorí skôr "v Devíne") býva môj bývalý sused a kolega. V čase, keď to bolo ešte finančne možné, si tam postavil dom. (Dnes je to utópia, chcieť tam stavať!) On je architekt, dokonca dvojitý architekt a trochu tým remeslom poznačený. Takže mimo plánov si pečie aj chlieb.
    Raz, alebo aj neraz!, sa mu spálil, vyhodil to von z okna a archeológovia sa na to vrhli a vyhlásili to za "keltskú vykopávku"! Hlavne, že sa
    našla.Ináč: Devin je historicky priam nabitý pušným prachom. Prezident Novotný tam bol na predstavení "Libuše", čo bola obrovská manifestácia v tom čase, keď sa na Devín nesmelo. Aj mňa tam filmovali, ako mu tleskám! Pár Rakušanov to sledovalo z duhého brehu MOravy. Odvtedy to tam nemá kľudu. Kadejaké koncerty a podobne sa tam konajú.Nezabudnúť na načierno postavené vily, na rozpadávajúcu sa lodenicu, či čo to malo byť, od známeho slovenského architekta profesora Beluša (tiež ma učil), na početné viechy preslávené aj ribizlovým vínom - okrem normálneho. Na pohraničiarske člny, ktoré sa v Devíne otáčali zase domov, potom, čo sledovali lode nepriateľských kapitalistických zemí pri preplave Bratislavou. Keď som jazdil za kamarátom, tak moje švajčiarske číslo na aute bolo vždy s chuťou zaregistrované. Do lodenice - veslárskej - bol tiež problém, dostať sa.Ach jej - to som sa už moc zamotal, potrebuje to asi extra článok, len ešte: Devín, to je moja láska, atmosféra tam, spomienky, to je jednoducho niečo super...Spravil si mi strašnú radosť na dnešné hmlisté ráno v Curychu.

    OdpovědětVymazat
  4. Nádherné obrázky, tam jsem byla několikrát když jsme jezdili na Slovensko za známými, mám to tam ráda, vždy když se dívám na zbytky hradu mám pocit, že skrze mě prochází dějiny...

    OdpovědětVymazat
  5. Na vlastní oči jsem ještě Děvín neviděla, ale znám ho z fotografií blogerky Daniely, která bydlí v Bratislavě. Děvín byl krásný a mohutný hrad, jak dosvědčuje dobová kresba a má bohatou historii. Dostal mě ten soutok s Moravou, kde je vidět rozdílná kvalita vody.

    OdpovědětVymazat
  6. Díky za pěkný výklad a obrázky krajiny,  kterou jsme projížděli párkrát s bratrem i známým, který na Slovensko jezdíval domů z práce a vzal nás sebou. Tou krajinou šly dějiny a ať už tam byl kdokoliv, nějak ho poznamenal. Tvé články stojí za to číst, jako bych byla na výletě.

    OdpovědětVymazat
  7. [1]: Už v centru Bratislavy mě překvapilo, jak je Dunaj kalný, jako kdyby byl plný hlíny.
    Dost se divím, proč Francouzi jsou na Napoleona tak hrdí a oslavují ho, když to byl takový devastátor (už jen nápad střílet na Sfingu u pyramid). Ale asi když ve světových válkách vždy od Němců dostali na frak, tak alespoň v něm mohou vzpomínat na pár vítězství, kdyby je ovšem nedohřáli Belgičané s těmi euromincemi k Waterloo.[2]: Nejdřív jsem chtěl pár dat přidat, ale těch je tolik, že bylo složité je podat svými slovy, proto jsem raději použil jen odkaz do Wikipedie.[3]: Archeologové taky mohli zjistit, že dávní obyvatelé Devína už znali elektrickou troubu Večerní koncert na terase hradu musí být nesmírně působivý, ani se nedivím, že hradní nádvoří se využívají k hudebním akcím (a taky divadelním - Shakespearovské slavnosti). Krásné kulisy skutečného hradu, teplý letní večer, síla prožitků a k tomu někoho milého vedle sebe, to všechno se násobí.V rámci jedné akce jsem měl možnost k hradu doplout na veslici, ale na to jsem si netroufl, nevím, jak s vesly správně nakládat, abych jel žádoucím směrem :)Někde jsem četl, že mostů tam původně bylo 24 a všechny byly strženy a ten Cyklomost slobody je první nový. Muselo to být ostře sledované místo, podobně jako na Šumavě hranice s Německem nebo linie mezi západním a východní Berlínem.
    Že tě vůbec pustili zpátky do Švýcarska, když jsi tam emigroval.Kingu, článek, prosím, napiš, těším se na tvé zážitky a postřehy.

    OdpovědětVymazat
  8. [4]: V Bratislavě jsem byl dost často, ale na tomto místě poprvé, jsem moc rád, že se to povedlo a také počasí přálo. Ani se nechce věřit, jakou historii místo má.[5]: Daniela a jak píše King, také Latryna, dvě bratislavské blogerky. Už dlouho jsem o nich neslyšel, díky za připomenutí, zkusím si k nim podívat, abych zjistil informace přímo "od zdroje."[6]: O přesném vymezení Velké Moravy je dost dohadů, myslím, že je to něco jako bájná Atlantída Ale Děvín má nesmírné kouzlo a "hlavním městem" si ho lze snadno představit.

    OdpovědětVymazat
  9. S velkým zájmem jsem četla tvůj excelentní, vyčerpávající popis. I když mám prošlapané Vysoké Tatry, i Belanské, tak v této části Slovenska jsem nikdy nebyla. Tatry jsou pro mne velmi silný magnet, který mi nedovolí odchylku od trasy.
    Btw, na tomto místě ti chci znovu poděkovat za tvé krásné mínění o mé tvorbě z roku 2012 v článku Oblíbené blogy. Až dnes jsem na něj narazila a velice mě to potěšilo.☼☼☼

    OdpovědětVymazat
  10. Už je to hooodně dlouho, co jsem na Devíne byla, tak děkuji aspoň za tuhle virtuální procházku.

    OdpovědětVymazat
  11. Až pojedu na Děvín, vytisknu si tvůj článek, poslouží jako průvodce.

    OdpovědětVymazat
  12. Super, to jsou má oblíbená místa. Koukám, že tě místní květena inspirovala k focení. :) Jinak doporučuji rybezlák z Děvínskej Kobyly, toho se nedá nabažit!

    OdpovědětVymazat
  13. [9]: Vysoké Tatry jsou také mou láskou, na kterou nedám dopustit a teprve poslední roky objevuji i něco jiného.
    Belanské Tatry ale znám jen z povzdálí, z trasy z Tatranské Javoriny přes Kopské sedlo do Tatranské kotliny, není mně jasné, jestli se dá jít i do jejich nitra.[10]: Ze Švédska je to trochu z ruky
    Díky za návštěvu.[11]: Já si to tak píšu i pro sebe, proto ty zmínky o autobusovém spojení, dokud si to ještě pamatuji :)[12]: Zdar, ty ještě žiješ?
    Rybezlák už zmiňoval King Rucola v [3]: a já zapomněl reagovat. Vždy jsem ho měl zafixovaný jako nějaké podřadné pití (alespoň u nás se používá jako dehonestující příměr), ale na stánku ho prodávali jako místní specialitu. Koupil jsem jednu láhev "normálního" hroznového vína a jednu láhev rybízáku. Obě stály stejně - 6 EUR. Ještě jsme je ale neotevřeli, třeba o víkendu se na něj podíváme, jsem zvědavý na jeho chuť
    Na květenu si vzpomínám už z tvé dřívější poznámky k Malým Karpatům, proto jsem nějakou fotku zkusil, není to ale žádné makro a ani se v ní nevyznám, tedy kromě vlčích máků, ty už znám od Moneta a Renoira

    OdpovědětVymazat
  14. Ikdyž mám Slovensko blízko, zrovna na výlet bych tam nejela. Za tohle mi může kde kdo nadat ale Slovensko se mi zdá jako velice málo atraktivní

    OdpovědětVymazat
  15. Most Chucka Norrise je prima název.
    I když karate vlastně vymyslel Jarda Cimrman, káraje své žáky.

    OdpovědětVymazat
  16. Pane Bože! ..veď ja to tam už ani nepoznám !!! To bolo ešte v minulom tisícročí, čo som tam randila. Žeby som oprášila svoje topánky a znovu sa tam zatúlala? Len , s kým tam budem už teraz randiť? Žeby len tak ? Veď je tam krásne aj bez chlapa.
    Tvoj článok na mňa pôsobí tak vyčítavo, že lenivá som ! Ale inak je súper pospomínať, že Kingu? Nepozveš ma tam na rande? Nikdy som tam sama neliezla , môžem zablúdiť!Ja donesiem ríbezlák
    Tatry, Tatry...všetci len Tatry! A čo Fatra? V nej je tiež krásne! A ešte ako ... je tam aj chutne! Aj bez ríbezlaku. Dnes som si objednala na rodinnú "seslošt", na salaši 2 kg  bryndze a 5 kg  ovčieho syra.( žiaden obchodný reťazec, poctivý salašnícky syr) No a rodina - všetko Česi , mi povedali že to bude málo!!!! Čo chcú jesť na SK iba ten syr?

    OdpovědětVymazat
  17. [14]: Já jsem to měl právě naopak, za nejkrásnější jsem považoval Slovensko, pak Moravu a nakonec Čechy, ale bylo to proto, že Čechy kromě Prahy jsem neznal. Ale teď už si v tomto směru raději nic nemyslím a snažím se poznávat všechno.[15]: Jára je génius galaktických parametrů, prakticky vymyslel úplně všechno :)[16]: Gabi, až King přijede, dej vědět, někam tě pozveme oba, anebo já Vás, když už to tam tak "znám"
    Máš pravdu, že všichni se ženeme jen do Vysokých Tater, ale před pár lety jsem poprvé byl i na Malé Fatře (mám tu jeden článek a další by mohly ještě být) a v Malých Karpatech a loni jsem poprvé byl v Nízkých Tatrách. Letos máme v plánu Pieniny a Spišskou Maguru.
    Ovčí sýr zbožňuju, vždy po cestě uděláme přestávku a nakoupíme korbáčiky. Na Slovensku je pěkné všechno - od hor, přes sýr až po lidi (zvlášť děvčata).

    OdpovědětVymazat
  18. Máš velký cit pro pěkné záběry. Tvoje fotoreportáže je vždycky radost číst i sledovat. Zaujala mě ta pamětní deska, konkrétně ta hnědá, členěná.
    Krásné záběry na hradní základy a zbořené zdi, krásný záběr na zámek Hof (to mi připadá jako zvlášť povedená fotka) Podle složených koláží počítám, že fotek bylo na desítky, ne-li na stovky (protože jich máš určitě ještě víc, ty, které jsi už nedal na blog...)

    OdpovědětVymazat
  19. Miloši, díky za velmi zajímavou reportáž. Tam jsem nikdy nebyla, jen jsem projížděla kolem dálkovám autobusem do Maďarska, když mi bylo 15 let.

    OdpovědětVymazat
  20. Velmi pěkný článek, Miloši :). Krásné fotky - Devín jsem vždycky viděla jenom z dálky, nikdy jsem tam nebyla. Nádherný výhled :). Opravdu moc pěkná reportáž - díky! :)

    OdpovědětVymazat
  21. [8]: To je pravda, z toho místa vnímám jak šel čas, velká škoda, že  ho Napoleon vyhodil do vzduchu...

    OdpovědětVymazat
  22. Miloši, čte tvůj blog někdo z rodiny nebo přátel? Až dneska jsem se nad tím zamyslela, že tady máš za prvé krásnej cestovní deník, a za druhý i skvělej popis vašich výletů pro ty, koho to zajímá. Líbilo by se mi, kdyby tohle dělal někdo, koho znám osobně.

    OdpovědětVymazat
  23. [18]:Koláže, které jsem odkoukal u Babety (pak Babsy), přinesly větší možnosti, v začátcích blogu jsem vystačil se 3-4 fotkami v celém článku a teď je jich tam i 30. Už se mně to zdá přehnané, měl bych se krotit [20]: Zrovna já se nemám čím chlubit, protože koncem letošního května jsem tam byl poprvé a přitom od Brna je to asi jen 130 km. A dosud jsem nebyl na Bouzově a Helfštýně, pod svícnem tma [20]: Jitko, ty bys na Devínské kobyle našla spoustu krásných záběrů lučních květin a určitě i nějakých broučků a motýlů, podle informačních tabulí je to v tomto směru bohatá lokalita, ale v tom se nijak nevyznám.[21]: Taky nechápu, proč něco tak nesmyslně ničit, ti vojáci byli vlastně ještě brutálnější podobou dnešních vandalů a sprejerů.[22]: Žádný známý blog nezná a dozvěděla se o něm jen rodina po roce a čtvrt od založení, když jsem už nedokázal tajit své podezřelé chování u počítače, kdy si začali myslet, že mám nějaký vedlejší vztah. Blog však vzbudil jen soucitné pousmání a nikdo se o něj víc nezajímá a nečte ho.
    Velká většina návštěv dnes je z vyhledáváni přes Seznam a Google (asi 80 %) a s nimi přišlo i několik nabídek na zařazování reklam do článků, ale nereaguji na ně, protože mně úplně stačí reklamy, které nám tam cpe Blog.cz.
    Takže blog je jen pro mé milé oblíbené z blogosféry, mě (archiv vzpomínek a zájmů) a vyhledávače

    OdpovědětVymazat
  24. Děvín mi hodně připomíná Střekov, nemůžu si pomoct Miloši, asi proto, že stojí na skále a u řeky, tedy soutoku řek. Střekov stojí taky na skále, která padá do Labe. Určitě strategická místa i z hlediska placení mýtného. Nevzpomínám si, zda jsem na Děvíně už byla, byli jsme sice kdysi v Bratislavě na výletě, ale na Děvín si nepamatuji.Děkuji za hezkou reportáž.

    OdpovědětVymazat
  25. [23]: Když odpovídáš takhle hromadně, tak mi vůbec nechodí upozornění na tu odpověď Prej "soucitné pousmání" Beztak jenom nechtějí přiznat, že tě hltají ;)

    OdpovědětVymazat
  26. Několik slovenských hradů jsem viděla na vlastní oči, Děvín mezi ně, bohužel, nepatří, ale není všem dnům konec.
    Slovensko je pro nás přece jenom dosažitelnější, než ostatní země, které jsi navštívil, Miloši.
    Nafotil jsi skvělé záběry, jako obvykle, a k tomu to tvoje zajímavé povídání ... prostě prima článek.

    OdpovědětVymazat
  27. To člověka úplně popadají výletní choutky![23]: Podezřelé chování u počítače a pocit, že máš vedlejší vztah - to úplně chápu!:)

    OdpovědětVymazat
  28. Připomněla jsem si vlastní návštěvu Děvínu. Já jsem k němu dorazila pohodlně po Dunaji. Akorát ty ovce a kozy jsem neviděla.Osobně  adoraci osoby Chucka Norrise nechápu. Já bych byla určitě pro Marii Terezii (i když mně osobně to může být jedno, jak se most jmenuje).

    OdpovědětVymazat
  29. [24]: Na Střekově jsem se jednou stavovali při cestě z Drážďan, už si ho moc nepamatuji, myslím ale, že hradní návrší není tak rozlehlé. Výhled na Labe však byl pěkný, i když ne na nový most přes Mariánské údolí.[25]: To je zajímavé, myslel jsem, že to řídí odkaz v hranatých závorkách. Ale neznám to, protože maily z komentářů nemám nastaveny.
    Opravdu to nečtou, myslí si, že blog = chat. Přitom synové jsou na Facebooku, o což zase já vůbec nestojím.[26]: Slovenské hrady a zámky znám velmi málo, předtím jsem navštívil jen Bojnici, Červený kámen, Smolenici a Bratislavský hrad, ale Devín opravdu stojí za to. Ta si přijdeš na své, nejen hrad, ale i příroda kolem je okouzlující.[27]: A teď je na ně ideální doba (když budeš na sebe dávat pozor).
    Výhodu to má teď v tom, že už nemusím nový příspěvek smolit ve dvě v noci [28]: To muselo být romantické, ale vůbec netuším, kde je přístav.
    Byl to bláznivý nápad, ale protože na internetu jsou především mladí, rychle si ho vzali za své. Jak někde psali, je to obdobné tomu, že za největšího Čecha měl být zvolen Jára Cimrman.

    OdpovědětVymazat
  30. [23]: Tak to by se mi moc líbilo! :) Určitě je tam nádherně :).

    OdpovědětVymazat
  31. [29]: V Bratislavě. Pár kroků před nákupním centrem Eurovea.

    OdpovědětVymazat
  32. [29]: Doufám, že se tam dostanu ještě v tomto životě, Miloši!

    OdpovědětVymazat
  33. Návštěvu Děvína mám také v plánu, ale nevím kdy.

    OdpovědětVymazat
  34. Zatracený Napoleon a jeho vojáci, to byl tak krásný hrad. Zřícenina je taky parádní, ale stejně, tohle ničení mě vždycky naštve.
    Čirou náhodou jsem zalétla očima na tvůj komentář, kde píšeš o "zájmu" rodiny o tvůj blog a zařvala jsem smíchy. Mám to úplně stejně, dva roky podezřelého chování u počítače, kdy jsem byla v podezření, co si asi vyhledávám za stránky, že je tak rychle zavírám a když jsem sebrala odvahu a předvedla blog holkám a manželovi reagovali taktéž soucitným pousmáním a více je to nezajímá.
    No, nemáme to my blogeři vůbec jednoduché. Ale musím říct, že já jsem za ten jejich nezájem docela ráda.

    OdpovědětVymazat
  35. Hradní zříceniny mám moc rád,ale navštěvuji jen ty v našich končinách.To ovšem neznamená, že se rád nepodívám na obrázky ze vzdálenějších krajů (což je vlastně hloupost,protože Bratislavu mám blíž než Prahu).Každopádně rád jsem se podíval na toto místo a zároveň se i dozvěděl něco z historie

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Nikola Tesla - geniální vynálezce a špatný obchodník (+ památník u Niagarských vodopádů)

Původem chorvatský rodák Nikola Tesla (1856-1943) je zřejmě největším vynálezcem všech dob, obdiv k němu však neměl dlouhého trvání a nakon...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)